Výpis všech autorů

Aleksandr Aleksandrovič Blok

Ruský básník, spisovatel, dramatik, literární kritik a publicista.

Aaron Blabey

Australský spisovatel dětské literatury, ilustrátor, herec.

Zdeněk Burian

Zdeněk Bažant

Narozen 11. 6. 1908 v Novém Městě na Moravě, zemřel 26. 8. 2001 v Praze . Dr. techn. ing., profesor zakládání staveb, odborník na geomechaniku, autor publikací z oboru. Byl otcem stavebního inženýra Zdeňka P. Bažanta a synem rektora ČVUT, stavebního mechanika prof. Zdeňka Bažanta .

Wilhelm Busch

Heinrich Christian Wilhelm Busch byl německý malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a básník-humorista. Studoval nejdříve techniku, poté krátce malířství v Düsseldorfu a Antverpách, studium však přerušil kvůli onemocnění tyfem. Po vyléčení odešel na nějaký čas do Mnichova, kde se seznámil s tamními umělci a začal se živit publikováním karikatur a komiksů. Jeho nejznámějším dílem je dětská kniha Max a Moritz, obsahující veršované a kresbami ilustrované příběhy dvou chlapců, poprvé souborně vydaná roku 1865. Protože vycházela v časopisech na pokračování, jde o první strip, tj. moderní komiks. V českém vydání byli uličníci přejmenováni na Vít a Véna. Na přelomu 60. a 70. let Busch pobýval ve Frankfurtu nad Mohanem a věnoval se více klasické malbě. Zbytek života strávil převážně na venkově, ve svém rodišti Wiedensahlu u své sestry Fanny a poté v Mechtshausenu.

Waldemar Bonsels

Spisovatel.

Vladimír Binar

Narozen 6. 10. 1941 ve Velkém Meziříčí, zemřel 13. 1. 2016. PhDr., literární kritik a historik, editor a pořadatel literárních sborníků, prozaik, překladatel ze slovenštiny a francouzštiny.

Vicki Baum

Americká harfenistka, dramatička, scenáristka, novinářka a spisovatelka rakouského původu.

Valerie Bowman

Valerie vyrostla v Illinois se šesti sestrami . Nyní žije v Jacksonville se svou rodinou.

Tomáš Břínek

TMBK neboli Tomáš Břínek je grafik, fotograf a hudebník. Známý je zejména svými kolážemi, které parodují současné dění. Studoval fotografii na pražské Soukromé střední odborné škole umění a managementu. Rád tvrdí, že následně pokračoval na Rhode Island School of Design, ale jde o mystifikaci. Pracoval ve společnosti Extra Media, od dubna působí v Czech News Center. Je ženatý, má syna.

Susanne Bruns

Práce z oblasti zahrádkářství, rady do domácnosti.

Stanislav Budín

Stanislav Budín, rodným jménem Bencion Bať, byl český levicový novinář a spisovatel, signatář Charty 77. Pocházel z početné židovské rodiny . V roce 1922 ilegálně odešel ze Sovětského svazu do Polska, ve Varšavě složil maturitu a začal v Polsku pracovat – jako účetní ve Lvově. V roce 1923 odešel do Československa. Vystudoval zde ČVUT a postupně se zapojil do činnosti Komunistické strany Československa. Byl politickým pracovníkem Komsomolu a propagačního oddělení ÚV KSČ . Přispíval do stranického tisku a v letech 1934 až 1936 vykonával funkci šéfredaktora Rudého práva. Této funkce byl zbaven a pro „pravicovou úchylku“ vyloučen z KSČ. Rok byl bez zaměstnání, poté v letech 1937 až 1939 pracoval jako redaktor časopisu Radiojournal. Těsně před začátkem druhé světové války emigroval do USA, kde byl až do konce války redaktorem Newyorských listů, poté kratší dobu redaktorem časopisu Overseas News Agency v New Yorku. Po sedmi letech emigrace se vrátil do Československa. Pokračoval v novinářské práci. Byl redaktorem Kulturní politiky, v letech 1947 až 1949 řídil tiskovou agenturu Pragopress . Od 1950 nemohl pracovat přímo v redakci, působil nejdříve ve výstřižkovém archivu ČTK, od roku 1953 v Novinářském studijním ústavu. Od roku 1966 se stal členem redakce nově vzniklého časopisu Reportér, od března 1968 do května 1969 byl jeho šéfredaktorem. Poté přestal veřejně působit a jako důchodce pracoval na svých pamětech. Mezi prvními podepsal v prosinci 1976 Chartu 77.

Stanislav Bartoš

Narozen 1926. Ing., DrSc., zemědělský inženýr zaměřený na fyziologii zvířat.

Rolf Börjlind

Cilla & Rolf Börjlind patří mezi nejzkušenější švédské spisovatelé, kteří se pohybují hlavně v oblasti filmu a televize, a mimo jiné stojí za uznávanou detektivní sérií Tomb a Morden. Napsali scénář pro více než dvacet filmů a posbírali řadu úspěchů v televizi a na stříbrném plátně. V jejich první knize, Skočný příliv , se představil Tom Stilton a Olivia Rønning. Kniha přitáhla zaslouženou pozornost a byla prodána do více než dvaceti zemí světa.

Rainer Bernfeld

Autor detektivních románů.

Petr Borkovec

Petr Borkovec je český básník, překladatel a publicista. V roce 1988 absolvoval pražské Gymnázium Jana Keplera, pak studoval obor český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; studium nedokončil. Od roku 1992 je redaktorem revue pro literaturu a kulturu Souvislosti. Pracoval jako korektor v deníku MF Dnes, redaktor beletrie v Nakladatelství Lidové noviny , vedl týdenní přílohu deníku Lidové noviny Umění a kritika , pracoval jako redaktor Literárních novin . Nyní žije jako svobodný spisovatel a překladatel poezie. Jeho básně byly přeloženy téměř do všech evropských jazyků; knižně publikoval v Rakousku a Itálii. Sám překládá převážně z ruské poezie 20. století. Časopisecky publikoval mj. básně Zinaidy Gippiusové, Georgije Ivanova, Josifa Brodského.

Peter Benchley

Po absolvování Harvardu se stal reportérem Washington Post, týdeníku Newsweek a poté sepisoval projevy pro Bílý dům. V roce 1974 vydal román Jaws a rázem bylo rozhodnuto - následovaly další bestsellery Hlubina, Bestie, Bílý žralok a Ostrov. Tři jeho romány byly zfilmovány. Přispíval také jako autor do prestižního časopisu National Geographic a napsal a namluvil mnoho komentářů k dokumentárním filmům.

Patricia Briggs

Patricia Briggs je americká spisovatelka. Narodila se v Butte, v Montaně, a žila v nejrůznějších městech amerického severozápadu. Momentálně se usídlila ve státě Washington. Nejvíce se proslavila svou městskou fantasy sérií o Mercy Thompson. Patricia začala psát v roce 1990 a o tři roky později vydala svůj první román Masques . Ale s touhle knihou příliš velký úspěch nesklidila a málem to předčasně ukončilo její kariéru. Její druhý román Steal the Dragon , se ale prodával mnohem lépe a získal příznivé ohlasy i u kritiky. Kariéra Briggs se tak pomalu ale jistě rozbíhala, získávala si stále více fanoušků. Postupem času začala pracovat na vícedílných sériích. Vydala dvě dualogie, Dragon Bones a Dragon Blood , a Raven's Shadow a Raven's Strike, než se pustila do podstatně rozsáhlejšího díla. Autorka si i přes vícedílné série zakládá na tom, aby byl děj knihy vždy ukončen. Čtenáře tak nikdy neopustí v dramatické situaci, kdy by musel netrpělivě čekat na další díl, aby zjistil, co se vlastně stalo. Ani nic takového dělat nepotřebuje, protože její knihy si své čtenáře vždy najdou. Po dokončení poslední ryze fantasy knihy se však cítila vyčerpaná a jak sama říká, nebavilo ji už zjišťovat jaké metody se přesně používaly na tkaní řežného plátna. Dala si na čas od psaní pauzu, ale její editorka ji požádala, jestli by nechtěla napsat nějakou moderní městskou fantasy. Vydavatelé cítili silný potenciál od tohoto žánru a Patricii se myšlenka, že by nemusela složitě vymýšlet originální svět, také zalíbila. Podepsali tedy smlouvu na tři knihy. Hned první z nich, Moon Called , se prodávala mnohem lépe než její předchozí romány. Dostala se dokonce na seznam bestsellerů sestavený USA Today. Druhý díl, Bloud Bound se zase umístila v žebříčku bestsellerů New York Times. Třetí kniha, Iron Kissed , obsadila dokonce první místo tohoto prestižního žebříčku. Ačkoliv u nás máme k di...

Otto Bonhoff

Syn německého teologa, po válce pracoval jako divadelní herec, vystudoval dramaturgii na konzervatoří v Lipsku. Později pracoval jako novinář, dramaturg a scénárista. Je autorem řady knih, především s tématy antifašismu a špionáže.

OK Band

OK Band je česká hudební skupina známá svou tvorbou v poprockovém žánru. Kapela působí na české hudební scéně a svým osobitým zvukem přispívá do kulturního obrazu země. Během své kariéry vytvořili řadu nahrávek, které ukazují jejich hudební všestrannost a schopnost přizpůsobit se měnícím se hudebním trendům a zároveň si zachovat svůj jedinečný styl. Dlouhodobé působení kapely v hudebním průmyslu je důkazem jejího talentu a spojení, které si vytvořila se svým publikem.

Nigel Blundell

Je žurnalista, který pracoval v Austrálii, v Americe a v Anglii. Přes 25 let pracoval pro bristký tisk jako autor a přispěvatel do celonárodní tiskové organizace. Napsal přes 40 knih.

Miroslav Bobek

Miroslav Bobek je český přírodovědec a manažer, od roku 2010 ředitel Zoo Praha a v letech 2014–2016 také prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Dlouhou dobu pracoval v Českém rozhlasu, kde se proslavil především projektem Odhalení, v němž formou reality show sledoval život goril v Zoo Praha. Miroslav Bobek vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1993 do 2009 působil v Českém rozhlase, kde pracoval zpočátku jako redaktor a zpravodaj. Věnoval se především popularizaci vědy. V roce 1997 byl vedoucím projektu Duhový most, zajišťujícího vysílání v době povodní na Moravě. V letech 1998–2000 byl šéfredaktorem stanice Praha. V roce 2000 založil divizi Český rozhlas 8 a stal se jejím šéfredaktorem. V roce 2005 koncipoval vybudování populárně-naučné stanice Leonardo, jejíž byl do roku 2009 ředitelem. Na sklonku roku 2009 zvítězil v konkurzu na ředitele Zoo Praha a k 1. lednu 2010 tuto funkci převzal. V červnu 2014 byl zvolen prezidentem Unie českých a slovenských zoologických zahrad . Tuto funkci vykonával do roku 2016. Miroslav Bobek je ženatý; s manželkou Klárou mají syna Kryštofa a dceru Markétu. V roce 1994 Miroslav Bobek inicioval a pak řadu let organizoval projekt Africká odysea, při kterém byla za pomoci satelitní a VHF telemetrie monitorována migrace čápů černých z České republiky do afrických zimovišť a zpět do Čech. Čápi byli při těchto sledováních vybaveni „batůžky“ s vysílačkami a byli sledování satelitní telemetrií. Vedl řadu expedic do Afriky, z nichž uskutečnil stovky živých vstupů. Vedoucí roli měl rovněž v projektu Nová odysea o migraci čápů v Asii, který byl zahájen v roce 2002 a volně navazoval na projekt Africká odysea. Poté dva roky organizoval on-line přenos líhnutí sokolů stěhovavých na Týnském chrámu v Praze a budovu Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Projekt měl název Sokoli v srdci velkoměsta. Mezi da...

Marta Brtníková

Narozena 1931 v Ostravě, zemřela 2007. MUDr., práce o manželství a výchově dítěte.

Markéta Behinová

Narozena 9. 8. 1979 v Písku. Novinářka, publicistka.

Lucie Brožíková

Autorka učebnice němčiny.

Lubomír Brabec

Lubomír Brabec je významný český kytarista klasické hudby, známý svou virtuozitou a šíří repertoáru. Narodil se 17. srpna 1953 v Kroměříži v Československu a prosadil se jako jeden z předních kytaristů své generace. Brabec studoval na Pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze. Jeho kariéra je poznamenána četnými mezinárodními vystoupeními, na nichž byl oceňován pro svou technickou zručnost a expresivní hru.

Livin' Blues

Livin' Blues byla nizozemská bluesrocková skupina, kterou v roce 1967 v Haagu založil kytarista a frontman Ted Oberg. Během své kariéry byli považováni za jednu z nejlepších holandských bluesových kapel, vedle současníků jako Cuby & The Blizzards. Livin' Blues zažili několik změn v sestavě, ale dokázali si udržet stálou přítomnost na evropské bluesové scéně během konce 60. a 70. let. Byli známí svými energickými vystoupeními a stylem, v němž se mísilo tradiční blues s rockovými prvky, což v té době u publika dobře rezonovalo.

Kate Bush

Kate Bush je známá britská zpěvačka, skladatelka a hudebnice, proslulá svým osobitým vokálním stylem a eklektickými hudebními skladbami. Její kariéra začala, když ji objevil David Gilmour z Pink Floyd, který jí pomohl získat smlouvu s EMI Records. Její debutový singl "Wuthering Heights" se v roce 1978 vyšplhal na první místo britského singlového žebříčku a Bush se tak stala první umělkyní, která se dostala na první místo britského žebříčku s vlastní písní. Její debutové album "The Kick Inside", vydané ve stejném roce, se rovněž setkalo s příznivým ohlasem kritiky.

Josef Václav Bohuslav

Narozen 12. 12. 1863 v Radenicích u Nymburka, zemřel 24. 3. 1952 v Praze. JUDr., soudní úředník, právnické práce, básně, turistické průvodce, překlad z polštiny.

Johannes Robert Becher

Johannes Brøndsted

Johannes Brøndsted, narozen v Grundfør v Jutlandu, dánský historik, archeolog a přední odborník na dobu vikinskou. Byl profesorem historie a archeologie na Kodaňské univerzitě a ředitelem Národního dánského muzea v Kodani.

Jiří Brabec

Czech keyboard player, composer and band leader. Born July 2, 1940 in Prague , died November 11, 2003 in Božejov . As a co-founder and member of the groups FAPSOrchestra and Karkulka in the late 1950s and early 1960s he was one of the pioneers of Czechoslovak rock and roll. His wife was Šárka Rezková. Note: For Czech recording engineer, please see Jiří Brabec .

Jiří Berkovec

Jiří Berkovec , hudební skladatel a publicista, spisovatel, učitel. Po základní a střední škole absolvoval studium Filozofické fakulty Karlovy univerzity, obor hudební vědy, filozofie a psychologie. V roce 1948 ukončil v Praze úspěšně další studium hudby na konzervatoři. V letech 1949 až 1965 byl zaměstnán v Československém rozhlasu. V letech 1952 – 1957 přednášel na Katedře hudebních věd UK, zčásti souběžně se svým zaměstnáním u rozhlasu. V letech 1965 až 1976 byl zaměstnán u hudebního nakladatelství Supraphon. O roku 1976 do roku 1982 byl zaměstnanec Divadelního ústavu v Praze. Byl také čestným členem Společnosti Jana Jakuba Ryby v Rožmitále. Pohřeb měl v Praze na Olšanech. Během své práce se věnoval skladatelské a psaní odborných prací, zejména z české hudební historie. Je autorem prací o hudebních osobnostech našich dějin, např. o Antonínu Dvořákovi. Mimo to napsal i několik sci-fi povídek v sbírce Akce Lyra, z nichž jedna byla zfilmována Československou televizí. Akce Lyra byla vydána i na Ukrajině. Sám autor tyto povídky považuje jako okrajovou záležitost své tvorby, jejíž těžiště je v oblasti hudby.

Jiří Berger

Narozen 10. 1. 1950 v Kaznějově, zemřel 22. 5. 2008. Plzeňský fotograf, který se specializoval na letecké fotografování, zejména památkových objektů. Kaznějovský rodák se věnoval fotografii od roku 1980. V roce 1986 nastoupil jako krajský fotoreportér do ČTK a v 90. létech pracoval v Plzeňském deníku a krajské redakci MF Dnes.

Jiří Baum

Jiří Baum byl český zoolog, cestovatel a spisovatel. Narodil se v Praze. Vyrůstal v době, kdy velké technické, sociální a ekonomické proměny dvacátého století přetvářely svět jako nikdy předtím. Tato výjimečná doba již umožňovala využívat řadu technologických prostředků a přitom stále cestovat krajinami málo dotčenými lidskou civilizací. J. Baum se již od dětství velmi zajímal o přírodu a cestování. Na přání rodičů vystudoval obchodní akademii, ale jediné, co ve skutečnosti ze získaných znalostí využil, bylo psaní na stroji a stenografie. Pokračoval ve studiu na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde také získal v roce 1928 doktorát. Ještě před koncem studia již ale J. Baum začal cestovat. Po prvních nesmělých výpravách do Německa a jinam vyrazil v roce 1921 na svoji první velkou cestu do USA. Jel s přítelem Viktorem Mayerem. Cestovali společně na jedno stipendium – žádali o něj oba, ale byli dohodnutí, že když ho dostane jen jeden, rozdělí se. Nejdříve zkusili jet na kole, ale ukázalo se, že jít pěšky a stopovat bylo účelnější. Ke konci si dokonce vydělali na starou Fordku, ale bylo s ní spíš trápení. Přesto je charakteristické, že již na této první velké cestě J. Baum použil auto, alespoň jako nesmělý první pokus. A samozřejmě přivezl řadu zajímavých fotografií. V. Mayer odjel z USA do Jižní Ameriky a J. Baum se vrátil domů. O rok později odjel J. Baum za Viktorem do Brazílie, tam nějakou dobu cestovali a pokoušeli se farmařit. Podnik neskončil úspěchem, možná proto, že v uvedené oblasti právě propukla jedna z místních revolucí, kterými byla Brazílie v té době proslulá. J. Baum a Anny se vrátili do Prahy a J. Baum pokračoval ve studiích. Specializoval se na arachnologii. V té době podnikl svoji první cestu do Afriky, společně s botanikem A. Pilátem navštívili západní Afriku. Podnikli řadu sběratelských výprav do vnitrozemí, ale cesta pro J. Bauma ne...

Jeremy Black

Jeremy Black MBE , britský historik a profesor historie na univerzitě v Exeteru, odborník na osmnácté století. Je vysokoškolským pracovníkem Centra pro studium Ameriky a Západu ve Výzkumném ústavu zahraniční politiky ve Philadelphii . Je autorem více než 100 knih, hlavně, ale nikoliv výhradně, o britské politice a mezinárodních vztazích z 18. století.

Jennifer Lynn Barnes

Jaroslav Benda

Jaroslav Benda byl český malíř, grafik, redaktor, pedagog, autor poštovních známek, plakátů, monumentálních výzdob. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky. Narodil se v rodině pražského kovolitce a část mládí strávil v Kutné Hoře. Již v dětství se naučil vázat knihy. Absolvoval Akademické gymnázium v Praze . Během studií na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru Arnošta Hofbauera si jeho nadání všimli V.V. Štech, Jan Preisler a architekt Jan Kotěra. Ten mu zprostředkoval první zakázku u nakladatele Jana Laichtera a Benda s ním pak spolupracoval následujících 60 let. Na jaře 1904 přestoupil Benda na Akademii výtvarných umění, kde byli jeho spolužáky Bohumil Kubišta, Vincenc Beneš, Emil Filla, Zdeněk Kratochvíl, Václav Špála a Antonín Procházka a Vratislav H. Brunner. Díky zakázce pro SVU Mánes se stal členem výboru, později jednatelem spolku. Od roku 1920 byl profesorem na UMPRUM. V letech 1926–1928 byl pak jejím rektorem. K jeho žákům patřili například: Zdenek Seydl, Jaroslav Šváb, Antonín Strnadel a Jiří Trnka. V letech 1908-1949 byl členem SVU Mánes, členem SČUG Hollar. Navrhoval grafická řešení knih i celých edic pro přední české nakladatele Jana Laichtera, Jana Štence, Kamillu Neumannovou a nakladatelství Komenium, Kalich, Kmen, Sfinx, Kryl a Scotti , F. Obzina aj. Věnoval se psaní odborných textů, publikována byla např. jeho učebnice Písmo a nápis . V letech 1907–1912 byl redaktorem časopisu Světozor. Společně s V. H. Brunnerem, H. Johnovou a M. Teinitzerovou, patří mezi zakladatele Artělu . V letech 1914–1916 navrhl plakáty pro členské výstavy SVU Mánes. Je autorem mozaiky v budově bývalého ministerstva pošt , v knihovně ČVUT aj. Společně s Otakarem Španielem vytvořil rektorské řetězy pro univerzitu v Bratislavě a pro brněnskou Masarykovu univer...

Jaroslav Baloun

Narozen 20.4.1923 v Praze. PhDr. ing. CSc., odborný asistent němčiny na pedagogické a filosofické fakultě University Karlovy, práce z oboru.

Jaromír Borecký

Jaromír Borecký byl český básník, překladatel, hudební kritik a knihovník . FIRDÚSÍ. Kniha králů. Překlad Jaromír Borecký. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění : Bursík a Kohout , 1910. 99 s. .  Bratři Zemganno / napsal Edmond de Goncourt , vydáno Praha: F. Šimáček, 1894 Dobromila Lebrová: Jaromír Borecký, básník, překladatel, hudební kritik a knihovník Město Písek: Jaromír Borecký

Jane Bull

Autoka publikací zaměřených na ruční práce. Žije v Londýně.

Ján Békés

Slovenský strojní ing., práce ze strojírenské technologie.

J. M Barrie

Britský dramatik a beletrista, autor postavy Petra Pana.

Ivo Budil

Narozen 12. 5. 1933 v Praze, zemřel 23. 10. 2007 tamtéž. Mgr., rozhlasový redaktor, novinář, popularizátor astronomie a kosmonautiky, literatura z oboru.

Ivan Bohuš

Ivan Bohuš byl slovenský historik, vědec, muzeolog, publicista, pracovník Muzea TANAPu v Tatranské Lomnici specializující se na historii Vysokých Tater a podtatranského kraje. V letech 1949–1957 byl ředitelem Tatranského muzea v Popradu. V roce 1957 zakládal Muzeum TANAPu v Tatranské Lomnici, jehož byl až do roku 1967 ředitelem. V roce 1950 byl jedním ze zakladatelů Tatranské horské služby. Zabýval se historií horolezectví, tatranské turistiky, horského vůdcovství. Je autorem desítek publikaci, zabývajících se historií Vysokých Tater. Ve slovenských, českých i polských periodikách a vědeckých, populárně-naučných časopisech publikoval přes 2 300 článků a historických studií. Je spoluautorem řady textů v turistických průvodcích a publikacích o Vysokých Tatrách. Za muzeologickou činnost byl oceněn mnoha vyznamenáními. Za výzkum a publikování prací o protifašistickém odboji ve Vysokých Tatrách byl oceněn dvěma Pamětními medailemi SNP. Matica slovenská mu udělila Medaili Ľudovíta V. Riznera. Je první čestným členem Spišského dejepisného spolku, v roce 2000 se stal prvním laureátem Ceny města Vysoké Tatry za celoživotní dílo a v roce 2005 prvním laureátem Ceny MUDr. Mikuláše Szontágha za cedloživotní zásluhy o Vysoké Tatry. V roce 2007 získal jako první zahraniční autor polskou literární cenu Nagroda Literacka im. Waldislawa Krygowsiego za rok 2005. V roce 2011 byl oceněn za celoživotní dílo Cenou předsedy Prešovského samosprávného kraje. Ivan Bohuš je nositelem Zlatého a Čestného odznaku Horské služby a laureátem vyznamenání Za zásluhy Horské služby. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ivan Bohuš na slovenské Wikipedii a Ivan Bohuš na polské Wikipedii.

Hervé Bazin

Hervé Bazin byl francouzský spisovatel. Jeho romány se často týkají autobiografických témat, jakými byla revolta mládeže proti životním hodnotám establišmentu a nefunkční rodina. Bazin se narodil v Angers, v departmentu Maine-et-Loire. Pocházel z katolické buržoasní rodiny. Jeho prastrýcem byl spisovatel René Bazin. Hervé měl pohnuté dětství. Otec byl právníkem a po několik let vyučoval na univerzitě v Hanoji, která byla součástí francouzské Indočíny. Hervého svěřili rodiče na výchovu babičce. Po její smrti převzaly Bazinovu výchovu různé katolické koleje. Ze všech byl postupně vyloučen. Nakonec, byl poslán na vojenskou akademii Prytanée National Militaire, odkud byl rovněž vyloučen pro neschopnost. Byl v opozici vůči své autoritativní matce, odmítal katolickou výchovu, mnohokrát utekl z domova. Ve dvaceti letech se svou rodinou přerušil styky. Několikrát se léčil v psychiatrických léčebnách. Po rozchodu s rodinou prošel několika zaměstnáními: pracoval na poště, v bance, v advokátní kanceláři, v továrně, jako komorník, obchodní zástupce, ale nikde neuspěl. Nakonec se usadil v Paříži a na Sorbonně vystudoval dějiny dějiny literatury. Patnáct let psal bez většího ohlasu básně. Roku 1946 založil literární revue La Coquille , které však vyšlo jen osm svazků. Prorazit se mu podařilo teprve v roce 1947, kdy za sbírku Jour získal Apollinairovu cenu. Na radu Paula Valéryho se ale začal věnovat próze. Hned první román Vipère au poing , v níž vylíčil konflikt dětí s jejich despotickou matkou, mu získal uznání. Román byl dvakrát zfilmován: V roce 1971 pro televizi a roku 2004 ho Philippe de Broca natočil jako celovečerní film. Poté se už Bazin stal uznávaným romanopiscem. Roku 1957 obdržel Velkou cenu Monaka; o rok později byl zvolen do l’Académie Goncourt , jejímž presidentem se stal roku 1973. Bazin několikrát projel Evropu, byl v severní Africe, třikrát na delší dob...

Guy Bass

Autor aj detských kníh žijúci v Londýne, ktorý získal viacero ocenení. V roku 2010 to bola napríklad cena Blue Peter Book Award. Je autorom série o Zošidle . Séria vyšla aj v Čechách, kde má Zošidlo meno Záplaťák. Rovnako je autorom série titulov o Bendži Bomovi . V Českej republike sú knihy uvádzané ako séria titulov o Filínovi Fidlovi.

Gottfried August Bürger

Gottfried August Bürger byl německý preromantický básník, prozaik a překladatel. Bürger pocházel z rodiny evangelického kněze a na žádost svého dědečka začal roku 1764 studovat teologii v Halle. Studia však brzy opustil a od roku 1768 studoval právo na univerzitě v Göttingenu. Zajímal se též o klasickou filologii. Pracoval jako úředník a od roku 1784 přednášel v Göttingenu estetiku. Roku 1789 zde byl jmenován mimořádným profesorem, ovšem bez nároku na pravidelný plat, takže se musel živit jako překladatel. Svou literární dráhu zahájil jako spolupracovník časopisu Göttinger Musenalmanach, ve kterém uveřejňoval své první básně. Od roku 1779 sám tento časopis redigoval. Velký vliv na jeho tvorbu mělo hnutí Sturm und Drang. Je považován za zakladatele německé umělé balady. Jsou založeny na námětech z lidové slovesnosti, vyjadřují vášnivost lidských citů a vzdor proti osudu. Do života jejich hrdinů vstupují nadpřirozené síly, přičemž střet s nimi končí tragicky. Nejznámější z těchto balad je Lenora . Dnes však je jeho jméno spojováno především se satirickým dobrodružným dílem Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství Barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel , česky zkráceně Baron Prášil. Hrdina v knize vypráví o svých neuvěřitelných až fantastických příhodách, v nichž je často patrná autorova inspirace lidovými pohádkami a knížkami lidového čtení. V osobním životě nedosáhl Bürger díky své nevyrovnané povaze trvalého štěstí. Roku 1774 se oženil s dcerou hannoverského úředníka Dorette Leonhartovou, ale brzy se zamiloval do její mladší sestry Augusty. Po smrti Doretty roku 1784 se s Augustou příští rok oženil, ale ta roku 1786 zemřela ...

Gabrielle Bernátová

Slovenská autorka beletrie.

Franta Bidlo

František Bidlo byl český kreslíř, karikaturista a ilustrátor. Pocházel z velmi chudých a skromných poměrů, jeho otec byl bankovním sluhou. Již v mládí se věnoval výtvarnému umění. Otec však chtěl, aby se stal bankovním úředníkem. Své středoškolské vzdělání nikdy nedokončil. Nakonec se v roce 1915 ve Vídni vyučil kloboučníkem a svému řemeslu se i zpočátku profesionálně věnoval. Během první světové války bojoval v řadách rakouské armády na Italské frontě. Jednalo se o autodidakta resp. o samouka, který neměl žádné formální umělecké vzdělání a jenž se zpočátku umělecké činnosti věnoval pouze příležitostně a ze záliby. Pohyboval se však často v uměleckém prostředí, které se v Praze za První československé republiky utvářelo mimo jiné také kolem některých pražských uměleckých kaváren – např. Union, Tůmovka či Národní kavárna. V roce 1925 uveřejnil poprvé své politické kresby v Rudém právu. V roce 1928 se začal plně profesionálně věnoval výtvarné činnosti. Kreslil především různé politické a propagační obrázky na plakáty, pro agitační letáky. Tvořil i karikatury a ilustroval knihy. Po celý jeho život se jednalo o silně levicově zaměřeného člověka, aktivně tvořil pro komunistický deník Rudé Právo, jakož i pro časopisy Avantgarda, Trn, Rozsévačka a Tvorba. V letech 1927 až 1929 působil jako pracovník agitačního oddělení předválečné KSČ. Od roku 1933 také pracoval pro další známé tiskoviny – Magazin dp resp. Družstevní práce, Svět práce, Literární noviny, Panorama. Jednu dobu také pracoval i jako odpovědný redaktor mnichovského časopisu Simplicus. Z jeho knižních ilustraci jsou nejznámější obrázky ke knihám od Emila Vachka, Vítězslava Nezvala, Karla Havlíčka Borovského, Jaroslava Seiferta. Během 2. světové války za nacistické okupace byl zejména kvůli svým předválečným protifašistickým plakátům a karikaturám pronásledován fašistickým tiskem a dne 16. ledna 1945 byl zatčen pražským Gestapem ...

Felicity Brooks

Felicity Brooks studovala angličtinu a drama na univerzitě v Exeteru a pracovala jako herečka, pedagožka a slovníkářka před zahájením publikování vlastních dětských knih koncem roku 1980. Je autorkou a upravovala stovky titulů, včetně encyklopedií, slovníků, knih o historii, geografii, jazykovědě, matematice, přírodní historii a umění, mytologie. Felicity žije v Oxfordshire se svou dcerou, kočkou Cobweb, malým bílým králíkem a dvěma zlatými rybkami .

Emilie Bednářová

Emilie Bednářová byla česká spisovatelka, dramatička a překladatelka. Jejím manželem byl básník a překladatel Kamil Bednář. Narodila se v Praze v roce 1907 v rodině známého pražského podnikatele a obchodníka S. Jiřince. Její otec postavil v Karlíně na Lyčkově náměstí secesní dům, kde rodina obývala velký byt. V domě se postupně narodili i další dva její sourozenci . Emilie prožila do začátku první světové války šťastné dětství v harmonickém prostředí zámožné měšťanské rodiny. Matka, pocházející z rodiny Engelmüllerů, byla umělecky založena, hrála výborně na klavír. Její strýc Ferdinand Engelmüller se věnoval krajinomalbě. V jeho ateliéru se scházeli umělci, hudebníci a literáti. Bohémské prostředí ateliéru mělo značný vliv na umělecký vývoj Jiřincových dětí. Emiliinou sestrou byla výtvarnice, grafička, spisovatelka a překladatelka Ludmila Jiřincová. Emilie se intenzivně věnovala opernímu zpěvu a studiu jazyků, mladší Ludmila studovala soukromě malířství u Rudolfa Vejrycha . Díky svému neobyčejnému talentu se bez zkoušek dostala na malířskou akademii do ateliéru T. J. Šimona, kam ji pozval krajinář Otakar Nejedlý. Druhý prastrýc Karel Engelmüller byl divadelním kritikem, děti brával na všechna divadelní a operní představení, hlavně v Národním divadle. V létě se celá rodina vždy stěhovala do vily v Úvalech, která byla obklopena velkou zahradou. Otec vlastnil velký obchod na Ferdinandově třídě . V proluce nechal postavit moderní dům ve stylu art deco , který byl tehdy nazván „Jiřincovým mrakodrapem“. V 1. patře byla veliká soukromá galerie obchodníka s obrazy Rubeše. Emilie studovala na reálném gymnáziu, ale v septimě studium přerušila a v roce 1923 se provdala za známého pražského podnikatele a pak pracovala v jeho farmaceutické firmě do roku 1929. Manželství trvalo šes...

Dino Buzzati

Dino Buzzati , celým jménem Dino Buzzati Traverso, byl italský spisovatel, básník, novinář a malíř. Nejslavnějším jeho dílem je román Il deserto dei Tartari , česky Tatarská poušť . Jeho matka byla z dóžecí benátské rodiny, jeho strýc byl Dino Mantovani, známý italský malíř. Vystudoval Pariniho gymnázium v Miláně a poté práva na milánské univerzitě. Po studiích se stal redaktorem deníku Il Corriere della Sera, svou žurnalistickou činnost vykonával až do smrti. Jako reportér zaznamenal například válku v Etiopii roku 1939, byl válečným zpravodajem i za 2. světové války. Za články o přistání Američanů na Měsíci roku 1969 získal roku 1970 novinářskou cenu Mario Massaie. Buzzati rovněž maloval, jeho obrazy jsou přičítány k surrealismu, případně k metafyzické malbě. Ve svém beletristickém díle, jímž proslul nejvíce, byl inspirován Franzem Kafkou, Jean-Paul Sartrem, Albertem Camusem i surrealismem. Jeho texty mají fantaskní atmosféru, Buzzati se občas neodříká ani sci-fi poetiky . Nejznámějším je jeho román Tatarská poušť, který byl i zfilmován . Česky vyšly také dva povídkové výběry: Sedm pater a Tíživé noci .

Cristina M Banfi

Italská muzeoložka, lektorka výuky přírodních věd a ekologie, autorka naučné přírodovědné literatury pro mládež.

Cilla Börjlind

Švédská scenáristka a spisovatelka. Autorka kriminálních románů.

Carole Buck

Americká autorka milostných románů.

Bill Bryson

Bill Bryson, plným jménem William McGuire Bryson , je americko-britský autor knih o cestování, angličtině, vědě a dalších tématech literatury faktu. Narodil se ve Spojených státech a po většinu svého dospělého života žil v Británii. V letech 1995 až 2003 se vrátil do Spojených států a má dvojí americké a britské občanství. Od roku 2005 do roku 2011 působil jako kancléř Durhamské univerzity. Bryson se ve Spojeném království proslavil vydáním Poznámek z malého ostrova , práce o Velké Británii, a doprovodnými televizními seriály. Znovu získal uznání vydáním knihy Krátká historie téměř všeho , chválené za její přístupnou popularizaci vědy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bill Bryson na anglické Wikipedii.

Ben Bolt

Ottwell Binns byl plodný autor detektivních románů. Binns se narodil v roce 1872 v Rochdale, Lancashire. Psal také dobrodružné romány a westerny, často používal pseudonym Ben Bolt.

Bára Basiková

Bára Basiková je významná česká zpěvačka a herečka, známá svým silným hlasem a dynamickým vystupováním. Poprvé se proslavila jako zpěvačka české rockové skupiny Precedens v polovině 80. let. Po odchodu z kapely se vydala na úspěšnou sólovou dráhu. Hudební styl Basikové zahrnuje celou škálu žánrů od rocku po pop a je oceňována pro svou schopnost vtisknout svým vystoupením emocionální hloubku. Během své kariéry vydala několik alb, na kterých se projevuje její pěvecký talent a všestrannost. Kromě hudební kariéry se Basiková objevuje také v divadelních představeních, což dále dokládá její umělecký rozsah. Díky svému přínosu české hudební scéně se stala respektovanou osobností v oboru.

Asa Briggs

Britský vysokoškolský učitel, historik, přední odborník na viktoriánské období.