Výpis všech autorů

Belinda Bauer

Belinda Bauerová vyrůstala v Anglii a Jižní Africe. Nyní žije ve Walesu. Pracovala jako žurnalistka a scenáristka. Její prvotinou byl originální psychologický thriller plný napětí Vřesoviště a už za něj v roce 2010 získala od britské asociace autorů detektivek jednu z nejprestižnějších cen – Zlatou dýku. Tento román následují ještě další dva úspěšné romány Láska na řetězu a Odvrácená strana, v nichž autorka osudy hlavního hrdiny rozvíjí.

Béla Balázs

Židovský spisovatel, básník, herec, hudebník, scénárista, režisér. Autor dramatických próz. Během války v emigraci v Rakousku.

Béja

Francouzský kreslíř komiksů.

Beale Street Band

Bartle Bull

Bartle Bull se narodil v Londýně. Vystudoval Harvard a oxfordskou Magdalen College. Je uznávaným spisovatelem a právníkem. Číně se věnuje již přes třicet let. Bartle Bull je členem Královské zeměpisné společnosti a Klubu objevitelů.

Barbara Berckhan

Tato diplomovaná pedagožka se narodila v roce 1957. Je zaměstnána jako asistentka na katedře sociálních věd na univerzitě v Hamburku. Současně už dvacet let pracuje jako poradkyně a komunikační trenérka pro různé firmy a společnosti. Tématu sebeprosazení a komunikace věnovala v posledních letech už čtyři knížky, všechny zaznamenaly v zemích, kde byly publikovány, velký úspěch.

Bahia Bakari

Bahia Bakari je mladá francouzská dívka, která se proslavila přežitím letecké katastrofy nad Indickým oceánem nedaleko od souostroví Komory. Přes devět hodin se držela jedné z trosek, než byla jako jediná přeživší zachráněna. V roce 2010 vydala o svých zážitcích memoáry Já, Bahia, zázračně zachráněná.

Augustin Bartoš

Augustin Roman Bartoš byl český pedagog, druhý ředitel Jedličkova ústavu v letech 1920 – 1945. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové. Převzal Jedličkův ústav ve špatném finančním stavu, ale za jeho vedení ústav dosáhl velkého rozmachu a stal se světoznámým. Roku 1945 odešel z Jedličkova ústavu, přijal místo inspektora. Organizoval školy v přírodě, prosazoval moderní vyučovací metody ve výchově postižených. V letech 1945-1951 působil i jako lektor defektologie na PF UK Praha. Bartoš byl průkopníkem projektového vyučování. Ve svém díle Automobil vychovatelem popisuje, jak zřídil jízdu autokarem , při samotné jízdě poznávaly okolí – byla to první pojízdná škola v přírodě). Automobil se tak stal prostředkem výchovy a vzdělávání. Studoval "neobvyklé psaní" – publikoval studii nazvanou Neobvyklé psaní o písmu tělesně vadných dětí , kde popsal způsoby náhradního psaní. Je po něm pojmenován Bartošův fenomén , tedy objev dermatoglyfů – masáží se na pahýlu končetiny časem vyvine citlivost jako na článcích prstů. Vynalezl také některé pracovní protézy, zavedl výrobní praxi žáků v továrně, základní výchovný princip byla fyzická práce. Sestavil Návrh osnov škol pro děti tělesně vadné – kde propagoval hlavně sport, hudební výchovu, zpěv a ruční práce i pro chlapce. Rozdělení škol: školy pro tělesně vadné žáky – ústavy pro léčení, výcvik těl. vadných dětí – školy v léčebnách.

Audrey Blake

Archibald Bláha

Autor vlastní zpovědi o užívání LSD, které jej přes dráhu nakladatele a burzovního makléře přivedlo v Bohu a vyznávání východních filozofií.

Anwer Bati

Novinář, též expert na tabákové výrobky, též spoluautor publikaci o oblasti Provence a Azurovém pobřeží.

Antonín Bartoš

Antonín Bartoš se narodil 12. září 1910 v Lanžhotě u Břeclavi. Po maturitě na břeclavském gymnáziu nastoupil zaměstnání jako poštovní adjunkt. V roce 1932 byl odveden a později nastoupil jako vojín u 2. roty 10. hraničářského praporu v Třebišově. Od 15. listopadu 1933 do 24. března 1934 absolvoval s dobrým prospěchem poddůstojnickou školu. Po ukončení vojenské prezenční služby se vrátil ke svému občanskému zaměstnání. Roku 1938 byl 20. září povolán na vojenské cvičení . V důsledku mobilizace byl dále ponechán v činné službě, z níž byl propuštěn 8. října. Do Břeclavi zabrané Němci se, ale už vrátit nemohl a proto si nalezl nové zaměstnání na nádražní poště v Brně. 10. března 1940 se rozhodl odejít spolu se svým bratrem Františkem a kamarády Janem Fojtíkem a Jaroslavem Kovanou do zahraniční armády. Podařilo se jim všem překročit moravsko-slovenskou hranici a obvyklou cestou přes Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Sýrii dojet až do Libanonu, a potom lodí z Bejrútu do Marseille. Hned 15. května 1940 byl Antonín Bartoš v Agde prezentován u čs. vojenské zahraniční jednotky jako vojín k 4. rotě 2. pěšího pluku. Prodělal celé francouzské tažení a po jeho skončení přijel v první polovině července 1940 lodí Rod el Farag do Anglie. Zde byl zařazen k II. pěšímu praporu umístěnému ve Walton Hallu. 15. března roku 1941 byl povýšen do hodnosti svobodníka aspiranta. V Moreton Paddox absolvoval školu důstojníků v záloze, kde se také seznámil se svými druhy Jiřím Štokmanem a Čestmírem Šikolou. Při náboru se přihlásil k nasazení pro zvláštní účely a prošel řadou specializovaných kursů. Na odeslání k plnění úkolu v protektorátě pak čekal i se svými druhy na vyčkávací stanici u Oxfordu a Stevenage. Zemřel 13. prosince 1998 ve věku 88 let a je pochován na hřbitově St. Michael’s v New Yorku.

Antonín Balšánek

Antonín Balšánek byl český architekt a profesor architektury. Vystudoval architekturu na české technice v Praze , kde se později stal také profesorem. Od roku 1903 byl prvním redaktorem časopisu Architektonický obzor. Spolu s Osvaldem Polívkou řídil stavbu Obecního domu v Praze . Zasazoval se také o památkovou ochranu Malé Strany a panoramatu Hradčan. Jako architekt Balšánek náleží ke generaci Národního divadla a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností české novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Tvořil ve stylu novorenesance, který však kombinoval s prvky secese, zejména v detailu. Díky tomu byl neobyčejně úspěšný, vyhrával soutěže a realizoval mnoho staveb. Jeho stavby také vynikají dokonalým řemeslným provedením.

Antonia S. Byatt

Anton Blažej

Anton Blažej byl slovenský a československý chemik, vysokoškolský učitel, bývalý politik Komunistické strany Slovenska a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. Základní školu absolvoval v rodné Nemšové, pak byl přijat do Baťovy školy práce při koželužnách v Bošanech. Zde se vyučil a byl poslán na mistrovskou školu do Otrokovic, kde složil maturitní zkoušky. V letech 1950–1953 vystudoval Chemickou fakultu Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Na této škole pak působil až do roku 1993. Roku 1970 získal titul profesora. Specializoval se na výzkum makromolekulárních látek. Zastával funkci děkana a v letech 1969–1989 působil jako rektor Slovenské vysoké školy technické. Vedl katedru textilu, celulózy a papíru a v letech 1979–1980 vedl Ústav biotechnologie. Od 90. let působí na nově zřízené Univerzitě Alexandera Dubčeka v Trenčíně. Je autorem 29 odborných knih a monografií a autorem i spoluautorem 90 patentů. Byl členem Československé akademie věd a Slovenské akademie věd, členem předsednictva SAV a ředitelem Centra chemických věd SAV. Angažoval se i politicky. V letech 1967–1989 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Dlouhodobě zasedal v nejvyšším zákonodárném sboru. Ve volbách roku 1971 zasedl do slovenské části Sněmovny národů . Mandát obhájil ve volbách roku 1976 , volbách roku 1981 a volbách roku 1986 . V roce 1989 byl po krátkou dobu předsedou Sněmovny národů. Ve FS jako poslanec setrval do konce volebního období, tedy do svobodných voleb roku 1990, takže se ho netýkal proces kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci. Byl předsedou Sněmovny národů. 12. prosince 1989 Anton Blažej navrhl jménem poslanců KSČ, aby příští prezident Československa byl zvolen nikoliv parlamentem, a...

Antoine Bello

Antoine Bello je francouzsko-americký spisovatel a podnikatel, žijící v USA a píšící francouzsky. Má dvě občanství, americké a francouzské. Narodil se 25. března 1970 v Bostonu francouzským rodičům. Jeho vzdáleným příbuzným je francouzský spisovatel Marcel Aymé. Mládí strávil ve Francii, studoval obchodní vědy na Hautes études commerciales de Paris , kde v roce 1991 promoval. Ještě na studiích založil firmu Hors Ligne, zabývající se administrativními a právními službami. Vedení této úspěšné firmy, která byla později přejmenována na Ubiqus se věnoval 15 let. V roce 2007 založil Rankopedii, webové stránky, zabývající se tvorbou statistik a žebříčků z různých oborů lidské činnosti. Kromě Francie a USA procestoval i Japonsko a Švédsko. Od roku 2002 žije se ženou a dětmi v New Yorku. V roce 2007 podpořil kandidaturu Nicolase Sarkozyho na úřad francouzského prezidenta. Literární kariéru zahájil v roce 1996 sbírkou povídek Les Funambules . V roce 1998 následoval detektivní příběh z fiktivního prostředí profesionálních hráčů puzzle s názvem Éloge de la pièce manquante . V roce 2007 publikoval první ze zatím tří mysteriózních románů Les Falsificateurs . V roce 2009 následoval druhý s názvem Les Éclaireurs a v roce 2015 zatím poslední Les Producteurs . Hlavní postavou románů je mladý Islanďan Sliv, který po ukončení studia geografie nastoupí v Reykjavíku jako projektový manažer u firmy zabývající se environmentálním poradenstvím. Záhy ale zjistí, že firma jen poskytuje krytí mezinárodní tajné organizaci, Konsorciu pro falzifikaci reality , pro niž pracuje i jeho šéf Gunnar. Rozhodne se přijmout podmínky, které mu Gunnar nabídne a stává se agentem společnosti, která falšuje realitu, doplňuje bílá místa v historii a vytváří mýty. Zpočátku si myslí, že jde jen o jakousi intelektuální hru, ale časem pocítí její nečekané důsledky. Snaž...

Anthony Britto

Annelies Burmeister

Annelies Burmeister byla vynikající německá mezzosopranistka, známá svým silným hlasem a interpretací operního i koncertního repertoáru. Narodila se 3. února 1928 v Drážďanech a svůj hudební talent rozvinula již v mládí. Burmeisterová studovala na drážďanské hudební akademii a později se zdokonalovala v operním studiu Berlínské státní opery. Její kariéra byla poznamenána účinkováním ve významných operních domech po celé Evropě, včetně Deutsche Oper Berlin, kde byla dlouhá léta členkou.

Anne Cathrine Bomann

Dánská klinická psycholožka zaměřená na sociální psychiatrii a schizofrenii. Spisovatelka, autorka odborné literatury a literatury faktu.

Anne Bishop

Američanka, tato spisovatelka fantasy je velmi skoupá na jakékoli životopisné údaje, není tedy vyloučeno, že jde o pseudonym. Žije ve státě New York a ve volném čase se ráda věnuje zahradě, četbě a hudbě. Do žánru vstoupila povídkou „Match Girl“ v antologii Ruby Slippers, Golden Tears . Od té doby publikovala v různých antologiích přibližně deset kratších prací, povídky tedy píše jen sporadicky. Pokud bychom měli její tvorbu s drobnými výhradami přirovnat k jiným spisovatelkám, pak nejblíže má asi k dílům Jacqueline Careyové a u nás již dobře známé Lynn Flewellingové či snad k oblíbené Laurell K. Hamiltonové. Pro bližší informace můžete navštívit rovněž autorčiny domovské stránky na internetové adrese www.annebishop.com. Velkou popularitu si Bishopová získala trilogií The Black Jewels: Daughter of the Blood , Heir to the Shadows a Queen of the Darkness . Stejně jako zbytek její tvorby je i tato trilogie romantickou fantasy s temnějším nádechem a příměsí erotiky. Hrdinkou je Jaenelle, budoucí vládkyně, jež má být nositelkou značné magické moci. Zatím jsou však její schopnosti nerozvinuté a ona se tak ocitne v nebezpečném soukolí intrik a složitých mocenských bojů. Celá série vyšla v jednom svazku jako The Black Jewels Trilogy a Anne za ni v roce 2000 získala Cenu Williama L. Crawforda pro začínající autory žánru fantasy. Do stejného světa se vrátila v několika dalších titulech počínaje románem The Invisible Ring , příběhem zotročeného Jareda, jenž se jako uprchlík dostane do služby tajemné Šedé paní, aby záhy zjistil, že jeho nová vládkyně není tím, čím by se mohla zdát, a tak jako ostatní otroci propadne jejímu kouzlu. Bláznivý a závistí sžíraný romanopisec Jarvis vybuduje v románu Tangled Webs strašidelný dům, který se pod falešným pozváním od královny Jaenelle stane pro několik magií nadaných vládců smrtící pastí. V chystaném románu The Shadow Queen ...

Anna Bauga

Lotyšská překladatelka a folkloristka.

Anna Aleksandrovna Bykova

Ruská dětská a rodinná pycholožka.

Anitius Manlius Torquatus Severinus Boëthius

Římský státník, filozof, matematik, logik a muzikolog.

Andy Briggs

Andy Briggs je britský spisovatel a scénarista, tvůrce stránek Hero.com a Villian.net pro Oxford University Publishing, kde vydává příběhy ze světa superhrdinů.

Amiri Baraka

Afroamerický básník, esejista, romanopisec, dramatik a autor hudebních kritik.

Ambrose Bierce

Ambrose Gwinnett Bierce byl americký povídkář, esejista a novinář. Ambrose Bierce se narodil v selské rodině jako desátý ze třinácti dětí. Surová „výchova“ jeho otce jej navždy poznamenala životní zatrpklostí. Již v patnácti letech proto odešel z domova pracovat do tiskárny. V sedmnácti letech začal studovat na Kentuckém vojenském institutu, ale po roce školu opustil a živil se příležitostnými pracemi jako dělník nebo číšník. Během americké občanské války bojoval na straně severu u 9. pěšího pluku z Indiany a roku 1864 byl těžce zraněn do hlavy . Zpočátku byl poddůstojníkem, ale armádu opustil v hodnosti majora., přičemž odmítl nahromaděný zvýšený plat, protože to byla podle jeho názoru odměna za to, že byl „vrahem pro svou vlast“. Po válce se Bierce usadil v San Franciscu, kde se postupně vypracoval jako redaktor a kritik. Pracoval pro noviny San Francisco News-Letter and California Advertiser seznámil se s Markem Twainem a Bretem Hartem a od roku 1871 začal publikovat povídky vyznačující se neúprosnou satirou a chmurným humorem, ale také temnou fantastikou a atmosférou hrůzy. V prosinci roku 1871 se oženil a v letech 1872 až 1876 žil se svou manželkou v Anglii, kde svůj literární styl doplnil o eleganci a jedovatě vybroušený vtip. Ten bohatě využil po návratu do vlasti při psaní novinového sloupku Prattler , který byl velmi oblíbený. V osobním životě však Bierce příliš šťastný nebyl. Roku 1888 se rozvedl se svou manželkou, roku 1889 zemřel v sedmnácti letech jeho první syn a roku 1901 ve věku dvaceti sedmi let druhý. Roku 1896 Bierce přesídlil do Washingtonu, kde působil jako vyhledávaný publicista. Sám pořádal své Sebrané spisy, které vyšly ve dvanácti svazích v letech 1909 až 1912. V říjnu roku 1913 ...

Alojz Bouda

Alojz Bouda byl slovenský hudebník a skladatel, známý svou prací s elektronickou hudbou a varhanami. Narodil se 4. června 1933 v Bratislavě v Československu a stal se jedním z průkopníků elektronické hudby ve své zemi. Během své kariéry Bouda experimentoval s různými elektronickými nástroji, včetně tehdy relativně nových syntezátorů. Ve svých skladbách často mísil vlivy klasické hudby s moderními elektronickými zvuky, což mu vyneslo uznání na domácí i mezinárodní scéně. Bouda se proslavil zejména v 70. a 80. letech 20. století, kdy vydal několik alb, na nichž předvedl své varhanické umění a inovativní využití syntezátorů. Zemřel 8. března 2015 a zanechal po sobě odkaz jednoho z předních slovenských skladatelů elektronické hudby.

Ally Blake

Narodila se v malém městečku v Queenslandu v Austrálii. Odmalička velmi ráda tančila a tak není divu, že při studiu na University of Queensland se stala členkou roztleskávaček fotbalového týmu. Dokonce tančila před 50 tisíci diváků a vystupovala v televizi. Svou první knížku vydala v roce 2003, která o rok později byla navržena na cenu o nejlepší romanci.Na otázku, kde bere inspiraci pro své knížky, sama říká: „O knížce přemýšlím stejně, jako bych pekla náš oblíbený čokoládový dort. Znám základní ingredience a nasypu je do mísy tak, jak mi zrovna přijdou pod ruku. Po upečení ho dám na chvíli do lednice a pak na něj rozetřu sladkou čokoládovou polevu. A s knížkami je to stejné: základní linie příběhu a pak všechny ty drobnosti, které si zjišťuju o hlavních hrdinech a jejich cestách… Dort se dá také sníst bez polevy, ale pokud ji přidáte, pak je jeho chuť mnohem bohatší, lahodnější a stravitelnější. A také báječnou inspirací je mé okolí. Jsem připravena kdekoli a kdykoli si zapsat sebemenší myšlenku, která mě napadne, poslouchám konverzace lidí okolo mě, zamýšlím se nad slovy romantických písní a hlavně hodně cestuji.“

Allen D Bragdon

Publicista a nakladatel.

Aljo Beran

Aljo Beran byl malíř, který je svou tvorbou neoddělitelně spjat s městem Olomoucí a jejím okolím. Maturoval na olomouckém reálném gymnáziu, studoval architekturu na VU v Brně a později i UMPRUM a FF v Praze. Po studiích vyučoval na moravských gymnáziích. Po válce se stal pedagogem Katedry výtvarné výchovy FF Univerzity Palackého v Olomouci. Jako docent působil v roli vedoucího Katedry výtvarné teorie a výchovy FF UP. Za svého života byl členem několika skupin výtvarných umělců Od roku 1977 čestný předseda Klubu přátel výtvarného umění v Olomouci. Jeho práce obsahuje celou škálu námětů a výtvarných technik. V předválečném období spolupracoval s nakladatelstvím bratra Čeňka Berana, který byl během nacistické okupace popraven. Za svůj život vytvořil nespočet výtvarných děl, výrazně se podílel i na obnovení olomoucké univerzity po roce 1945. Je autorem i dosud užívaného znaku Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho dílo se nachází v českých, moravských i zahraničních galeriích a v soukromém vlastnictví.

Alison Bliss

Americká spisovatelka.

Alice Broadway

Britská autorka románů pro mládež.

Alfred Bester

Alfred Bester byl americký spisovatel science fiction, jeden z autorů období tzv. Zlatého věku sci-fi, jehož dílo ve velké míře ovlivnilo dnešní podobu Hard SF.. Narodil se v New Yorku na Manhattanu v židovské rodině. Roku 1935 dokončil studia přírodních a humanitních věd na Pensylvánské univerzitě. Práva na Kolumbijská univerzitě nedokončil. Roku 1936 se oženil s herečkou a reklamní agentkou Rolly Goulko, která byla jeho manželkou až do své smrti roku 1984. V letech 1939–1942 otiskl v pulpovém magazínu Thrilling Wonder Stories čtrnáct povídek, které na sebe upozornily neotřelými nápady a svěžím stylem. Po jedenáctileté odmlce, kdy pracoval jako scenárista komiksů a později rozhlasových seriálů, se opět vrátil k sci-fi. Práce na většinou brakové literatuře jej zdokonalila v literárním řemesle natolik, že jeho román Demolished Man , publikovaný v Galaxy Science Fiction, obdržel jako vůbec první cenu Hugo. Velkého úspěchu a nominaci na cenu Hugo dosáhl také svým románem The Stars My Destination , rovněž vydaným v Galaxy Science Fiction. Po tomto románu následovala další odmlka, kdy pracoval v redakci časopisu Holiday. Roku 1975 vyšel konečně jeho další román The Computer Connection . Přestože román nedosahuje úrovně předchozích, byl nominován na cenu Hugo i na cenu Nebula. Měl být čestným hostem světového sjezdu příznivců žánru v Brightonu roku 1987, ovšem nemohl se zúčastnit, protože si po nešťastném pádu zlomil kyčel. Zemřel v tom samém roce na komplikace spojené s tímto zraněním. Ještě před svou smrtí se dozvěděl, že je laureátem ocenění Damon Knight Memorial Grand Master Award .

Alfons Breska

Alfons Breska byl český básník a překladatel. Používal pseudonym Otto Elexhauser. Překládal převážně poezii z francouzštiny, němčiny, italštiny a španělštiny. Zabýval se také japonskou poezií. Vystudoval gymnázium v Praze, pak pracoval jako poštovní úředník na Žižkové a později na ředitelství pošt , současně pracoval jako knihovník Umělecké besedy. V roce 1911 se oženil s Beatrix Dřevíkovskou Mařákovou. Byl funkcionářem literárního odboru Umělecké besedy, Kruhu českých spisovatelů a Spolku českých spisovatelů Máj. Byl rovněž členem Balzacovy společnosti v Paříži. Byl jedním z novoromantických autorů z okruhu kolem časopisu Moderní revue. Jeho básnické dílo je pod vlivem Jaroslava Vrchlického. Jeho prozaické práce jsou ovlivněny dílem Jiřího Karáska ze Lvovic. Významnější než jeho vlastní tvorba je jeho činnost překladatelská. Překládal především z němčiny a francouzštiny, ale též z italštiny a španělštiny. Vedle poesie a prózy překládal i divadelní hry pro Vinohradské divadlo, Švandovo divadlo na Smíchově, Stavovské divadlo a pro Městské divadlo v Plzni.

Alexander Brehmen

Aleš Brožek

Narozen 22. 5. 1952 v Praze. Knihovník a vexilolog. Ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem , předseda sekce pro akvizici Sdružení knihoven České republiky. Autor publikací z oblasti knihovnictví a publikací o státních symbolech, vlajkách a znacích.

Aleš Boleslav

Aleš Boleslav , autor publikací z oboru rozhlasové a sdělovací techniky.

Aleš Benda

Narozen 20.5.1943 v Praze. Novinář, ekonomický a zahraničně politický redaktor, zahraniční zpravodaj.

Alena Blahníková

Alberto Bertolazzi

Autor vystudoval filozofii na univerzitě v Padově. Jako pozorný cestovatel a nadšený přírodovědec začal po krátkém období učitelské kariéry spolupracovat s několika novinovými deníky a s časopisy Sestante a Panorama. Je autorem knih o Portugalsku a spolupracoval na přípravě mnoha přírodovědných titulů.

Alan Reginald Harold Baker

Britský geograf.

Alan Bridgewater

Autor příruček o zahradách a truhlářství.

Alan Baker

Narozen 1964. Publicista.

Adolphe Bélot

Francouzský spisovatel a dramatik

Adolf Babuška

Práce o automobilech.

Adam Blake

Mike Carey je britský autor komiksů, beletrie a filmových scénářů. Carey se narodilv Liverpool v Anglii. Už jako dítě se velmi zajímal o komiksy, kreslil a maloval primitivní příběhy pro mladšího bratra. Vysokoškolský titul získala na St. Peter's College v Oxfordu, v oboru učitelství. Více než 15 let učil na střední škole, poté se začal plně věnovat tvorbě komiksů a psaní. Je uznávaným autorem Lucifera a Hellblazera . Podílí se také na příbězích X-menů a Fantastic Four pro Marvel Comics. Napsal i komiksovou adaptaci Nikdykde podle románu Neila Gaimana.

Adam Bahdaj

Adam Bahdaj byl polský spisovatel a překladatel z maďarštiny. Pod pseudonymem Dominik Damian psal populární detektivní romány. Bahdaj vystudoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a na Vysoké škole ekonomické ve Varšavě. Druhou světovou válku prožil v Maďarsku jako polský aktivista. Pracoval pro krajanský spolek v Budapešti, publikoval v časopise polské emigrace Wieści z Polski a spolupracoval s vydavatelstvím Biblioteka Polska. Roku 1942 debutoval pod pseudonymem Jan Kot sbírku básní Iskry spod młota a novelu Z pamiętnika samotnika . Roku 1943 pak vyšly jeho překlady maďarských lidových písní Seklerskie ballady ludowe a povídka Karty z pamiętnika misantropa V letech 1945-1950 působil jako novinář v Krakově a ve Varšavě, od roku 1950 se věnoval literatuře. Je autorem několika desítek knih pro děti a mládež se sportovní, dobrodružnou a detektivní tematikou, které zejména z počátku spojoval s problémy protifašistického odboje. Pro nejmenší čtenáře psal krátké prózy plné humoru a obdivu k přírodě. Roku 1974 mu byl udělen polský Zlatý Záslužný kříž a roku 1984 byl zapsán na Čestnou listinu Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu IBBY .

Abdourahmane Ba

Senegalský vysokoškolský pedagog, spoluautor publikací o starověkých civilizacích.

Aaron Burr

Americký politik a právník.

Aaron Blabey

Australský spisovatel dětské literatury, ilustrátor, herec.

A Bierce

Zuzana Búriková

Mgr., Ph.D., slovenská vysokoškolská pedagožka, zabývá se etnologií, materiální kulturou a antropologií východní Evropy, práce z oboru.

Zuzana Burešová

Narozena v roce 1965. Televizní a rozhlasová moderátorka, publicistka.

Zuzana Burešová

Televizní a rozhlasová moderátorka, publicistka.

Zoë Barnes

Britská beletristka. Překlady z francouzštiny.

Zdzisław Bańkowski

Polský chemik.

Zdenka Bláhová

Narozena 1951 v Praze. Absolventka filozofické fakulty a fakulty architektury, práce o problematice památkové péče, restaurování, historie architektury a urbanismu.

Zdenka Bergrová

Zdenka Bergrová, rozená Vovsová, byla česká básnířka, překladatelka ruské, ukrajinské, francouzské a anglické literatury, psala také hry pro děti, pohádky, epigramy, recenze a literárněvědné články. Otec byl typograf. Maturovala 1942 na reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské, pak absolvovala střední knihovnickou školu v Praze v Klementinu a do konce války byla nasazena v Rudolfinu při stěhování knih do krytu. Má osvědčení o odboji podle zákona 255 a z května 1945 medaili pankráckých barikádníků s nízkým číslem 419. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND. Od letního semestru 1945 studovala na FF UK obor česká a ruská literatura. V roce 1949 jí nebyla uznána disertační práce, protože odmítla o Vladimiru Galaktionoviči Korolenkovi změnit názor, oceňovala jeho nestrannost v revoluci a pomoc všem potřebným. Dostala rehabilitační doktorát 1990. V červenci 1945 jí vyšla první básnička v deníku Mladá fronta, v roce 1945 dostala v soutěži mládeže první cenu za hru Perníková chaloupka ve verších pro maňáskové divadlo, na scénu uvedl hru Václav Vaňátko a 1946 vyšla v nakladatelství J. R. Vilímek. Od roku 1949 publikovala překlady Puškina, Lermontova, Někrasova, Ševčenka, Jesenina, Pasternaka, s jazykovou konzultací také Verlaina. Otištěných přeložených veršů není méně než 70 000. První vlastní nevelkou sbírku "Duha zvířetníku" vydala v roce 1975, pak vydala ještě několik básnických sbírek a knih pohádek. Ocenění: Medaile a diplom Evropského kruhu Franz Kafka, Praha 1999. Je uvedena v Kdo je kdo v Československu ČTK 1969, v Ukrajinské literární encyklopedii, Kyjev 1988, v encyklopedii Who's Who in the World, Edition 2000, Marquis, USA, v ČR v encyklopedii Diderot, dále v encyklopedii 2000 Outstanding People, Cambridge, England. Zemřela 22. května 2008 v Praze. Pohřbena byla na Vyšehradském hřbitově....

Zdeněk Brož

Narozen 1932, absolvent houslové třídy pražské Akademie múzických umění a moskevské konzervatoře.

Zdeněk Bidlo

Zdeněk Bidlo úředník, později redaktor Čs. rozhlasu v Praze, spisovatel a dramatik, autor rozhlasových pořadů, několika románů a divadelních her , v roce 1971 v době „normalizace“ propuštěn, pracoval v dělnických povoláních, jako zakázaný autor publikoval pod jménem Romana Cílka .