Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Výpis všech autorů

      Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...

      Zobrazuji 121 - 180 z celkem 10197 záznamů
      A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
      B B. B� Ba Be BF Bh Bi Bj BK Bl Bł Bo Bø Br BS Bu By
      Dixie Browning

      Dixie Browning

      Pod pseudonymem Bronwyn Williams se skrývají dvě sestry Dixie Browning a Mary Williams. Dnes jsou obě na odpočinku, ale ve svých historických romancích se vrátily do dětství, které strávily na pobřeží v Severní Karolíně, kde byl jejich dědeček námořním kapitánem. Tam také většinou situují děje svých historických příběhů, které spolu vymýšlejí od roku 1988. Dixie Browning sama je autorkou téměř sedmdesáti romancí ze současnosti.

      Více od autora
      Bjørnstjerne Bjørnson

      Bjørnstjerne Bjørnson

      Bjørnstjerne Martinius Bjørnson byl norský kriticko-realistický prozaik, dramatik, básník a publicista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1903. Spolu s Henrikem Ibsenem, Jonasem Liem a Alexanderem Kiellandem patřil k tzv. velké čtyřce norských spisovatelů zlatého věku. S Henrikem Ibsenem se ve druhé polovině 19. století zasloužili o nebývalý rozvoj norské literatury a divadla. Projevoval společenskou angažovanost, zasazoval se o liberalismus a kulturní i státní samostatnost Norska a o práva malých utlačovaných národů. Bjørnson se narodil roku 1832 v malé vesnici Kvikne v dnešní norské provincii Hedmark. Otec Peder pocházel z rolnické rodiny a zpočátku sám obdělával své pozemky. V pokročilejším věku vystudoval teologii a stal se pastorem . Matka Inger Elise Nordraak byla dcerou učitele, ráda četla a zapojovala se do místního kulturního života. Ve stejném duchu vychovávala i svého syna. Otec byl přidělen do farnosti oblasti Nesset v Romsdalském údolí, v jedné z nejkrásnějších přírodních oblastí Norska. Bjørnstjerne ve dvanácti letech nastoupil na střední školu v obci Molde na severním břehu Romsdalsfjordu. Získal si respekt spolužáků svou fyzickou zdatností, ale hlavně svými znalostmi a prvními literárními pokusy. Skládal drobné básničky a založil ručně psaný časopis Svoboda, který rozesílal svým známým. Už v té době vnímal ohlas revolučních událostí roku 1848 v Evropě a předsevzal si, že bude mezi lidmi šířit myšlenky na svobodu a lepší životní podmínky. Školu musel opustit, když byl jeho otec suspendován kvůli křivému obvinění. Odjel k svému strýci do Kristianie, kde pokračoval ve studiu na vyšší střední škole. Seznámil se s Markusem Thranem, prvním propagátorem socialismu v Norsku a začal se zapojovat do politických aktivit. V červenci 1852 mu vyšla první báseň Vodopád v populárním časopise Morgenblatt. Nepodařilo se mu složit maturitní zkoušku a vrátil se domů, aby se ...

      Více od autora
      Pierre Boulle

      Pierre Boulle

      Pierre François Marie Louis Boulle byl francouzský spisovatel ovlivněný druhou světovou válkou; píšící válečné, špionážní a sci-fi romány. Narodil se ve francouzském Avignonu. Vystudoval elektrotechniku a roku 1936 byl jako inženýr vyslán gumárenskou společností do Malajsie. Po vypuknutí druhé světové války vstoupil do francouzské armády v Indočíně a po obsazení Francie nacisty se připojil ke Francouzským svobodným vojskům. Sloužil jako tajný agent v Číně, Barmě a Indočíně. Roku 1943 byl na řece Mekong zajat francouzskými vichistickými oddíly a odveden na nucené práce. Roku 1944 se mu podařilo uprchnout, později byl vyznamenán válečným křížem. Po skončení války se vrátil ke kaučukovému průmyslu, ale po nějaké době se přestěhoval do Paříže, kde začal s psaním. Stal se významným spisovatelem, ve svých románech často využíval svých zkušeností z války. Jeho díla Most přes řeku Kwai a Planeta opic byla zfilmována. Pierre Boulle zemřel v Paříži.

      Více od autora
      Petra Braunová

      Petra Braunová

      Petra Braunová, roz. Šatoplechová je česká spisovatelka. Narodila se 31. ledna 1967 v Praze. Zde také vystudovala Střední ekonomickou školu. Kromě krátké kariéry účetní pracovala jako sekretářka, asistentka, redaktorka, au-pair v zahraničí, průvodkyně Prahou. Nyní žije v Praze se svými třemi dětmi – Oliverem, Marií a Johanou. Narození jejího nejstaršího syna Olivera ji inspirovalo k napsání první knihy Rošťák Oliver.

      Více od autora
      Penelope Bloom

      Penelope Bloom

      Penelope Bloom je autorkou řady bestsellerů deníků USA Today a Washington Post. U nás debutovala románem Jeho banán, který si okamžitě získal pozornost i přízeň fanoušků erotické humorné literatury. Pracovala nejdříve jako učitelka na střední škole, ale poté se rozhodla splnit si svůj sen a stát se spisovatelkou na plný úvazek. Své knihy vydávala zpočátku samonákladem, takže se vedle samotného textu výrazně podílí i na návrzích obálek a propagaci. Na svém kontě má téměř tři desítky románů, z nichž si řada získala věrné fanoušky i v zahraničí. Autorka je velice aktivní na sociálních sítích, nejznámější knižní databázi Goodreads.com i na svém vlastním blogu. Komunikuje zde s fanoušky nejen o své tvorbě – dává tipy pro psaní , sdílí, jak se vyrovnává s negativní kritikou i odhaluje zákulisní informace ohledně vydávání knih samonákladem. Ke své spisovatelské práci se stále staví s pokorou – uznává, že je nervózní před každým vydáním, a uvědomuje si, že je stále co zlepšovat. Penelope Bloom je vdaná a má dvě malé dcery – skloubit rodinný život a kariéru úspěšné spisovatelky není lehké, ale Penelope by za nic na světě neměnila.

      Více od autora
      Milena Brůhová

      Milena Brůhová

      Milena Brůhová byla autorka detektivek, románů pro ženy, filmových a divadelních scénářů. Přezdívalo se jí „jihočeská Agatha Christie“. Autorka prožila své dětství ve svém rodišti Miroticích u Písku. Od roku 1945 studovala gymnázium v Písku. Protože nebyla přijata na vysokou školu, začala pracovat jako farmaceutická laborantka. V letech 1973–1975 dálkově vystudovala dvouleté pomaturitní farmaceutické studium a roku 1981 se stala vedoucí laborantkou v písecké lékárně. Vdaná byla za Jiřího Brůhu, se kterým měla syna Jiřího Brůhu , architekta. Od 70. let přispívala do různých časopisů: Vlasta, Literární měsíčník, Rudé právo, Jihočeská pravda, Jihočeská revue. Česká televize vysílala adaptace jejích próz. V roce 1988 získala „Prémii českého literárního fondu“ za knihu Zkouška kvality. Jako první žena dostala cenu „Číše Petra Voka“, kterou uděluje Jihočeský klub Obce spisovatelů za celoživotní dílo. V roce 1997 získala Cenu Jiřího Marka za knihu Tak ona spí s vrahem. Její oblíbení spisovatelé byli Karel Čapek, Daphne de Maurier a Dick Francis.

      Více od autora
      Josef Bartoš

      Josef Bartoš

      doc. PhDr. DrSc. Historik. Působil na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zabýval se českými dějinami 1918-1945, protifašistickým odbojem v českých zemích a okupovaném pohraničí, regionálními dějinami severní Moravy, historickým místopisem, dějinami měst a obcí, naukou o historických pramenech a archivnictvím.

      Více od autora
      Ivan Bičík

      Ivan Bičík

      Ivan Bičík je český sociální geograf, docent Přírodovědecké fakulty UK. Narodil se v Praze, dětství prožil na pražské periferii v Motole a v poválečném Frýdlantu v Čechách, vylidněném odsunem. Po studiích nejprve učitelství zeměpisu a následně ekonomické geografie na Přírodovědecké fakultě UK a po základní vojenské službě se na fakultu vrátil jako pedagog. Zpočátku se zaměřil především na geografii socialistických států a měl možnost poznat reálné fungování tehdejšího systému na mnoha služebních cestách a expedicích v Rusku a ve střední Asii. Zde také prožil srpnovou okupaci roku 1968. V 70. letech také organizoval a zúčastnil se expedice studentů na Střední východ. O této cestě vydal spolu s M. Krůtou knihu Cílem je Zágros. Ivan Bičík je ženatý a s manželkou Helenou má tři děti: Marek je novinář, David je brankář a Karolína . Do 70. let hrál volejbal za tým Matematickofyzikální fakulty UK Praha a později do 90. let trénoval ženský volejbalový tým MFF UK Praha. V 80. letech zakládal spolu s prof. Václavem Gardavským nový obor geografie cestovního ruchu a od 90. let se intenzivně věnuje sledování a hodnocení využití zemědělského půdního fondu. Habilitace proběhla v roce 1990. Po celou dobu své akademické dráhy publikuje v předních českých a zahraničních časopisech . V rámci Mezinárodní geografické unie řídil pracovní komisi Land Use /Land Cover a v rámci této komise vydává ve spolupráci s dalšími zahraničními kolegy Atlas Land Use. V roce 1994 byl zvolen prezidentem České geografické společnosti a tuto funkci vykonával do roku 2006, v roce 2018 pracuje jako člen Hlavního výboru této společnosti a zástupce České geografické společnosti v Radě vědeckých společností. V 90. letech se zapojil i do řízení Univerzity Karlovy, v prvním porevolučním období pracoval jako proděkan Přírodovědecké fakulty ...

      Více od autora
      Elizabeth Barrett Browning

      Elizabeth Barrett Browning

      Elizabeth Barrettová-Browningová, anglicky Elizabeth Barrett Browning byla anglická básnířka viktoriánského období. Narodila se v rodině majitele plantáží na Jamajce. Prožila šťastné dětství na anglickém venkově a získala výborné vzdělání. Ovládala francouzštinu, italštinu, němčinu, latinu a starořečtinu, částečně hebrejštinu a arménštinu. Publikovat začala ve dvacátých letech básně a překlady. Následkem pádu z koně v dětství měla zraněnou páteř. Toto zranění ji trápilo celý život. Přes naléhání lékařů, aby pobývala v teplém podnebí, jí despotický otec nedovolil odjet do Itálie. V roce 1845 se osobně seznámila s Robertem Browningem. V září 1846 se tajně nechali oddat proti vůli Elizabethina otce a odcestovali přes Paříž do Itálie. Po krátkém pobytu v Pise přesídlili do Florencie, kde žili až do Elizabethiny smrti v roce 1861. V roce 1849 se jim narodil syn „Pen“ , který se v dospělosti stal malířem. Životní příběh Elizabeth Barrettové-Browningové a její vztah s Robertem Browningem byl námětem několika literárních děl a muzikálu. Elizabeth Barrettová-Browningová navázala ve svém díle na romantické předchůdce. Již prvními sbírkami si získala respekt a za svého života byla některými soudobými kritiky považována za největší anglickou básnířku. Ve svých básních se zabývá sociálními otázkami , zastává se práv žen , vyjadřuje sympatie k revolučnímu osvobozovacímu a sjednocovacímu hnutí v Itálii v letech 1848 – 1849 v době První války za nezávislost . Nejznámějším a též často nejvýše ceněným dílem je sbírka 44 sonetů s názvem Portugalské sonety , které ukazují (spo...

      Více od autora
      Count Basie

      Count Basie

      Count Basie byl kultovní americký jazzový pianista, varhaník, kapelník a skladatel, jehož kariéra trvala několik desetiletí od 20. let 20. století až do jeho smrti v roce 1984. Narodil se jako William James Basie 21. srpna 1904 v Red Banku ve státě New Jersey a stal se jednou z vůdčích osobností swingové éry. Basieho kapela byla známá svými swingujícími rytmy a pevnou souhrou. V roce 1935 založil vlastní orchestr, s nímž rozvinul styl charakteristický silnou rytmickou sekcí, riffovým přístupem k improvizaci a směsí bluesových a jazzových prvků.

      Více od autora
      Shirley Bassey

      Shirley Bassey

      Dame Shirley Bassey je proslulá velšská zpěvačka, známá svým silným hlasem a okouzlující image. Basseyová se narodila 8. ledna 1937 v Cardiffu ve Walesu a její kariéra odstartovala koncem 50. let. Mezinárodní uznání získala v 60. letech, zejména poté, co nahrála ústřední písně k několika filmům o Jamesi Bondovi, včetně snímků "Goldfinger" , "Diamanty jsou věčné" a "Moonraker" . Tato vystoupení upevnila její spojení s bondovskou sérií a přispěla k její pověsti skvělé interpretky dramatických balad.

      Více od autora
      John Brookes

      John Brookes

      Anglický publicista v oboru zahradnictví, zahradní architekt. John Brookes navrhl a postavil více než 1000 zahrad v průběhu kariéry trvající 50 let. Se sídlem v Denmans, jeho uznávané světově proslulé zahrady v západním Sussexu www.denmans-garden.co.uk Je stále stejně aktivní jako dřív a stále má velmi rušnou projekční praxi vytváření velkých i malých zahrad, po celé Velké Británii a v zahraničí. Je nejlépe známý pro schopnost vytvářet zahrady, které se vztahují k jejich prostředí, projektování zahrad, které zapadají do širší krajiny, který nejlépe vyhovují stylu a době domu a funkčním a stylistickým aspiracím svých klientů. Jeho rozsáhlé portfolio zahrnuje tradiční anglické zahrady formální i neformální, moderní, minimalistické, islámské a divoké zahrady. Získal řadu ocenění za jeho celou kariéru, včetně 4 zlaté medaile na Chelsea. Je považovaný ve světě zahradního designu jako inovativní a inspirující designér, je pravidelně citován jako zdroj inspirace v médiích Je také úspěšný a plodný autor, napsal 24 knih a nespočet článků do novin a časopisů. Přednáší zahradní úpravy ve Velké Británii a zámoří a provozuje konstrukční školu v Argentině. Je předsedou Společnosti Zahrada designérů, učinil několik vystoupení na BBC Zahradníka světa a provozuje Dům Garden School of Design ve Velké Británii kromě toho jsou světově proslulé jeho přednáškové a pracovní výlety. John Brookes žije v Denmans, jižní Anglie.

      Více od autora
      Jan Beneš

      Jan Beneš

      Emil Hakl se narodil 25. 3. 1958 v Praze. Pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník, zvukař, textař a redaktor. Vystudoval Státní konzervatoř Jaroslava Ježka, obor tvorba textu. Je jedním ze zakládajících členů volného literárního sdružení Moderní analfabet. Publikoval v časopisech Iniciály, v revui Moderní analfabet, v Literárních novinách, ve Tvaru, v internetovém časopise Dobrá adresa a v různých sbornících a almanaších. V současné době se živí jako novinář v týdeníku Instinkt. Ve své literární tvorbě se zpočátku věnoval poezii, prózu píše od roku 1998.

      Více od autora
      Bohuslav Březovský

      Bohuslav Březovský

      Bohuslav Březovský byl český prozaik a dramatik. Psal zejména psychologické romány a také se věnoval tvorbě pro mládež. V Poličce absolvoval reálné gymnázium a pak pokračoval ve studiích v Praze, na Karlově univerzitě. Zvolil si obory právo a pak i filozofii. V letech 1936 až 1938 byl redaktorem Národního osvobození a pak v letech 1939 – 1941 pracoval v nakladatelství Melantrich a Orbis. V roce 1944 byl zatčen a zbytek války strávil v koncentračním táboře Kalek u Chomutova pro manžele židovek a tzv. židovské míšence . Po návratu pracoval opět v Národním osvobození. V období 1948 – 1951 byl zaměstnán v Československém státním filmu. Dalším zaměstnavatelem mu bylo v letech 1951 – 1955 nakladatelství Československý spisovatel, byl zde redaktorem stejně, jako v dalším zaměstnání v časopisu Květen, kde pracoval v letech 1955 – 1957. Potom byl spisovatelem z povolání. V období normalizace po roce 1970 měl potíže s vydáváním knih. Byl zetěm spisovatele Karla Nového. Březovský napsal sedm románů a řadu povídek a pohádek. Jeho románová tvorba navazuje na tradici psychologické prózy. analyzuje postavení a komplikované dozrávání člověka ve světě sociálních a etických převratů. V Poličce je po něm od roku 2017 pojmenovaná ulice v nové zástavbě vznikající směrem na město Bystré.

      Více od autora
      Alexandr Batěk

      Alexandr Batěk

      Narozen 15. 6. 1874 v Prádle u Nepomuku, zemřel 6. 4. 1944 v Praze, PhDr., chemik, spolutvůrce českého chemického názvosloví anorganických sloučenin, popularizátor chemie; zabýval se chemií lanthanoidů, duchovním rozměrem chemického bádání; středoškolský učitel v Plzni a v Praze, esperantista, pacifista, místopředseda pražské Chelčického mírové společnosti, redaktor časopisů Zájmy všelidské a Správný život. vydavatel sci-fi časopisu Zpravodaj z Kéžbybyl , spisovatel sci-fi, propagátor vzniku moderního "vědeckého" náboženství, organizovaného ve Volném sdružení klasů.

      Více od autora
      Zuzana Bubílková

      Zuzana Bubílková

      Zuzana Bubílková , přezdívaná Bubu, je česká komička, televizní novinářka, publicistka a moderátorka. Jejími nejznámějšími televizními a divadelními pořady se staly politicky laděné satirické cykly, které připravovala společně s Miloslavem Šimkem. Narodila se v Gottwaldově manželům Bohumíru a Ludmile Bubílkovým. Své první roky prožila v Holešově, ale ještě během dětství se i s rodiči přestěhovala do Martina na Slovensku. Po ukončení studia žurnalistky v Bratislavě nastoupila jako redaktorka do hudebního měsíčníku Populár, než ji bylo v roce 1974 přiděleno místo v bratislavském studiu Československého rozhlasu, kde působila v pořadu Pozor, zákruta!. Po svatbě přijala příjmení Bohunovská a počátkem 80. let porodila syna Tomáše. Roku 1982 její manžel emigroval, následkem čehož přišla o místo v Československém rozhlasu a byla vyšetřována StB. Ve stejné době čekala druhé dítě, které následně potratila. Po rozvodu, který se táhl několik let, se vrátila ke svému rodnému příjmení. V Československé televizi společně s Otou Černým uváděla pořad Co týden dal. Po rozpadu Československa přesídlila do České republiky a pracovala v České televizi, souběžně s tím také v soukromém rádiu Frekvence 1. Z té doby pochází také její první kontakty s Divadlem Jiřího Grossmanna, kde zpočátku vystupovala v pořadech Miloslava Šimka nejprve pohostinsky, později pravidelně a systematicky. Od roku 1995 pak také pravidelně vystupovali se satirickým pořadem S politiky netančím na veřejnoprávní České televizi a později pod názvem Politické harašení aneb S politiky stále netančíme na TV Nova. Ve své divadelní činnosti na TV Nova pokračovala i po úmrtí svého jevištního partnera Miloslava Šimka. Kvůli nemoci ale musela na čas skončit. Na začátku roku 2008 se vrátila na ČT1 a moderovala pořad Co týden vzal. Ale v polovině roku 2008 její pořad zrušili kvůli narážce na Tomáše Cikrta. Od roku 2...

      Více od autora
      Robert Bakalář

      Robert Bakalář

      Robert Bakalář byl český a československý sportovní novinář, televizní redaktor a sportovní komentátor. Jeho oborem byla cyklistika, které se jako novinář věnoval od roku 1965 až do své smrti. Šlo o bývalého sportovního redaktora a komentátora někdejší Československé televize , který poté působil 15 let jako komentátor české verze televizní stanice Eurosport. Jako sportovní komentátor Hlavní redakce sportu Československé televize odkomentoval 10 ročníků Závodů míru , později pak na televizní stanici Eurosport i 15 ročníků nejznámějšího cyklistického závodu světa Tour de France. Krátkodobě spolupracoval i s televizí Nova Sport. Robert Bakalář je autorem celkem 13 knih ze sportovního prostředí, ta první pojednávala o Janu Kodešovi. Mezi nejpozoruhodnější díla patří jeho poslední kniha Ztracená léta – příběh hokejového zločinu, což je původně soubor reportáží pojednávajících o politické perzekuci československých hokejistů v 50. letech 20. století, která byla původně psána pro časopis Stadion, v ucelené formě vyšla knižně až v roce 1990 po Sametové revoluci. Zemřel dne 3. srpna 2011 na následky onemocnění rakovinou, jen nedlouho poté, co s vypětím všech sil odkomentoval všechny etapy svého posledního ročníku Tour de France 2011. Bakalář byl dříve členem KSČ. Na otázku „jestli jsem byl v KSČ? Byl, ale nemám pocit, že mám lepru,“ odpověděl Bakalář v jednom rozhovoru. Podle Cibulkových seznamů byl také spolupracovníkem StB. Že spolupracoval s tajnou policií ale označil za nepravdu.

      Více od autora
      Miroslava Besserová

      Miroslava Besserová

      Miroslava Besserová byla česká scenáristka, publicistka a spisovatelka. Vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU v Praze. Vytvořila mnoho scénářů pohádek, detektivek, dokumentů i dalších televizních pořadů. Pracovala jako dramaturgyně a scenáristka pro Českou televizi, televize Prima, Nova i Barrandov. Byla autorkou více než 30 knih. Byla manželkou herce Viléma Bessera, měli spolu jednoho syna. Ovdověla v roce 1985. Zemřela na rakovinu v roce 2017, bylo jí 71 let.

      Více od autora
      Leonard Bernstein

      Leonard Bernstein

      Leonard Bernstein byl významnou osobností světové klasické hudby, proslulý svým všestranným talentem skladatele, dirigenta, klavíristy a pedagoga. Bernstein se narodil 25. srpna 1918 v Lawrence ve státě Massachusetts a proslavil se v polovině 20. století. Když byl v roce 1958 jmenován hudebním ředitelem Newyorské filharmonie, stal se prvním dirigentem narozeným v USA, který vedl významný americký symfonický orchestr. Jeho působení se vyznačovalo inovativním programováním a snahou přiblížit klasickou hudbu širšímu publiku.

      Více od autora
      Josef Bělohlav

      Josef Bělohlav

      Josef Bělohlav byl kněz litoměřické diecéze, duchovní správce děkanství v Dubé na Českolipsku, byl vicerektorem kněžského semináře v Litoměřicích. Narodil se v roce 1931 v Čisté na Mladoboleslavsku. V roce 1966 začal studovat na CMBF v Litoměřicích, v roce 1970 byl tamtéž vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil od r. 1971 v Mladé Boleslavi, zakrátko byl přeložen do vedle ležících Kosmonos, odkud přešel v roce 1973 do Dubé. Kromě duchovní správy farností Dubá, Deštná, Tuhaň a Medonosy byl také v letech 1975–1978 hospodářským referentem litoměřické diecéze a současně v letech 1977–1981 vicerektorem kněžského semináře v Litoměřicích. V Dubé byl za jeho působnosti generálně opraven děkanský kostel Nalezení sv. Kříže. Zemřel 16. ledna 1992. Po rozloučení mší svatou v děkanském kostele v Dubé dne 23. ledna byl téhož dne pohřben ve svém rodišti v Čisté do rodinného hrobu.

      Více od autora
      František Běloun

      František Běloun

      František Běloun byl český učitel matematiky a deskriptivní geometrie. Po maturitě na reálce v Pardubicích v roce 1931 odešel na Slovensko, kde učil na měšťanských a obecných školách. Mezitím v roce 1933 složil maturitu na učitelském ústavu v Chrudimi. Po rozbití republiky v roce 1939 přešel do Čech. Působil v Peruci na Lounsku, Praze a Chroustovicích na Vysokomýtsku, kde byl pod policejním dozorem pro důvodné podezření z účasti na odboji. V roce 1943 byl totálně nasazen, po osvobození konal celý rok dobrovolnou vojenskou službu. Učil pak na školách ve Zbraslavi, Davli, Mníšku a Radotíně. Přitom dálkově studoval na Vysoké škole pedagogické v Praze, kde v roce 1952 získal doktorát pedagogických věd. V roce 1960 dosáhl aprobace pro matematiku a deskriptivní geometrii na středních školách. Působil od roku 1954 jako metodik na Ústavu pro další vzdělávání učitelů, pozdějším Krajském pedagogickém ústavu v Praze a věnoval se otázkám metodiky vyučování matematiky. Penzionován byl v roce 1976. František Běloun je autorem mnoha didaktických statí, učebnic, sbírek příkladů a tabulek. Pracoval v redakčních radách časopisů Matematika ve škole, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. V letech 1965–1969 byl hlavním sekretářem Jednoty československých matematiků a fyziků.

      Více od autora
      Cyril Bouda

      Cyril Bouda

      Cyril Bouda, křtěn Cyrill Mikoláš Bouda , byl český malíř, grafik a ilustrátor a profesor na Karlově univerzitě. Narodil se v Kladně, ale většinu života prožil v Praze. Oba rodiče Cyrila Boudy byli výtvarníci; otec byl středoškolským profesorem kreslení, matka Anna Boudová Suchardová umělecko-průmyslovou výtvarnicí, sestrou sochařů Stanislava a Vojtěcha Suchardů. Za kmotra mu byl Mikoláš Aleš. V roce 1923 absolvoval Bouda Umělecko-průmyslovou školu v Praze u Františka Kysely, v roce 1926 zakončil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u Maxe Švabinského. Dále byl na AVU asistentem T. F. Šimona. V letech 1946–1972 působil jako pedagog a posléze jako profesor na Pedagogické fakultě UK v Praze a v Brandýse nad Labem . Mezi jeho žáky na pedagogické fakultě patřil například Jaroslav Weigel. Často pobýval v Ptáčově u Třebíče, tam ho přivedl Bedřich Vaníček a manželé Antonín a Ludmila Kybalovi, jeho druhá manželka Helena pocházela z Třebíče. Žil v zahradním domku ve Vlašské ulici na úpatí Petřína. Jeho syn Jiří Bouda se stal rovněž grafikem. Ulice Cyrila Boudy je v Kladně, Prostějově, ve Slaném a v Třebíči. Pamětní deska v Kladně na vile Libochvíle. Věnoval se nejprve volné grafice a malbě obrazů. Je však znám především jako mnohostranný a velmi pilný autor užité grafiky. Celý život pracoval jako ilustrátor knih, zvláště pohádek, českých pověstí, humoristických a historických knih . Své ilustrace převáděl také do podoby kreslených filmů . Zvládal mnoho grafických technik, dřevoryt a mědiryt, lept a zejména litografii. Byl mj. grafikem-návrhářem československých známek. Vytvořil také návrhy pro vitráže a...

      Více od autora
      Barrington Barber

      Barrington Barber

      Americký malíř, pedagog výtvarné výchovy, autor příruček pro výtvarníky.

      Více od autora
      Arnold Bennett

      Arnold Bennett

      Enoch Arnold Bennett byl anglický romanopisec a dramatik. Zpočátku pracoval stejně jako jeho otec jako právník, později se stal novinářem a profesionálním spisovatelem. Část života strávil v Paříži a jeho manželkou byla francouzská herečka Marguerite Soulié. Za první světové války pracoval pro britské ministerstvo informací, také psal literární kritiky do listu London Evening Standard. Napsal scénář k filmu E. A. Duponta Piccadilly. Knižně vyšly také jeho deníky. Bennettovy realistické příběhy ze života britských středních vrstev získaly za jeho života značný čtenářský úspěch. Jeho tvorba je spojena s rodným regionem Staffordshire, proslulým keramickým průmyslem . V roce 1923 získal za román Londýnský antikvář cenu James Tait Black Memorial Prize. Ve Stoke-on-Trent byl v roce 2017 odhalen jeho pomník.

      Více od autora
      Antonín Bartonek

      Antonín Bartonek

      Antonín Bartoněk byl český klasický filolog. Zabýval se historickou mluvnicí latiny a řečtiny, mykénologií a starořeckými dialekty. Vystudoval latinu a klasickou řečtinu na Filozofické fakultě MU v Brně, kde od roku 1952 působí jako vyučující. Od roku 1990 taktéž působil na obnovené Katedře klasické filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jako hostující profesor přednášel ve Vídni, Heidelbergu, Štýrském Hradci, Amsterdamu a Cambridgi. Zúčastnil se mnoha akademických stáží na několika dalších evropských univerzitách . Byl členem mezinárodní společnosti mykénologů CIPEM sídlící v Paříži a české komise UNESCO.

      Více od autora
      Rex Beach

      Rex Beach

      Rex Ellingwood Beach byl americký romanopisec , dramatik a olympijský hráč vodního póla.

      Více od autora
      Pavel Beneš

      Pavel Beneš

      Doc. Ing.,CSc. autor středoškolských a vysokoškolských učebnic. Učil na ČVUT předměty spojené s kybernetikou a přenosu informací. Nyní je již v důchodu.

      Více od autora
      Miroslav Barták

      Miroslav Barták

      Miroslav Barták je slovenský a český kreslíř, ilustrátor a humorista. Žije u Prahy. Původním povoláním je námořník, vystudoval Námořní akademii ve Varně, v Bulharsku. V letech 1960–1969 se plavil na obchodních lodích po světových oceánech jako lodní inženýr. Od roku 1969 však pracuje jako umělec na volné noze. Od roku 1970 je kmenovým spolupracovníkem švýcarského humoristického časopisu Nebelspalter a pracuje též pro curyšský Das Magazin. V roce 1990 byl zvolen prvním předsedou České unie karikaturistů, funkci zastával do roku 1998. Za svou tvorbu získal mnoho ocenění, mj. na Humorestu , Bienále Písek ; je nositelem výroční ceny České unie karikaturistů za rok 2005. V letech 1969–2003 uspořádal 70 samostatných výstav v Evropě, vydal 8 autorských knih, 50 ilustrovaných knih doma i v zahraničí, 2 kreslené filmy a 52 krátkých grotesek pro TV. Je autorem vtipů, které se obejdou beze slov a mají často hořkou příchuť. Absence slov v jeho kresbách činí jeho dílo mezijazykově srozumitelné.

      Více od autora
      Kir Bulyčev

      Kir Bulyčev

      Ruský orientalista a historik, autor vědeckofantastických povídek, novel a románů. Psal pro děti i dospělé.

      Více od autora
      Karel Bartuška

      Karel Bartuška

      Karel Bartuška byl pedagog fyziky a autor učebnic. Karel Bartuška absolvoval v roce 1955 Matematicko-fyzikální fakultu a posléze nastoupil jako učitel na střední školu, ze které se později stalo Gymnázium Nad Štolou v Praze 7, kde zůstal učit celý svůj profesní život. Na této škole byl 40 let předsedou předmětové komise pro fyziku a správcem fyzikálních sbírek. Je autorem řady odborných knih, publikoval odborné články v časopisech, byl členem redakční rady časopisu Matematika a fyzika ve škole a časopisu Věda, technika a my, pracoval na MŠMT jako člen poradního sboru pro gymnázia a člen dvou odborných komisí, byl předsedou komise pro vytvoření osnov fyziky. Dále byl členem Ústředního výboru Jednoty českých matematiků a fyziků, kde 6 let vykonával funkci místopředsedy. Profesor Bartuška odešel v roce 1996 do důchodu, přičemž na škole dále působil. Zemřel v roce 2008. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných knih včetně učebnic fyziky. Jeho učebnice tvoří základ současné středoškolské fyzikální literatury. Jeho bibliografie v katalogu Národní knihovny zabírá několik stránek.

      Více od autora
      Jordi Busquets

      Jordi Busquets

      Španělský výtvarník, grafik a knižní ilustrátor.

      Více od autora
      Jindřich Balík

      Jindřich Balík

      * 10. června 1928 v Křinci. Úředník, působí od mládí v Holicích, básník, pohádkář a textař, publikuje v dětských časopisech, např. „Mateřídouška“, „Květy“, „Pionýr“, je autorem básní, pohádek a říkánek pro děti , např. „Pohádky pro všední den“, „Kolik váží motýl“, „Pohádky a básničky pro kluky a holčičky“, pohádek pro rozhlasové pořady a textů k písničkám. Víte, "Proč prázdná nůše voněla perníkem?" nebo "Jak zajíc Rychlonožka závodil s ozvěnou?". Přiznáte-li se k nevědomosti, pak je zřejmé, že jste v rozhlase neposlouchali Hajaju. Osobitým způsobem zde Balíkovy pohádky vyprávěli V. Postránecký, Fr. Němec a L. Trojan. Těch pohádek je dnes už 40. Některé našly své místo ve Sluníčku, Mateřídoušce, Čtyřlístku, Květech, Svobodném slovu, Lidové demokracii a Vlastě. Spektrum tvůrčí činnosti Jindřicha Balíka je široké. Kromě pohádek píše básničky pro děti. Mnohé z nich byly umocněny výtvarně v omalovánkách. 165.000 ks se jich dostalo dětem v Čechách a 23.000 ks na Slovensku. Daleko největšího počtu vydání a výtisků se však dočkala leporela. Do roku 1990 jich bylo vydáno celkem 18 výtisků v úhrnném nákladu 223.000 v češtině a 99.000 ve slovenštině. Po roce 1990 již autor nemá přehled o nákladech jednotlivých vydání. Celkem 18 nakladatelství shledalo, že vydávat tohoto autora je lukrativní. Projevili zájem i autoři učebnic a pedagogické nakladatelství - jeho práce jsou zařazovány do čítanek pro základní i mateřské školy. Z autorových knížek básniček a pohádek zmiňme alespoň tituly: "Kolik váží motýl", "O vodníku Brčálkovi", "Běžel zajíc přes pole", "Básničky a obrázky". Postupujme chronologicky a snažme se zachytit literární vývoj tohoto básníka. Narodil se 10. 6. 1928 v Křinci. Žil v Rosicích u Brna. Měšťanskou školu vychodil v Holicích v Čechách, obchodní akademii v Pardubicích. Celé své tvůrčí období až do dnešních dnů však prožívá v Holicích. Jeho literární tvorba vychází z premis,...

      Více od autora
      Jennifer Blake

      Jennifer Blake

      Patricia Maxwell, roz. Patricia Anne Ponder je americká autorka více než 50 novel, které vydala pod pěti různými jmény. Pod pravým jménem Patricia Maxwell píše gothicko-mysteriózní romance; jednu knihu napsala spolu s Carol Albritton a vydaly ji pod jménem Elizabeth Trehearne. Pod sým dívčím jménem Patricia Ponder napsala příběh obsahující vraždu a romantické napětí. Jako Maxine Patrick napsala soudobé romance a jako Jennifer Blake historické romance. Spousta jejích knih se odehrává v její rodné Louisianě. Narodila se na hlubokém americkém jihu ve státě Louisiana poblíž městečka Goldanna. Dětství prožila ve 120 let starém domě, který postavili její prarodiče vlastníma rukama. Vyrůstala na tradiční jižanské farmě o rozloze 80 akrů, rozkládající se na svazích malebných a po většinu roku svěže zelených pahorků krásné a příjemně teplé severní Louisiany. Jennifer už od útlého dětství vášnivě ráda četla a její největší záliba ji také přiměla k vlastním autorským pokusům. Na rozdíl od mnoha jiných autorů k nim byla velice kritická, takže svou první knihu, gotický román s názvem Tajemství zrcadlového domu, vydala poměrně pozdě - zato však s velice úspěšným výsledkem. Dnes už završila čtvrtou desítku publikovaných románů, jejichž celkový náklad přesáhl deset milionů výtisků. Tato čísla staví autorku na pomyslném žebříčku nejúspěšnějších amerických spisovatelek svého žánru vysoko do horních sfér. V současné době žije Jennifer Blake stále na svém milovaném jihu. Usadila se poblíž města Quitman, kde s manželem a dvěma dětmi bydlí v pravém jižanském koloniálním sídle, jak je známe třeba z filmu Jih proti Severu.

      Více od autora
      Helena Binterová

      Helena Binterová

      Narozena 27. 4. 1963 v Českých Budějovicích. Doc., RNDr., matematička a vysokoškolská pedagožka. Specializace na didaktiku matematiky.

      Více od autora
      Sam Bourne

      Sam Bourne

      Jonathan Freedland je novinář, spisovatel a hlasatel. Píše sloupky pro The Guardian a je moderátorem BBC Radio 4, Long View. Také přispívá do měsíčníku židovské kroniky, a je pravidelným přispěvatelem do řady publikací v USA, včetně The New York Times, New York Review of Books a The New Republic. V roce 2008 mu byla udělena Davida Watta za žurnalistiku. Je autorem šesti knih, z nichž dvě non-fiction vydal pod svým vlastním jménem. Od roku 2006 publikoval čtyři romány pod pseudonymem Sam Bourne. První, Třicet šest spravedlivých, se stal bestseller číslo jedna ve Velké Británii. Byla přeložena do 30 jazyků. Následovaly knihy Poslední zákon , Final Reckoning a Vyvolený . Vystudoval na Wadhamské koleji v Oxfordu - kde studoval filozofii, politiku a ekonomii a spravoval univerzitní noviny

      Více od autora
      Miroslav Buchvaldek

      Miroslav Buchvaldek

      Absolvent Filozofické fakulty UK Praha, obor prehistorie a národopis. Působil na katedře obecných dějin a pravěku UK v Praze, od r. 1990 profesorem. - Zaměřil se na problematiku eneolitické kultury. Spolutvůrce projektu zmapování všech pravěkých kultur v Evropě. Zastával funkci vědeckého tajemníka Československé společnosti archeologické při ČSAV, redaktor sborníku Praehistorica ad. Autor téměř dvou stovek knih, studií, článků vysokoškolských skript. - Prováděl řadu výzkumů ve středních Čechách. Předmětem jeho studia se staly nálezy z období kultury se šňůrovou keramikou ze slánsko-kladenského regionu.

      Více od autora
      Julian Barnes

      Julian Barnes

      Julian Patrick Barnes je anglický spisovatel. Jeho dílo bývá řazeno k postmoderní literatuře. Roku 2011 vyhrál prestižní Man Bookerovu cenu za román Vědomí konce . Na cenu byl předtím již třikrát nominován: za romány Flaubertův papoušek , England, England a Arthur & George . Velmi ceněným je rovněž ve Francii, kde vyhrál roku 1992 Prix Femina Étranger za titul Jak to vlastně bylo?, on sám se označuje za frankofila a má s francouzským kulturním okruhem četné vazby, knihy Cross Channel a Something to Declare jsou Francii přímo věnovány. Je též nositelem nejvyššího stupně francouzského Řádu umění a literatury. V 80. letech 20. století psal i detektivní romány pod pseudonymem Dan Kavanagh. Některé sloupky pro The New Review podepisoval "putovním pseudonymem" Edward Pygge. Před rokem 1986 pracoval jako novinář v denících New Statesman a The Observer. České překlady jsou vyznačeny tučně. Pokud kniha doposud do češtiny přeložena nebyla, zůstává v bibliografii kurzívou uveden původní název, za nímž případně následuje běžně užívaný překlad. Recenze

      Více od autora
      Jiří Bělohlávek

      Jiří Bělohlávek

      Jiří Bělohlávek byl proslulý český dirigent, který se proslavil interpretací české klasické hudby, zejména děl skladatelů jako Antonín Dvořák a Bedřich Smetana. Narodil se 24. února 1946 v Praze a stal se jednou z vůdčích osobností světové klasické hudby jak ve své vlasti, tak na mezinárodní scéně. Bělohlávek studoval na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze a poté zahájil svou profesionální kariéru ve Státní filharmonii Brno. Později se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a následně České filharmonie, s níž byl dlouho a významně spjat.

      Více od autora
      David Bowie

      David Bowie

      David Bowie byl průkopnickou osobností ve světě hudby, známý svým osobitým hlasem, eklektickým stylem a inovativním přístupem k tvorbě. Jeho kariéra trvala více než pět desetiletí, během nichž neustále přetvářel sebe i svou hudbu a ovlivňoval generace hudebníků i fanoušků. Bowieho průlom přišel s hitem "Space Oddity" z roku 1969 a superhvězdy dosáhl v roce 1972 s koncepčním albem "The Rise and Fall of Ziggy Stardust and The Spiders from Mars", kde světu představil své alter ego Ziggyho Stardusta, bisexuální mimozemskou rockovou hvězdu. Toto album upevnilo jeho status glamrockové ikony.

      Více od autora
      Samuel Beckett

      Samuel Beckett

      Samuel Barclay Beckett byl irský dramatik a prozaik, představitel absurdního divadla. Narodil se ve Foxrocku nedaleko Dublinu v dobře situované protestantské rodině zeměměřiče Williama Becketta a zdravotní sestry Mary Roeové. Vzdělání získal na prestižních středních školách v Dublinu a poté na Trinity College, kde od roku 1923 studoval práva a evropské jazyky . Po ukončení studia pracoval jako učitel v Belfastu, ale již rok nato odjel přednášet angličtinu do Francie, kde mimo jiné působil i na prestižní pařížské Sorbonně. Roku 1930 se vrátil do Irska, aby zde převzal svůj magisterský diplom. Po roce vyučování francouzského jazyka na dublinské Trinity College se rozhodl věnovat výlučně spisovatelské dráze. Dědictví, které mu připadlo po smrti otce, mu umožnilo usadit se v Londýně, kde se mezi lety 1935–1936 kvůli svým neutuchajícím depresím podrobil psychiatrické léčbě. Po svém propuštění z léčebny několik let cestoval po Evropě. Do básnického světa vstoupil v roce 1930 svou 98veršovou sbírkou Děvkoskop. V tomto dramatickém monologu si hlavní postava René Descartes krátí čekání na omeletu ze zkažených vajec rozjímáním nad obskurností teologických záhad, plynutím času a blížící se smrtí. Po sbírce následoval soubor esejí Proust a román Víc píchanců než kopanců . Od roku 1933–1936 žil Beckett v Londýně. Přibližně v té době se seznámil se Suzanne Dechevaux-Dumesnilovou, studentkou hry na piano, se kterou se v roce 1961 oženil. Jeho románová kariéra naplno odstartovala v roce 1938 knihou Murphy, která líčí vnitřní boj hrdiny zmítajícího se mezi touhou po milence-prostitutce a naprostém útěku do temných zákoutí mysli. V témže roce se odstěhoval do Francie. Za druhé světové války se angažoval v protifašistickém odboji - francouzském hnutí odporu. Před nacistickým pronásledováním byl roku 1942 nucen prchnout do malé vesničky Roussillon na jihu Francie, kde až do konce války pra...

      Více od autora
      Rexanne Becnel

      Rexanne Becnel

      Žije a pracuje v New Orleansu, ve městě, které je pro ni nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Žije se svým manželem a psem. Rexanne o sobě prohlašuje, že nebýt kávy, nebyla by z ní žádná spisovatelka. Ještěže je prý New Orleans plný výborných kaváren, kde připraví dobré café au lait a její oblíbené bagels . Pokud Rexanne nepíše, nebo netráví čas s rodinou, tak je vášnivou hráčkou volejbalu. Na konci dne, když splní svůj psací denní limit, zahraje si naplno volejbal, tak že div nevypustí duši, ráda si vychutná další svou příjemnou zábavu - čtení výborné knihy

      Více od autora
      Pavlína Brzáková

      Pavlína Brzáková

      Pavlína Brzáková je česká publicistka a etnoložka. Po ukončení gymnázia v Novém Bydžově absolvovala Filozofickou fakultu UK, obor etnologie V rozmezí let 1991–2001 opakovaně studijně pobývala na Sibiři, věnovala se tamějším původním národům , ve svých knihách popsala jejich mytologii, písně, lovecké zážitky a setkání s duchovními světy. Později se zaměřila na působení šamanů v jihosibiřské republice Tuva. Navštívila též Peru. Zabývala se také tzv. automatickou kresbou, některé knihy si ilustrovala sama. Jako redaktorka nebo šéfredaktorka prošla řadou časopisů .

      Více od autora
      Nina Bonhardová

      Nina Bonhardová

      Nina Bonhardová, vlastním jménem Anna Urbánková , byla česká spisovatelka, novinářka a publicistka. Ve své tvorbě se věnovala především historickým námětům. Jejím synem byl klavírista Roman Bonhard . Nina Bonhardová se narodila v Żołyni v Haliči, kde byl její otec velitelem vojenské posádky . V Haliči také začala chodit do školy. V roce 1919 se její otec stal četnickým důstojníkem v Opavě a Nina Bonhardová zde v letech 1921–1925 vystudovala obchodní akademii. V roce 1926 se provdala a pak v Opavě pracovala jako úřednice pojišťovny. V roce 1940 se přestěhovala do Písku a v roce 1943 do Prahy, kde byla do roku 1945 zaměstnána ve Filmovém archivu. Roku 1946 se stala spoluzakladatelkou časopisu Vlasta, jehož byla poté šéfredaktorkou. Dále působila v redakcích několika časopisů , vedla týdeník Praha, pracovala v tiskovém odboru Ústředního národního výboru hl. m. Prahy a později se stala vedoucí propagačního oddělení náborového podniku tohoto úřadu. Od roku 1953 do roku 1962 působila jako účetní Státního nakladatelství technické literatury. Poté se zcela věnovala literární tvorbě a žila střídavě v Praze a v Třeboni, v Tylově domku. A po celé vlasti pořádala literární večery často v klavírním doprovodu svého syna Romana. Nina Bonhardová je především autorkou historických románů založených na bohatém ději. Ve svých dílech, orientovaných na nejširší čtenářské vrstvy, zdůrazňovala úlohu lidových mas v dějinách a stala se jimi dovršitelkou tradice české historické prózy v duchu Aloise Jiráska. Svou literární tvorbu začala ve 30. letech psaním povídek, kritik a článků do novin a časopisů . Její prvotina, básnická próza Písecké vánoce 1940, byla nacistickými okupačními úřady zabavena. Svůj první...

      Více od autora
      Lorna Byrne

      Lorna Byrne

      Lorna Byrne je irská mystička a spisovatelka, autorka mezinárodních bestsellerů Andělé v mých vlasech , Schody do nebe a Andělské poselství naděje . Narodila se roku 1953 v Dublinu do chudé rodiny a již od svého nejútlejšího dětství prý viděla anděly a komunikovala s nimi. Když byla malá, myslela si, že je to normální a že tyto bytosti vidí každý. Později však zjistila, že tomu tak není a o andělech, které ji provázeli nikomu neříkala. Dospělým její chování, kdy se nezajímala o fyzický svět kolem sebe, přišlo nenormální a považovali ji za mentálně zaostalou. 18. srpna 1975 se vdala za Joeho, přesně jak jí anděl Eliáš předpověděl. Joe měl však vážné zdravotní problémy, a tak žili se svými čtyřmi dětmi v chudobě. Když v roce 2000 manžel zemřel, zůstala Lorna s dětmi sama. Nyní žije na irském venkově. Kniha Andělé v mých vlasech je kronikou Lornina neobyčejného života. Popisuje v ní svá setkání s anděly a rozhovory s nimi. Na knize začala pracovat v roce 2003. V květnu 2008 kniha poprvé vyšla v Anglii a Irsku. Nyní je už kniha přeložena do 27 jazyků, vyšla v 50 zemích světa a prodalo se jí přes půl milionů kopií. Ve Své druhé knize Schody do nebe píše o vztahu lidské duše k tělu nebo například plánům, které má Bůh a andělé s lidstvem. Jak oslovit anděly s prosbou, píše v nejnovějším, třetím díle Andělské poselství naděje , kde zdůrazňuje sílu modlitby, lásky. V Česku její knihy vydává nakladatelství Ikar.

      Více od autora
      Karel Boušek

      Karel Boušek

      Karel Boušek byl český básník, překladatel a politický pracovník. Narodil se jako syn cukrářského dělníka, předválečného člena KSČ. Roku 1942 absolvoval obchodní školu a obchodní akademii v Chocni a pak do roku 1945 pracoval v kanceláři nemocnice v Ústí nad Orlicí. V letech 1945–1947 působil ve Východočeském rozhlasu v Pardubicích a krátce v redakci Mladé fronty. Poté byl propagačním pracovníkem firmy Velton v Hradci Králové a později ředitelem národního podniku Panar v Praze. V letech 1951–1967, kdy pracoval v Gramofonových závodech , připravil řadu literárních pořadů pro Divadlo hudby, jehož byl ředitelem. Od roku 1967 do roku 1969 byl politickým pracovníkem oddělení kultury sekretariátu ÚV KSČ, v letech 1970–1971 ředitelem odboru knižní kultury Ministerstva kultury ČSR a pak do roku 1976 ředitelem Divadelní a literární agentury DILIA, pro kterou připravil řadu literárních pásem. Poté se stal šéfredaktorem nakladatelství Odeon a roku 1984 odešel do důchodu. Debutoval ještě během středoškolských studií ve Studentském časopise a roku 1940 sbírkou básní Probuzené město, ve které se přihlásil k odkazu Jiřího Wolkra. Hned jeho následující sbírka Prameny žízní se ale vyznačuje katolickou orientací, křesťanskou symbolikou a hymnickým patosem. Následujících třicet let nepublikoval a věnoval se své profesní a politické činnosti. Až roku 1971 vydal sbírku básní Ploty. Po ní následovala celá řada dalších sbírek a výborů, které upevnily jeho postavení jako jednoho z oficiálních básníků normalizačních sedmdesátých a osmdesátých let. Kromě lyrické poezie a písňových textů psal také básně s politicky orientovanými náměty. Patřil tak mezi prorežimní autory a roku 1982 obdržel titul zasloužilý umělec. Po roce 1990 uveřejnil už jen dva tituly, ale roku 1995 obdržel Cenu Jiřího Wolkera. Za jazykové spolupráce překládal poezii z bulharštiny a němčiny....

      Více od autora
      Gabriela Babušová

      Gabriela Babušová

      Mgr., pedagožka.

      Více od autora
      Carlos Busquets

      Carlos Busquets

      Španělský ilustrátor dětské literatury.

      Více od autora
      Bedřich Beneš Buchlovan

      Bedřich Beneš Buchlovan

      Bedřich Beneš Buchlovan , vlastním jménem Bedřich Beneš, byl spisovatel, překladatel z němčiny a polštiny, učitel a knihovník. Narodil se v rodině učitele Bartoloměje Beneše. Bedřich Beneš po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Hradišti šel ve šlépějích svého otce a pokračoval ve studiu na učitelském ústavu v Kroměříži . Po studiu působil ve slovácké vesnici Buchlovice a inspirován touto vesnicí začal ke svému jménu připojovat přídomek Buchlovan. V roce 1918 se natrvalo přestěhoval do Uherského Hradiště, kde svou profesi spojil s městskou knihovnou a pak znovu . V letech 1940–1942 byl ředitelem měšťanky ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V letech redigoval periodikum Bibliofil. Pro Výstavu Slovácka 1937 připravil její katalog. Pro svou bohatou tvorbu je uznávaný člen Moravského kola spisovatelů. Je autorem 70 beletristických titulů, 8 překladových knih z polštiny a němčiny a 30 odborných publikací o literatuře, výtvarném umění a krajových průvodců. Ještě v roce 1953 pořádal ve Slováckém muzeu výstavu ke stému výročí vydání Kytice. Jeho život provázely osobní tragédie. První syn zemřel již ve věku dvou let, druhý, který se stal také učitelem, byl umučen v koncentračním táboře. Zemřela i jeho první žena. Dcera z druhého manželství zemřela v patnácti letech. Měl zálibu ve sbírání ex libris a grafiky, v letech 1930–1941 byl redaktorem časopisu Bibliofil. Tato sbírka je dnes ve fondu Galerie města Opavy. Literární pozůstalost je uložena ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti. Jako spisovatel se věnoval poezii i próze. Sepsal povídky z hradišťského kraje, životopisy spisovatelů a malířů 19. století. V roce 1992 byla Okresní knihovna v Uherském Hradišti přejmenována na Knihovnu Bedřicha Beneše Buchlovana. Používal další pseudonymy: Beneš Buchlovský, Beneš z Kola, Ben Walther, Benno Boria, B. Wolfram-Neděle...

      Více od autora
      Andrea Bohmannová

      Andrea Bohmannová

      Práce o nábytku, stolování a módním odívání.

      Více od autora
      Ota Bouzek

      Ota Bouzek

      Ota Bouzek se narodil roku 1949 v Plzni. Přestože se jeho životním posláním stala péče o les , bylo spektrum jeho životních zálib vždy mnohem pestřejší. Mezi koníčky patřil sport , kytara, kreslení a samozřejmě rybaření, které tak často lidi se vztahem k myslivosti provází. Profesně Ota Bouzek zastával různé funkce v lesnickém provozu, přičemž byl vždy vázán na region Jeseníků Prošel posty lesníka, technika polesí, provozního inspektora, hlavního inženýra LZ, ředitele LZ i ředitele divize lesní výroby. V současnosti pracuje jako vychovatel při Sportovním gymnáziu Vrbno pod Pradědem. Především z dlouholetého působení v lesnických provozech dokázal načerpat nezměrné zkušenosti a zážitky, které se odráží v celé jeho tvorbě.

      Více od autora
      Oldřich J Blažíček

      Oldřich J Blažíček

      Český historik umění. Narozen 8.11.1914 v Praze, zemřel 28.6.1985 v Mnichově . PhDr., DrSc., docent dějin umění, zabývá se českým barokem, zejména sochařstvím, literatura z oboru. Celým jménem B., Oldřich Jakub

      Více od autora
      Lucie Bílá

      Lucie Bílá

      Lucie Bílá, vlastním jménem Hana Zaňáková , je česká zpěvačka populární hudby a herečka. Mezi její největší hity patří mimo jiné „Láska je láska“, „Trouba“, „Jsi můj pán“ či „eSeMeS“. Mimo to je společnicí ve firmě FANTAZMA, spol. s r. o., která provozuje Divadlo Ta Fantastika. Narodila se na Kladně, vyrůstala ve středočeských Otvovicích ve slovensko-české rodině. Hodiny zpěvu absolvovala již na Lidové škole umění . Dříve, než se proslavila na poli showbyznysu, vyučila se dámskou krejčovou. První zkušenosti na hudebních pódiích získávala jako členka skupin Rock-Automat, Arakain a Vitacit. V 80. letech si jí všiml producent Petr Hannig, vymyslel jí pseudonym Lucie Bílá a napsal pro ni písně Neposlušné tenisky a Horší než kluk. Pořádný úspěch ji teprve čekal v příštím desetiletí, kdy prošla nejznámějšími muzikály uváděnými v České republice , vydala řadu sólových alb, podílela se na několika filmech a po několik let se pevně držela na výsluní popularity ve výroční anketě Český slavík. V letech 1984–1986 působila též v heavy-trash metalové kapele Arakain, kde s Alešem Brichtou tvořili pěvecký duet. Poté, co se soustředila na sólovou kariéru, z Arakainu odešla, avšak každých pět let s kapelou znovu vystupuje na výročních koncertech. V současné době mají za sebou turné uskutečněné ke třiatřicetiletému výročí založení skupiny. V roce 1989, krátce před sametovou revolucí, se Lucie Bílá seznámila s bývalou dětskou filmovou hvězdou Tomášem Holým. Jejich vztah asi po šesti měsících ukončila Tomášova autonehoda a jeho následné úmrtí. V březnu 1995 porodila syna Filipa ze vztahu s Petrem Kratochvílem, partnerství ale Kratochvíl neudržel kvůli aféře s Pavlínou Babůrkovou, vítězkou Miss Československo 1992. Roku 1997 vyšlo její společné album s Karlem Gottem jménem Duety, které přineslo mj. jejich společné hity Co sudičky přály nám, Sen v nás zůstává a další. V...

      Více od autora
      Louise Bagshawe

      Louise Bagshawe

      Louise Daphne Mensch, roz. Bagshawe je britská bloggerka, spisovatelka a bývalá poslankyně Parlamentu za konzervativce. Své první knihy vydala pod dívčím příjmením. Její bratr Tilly Bagshawe je novinář. Narodila se v Londýně a byla vychovaná jako katolička. Když jí bylo 7, její rodina se přestěhovala na venkov. Absolvovala dívčí katolickou školu Woldingham School v hrabství Surrey. V roce 1989 vyhrála cenu Mladý básník roku. Vystudoval Anglickou literaturu na Oxfordu. Její první román Kariéristky vyšel v roce 1995. Ve svých čtrnácti letech byla nejmladší přispěvatelkou literárního časopisu Tablet v celých jeho dějinách. Za studií byla předsedkyní Rockové společnosti Oxfordské univerzity. V den svých 22. narozenin začala pracovat ve společnosti Sony Music Entertainment International, kde spolupracovala s různými rockovými skupinami. Louise má na svém kontě již 10 knih, publikovaných v osmi jazycích, a sama pomáhala napsat scénáře k adaptacím svých knih pro Hollywood film studios. Nakladatelství BB/art vydalo romány Kariéristky, Film, Závist, Profesionálky, Styl ji sluší, Svět ti leží u nohou, A zrodila se hvězda a Úžasná na pohled. V roce 2000 se vdala za italsko-amerického realitního developera Anthonyho LoCicera, s kterým má 3 děti. Později měli rozluku a v roce 2009 se rozvedli. Roku 2011 se vdala za amerického hudebního manažera Petera Mensche, s kterým se potkala již před 20 lety a s kterým žila v New Yorku a ž do rozvodu v roce 2019.

      Více od autora
      Lawrence Block

      Lawrence Block

      Lawrence Block všeobecně uznávaný jako mistr svého řemesla. Napsal více než padesát knih. Byl jmenován velmistrem Sdružení amerických autorů detektivních románů a získal všechna významná ocenění v tomto žánru: cenu Edgara, Shamuse, Maltézského sokola a Nero Wolfa. Přestože Lawrence Block nesmírně rád cestuje, z New Yorku by se nikdy neodstěhoval.

      Více od autora
      Jozef Banas

      Jozef Banas

      Ing. Jozef Banáš je slovenský prozaik, dramatik, diplomat a politik. Podle podkladů slovenského Ústavu pamäti národa byl agentem StB v letech 1974–1989 pod krycím jménem „Lotos“. Banáš tvrdí, že žádnou spolupráci nepodepsal a jeho podpis ve svazcích StB je zfalšovaný. Přes tříleté úsilí o vydání údajného podpisu na písmoznalecké zkoumání, Ústav paměti národa toto odmítl. Banáš proto podal v listopadu 2005 trestní oznámení Generální prokuratuře SK na neznámého pachatele za falšování úřední listiny. Jozef Banáš je ženatý a má dvě dcery, jednou z nich je moderátorka Adela Vinczeová. Kromě literární tvorby se věnuje i politické publicistice a esejistice. Jeho eseje a úvahy o politice vycházejí i v zahraničních médiích. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Banáš na slovenské Wikipedii.

      Více od autora
      Gustav Brom

      Gustav Brom

      Gustav Brom byl český bigbandový leader, aranžér a klarinetista, narozený 22. května 1921 ve Veľkých Levárech na Slovensku. Proslavil se v Evropě a významně ovlivnil jazzovou scénu zejména ve východní Evropě ve 20. století. Bromova kariéra trvala více než pět desetiletí, během nichž vedl vlastní soubor Gustav Brom Big Band. Tato skupina se stala jedním z nejoblíbenějších a nejtrvalejších orchestrů v Československu a byla známá svým spojením jazzu s dalšími hudebními styly, včetně swingu a popu.

      Více od autora
      Eva Bernardinová

      Eva Bernardinová

      Prozaička a básnířka Eva Bernardinová, rozená Raimová, se narodila 4. listopadu 1931 v Praze, kde vystudovala filozofickou fakultu a v roce 1956 získala doktorát filozofie. Po krátkém působení v literární redakci Českého rozhlasu v Praze následovala manžela na stavbu Orlické přehrady do Solenic. Toto prostředí se jí stalo trvalým inspiračním zdrojem pro literární tvorbu. V roce 1982 se vrátila do Prahy a pracovala jako redaktorka v časopise Tvorba a literární příloze Kmen, poté v Památníku národního písemnictví. Spolupracovala se školami pro nevidomé a počátkem 90. let 20. století se zasloužila o zrod projektu Book handicap.

      Více od autora
      Clive Barker

      Clive Barker

      Clive Barker je přední anglický spisovatel žánru hororu a dark fantasy. Známý je rovněž jako filmový scenárista a režisér. Clive Barker se narodil roku 1952 v Liverpoolu, kde také na místní univerzitě vystudoval literaturu a filozofii. V jedenadvaceti letech se odstěhoval do Londýna a zde založil divadelní společnost The Dog Company, jejíž repertoár se skládal z jeho her, které také sám režíroval a ve kterých i hrál. Tyto hry, například The History of the Devil , Frakenstein in Love nebo Colossus o španělském malíři Goyovi, byly později souborně vydány v knize Pandenomium. Fantastické, erotické a hororové motivy, které Barker ve svých divadelních hrách využíval, se brzy staly základem jeho prozaické tvorby. Poprvé je využil v prvních třech povídkových Knihách krve z roku 1984, které však neměly ve Velké Británii příliš velký ohlas. Teprve jejich publikování v USA a následně vydání prvního románu Damnation Game roku 1985 z něj udělalo známého autora. Z důvodů své permanentní práce ve filmu se Clive Barker přestěhoval do Kalifornie, kde žije se svým partnerem fotografem Davidem Armstrongem a jeho dcerou. Kromě psaní je jeho další velkou zálibou malování obrazů, které s úspěchem vystavuje v nejrůznějších galeriích. Ač není členem žádné církve a organizované náboženství, zejména katolický klérus, zahrnuje kritikou, pokládá se za „trochu zvláštního věřícího“. Zdůrazňuje individuální chápání víry a bible, v otázce "zvláštnosti" své víry se srovnává s Williamem Blakem. Bibli popisuje jako „mohutné, vrstevnaté, bohaté, moudré, temné, nebezpečné a nejednoznačné mistrovské dílo. Je to směs drogových snů, poezie, historie, násilí a krásy. Je to nejvýznamnější zdroj porozumění a vypravěčství, s jakým jsem se kdy setkal.“ V současné době je Clive Barker autorem čtrnácti románů, několika sbírek povídek a filmových scénářů. Díky svému vynikajícímu vyp...

      Více od autora
      Bohumil Bauše

      Bohumil Bauše

      Bohumil Bauše byl český učitel, přírodovědec, spisovatel a překladatel. Pocházel z rodiny středoškolského profesora Václava Baušeho a jeho manželky Eleonory, rozené Bartákové. Po absolvování gymnasia v Hradci Králové pokračoval studiem na filozofické fakultě Karlovy-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po jejím ukončení, povinné praxi suplenta a složení pedagogické zkoušky nastoupil jako středoškolský učitel, postupně na gymnasiích v Jindřichově Hradci, Německém Brodě a Táboře. Po smrti první ženy Zdenky roku 1876 zakotvil v Praze, kde od školního roku 1876/77 vyučoval na c. k. vyšším reálném gymnasiu v Truhlářské ulici. Roku 1880 se podruhé oženil, s Hermínou Stiebitzovou , s níž měl syny Prokopa, Ivana a dceru Marii, které patřila k prvním posluchačkám filozofie na Karlově univerzitě. V roce 1905 odešel do důchodu s titulem školního rady. Jako veliký propagátor přírodních věd napsal mnoho článků do školních programů a výročních zpráv škol, v nichž působil, a mnoho odborných fejetonů do různých časopisů přírodovědeckých i beletristických. Některé pak vyšly knižně. Byl autorem několika odborných knížek a spoluautorem Ottova slovníku, Brehmova Života zvířat. Překládal různé články z cizích jazyků a k překladům jiných kolegů psal úvodníky či doslovy. a mnoho dalších a další

      Více od autora
      Anna Bauerová

      Anna Bauerová

      Anna Bauerová byla česká kunsthistorička a spisovatelka. Napsala několik populárně-naučných knih a řadu historických románů. Zaměřovala se zejména na období, kdy v Čechách žili Keltové. Vystudovala historii, kunsthistorii a muzeologii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Působila v oblasti památkové péče a správě muzejních fondů ve Středočeském kraji, zpracovala publikaci Národní kulturní památky Středočeského kraje, připravila řadu výstav i stálých expozic. Ve vlastní tvorbě postupně přešla od literatury populárně-naučné k psaní historických románů.

      Více od autora