Výpis všech autorů

Peter Axt

Německý publicista, profesor. Autor publikací o zdravém životním stylu.

Peter Abrahams

Jihoafrický romanopisec, básník, esejista a novinář. Působil na Jamajce a ve Velké Británii.

Pedro Almodóvar

Narozen 25. 9. 1949 v Calzada de Calatrava ve Španělsku. Plným jménem Caballero Almódovar Pedro. Pedro Almodóvar je uznávaný španělský režisér a scenárista , držitel dvou Oscarů za filmy Vše o mé matce a Mluv s ní. Byl vychováván v klášterní škole, odkud utíkal na zakázané filmy. V 17 letech přišel do Madridu a stal se vůdčí osobností undergroundového hnutí movida madrileña. První film natočil v roce 1974 a do dneška jich má na kontě kolem třiceti.

Miroslav Adamec

Je ženatý , manželka Martina Gerbilská, děti: Štěpán , Adéla . Když byly ještě malé, vyprávěl jim před spaním pohádky, které si z hlavy vymýšlel a měl s tím velký úspěch. Děti skoro nikdy nechtěly spát! V současnosti na volné noze. V roce 1982 vystudoval FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Mezi jeho zájmy patří práce, záhady. Publikoval povídky v Mladém světě, píše hry pro televizi i rozhlas, jako scenárista debutoval na poli celovečerního hraného filmu pro kina v roce 1989 snímkem Uf-oni jsou tady. Ve stádiu příprav je filmový muzikál podle jeho scénáře pojmenovaný V peřině. V současnosti je předsedou Asociace režisérů a scenáristů. Česká televize

Miroslav Adam

Je ženatý , manželka Martina Gerbilská, děti: Štěpán , Adéla . Když byly ještě malé, vyprávěl jim před spaním pohádky, které si z hlavy vymýšlel a měl s tím velký úspěch. Děti skoro nikdy nechtěly spát! V současnosti na volné noze. V roce 1982 vystudoval FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Mezi jeho zájmy patří práce, záhady. Publikoval povídky v Mladém světě, píše hry pro televizi i rozhlas, jako scenárista debutoval na poli celovečerního hraného filmu pro kina v roce 1989 snímkem Uf-oni jsou tady. Ve stádiu příprav je filmový muzikál podle jeho scénáře pojmenovaný V peřině. V současnosti je předsedou Asociace režisérů a scenáristů. Česká televize

Michal Anděl

Michal Anděl je český lékař, internista specializující se na metabolismus, diabetes a klinickou výživu, v letech 1997–2003 a 2010–2018 děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a následně proděkan pro akademické tradice a etiku. V období 1990–2016 působil také jako přednosta II. interní kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Narodil se v Praze roku 1946. Na střední školu nemohl nastoupit z politických důvodů, jeho otec byl politickým vězněm. Nejdříve ukončil učební obor chemie ve Spolaně Neratovice. Poté nastoupil do Thomayerovy nemocnice jako sanitář. V roce 1966 při zaměstnání vystudoval večerní střední školu na Vinohradech a pokračoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kterou ukončil v roce 1972. Lékařskou praxi začínal na interním oddělení v nemocnicích na Mělníku a Kralupech nad Vltavou . Poté působil v pražském IKEMu jako vedoucí Jednotky intenzivní metabolické péče a poslední dva roky pracoval zároveň ve funkci zástupce přednosty 1. interní výzkumné základny. Po sametové revoluci přešel na 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde byl od roku 1990 přednostou II. interní kliniky FNKV, než jej v dubnu 2016 nahradil edokrinolog profesor Michal Kršek. V roce 1994 působil jako pověřený přednosta Kliniky pracovního lékařství 3. LF UK a FNKV. Od roku 1995 na fakultě zastává také post vedoucího Oddělení výživy Centra preventivního lékařství a od roku 2001 je souběžně vedoucím Katedry interních oborů. V letech 1997–2003 byl děkanem 3. LF UK a v období 2003–2009 pak proděkanem pro vědu a výzkum. V roce 2005 se stal jedním ze tří kandidátů na funkci rektora Univerzity Karlovy, kterým byl zvolen profesor Václav Hampl. V roce 2009 byl spolu s profesorem Petrem Widimským kandidátem na post děkana 3. LF UK. Akademický senát fakulty jej zvolil děkanem ve druhé volbě pro období 2010–2014 a znovuzvolil na období 2014–2018. Roku 1978 obhájil kandid...

Michael Aston

Britský archeolog, specializace na archeologický výzkum raného středověku.

Melissa Albert

Melissa pochází z Illinois a žije v Brooklynu, New York. The Hazel Wood je její románová prvotina a stala se bestselerem New York Times. Říká o sobě, že pořád čte a občas píše.

Marek Adamík

Narozen 1980. Mgr., odborník na marketingovou komunikaci a religionistiku, též básník.

Lynn Abbey

Americká spisovatelka, autorka fantasy románů.

Ladislav Alster

Ladislav Alster byl český šachista a šachový publicista. V 50. letech 20. století byl Ladislav Alster jedním z předních československých šachistů. V roce 1954 zvítězil s československým týmem na studentské šachové olympiádě v Oslo. Mezi lety 1953 a 1965 se zúčastnil 11 mistrovství republiky a jedno z nich vyhrál . Účastnil se mezinárodních turnajů, např. roku 1957 pásmového turnaje ve Wageningen a roku 1959 pásmového turnaje v Mariánských Lázních. Československo reprezentoval také v roce 1956 na šachové olympiádě v Moskvě a na 1. mistrovství Evropy v šachu družstev ve Vídni . Vedl šachové rubriky několika periodik a publikoval několik knih. Nejvyššího hodnocení Elo 2340 dosáhl v lednu 1986. V roce 1987 získal titul mistr FIDE.

Kurt Amsler

Fotograf podmořského světa.

Keri Arthur

Australská autorka fantasy, hororových a romantických knih. Pochází z Malbourne, literární tvorbě se věnuje už od svých dvanácti let, přičemž do současné chvíle napsala na třicet románů, které získaly řadu žánrových ocenění.Keri Arthur je vdaná a má jednu dceru, jednoho psa a zarostlou zahradu. Pokud zrovna nepíše, ráda v televizi sleduje seriály jako jsou Akta X nebo Buffy.

Joy Adamson

Joy Adamsonová byla spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat. V roce 1977 jí byl udělen rakouský čestný odznak Za vědu a umění Narodila se jako Friederike Victoria Gessnerová v Opavě, v ulici Na Rybníčku čp. 48. Byla druhorozená dcera ing. V. Gessnera , který byl stavebním radou na technickém oddělení zemského úřadu v Opavě a Friederiky Gertrudy, roz. Greipelové. V Opavě žila dvanáct let, poté se s matkou přestěhovala do Vídně. Jejím pradědečkem byl rakouský podnikatel Carl Weisshuhn. Se svým prvním mužem Viktorem von Klarwillem odcestovala roku 1937 do Afriky, kde poznala svého druhého muže, švýcarského přírodovědce Petera Ballyho, který ji prvně začal říkat Joy. Díky němu začala malovat a stala se z ní výborná kreslířka. Její rozsáhlý cyklus portrétů příslušníků keňských kmenů tvoří dnes stálou expozici Keňského národního muzea v Nairobi. Její poslední muž, George Adamson, kterého si vzala roku 1944, patřil k zakladatelům afrických národních parků. Jeho prostřednictvím se začala starat o malou lvici, kterou se jim oběma po velkém úsilí nakonec podařilo zčásti „znovuzdivočet“ a navrátit do přírody. Její životní příběh popsala v knize Příběh lvice Elsy. Navazující knihu Příběh levhartice Penny dokončil až spisovatelčin asistent. Mezi návratem lvice Elsy a příchodem levhartice Penny se starala o gepardici Pippu, kterou se jí podařilo také navrátit přírodě. Uskutečnila tak výzkum chování všech tří velkých afrických koček. Mezi známé knihy patří také autobiografie Volání divočiny, která byla v roce 1966 zfilmována. Založila nadaci Elsa Wild Animal Appeal, která má dodnes pobočky v USA, Kanadě, Japonsku a Keni. Prostřednictvím této nadace byly například založeny národní parky Meru a Samburu. Její život ukončil v roce 1980 bývalý zaměstnanec Paul Wakwaro Ekai, kterého propustila za krádež. Podle pitvy ji ubodal, on sám tvrdí, že ji zastřelil. Za tuto vraždu byl poslán na doživ...

John Allan

Britský autor, zabývá se parapsychologií a záhadnými jevy.

Joan Aiken

* 04.09.1924 † 04.01.2004 Joan Delano Aikenová byla anglický romanopisec. Narodila se v Rye v East Sussexu v rodině spisovatelů, její otec Conrad Aiken byl americký básník, její sestra Jane Aiken Hodge i bratr John byli též spisovatelé. Její matka narozená v Kanadě jako Jessie MacDonaldová později odešla od jejich otce a provdala se za anglického spisovatele Martina Armstronga. Joan Aikenovou nejdříve učila doma matka, ale později mezi léty 1936-1940 se vzdělávala na Wychwoodově škole v Oxfordu, nenavštěvova ovšem univerzitu. Kolem 20-ti let napsala svůj první příběh, který vysílala BBC, kde byla v létech 1942-43 zaměstnaná. Roku 1945 se provdala za Ronalda George Browna, novináře pracujícího pro UNIO měli spolu dvě děti, zemřel roku 1955. 1976 si vzala v New Yorku malíře Juliuse Goldsteina, zemřel roku 2001 Aikenová pracovala pro UNIO v létech 1943-1949 v Londýně, poté co její první manžel zemřel se spojila s časopisem Argosy kde psala články různé kapacity, říkala, že se naučila obchodovat jako psát. Časopis byl jedním z mnoha kde publikovala mezi roky 1955-1960 své příběhy. Během toté doby publikovala své dvě první sbírky dětských příběhů a detektivek, ale také mnoho článků, úvodníků, mluvení o dětské literatuře a také práce od Jane Austenové. Zemřela ve svém domově v Petworth ve West Sussexu, ve věku 79 let.

Jitka Abrahámová

Jitka Abrahámová, rozená Zavadilová , je česká lékařka – onkoložka, profesorka klinické onkologie a v současné době přednostka Onkologického oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze 4 – Krči. Toto oddělení Abrahámová vybudovala. Díky ní se na tomto oddělení vytvořil kvalitní tým lékařů a sester, bylo zde otevřeno lůžkové oddělení včetně jednotky intenzivní onkologické péče a rychle se pozvedlo na republikovou úroveň. V roce 1966 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1988 se stala docentkou pro obor klinická onkologie. Mimo jiné také založila a 20 let vede Nadační fond Nadační fond onkologie pro 21. století. Zastává též funkci místopředsedkyně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a je předsedkyní celostátní Rady Národního onkologického registru. V roce 2017 obdržela od tehdejšího předsedy horní komory Parlamentu České republiky Milana Štěcha Stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Jennifer Allison

Jennifer Allison je americká spisovatelka mysteriózních románů, která se nejvíce proslavila jako autorka série knih pro děti Pátračka Gilda. Narodila se a vyrůstala ve městě Saline v Michiganu. V roce 1984 absolovala vysokou školu v Saline. Je držitelkou titulu Bachelor of Arts z Michiganské univerzity, kde studovala hudbu, ale brzy se začala zajímat o literaturu a psaní. Je také držitelem titulu Magistr umění, který získala na Americké universitě ve Washingtonu, D.C. Její první kniha byla vydána v červenci 2005, v té době žila v San Francisku v Kalifornii. V současné době žije v Chicagu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jennifer Allison na anglické Wikipedii.

Jennifer Ackerman

Jennifer Ackerman píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků je nejnovější z nich, v pořadí sedmá.

Jean Anouilh

Jean Anouilh byl francouzský dramatik. Jean Anouilh se narodil v Cérisole, malé vesnici v okolí Bordeaux. Jeho otec byl krejčí, jeho matka sezonní houslistka. Anouilh nastoupil na studium práv, ale studium opustil a začal pracovat v reklamním průmyslu. Svá díla dělil do cyklů: růžové, černé, brilantní a historické hry

Jaroslava Adamová

Jaroslava Adamová byla významná česká herečka, známá svou prací v divadle, filmu a televizi. Narodila se 4. září 1925 v Pardubicích v Československu a její kariéra trvala několik desetiletí. Přestože byla uznávána především pro svůj herecký talent, věnovala se také nahrávkám mluveného slova. Její přínos umění byl oslavován v její vlasti, kde byla respektovanou osobností kulturní scény. Podrobné informace o těchto albech a jejich souvislosti s kariérou na Jaroslava Adamová by vyžadovaly další výzkum.

Jaroslav Anděl

Jaroslav Anděl vystudoval fotografii na FAMU a dějiny umění na FF UK v Praze. V 70. letech působil jako kritik a nezávislý kurátor. Zúčastnil se řady mezinárodních výstav konceptuálního umění a organizoval výstavy českého konceptuálního umění a body artu v Polsku a tehdejší Jugoslávii. V 80. letech odešel do Spojených států, kde působí jako organizátor výstav, kritik a autor knih o výtvarném umění. V letech 1996-98 byl ředitelem Muzea moderního a současného umění Národní galerie v pražském Veletržním paláci. V současnosti žije v New Yorku.

Jaromír Astl

Narozen 17. 9. 1964. Prof. , MUDr., CSc., otorinolaryngolog . Publikace z oboru.

Jan Nepomuk Assmann

Jan Nepomuk Assmann byl český historik umění, starožitník, muzejní kurátor a publicista. Jan Nepomuk Assmann v letech 1976–1981 vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v letech 1990–1992 dvouleté postgraduální studium moderního umění pod vedením Dr. Dietera Bognera na univerzitě Ch. Dörreka v Krems an der Donau a ve Vídni. Do roku 1997 pracoval jako kurátor Sbírky staré grafiky Národní galerie v paláci Kinských v Praze, kde se specializoval na portrétní miniatury, poté byl starožitníkem, soudním znalcem a odborným poradcem starožitnictví a aukčních síní. V letech 2001 až 2009 pracoval jako kurátor malby, grafiky a plastiky v Muzeu hl. města Prahy. Aktivně ovládal šest cizích jazyků . Byl specialistou na malbu, grafiku a portrétní miniaturu a popularizátorem oboru. Především byl znám jako velmi společenský člověk, bonviván vyhlášený svými styky s rakouskou a německou šlechtou. Zajímal se o rodokmeny šlechty, ale také o současné umělce. Z jeho přátelství s malířem Karlem Laštovkou vzešla monografie o jeho portrétní malbě a lidském profilu Tajemství Karla Laštovky. Psal články do uměleckých časopisů, pořádal přednášky a mediální pořady, externě přednášel na filozofické fakultě v Praze, prováděl při exkurzích na českých zámcích a pro Galerii hl. m. Prahy. Z jeho přátelství s Yvonne Přenosilovou vzešla tvůrčí spolupráce na Rádiu Regina a společná publikace. Jeho bratrancem je Petr Mašek. Knihy Katalogy výstav: Miniatura a drobný portrét z českých a moravských sbírek ; Mozart a Praha – Katalog rytin a grafik, Praha 1991; Portrétní miniatury 17.–19. století, NG Praha 1996; Italské renesanční umění z českých sbírek – kresby a grafika ; Obrazárna v Čechách 1796–1918 ;...

Jan Alenský

Vlastimil Vondruška je český historik, etnograf, publicista a spisovatel, autor především historických detektivních příběhů. Publikoval také pod pseudonymem Jan Alenský. Jeho knihy patří dlouhodobě k nejvíce půjčovaným titulům v českých veřejných knihovnách. V 80. letech byl ředitelem historické části Národního muzea, později se přes 10 let jako podnikatel úspěšně zabýval výrobou kopií historického skla. Kromě literatury patří mezi jeho zájmy horolezectví, kterému se věnoval více než dvacet let. Vlastimil Vondruška se narodil roku 1955 na Kladně. Po absolvování kladenského gymnázia roku 1974 začal studovat historii a národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou ukončil roku 1979. Poté působil v Československé akademii věd v Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde roku 1983 ukončil svou vědeckou aspiranturu. V roce 1983 nastoupil do Národního muzea v Praze. V roce 1984 byl Vlastimil Vondruška jmenován ředitelem Historického muzea NM. Na této pozici působil až do konce roku 1989, kdy Občanské fórum muzea odvolalo z vedoucích pozic všechny členy KSČ. V letech 1988–1990 působil v redakční radě Časopisu Národního muzea. Po odchodu z Národního muzea v roce 1990 se věnoval podnikání. Společně s manželkou Alenou, která je teoretičkou uměleckého řemesla, autorkou řady výtvarných návrhů a sklářských realizací a rovněž publicistkou, založil roku 1997 v Doksech sklárnu Královská huť, jejíž produkce byla zaměřena jednak na výrobu kopií historického skla dle originálů z muzejních sbírek, jednak na barevné hutní sklo dle vlastních autorských návrhů. Huť sponzorovala mnohé kulturní akce a za tuto činnost obdržel roku 1999 ocenění od ministra kultury České republiky Pavla Dostála. Sklárnu v Doksech provozoval do roku 2009. Literatuře se věnuje s přestávkami od mládí. Dosud napsal více než padesát vědeckých studií a článků o dějinách hmotné kultury, mnoho knih vědeckých a populá...

Jan Adamec

Jan Adamec je český fotograf a galerista působící v Pardubicích. Jan Adamec se narodil v Chotěboři, od roku 1966 žije v Pardubicích. Fotografovat začal v roce 1975, vystavuje od roku 1983. Od roku 1998 vede Galerii FONS firmy Stapro v Pardubicích na Pernštejnském náměstí, která je primárně zaměřena na fotografii a pozapomínané autory, zvláště z Pardubic. Jan Adamec inicioval a spolupodílel se na všech výstavách, vytištěných katalozích a aktivitách, jež se týkají pardubické umělecké generace Starých psů, zabývá se také odkazem díla Vojmíra Vokolka. Mezi jeho nejznámější fotografické cykly patří Hráči, které nasnímal v pardubickém jazzovém klubu D29. Ale ještě před tím v průběhu 70. a počátku 80. let vznikaly reálně surreálné České výlohy. Jana Adamce ovlivnila humanistická fotografie zakladatelských osobností skupiny Magnum, ale také pouliční fotograf Paříže Eugen Atget. Adamec je dokumentátorem a v jistém slova smyslu archivářem kulturního dění Pardubic. Jan Adamec od sedmesátých let Vytvořil několik cyklů: Vojmír je cyklem o práci a osobě malíře a sochaře Vojmíra Vokolka, se kterým byl v úzkém kontaktu od konce 70. let. Série obsahuje záznam několika instalací objektů VV v Rozhovicích, instalaci na hradě Pecka a na hradě Kunětická hora. Výběr z tohoto cyklu byl vystaven v Galerii města Plzeň na výstavě Vojmír Vokolek – Vlastimil Vokolek – Václav Vokolek. Nyní je umístěn v Památníku národního písemnictví v Praze. České výlohy 80. a 90. let je soubor fotografií, který prostřednictvím záznamu výloh zachytil ponurou atmosféru dožívajícího reálného socialismu i to co po něm přežilo do počátku 90. let. Tři portréti, cyklus portrétů generačních přátel, se kterými prožíval zejména období konce 70. a začátku 80. let a kteří žili mimo tehdy oficiálně prezentovanou společnost. Na něj navazuje i soubor Letmé podoby samoty, jež vznikal v průběhu dalších let. Soubor soustřeďuje divákovu pozornost k tvářím lidí, kteří nejsou mediálně zná...

James Adler

Ivana Argayová

PhDr., slovenská vysokoškolská pedagožka, odbornice na ošetřovatelství a urgentní ošetřovatelství . Publikace v oboru.

Ilona Andrews

Ilona Andrews je pseudonym manželů Ilony a Gordona. Ilona se narodila v Rusku a Gordon je bývalý příslušník armády USA. Na rozdíl od oblíbeného názoru, Gordon nikdy nebyl zvláštním agentem s povolením zabíjet a Ilona zase nebyla záhadná ruská špionka, která ho svedla. Potkali se na vysoké, v základech anglické kompozice, kde Ilona dostala lepší známku. Gordon a Ilona momentálně bydlí v Portlandu s jejich dvěma dětmi, třemi psy a kočkou. Společně napsali 2 série, urban fantasy o Kate Daniels, která patří k bestsellerům NewYork Times a romantickou urban fantasy The Edge.

Helena Arnetová

Guy Adams

Britský spisovatel, herec a komik.

F Anstey

Toto jméno bylo ve skutečnosti pseudonymem Thomase Anstey Guthrieho a je výsledkem sazečovy chyby. Ten nebohý muž špatně přečetl podpis „T. Anstey“, ale autor se svou typickou dobromyslností chybu přehlédl a rozhodl se, že bude chybné jméno nadále používat k podpisu svých děl. Anstey se měl původně stát právníkem, avšak dosáhl svým prvním románem Vice-Versa takového úspěchu, že se této kariéry vzdal a soustředil se na psaní fantastických povídek. Řada z nich se objevila v Punchi a v dalších předních časopisech viktoriánské éry. Proslul jako novátor humoristické fantastiky. K dalším jeho význačným dílům jsou řazeny romány a Fallen Idol a The Brass Bottle , ale i několik sbírek povídek – např. Humour and Fantasy . Když v roce 1915 nečekaně upustil od psaní beletrie a pustil se do překládání Molièrových her pro londýnskou scénu, doznala jeho proslulost jistého poklesu. Teprve když se jeho díla chopil filmový a televizní průmysl, byl jeho přínos humorné fantasy náležitě oceněn.

Eva Ambros

Erich Auerbach

Erich Auerbach byl přední český novinářský fotograf druhé světové války a oficiální fotograf exilové vlády ČSR v Londýně. Vedle fotografa pilotů Ladislava Sitenského patří k nejslavnějším českým fotografům válečného období. Narodil se v Sokolově do rodiny židovského lékaře a milovníka hudby, který svého syna podporoval při studiu hry na piáno a housle. Po studiích v Karlových varech hudbu nakonec studoval ve 30. letech v Praze, nicméně studia nedokončil. Fotografii, která ho po většinu života živila, se naučil jako amatér. Auerbach do zaměstnání vstoupil jako hudební kritik a fotoreportér. Zaměřoval se na společnost Československa, Itálie, Rakouska, Jugoslávie, Německa, Francie a Švýcarska. V Čechách pracoval pro pražské sociálně-demokratické noviny Prager Tagblatt. Z protektorátu byl nucen emigrovat v létě 1939 pěšky přes Polsko, přičemž před odjezdem údajně zničil většinu svého předválečného fotoarchivu včetně fotografií hudebníků a skladatelů Václava Talicha, Maurice Ravela a Pablo Casalse. Po roce 1939 pracoval jako fotograf na volné noze pro noviny a časopisy. V Londýně byl od dubna 1941 do července 1945 zaměstnán v oddělení fotografie na odboru informací exilového Ministerstva zahraničních věcí jako hlavní fotograf československé vlády. Jeho posláním „bylo fotografovat prezidenta, činnost vlády a válečné dění.“ Auerbach z několika málo fotografií vybudoval fotografický archiv čítající 300 souborů fotografií a tisícovky negativů. Během války přispíval do vládního časopisu Čechoslovák, jeho fotografie jsou k nalezení i v magazínu Československá žena pod zkratkou Eric. Od roku 1944 pracoval po tři roky pro časopis Illustrated a také po válce již zůstal v Londýně. Do ČSR se nakrátko vrátil v roce 1947. Během této návštěvy byl dle sdělení jeho dcery zatčen pro špionáž, přičemž mu byl zabaven i...

Elaine N. Aron

Edward Albee

Edward Franklin Albee byl americký dramatik. Bývá řazen k absurdnímu dramatu, ale on sám sebe považoval za realistického autora. Narodil se ve Washingtonu, ale jako čtrnáctidenní miminko byl adoptován rodinou Albee, ti žili v New Yorku, kde podnikali v divadelnictví, vystudoval Choate School, poté Trinity College. Za jeho dílo mu byla třikrát udělena Pulitzerova cena. V krátkých, často jednoaktových hrách zobrazuje člověka v krizových situacích samoty, lhostejnosti, přetvářky a lži. Jeho hry často vycházejí z reálné skutečnosti. Přestože jeho dílo je velmi úspěšné, nejen u diváků, ale i u kritiky, mnoho lidí se domnívá, že plně nevyužil svůj talent a psal pouze tak, aby to stačilo.

Dolly Alderton

Novinářka, spisovatelka, televizní scenáristka, autorka podcastů.

Diego Aldaz

Ekvádorský ilustrátor a komiksový kreslíř.

David Abram

Americký filosof a ekolog David Abram patří k nejinspirativnějším současným ekologickým myslitelům. Filosof, ekolog, pouliční kouzelník a vypravěč David Abram je jedním z nejinspirativnějších ekologických myslitelů současnosti. Jeho přednášky, eseje a publikace mají rostoucí vliv na environmentální hnutí nejen v Severní Americe, ale i v dalších zemích světa. Absolvoval Wesleyan University v Connecticutu, obdržel doktorát z filosofie na State University of New York ve Stony Brook a postgraduální stipendium Watsonovy a Rockefellerovy nadace. Za svoji knihu The Spell of the Sensuous - Perception and Language in a More-Than-Human World , která je považovaná za přelomové dílo současné ekologické filosofie a etiky, obdržel Lannanovu cenu za naučnou literaturu. David Abram uspořádal řadu seminářů na univerzitách v USA i v Evropě , zatímco si podržel nezávislost na akademickém světě. Spolupracoval například s geochemikem Jamesem Lovelockem a bioložkou Lynn Margullisovou, tvůrci hypotézy Gaia, s radikálním společenským kritikem Ivanem Illichem či s ekologem Paulem Shepardem; vliv na něj měl také jungiánský psycholog James Hillman. David Abram objevným způsobem poukazuje na zapomenutou ekologickou dimenzi a hloubku lidských smyslů, která se mu samotnému otevřela díky zkušenosti, jíž získal u domorodých kouzelníků a šamanů v Indonésii, Nepálu i v Severní Americe. Pokud probudíme svoji animistickou vnímavost a otevřeme se bezprostřední aktivní účasti se světem kolem nás, objevíme, že vše v něm je živé a oduševnělé, že smyslová země není souborem mrtvých objektů, ale polem živých, působících subjektů. Začneme si uvědomovat, že jsme součástí něčeho mnohem dalekosáhlejšího a záhadnějšího, než jsme my sami: „Smyslová zkušenost je způsob, jak naše tělo spojuje svůj život s jinými životy, které ho obklopují, způsob, jímž se země napojuje na naše myšlenky a sny." (D...

Christopher M Andrew

Britský profesor soudobých dějin.

Catherine Aubier

Práce z oboru astrologie.

Aréna

Antonín Altmann

Narozen 22.11.1921 v Praze, zemřel v září 1986. PhDr., učitel, odborný asistent biologie na Pedagogické fakultě University Karlovy, práce z oboru.

Anthony Attenborough

Annie Auerbach

Americká spisovatelka.

Andre Agassi

Andre Kirk Agassi je bývalý americký profesionální tenista asyrského původu. Jeho energická hra z něj udělala oblíbence mnoha diváků. Tenisovými fanoušky a hráči je považovaný za jednoho z nejlepších tenistů historie. Dokázal vybojovat prvenství ve všech nejvýznamnějších turnajích: vyhrál všechny čtyři grandslamové turnaje – Wimbledon 1992, US Open 1994, 1999, Australian Open 1995, 2000, 2001, 2003 a French Open 1999. V týmu USA dvakrát vyhrál Davis Cup – 1990, 1992. V roce 1996 získal na Olympiádě v Atlantě zlatou medaili a v roce 1990 vyhrál Turnaj mistrů. Je zatím posledním americkým tenistou, který vyhrál dvouhru na French Open a na Australian Open . Dále vyhrál 17 turnajů nejvyšší kategorie ATP World Tour Masters 1000, a hrál celkem 94 krát ve finále turnajů ATP, a z toho 61 vyhrál. Šestkrát se stal světovou tenisovou jedničkou, a celkem vedl světový tenisový žebříček mužů ve dvouhře 101 týdnů. Je jedním ze sedmi tenistů, kterým se podařilo zvítězit ve všech čtyřech turnajích Grand Slamu. Navíc byl jediným tenistou historie, jenž držel Golden Slam, což je označení pro zisk Grand Slamu a olympijské vítězství ve dvouhře . Jedna ze dvou žen, která Golden Slamu dosáhla, je jeho manželka Steffi Grafová, s níž má dvě děti. S profesionálním tenisem skončil 3. září 2006 po prohře ve 3. kole proti Němci Benjaminu Beckerovi na US Open. V roce 2011 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy. Ve své autobiografii Open vydané 27. října 2009 přiznal, že během kariéry užil drogu metamfetamin. Popisuje v ní také drsné podmínky v Tenisové akademii Nicka Bollettieriho. V roce 2017 začal trénovat tenistu Novaka Djokoviče. Jeho otec Emmanuel Agassi pocházel z Íránu a reprezentoval rodnou zemi v boxu na olympiádě v letech 1948 a 1952. V USA žil od roku 1952 a pracoval jako číšník. S manželkou Betty měl čtyři děti , které vedl značně autoritativními metodami ke s...

Anatolij Vasil'jevič Ado

Ruský profesor historie.

Alphaville

Alphaville je německá synth-popová skupina, která se proslavila v 80. letech 20. století. Skupinu založili v roce 1982 zpěvák Marian Gold, Bernhard Lloyd a Frank Mertens. Poprvé se mezinárodně proslavili svým debutovým singlem "Big in Japan", který se stal hitem v několika zemích. Po úspěchu prvního singlu vydala skupina Alphaville v roce 1984 debutové album "Forever Young", které obsahovalo hity jako titulní skladbu "Forever Young" a "Sounds Like a Melody". Směs chytlavých melodií, syntezátorové hudby a promyšlených textů na albu pomohla upevnit jejich místo na hudební scéně nové vlny.

Alexandra Adornetto

Alexandra je dcera učitelů angličtiny. Svou první knihu Zloděj stínů napsala ve 14 letech. Přiznává, že byla odjakživa vášnivou čtenářkou a dodnes je její pokoj plný rozečtených knih. Žije střídavě v USA a v Austrálii.

Alex Ahndoril

Ales' Adamovič

Běloruský prozaik, literární teoretik a kritik.

Albert Ayguesparse

Narozen 1. 4. 1900 v Bruselu, zemřel 27. 9. 1996, belgický spisovatel.

Yuki Amemiya

William Arntz

Americký filmový režisér, producent, spoluautor knihy o propojení vědy a duchovna.

Vita Ayala

Americká autorka komiksů.

Victoria Alexander

Victoria Alexander je americká autorka historických romancí. Než začala svou kariéru na poli spisovatelském, tak se delší čas věnovala televiznímu moderování, kde se jí podařilo udělat rozhovory mj. s několika prezidenty, papežem a samozřejmě s řadou filmových hvězd. Jenže pak Victoria zjistila, že jí fikce přináší víc zábavy než skutečný život, a tak dala vale televizi a vrhla se na psaní romancí na plný úvazek. Její knihy Romantic Times charakterizovaly jako příběhy “plné scén, co vás chytnou u srdce, s pozvolna narůstajícím sexuálním napětím mezi hrdiny, zajímavými charaktery a smysluplnými lekcemi o životě a lásce”. V současné době má Victoria na kontě přes dvacet knih. Přehled její tvorby můžete zhlédnout tady, její webovky navštívit zde a názor na její dílka přeložená do češtiny si můžete přečíst kliknutím na níže uvedený odkaz. ;-) Victoria s manželem, dvěma dospívajícími ratolestmi a kolií jménem Sam žije v Nebrasce ve více jak sto let starém domě.

Victor G Ambrus

Narozen 1935 v Budapešti , žije v Anglii. Ilustrátor.

Vachtang Ananjan

Vachtang Ananjan byl arménský sovětský spisovatel, autor knih pro mládež. Ananjan se narodil jako syn chudého zedníka a rolníka. Nezískal prakticky žádné vzdělání, jen po revoluci absolvoval rok stranické školy a kurzy Komsomolu. Za občanské války byl komunistickým funkcionářem a od roku 1926 pracoval v Jerevanu jako novinář a redaktor. Publikovat začal roku 1930. Za druhé světové války působil jako frontový dopisovatel. Jako spisovatel se stal známým především svými romány pro mládež a také drobnými prózami o přírodě a loveckými příběhy. Jeho dílo patřilo ke zlatému fondu sovětské dětské literatury a bylo hojně překládáno. Roku 1971 obdržel Arménskou státní cenu.

Tove Alsterdal

Švédská novinářka, dramatička a spisovatelka.

Tom Ang

Americký fotograf. Autor příruček pro digitální fotografování.