Výpis všech autorů

Frank Zappa

Frank Zappa byl plodný americký hudebník, skladatel a kapelník, známý svou rozmanitou a často nekonvenční tvorbou. Zappa se narodil 21. prosince 1940 v Baltimoru ve státě Maryland a jeho kariéra trvala více než tři desetiletí, během nichž vydal přes 60 alb. Stál u zrodu rockové skupiny The Mothers of Invention a později pokračoval jako sólový umělec. Zappova hudba se vyznačuje inovativním přístupem ke zvuku, v němž se mísí rock, jazz, klasika a avantgardní styly s často satirickými a politicky zabarvenými texty.

Francesca Zappia

Studuje informační technologie na University of Indianapolis a ve volném čase neustále vymýšlí příběhy, píše a také se věnuje malbě a ilustraci. Uvnitř mé hlavy je její debutový román.

Emílie Ženatá

Autorka učebnic matematiky pro střední školy.

Christina Zacker

Německá publicistka, autorka knih o zdraví a výživě.

Bronislav Ždánský

Ing. Autor publikací z oboru automechaniky a automobilismu.

Boris Stepanovič Žitkov

Boris Stěpanovič Žitkov byl ruský sovětský spisovatel, především knih pro děti a mládež. Mládí prožil v Oděse, kam se s rodinou přestěhoval v sedmi letech. Zde přišel do styku s přístavními dělníky, námořníky a cizinci a díky svému jazykovému talentu se naučil francouzsky, turecky, řecky a arabsky. Na přání rodičů odešel studovat přírodní vědy na univerzitu v Novorossijsku , ale přitom absolvoval také námořní školu a získal kvalifikaci navigačního důstojníka dálné plavby. Během revoluce v roce 1905 byl ve studentském vojenském oddíle při obraně židovské čtvrtě a přepravoval do Oděsy lodí z Rumunska a Bulharska zbraně pro revolucionáře. Zúčastnil se expedice na Jenisej, kde se seznámil s problémy konstrukce říčních lodí. Roku 1911 se proto rozhodl tento obor studovat na Polytechnickém institutu v Petrohradě a v rámci praxe absolvoval plavbu třemi oceány. Studium ukončil roku 1916 a poté pracoval v oděském přístavu jako námořník, navigátor a inženýr. Později působil jako středoškolský pedagog. Když se setkal se svým spolužákem z oděského gymnázia spisovatelem Kornějem Čukovským, vyprávěl jeho dětem zážitky ze svých cest. To ho inspirovalo ke vstupu do literatury. Boris Žitkov patří k zakladatelům sovětské dětské literatury. Je autorem mnoha drobných uměleckonaučných knížek na technická témata, napsal encyklopedii pro děti a rovněž publikoval povídky s námořní tematikou a příběhy ze života dětí a zvířat. Spolupracoval s mnoha novinami a časopisy pro mládež: Ленинские искры, Новый Робинзон, Ёж, Чиж, Юный натуралист, Пионер. Pracoval také jako korespondent v Dánsku. Žitkov považoval za své hlavní dílo historický román o revoluci roku 1905 Viktor Vavich . Posmrtné vydání v roce 1941 ve třech dílech bylo staženo a zničeno díky negativní recenzi A.Fadějeva. První dvě knihy románu byly vydány v letech 1929 a 1934. Kompletní...

Arnold Zabert

Německý autor a fotograf kuchařských knih.

Anton Zerer

Narozen v Bratislavě, absolvent žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, známý slovenský sportovní novinář, spisovatel a překladatel. Téměř třicet let pracoval jako sportovní redaktor v deníku Pravda. Jako reportér nebo později jak tiskový atašé se zúčastnil sedmi zimních i letních OH.

Alois Zábranský

Alois Zábranský, vlastním jménem František Červinek u Litovle – 9. září 1921 v Uherském Hradišti), byl soudní rada a český spisovatel. Obecnou školu absolvoval v rodném Nákle. V Olomouci vystudoval Slovanské gymnasium a práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak působil jako úředník v soudní službě na různých místech Moravy, naposledy jako soudní rada v Uherském Hradišti. Z prostředí rodné Hané pochází náměty jeho humoristicko-satirické literární práce, povídky uveřejňované v různých časopisech pod pseudonymy Florian Čahoun, Balthazar Pelyněk. Později napsal pod pseudonymy Alois Zábranský a Baltazar Pelyněk i několik knížek.

Alena Zemančíková

Alena Zemančíková, nar. roku 1955, po letech manuálních zaměstnání vystudovala dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 1987 pracovala jako dramaturgyně Západočeského divadla v Chebu, kde také byly v 90. letech uvedeny její dramatické práce Putování za štěstím ,Čistému vše čisté , Hra o bratru Františku a jeho sestře Chudobě, Biblické příběhy a řada dramatizací literárních předloh. V Českém rozhlase Plzeň pracovala od roku 1997 jako kulturní redaktorka a dramaturgyně. Napsala řadu scénářů o osobnostech a kulturních úkazech západočeského kraje, včetně těch, kteří psali německy, věnuje se i literární a divadelní publicistice a kritice. Přispěla do několika dokumentaristických projektů Českého rozhlasu . Český rozhlas 3 – Vltava vysílal 3 její rozhlasové hry: Byl jest jeden člověk aneb Hra o komkoli a smrti, Odjezd z konce světa a Noc a den, se dvěma z nich reprezentovala Český rozhlas na mezinárodním festivalu Prix Marulić na ostrově Hvaru v Chorvatsku. V roce 2004 získala rozhlasovou cenu Prix Bohemia Radio v kategorii Literární pořad za pořad Lukava. Pravidelně přispívá do Literárních novin, píše pro divadlo. Je členkou lektorských sborů pro přehlídky amatérského divadla Šrámkův Písek, Wolkrův Prostějov a Jiráskův Hronov. Poslední hra Ulrika měla premiéru v pražském divadle Kašpar v únoru 2002. Prozaické texty publikuje v kulturních periodikách , v rozhlasovém vysílání, v povídkovém souboru nakladatelství Listen Nech mě žít, ve sborníku Literárních novin Povídka roku 2006 a v antologii Ty, která píšeš . Odborně se věnuje divadelní a literární kritice a teorii rozhlasové slovesné tvorby a mluveného slova. V současné době žije v Praze a pracuje v Českém rozhlase Vltava jako redaktorka literárně dramatické redakce....

A Zábranský

Zuzana Žáčková

Autorka ilustrací.

Zdeňka Žádníková Volencová

Česká televizní a divadelní herečka, známá je nejvíce ze seriálu Velmi křehké vztahy a z Dejvického divadla. Je podruhé vdaná a má dvě děti. Je matkou začínající dětské herečky Andrey Žádníkové. V roce 1998 vystudovala loutkové divadelnictví na DAMU. V televizi si poprvé zahrála po boku Kláry Issové a Lukáše Vaculíka v seriálu Lékárníkovic holka v roce 1996. Také se objevila v pohádce O zlé a dobré vodě nebo Kašpárkovy rolničky. Popularitu jí však přinesla role Ivany Kučerové-Hruškové v seriálu Rodinná pouta. Objevila se v rodinném seriálu Ať žijí rytíři!, kde si zahrála roli tetičky. Hrála ve filmech americké produkce Ann Frank a Melting Glass.

Zdeněk Zikmund

Narozen 1964. Žurnalista, konzultant, manažer, tiskový mluvčí. Publikuje v oblasti sportu, sportovního marketingu a novodobé historie.

Zdeněk Zadák

Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové v roce 1961. Po promoci pracoval v letech 1961–66 jako vojensky lékař v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci, v období 1967–70 ve Výzkumně izotopové laboratoři Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. Při svém lékařském zaměstnání vystudoval v roce 1970 Přírodovědeckou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V roce 1970 přešel jako odborný asistent na II. interní kliniku Fakultní nemocnice a na katedru válečného interního lékařství VLA. Na téže klinice roku 1983 převzal řízeni metabolické jednotky intenzivní peče. V roce 1991 se stal přednostou nově vznikle Kliniky gerontologické a metabolické Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V současnosti je vedoucím Centra pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V roce 1976 získal titul kandidáta věd , v roce 1980 obhájil docentskou habilitační práci věnovanou problematice metabolizmu tuků ve výživě, v roce 1994 byl jmenován profesorem pro obor nemoci vnitřních. Již v roce 1970 založil při II. interní klinice Fakultní nemocnice lipidovou poradnu, v roce 1976 stal při založeni metabolické jednotky zaměřené na umělou výživu. V roce 1988 organizoval založeni České společnosti pro parenterálni a enteralni výživu a opakovaně byl zvolen jejím předsedou. Navíc v roce 1989 byl zvolen do výboru Evropské společnosti pro parenteralni a enteralni vyživu. V letech 1998–2002 byl předsedou Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP . Odborná aktivita prof. MUDr. Zadáka, CSc., se týká i dalších oblastí. Organizoval 18 celostátních sjezdů . V roce 2007 byl prezidentem evropského kongresu ESPEN v Praze. Je členem výboru České patofyziologické společnosti, České internistické společnosti ČLS JEP a České společnosti pro ateroskl...

Zbyněk Zbyněk žába

Yuval Zommer

Britský ilustrátor, autor obrázkových knih.

Wojciech Żukrowski

Polský prozaik, básník, esejista a reportér, filmový scénárista a literární kritik.

Vratislav Jan Žižka

Narozen 19. 7. 1926 v Trněném Újezdě u Kralup nad Vltavou. Zemřel 11. 4. 2011 v Praze. Akademický malíř, grafik, astrolog, vysokoškolský pedagog, historik - badatel v oblasti kulturních dějin, restaurátor obrazů. Autor a spoluautor knižních grafik a ilustrací, odborných publikací zaměřených na kulturu a historii.

Vladimír Zajíc

Narozen 1946 v Praze. MgA., geodet, dramaturg, dramatik, spisovatel, publicista, režisér, lektor seminářů a přehlídek.

Veronika Zemanová

Bc., spisovatelka, zaměřená na oblast gastronomie, též překladatelka z francouzského a anglického jazyka.

Václav Zoula

Narozen 16.7.1920 ve Struhách u Nymburka, zemřel 13.12.1979. Chemický technolog, publikace z oboru sklářství.

Václav Zahradník

Václav Zahradník byl český hudební skladatel, aranžér a dirigent, který se významně zasloužil o rozvoj hudby zejména v České republice. Narodil se 10. května 1932 v Brně a stal se vlivnou osobností československé hudební scény. Zahradník proslul svou prací s Orchestrem Československé televize, který sehrál klíčovou roli při popularizaci televizní hudby v tehdejší době.

Thomas Ziegler

Skutečné jméno tohoto autora je Zubeil, Rainer

Svetlana Žuchová

Slovenská spisovatelka a překladateka odborné literatury, vystudovala psychologii a medicínu, psychoterapeutka.

Svatopluk zlánaný

Štěpán Zavřel

Štěpán Zavřel byl český ilustrátor, animátor, grafik, malíř a spisovatel. Narodil se v rodině krejčího a švadleny, jako nejstarší ze tří sourozenců a jediný syn. Rodiče vlastnili krejčovství v Praze-Nuslích, oba však pocházeli z Vysočiny, maminka Marie z Hlinska v Čechách, tatínek Václav ze Studnic, obce ležící cca 3 km jižně od Hlinska. Štěpán byl vychováván v křesťanské víře, která výrazně ovlivnila celé jeho umělecké směřování. Již od dětství projevoval zálibu v kreslení, kterou dále rozvinul profesor výtvarné výchovy Jaroslav Divíšek, Zavřelův vzor a jeden ze zdrojů počátečního nadšení. Po maturitě na Gymnáziu Jana Nerudy v roce 1952 se pokoušel dostat na různé vysoké školy uměleckého zaměření. Z důvodů neproletářského původu a katolické příslušnosti však na žádnou ze škol přijat nebyl. Externě přesto navštěvoval přednášky a knihovny na AVU, VŠUP a UK, zároveň se dost věnoval sportu a často chodil do divadel, muzeí a na výstavy. Od roku 1952 byl zaměstnán nejprve jako konturista a kolorista a později jako fázař a pomocný animátor ve filmovém studiu Bratři v triku vedeném Jiřím Trnkou. Mezi lety 1953 až 1955 následovala vojenská služba, po které se přestěhoval do ateliéru v Nerudově ulici na Malé Straně a opět se vrátil do studia, kde pracoval až do roku 1959. V tomto období značně cestoval a navštívil velkou část východní Evropy, kam bylo dovoleno vyjet. Současně také experimentoval s nejrůznějšími výtvarnými technikami, včetně xylografie, která ho pak provázela po zbytek života. Štěpánu Zavřelovi se již delší dobu kvůli tehdejší politické a kulturní nesvobodě v hlavě rodila idea útěku z vlasti. Ta nabyla podoby v červnu roku 1959. Přemluvil kamaráda Milana Klikara, společně koupili kameru Paillard 16 cm a přihlásili se na 14denní zájezd do Albánie s oddílem horolezců. V plánu měli utéct do Řecka, ovšem po přezkoumání situace na pečlivě střežených hranicích byli nuceni plány změnit. Další možn...

Sandy Zervas

Růžena Žižková

Narozena 9. 7. 1918 v Ivančicích. Učitelka, básnířka.

Rudolf Zemek

MUDr. Rudolf Zemek, holistický lékař působící v Německu a v Praze. V sedmdesátých letech promoval na fakultě všeobecného lékařství v Praze. Následně pracoval čtyři roky jako chirurg v Čechách. Několik dalších let pracoval v nemocnici na urologickém oddělení v Německu a pak v klinickém výzkumu farmaceutického průmyslu v Německu. Počátkem devadesátých let farmaceutický průmysl opustil a vrátil se k práci s pacientem. Začal se věnovat alternativní medicíně, která ho vždy přitahovala. V Německu, které má k alternativním léčebným metodám tolerantní až vstřícný přístup, získal dodatečnou specializaci Arzt für Naturheilverfahren. V překladu to znamená něco jako „specializace pro přírodní léčby“ a zahrnuje mimo jiné i akupunkturu, baňkování a pohled na pacienta z pozice celostní medicíny. Velmi důkladný kurs akupunktury absolvoval u MUDr. Milady Barešové v Praze. V polovině devadesátých let zhruba rok pracoval v týmu MUDr. Josefa Jonáše. V té době začal přispívat do časopisu Regenerace, potom do magazínu Meduňka, kde seznamuje s netradičními metodami diagnostikování a léčby nemocí „vzdorujících standardní medicíně“. Průběžně pracuje jako praktický lékař v bavorském příhraničí. Tím pádem zůstává v kontaktu se standardní medicínou. Svým způsobem pendluje mezi Českem a Německem, takže je v živém kontaktu s oběma zeměmi. To mu umožňuje lepší pochopení rozdílných přístupů k alternativním terapiím na obou stranách hranice.

Rudolf Zahradník

Rudolf Zahradník byl český fyzikální chemik, v letech 1993–2001 předseda Akademie věd ČR. Byl členem skauta a obdržel junácký bronzový kříž . V roce 1952 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od roku 1961 byl pracovníkem Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského. Zabýval se zejména teoretickou kvantovou chemií konkrétněji teorií molekulových orbitalů, teorií chemické reaktivity, slabými mezimolekulovými interakcemi, molekulovou spektroskopií, teorií relativity aj. Je autorem více než 300 odborných článků a asi desítky odborných knih. 24. února 1993 byl zvolen předsedou Akademie věd České republiky a v této funkci působil do roku 2001. Byl zakládajícím členem a v letech 1994 až 1997 předsedou Učené společnosti ČR. Po roce 1993 nesl jako předseda AV ČR hlavní tíhu snahy o likvidaci AV ČR a základního výzkumu, vedoucí k rozsáhlé a kontroverzní redukci Akademie věd v roce 1993 na polovinu. Ve funkci předsedy Akademie věd se zasazoval proti snahám o byrokraticko-politická a jednostranně tržní hodnocení vědeckých výsledků, neberoucím v úvahu zásadní rozdíly mezi vědními obory a nesouměřitelnost různých typů badatelských výsledků. Na Akademickém sněmu roku 2000 shrnul svou sedmiletou aktivitu ve funkci předsedy AV ČR jako „usilování o náležitou pozici vědy a vzdělanosti ve společnosti a úsilí spojené s náležitým legislativním postavením badatelství a vzdělávání“. Současně však konstatoval, že dvě třetiny aktivit v tomto směru byly „zbytečné, iracionální a dílem trapné“, a pokračoval: Během své kariéry získal řadu cen a dalších ocenění, mimo jiné získal čestné doktoráty na univerzitách v Pardubicích, v Drážďanech, ve Fribourgu a Washingtonu. V roce 1999 mu papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání Pro ecclesia et pontifice. V roce 2003 obdržel z rukou francouzského premiéra vyznamenání Chevalier dans l'Ordre des Palmes Académiques, apod. Je laureátem Ceny Neuro...

Roman Zuzák

Doc. Ing. Roman Zuzák, Ph.D. Absolvoval v roce 1970 Fakultu výrobně ekonomickou VŠE Praha a v roce 1978 čtyřsemestrový postgraduální kurs na Fakultě řízení na stejné univerzitě. Do začátku 90. let pracoval převážně ve vedoucích pozicích v ekonomické oblasti, např. byl vedoucím ekonomického útvaru Papírny Vrané n. Vlt., provozního útvaru Fakultní nemocnice Motol a finančního útvaru v Čs. rozhlase. Od roku 1991 se zaměřil převážně na poradenskou činnost a působil např. v Československé obchodní a průmyslové komoře, Fixit, s. r. o., TES Praha, a. s. a Sindat ČS Consulting, a. s. V roce 1998 po rozhodnutí naplno se věnovat pedagogické činnosti přešel na katedru řízení Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. V roce 2003 dokončil na fakultě doktorské studium a v roce 2005 se habilitoval v oboru Management. V současné době je prorektorem Vysoké školy aplikované psychologie a spolupracuje s dalšími univerzitami a vysokými školami a přednáší i pro pracovníky z praxe. Ve své odborné a vědecké činnosti se zaměřuje především na krizové a strategické řízení podniku. Autor je členem vědecké a akademické rady, redakční rady vědeckého časopisu., dlouholetým členem hodnotící komise prestižní soutěže Manažer roku. Jeho odborná činnost byla oceněna zápisem do publikace Who´s Who in the World 2010 a je uveden v databázi Who´s Who in Business Academia. Je autorem a spoluautorem řady monografií, odborných publikací a skript, publikoval více než sto vědeckých a odborných článků a příspěvků na vědeckých a odborných konferencích včetně v zahraničí a má řadu pozitivních ohlasů na publikace a citací i ze zahraničí . Spolupracoval na řešení několika grantů a mezinárodních projektů. Autorovy publikace jsou využívány pro výuku na mnoha ekonomických fakultách v České republice a Slovenské republice. Je zván na přednášky pro manažery a odbornou veřejnost.  ...

Robert Zemeckis

Americký filmový režisér, scénárista a producent.

Renata Zlatá

Publicistka, odbornice na kuchařské recepty.

Petr Zvolský

Narozen 12. 9. 1933 v Praze, zemřel 29. 10. 2014. Prof., MUDr., DrSc., psychiatr, vysokoškolský pedagog, publikace z oboru.

Petr Zima

Narozen 30.4.1934. PhDr., CSc., filolog afrických jazyků, literatura z oboru.

Perč Zejthuncjan

Perč Armenakovič Zejthuncjan, rusky: Перч Арменакович Зейтунцян, arménsky: Պերճ Արմենակի Զեյթունցյան byl známý arménský spisovatel, dramatik a ministr kultury Arménie . Narodil se v egyptské Alexandrii. Po druhé světové válce se s rodinou přestěhoval do sovětské Arménie, která se právě nacházela v hluboké hospodářské krizi. Už během studií v Jerevanu publikoval svoji první povídku . Povídková tvorba se dočkala příznivého kritického přijetí, které mu umožnilo plně se věnovat spisovatelské dráze. Vydal množství novel a románů, z nichž nejeden byl přeložen do dalších jazyků, včetně češtiny. Celoživotně se věnoval také psaní divadelních her, které byly s oblibou uváděné v Arménii i mezi arménskou emigrací. Po absolvování scénaristického semináře v roce 1964 se podílel na filmové tvorbě a pracoval jako hlavní editor pro Jerevanské filmové studio. Publikoval také ceněné společensko-politické komentáře. Mezi lety 1975 a 1981 byl tajemníkem arménského svazu spisovatelů. V roce 1990 se stal v arménské vládě prvním post-sovětským ministrem kultury. Je laureátem nepřeberného množství cen, včetně Arménské Státní Ceny. Častým Zejthuncjanovým tématem je vztah mezi jedincem, společností a mocí. S oblibou sahá po námětech z arménské historie, ve kterých hledá paralely k současným společenským souvislostem . Nejednou těžil také z ožehavého tématu turecké genocidy vůči Arménům v období první světové války.

Pavel Žiška

Textař a scénárista. Autor knihy básní pro děti.

Pavel Žáček

Pavel Žáček je český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, člen ODS. V roce 1987 zahájil studium Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy, které dokončil v roce 1992 na Fakultě sociálních věd. V letech 1990–1991 studoval také historii a politologii na Filozofické fakultě UK. V roce 2001 ukončil postgraduální studium Fakulty sociálních věd UK. S podporou Fulbrightovy nadace v letech 1995–1996 absolvoval John Marschall Fellowship na Center for Russian and East European Studies Stanfordovy univerzity v USA. V průběhu roku 1989 byl místopředsedou Studentského tiskového a informačního střediska, šéfredaktorem fakultního časopisu Proto, jedním z organizátorů studentské demonstrace 17. listopadu 1989, zakončené brutálním zásahem komunistického bezpečnostního aparátu na Národní třídě, spoluautorem prvního prohlášení pražských vysokoškolských studentů]], zakládajícím předsedou stávkového výboru fakulty žurnalistiky a zástupcem ve Studentském parlamentu. V prosinci 1989 založil a po dva roky působil jako šéfredaktor nezávislého čtrnáctideníku vysokoškolského hnutí Studentské listy, který vydávalo nakladatelství a vydavatelství Lidové noviny. Časopis podporoval transformaci politického, ekonomického i bezpečnostního systému v ČSFR, úzce spolupracoval s organizacemi politických vězňů a zástupci exilu. Spolupracoval dále s předními historiky, spisovateli i básníky. Od roku 1993 pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti, který se v roce 1995 přeměnil v Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Jako vedoucí o...

Otakar Zich

Narozen 25. 3. 1879 v Městci Králové, zemřel 9. 7. 1934 v Ouběnicích u Benešova. PhDr., hudební skladatel, estetik a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oblasti muzikologie a estetiky.

Monika Zgustová

Monika Zgustová je česká spisovatelka a překladatelka z češtiny do španělštiny a katalánštiny. Je dcerou českých emigrantů a žije v Barceloně. Pražská rodačka se ocitla v 16 letech v USA, když se její rodiče v roce 1973 rozhodli emigrovat. Studovala zde indologii, hindštinu, kurdštinu a kašmírštinu, k čemuž si přidala katalánštinu. Na Universitě Illinois získala doktorát v oboru srovnávací literatury. Po kratším pobytu v Paříži se odstěhovala do Barcelony, kde získala místo na univerzitě a začala překládat. Od konce 90. let se věnuje i vlastní tvorbě. Píše také články a úvodníky do španělských periodik El País a La Vanguardia a do Lidových novin. Jejím prvním překladem byly Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy. Mimořádný úspěch měl Haškův Švejk, na jehož překladu do katalánštiny pracovala deset let. Do katalánštiny i do španělštiny přeložila také díla Bohumila Hrabala, Jaroslava Seiferta, Václava Havla, Milana Kundery. Překládala i z ruštiny . Bohumilu Hrabalovi, jehož osobně poznala, věnovala biografickou knihu, román-esej, V rajské zahradě trpkých plodů. Kromě povídkové knihy Grave cantabile napsala několik románů. Získala více než 10 různých ocenění a její díla byla přeložena do 9 různých jazyků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monika Zgustová na anglické Wikipedii.

Milan Zelenka

Milan Zelenka je uznávaný český klasický kytarista, známý svým přínosem světové kytarové hudbě. Narodil se 25. července 1939 v Praze a má za sebou bohatou kariéru interpreta, pedagoga a nahrávacího umělce. Zelenka studoval na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze, kde se zdokonalil ve hře na klasickou kytaru a získal hluboké znalosti klasického kytarového repertoáru.

Míla Zemanová Palánová

Překladatelka, novinářka, redaktorka a jazyková korektorka.

Michal Ztratil

Ekonom, odborník na oblast nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení.

Martin Žák

Martin Žák je český zpěvák, vypravěč, muzikant, multi-instrumentalista a textař, propagátor americké old-time country music, autor několika knih s hudební tematikou, umělecký vedoucí skupiny Stará almara. Písně Martina Žáka, které jsou bez výjimky otextované do češtiny, podávají autentická svědectví o skutečných událostech ze života tehdejších amerických osadníků, horalů, farmářů, ale i vojáků, psanců a otroků. V pestré paletě hudebních programů a vystoupení připravuje Martin Žák také hudebně vzdělávací pořady a výchovné koncerty pro školy a školky. Děti v nich zábavnou a interaktivní formou seznamuje s kapitolami dějin osidlování Ameriky a života osadníků, tehdejšími písněmi, známými i téměř zapomenutými hudebními autentickými nástroji a s historií a stylem tradičního zpívání a muzicírování. Jako autor nahrávek, publikací a kulturních a vzdělávacích pořadů spolupracoval nebo spolupracuje s mnoha dalšími osobnostmi hudební i kulturní scény. Například s ilustrátorem a muzikantem Marko Čermákem, americkým hudebníkem Wayne Erbsenem, zpěvačkou Katkou García, s muzikanty Zdeňkem Jahodou, Petrem Surým, Jiřím Maškem, Appollon kvartetem, a dalšími. Na pořadech Martina Žáka často spolupracuje i herec, básník a spisovatel Miloň Čepelka a také taneční soubor Dvorana Country Dancers. V roce 2008 byl „přijat do řady umělců Main Scene of Country Music za jedinečný podíl v popularizaci old-time country music na české hudební scéně“. Prostřednictvím vlastního nakladatelství Country Home působí jako vydavatel hudebních publikací, z nichž u řady z nich je také autorem, nebo spoluautorem.

Marie Želibská-Vančíková

Narozena 11.10.1913 v Bystřici pod Hostýnem, zemřela 12.12.1992 v Bratislavě. Malířka, ilustrátorka.

Marie Žďárská-Strejčková

Narozena 23. 8. 1901 ve Žďáru nad Orlicí, zemřela 2. 6. 1977 v Praze. Spisovatelka literatury pro mládež.

Marie Žáková

Narozena 25. 1. 1980 v Brně. Mgr., odborná pracovnice Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, vysokoškolská pedagožka vyučující latinu, filoložka.

Magdalena Zyzak

Narozena v Zabrze, v roce 2002 se přestěhovala do USA, kde vystudovala filmovou produkci a literaturu na univerzitě v Jižní Karolině a postgraduál na Columbia University.

Maciej Zglinicki

Autor cestovatelských průvodců, překladatel z angličtiny.

Luděk Zigáček

Spoluautor cestopisných vypravování.

Lucie Zemanová

Mgr., spoluautorka učebnice němčiny.

Lenka Zimmermannová

Ladislav Zeman

Narozen 3.11.1947 ve Šlapanicích u Brna. Prof., Ing., CSc. Zootechnik. Práce z oboru výživa zvířat, výroba krmiv, technika krmení zvířat.

Karel Zlábek

Karel Žlábek byl profesor a vizionář, který navrhl projekt železničního spojení z Československa do Terstu na plánovaný umělý ostrov Adriaport. Karel Žlábek se narodil 12. srpna 1900 v Čanovicích u Slaného. Na vysoké škole učil soukromou ekonomiku. Karel Žlábek v roce 1975 navrhl železniční spojení z Českých Budějovic na plánovaný umělý ostrov ve Slovinsku, v Terstu s názvem Adriaport. Adriaport měl být vytvořen z rubaniny, která měla být vyrubána z plánovaných tunelů. Studii projektu začal zpracovávat Pragoprojekt, ale nikdy se neuskutečnil.

Karel Žilák

Narodil se 19. 7. 1948. Profesí je ekonom, působí v oblasti marketingu, řadu let pracoval v zahraničí, zejména v Jižní Africe a v Indii. Knižně debutoval prózu Ředitel Ve své tvorbě čerpá ze skutečných přívběhů a události.

Juli Zeh

Juli Zeh je německá spisovatelka. Juli Zeh se narodila v roce 1974 v Bonnu do rodiny právníka, prof. Dr. Wolfganga Zeh, který působil v západoněmeckém parlamentu. Její matka je překladatelka. Juli Zeh má jednoho bratra. Po maturitě roku 1993 zahájila studium práv v Pasově a Lipsku, které s výbornými studijními výsledky zakončila roku 1998 první státní zkouškou . Poté v letech 1999 až 2001 pokračovala ve studiu nadstavbového modulu Právo evropské integrace , které uzavřela ziskem magisterského titulu. Kromě toho zahájila v roce 1996 studium na Německém literárním institutu v Lipsku, které roku 2000 taktéž úspěšně zakončila. V letech 1995 až 2007 žila v Lipsku. Od roku 2007 žije společně se svým mužem, povoláním fotografem, v obci Barnewitz v Braniborsku, kde pár odkoupil a zrenovoval starší dům se zahradou. Roku 2012 se Juli Zeh stala matkou. Už během studia publikovala Juli Zeh eseje v časopisech Die Welt a Die Zeit. Pozornost na sebe upoutala zejména svou prvotinou Orli a andělé z roku 2001. Její román Hráčský instinkt byl roku 2013 zfilmován německým režisérem Gregorem Schnitzlerem.

Josef Zvěřina

Josef Zvěřina byl český římskokatolický kněz, teolog, historik umění, filozof a vysokoškolský pedagog. Narodil se na Českomoravské vysočině, rodina se ale brzy přestěhovala do Vídně, kde otec Josef Zvěřina pracoval jako strojní zámečník, jeho matka se za svobodna jmenovala Marie Vedralová. Roku 1918 se vrátil s rodiči do Stříteže a na studium dlouho neměl pomyšlení. Na doporučení místního faráře se nakonec přece odhodlal ke studiu a shodou okolností se dostal 1924 do Prahy. V roce 1932 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu. Poté byl poslán do římské papežské koleje Nepomucenum studovat teologii a filosofii na lateránském Ateneu. Na kněze byl vysvěcen 11. července 1937 v Římě a rok tam byl představeným české koleje. 1938 se vrátil do vlasti a byl kaplanem nejprve v tehdejším Falknově , kde zažil národnostní napětí i nenávist, naposledy u svatého Mikuláše na Malé Straně v Praze. Po zrušení českých vysokých škol v roce 1939 přednášel na náhradním teologickém učilišti, pro protiněmecký postoj byl však v letech 1942 až 1943 13 měsíců internován v Zásmukách. Po válce nastoupil na obnovenou teologickou fakultu jako asistent prof. J. Cibulky pro obor křesťanská archeologie a dějiny umění. Jeho zájem sice směřoval k dogmatice, ale tu mu na fakultě nebylo dopřáno přednášet. Nebyl pro něj však problém se zakousnout do jakéhokoliv oboru. Během ročního studijního pobytu v Paříži v letech 1946–1947 stihl sepsat disertaci o freskách v jihofrancouzském Tavant, která byla pochvalně přijata na mezinárodním fóru. Doktorát mu dala Univerzita Karlova. Po zrušení teologických učilišť v roce 1950 byl povolán na vojenské cvičení, kde 13 měsíců manuálně pracoval v útvarech PTP. Začátkem roku 1952 byl spolu s dalšími třiceti katolíky zatčen a odsouzen na 22 let vězení, konfiskaci veškerého m...

Josef Zíka

Narozen 12.7.1934 ve Věžné. Ing., elektrotechnik, práce z oboru výkonové elektroniky.

Josef Zieleniec

Narozen 28.4.1946 v Moskvě. Český politik.