Výpis všech autorů

Jitka Taišlová

Knihovnice a autorka učebnic francouzštiny. Referentka Nakladatelství Oeconomica Vysoké školy ekonomické v Praze

David Taylor

David Taylor je veterinář, který se věnuje léčení a péči o zdraví exotických zvířat, chovanců zoologických zahrad, ošetřuje skvosty delfinárií i atrakce cirkusových manéží. Ty najzajímavější, nejbizarnější, nejsložitější a nejdramatičtější případy své praxe popisuje ve svých knížkách.

Sam Taplin

Britský spisovatel beletristických i populárně-naučných knih pro děti a mládež.

Patrick Taylor

Irský lékař a autor humorných knih o dvou irských venkovských doktorech Fingalovi O’Reillym a Barrym Lavertym. Narodil se a vyrostl v severoirském Bangoru. Po ukončení studií odjel do Kanady, kde pracoval přes třicet let. Nyní žije na ostrově Saltsprings v Britské Kolumbii.

Pavel Taussig

Pavel Taussig je český filmový historik, scenárista, novinář a publicista. Jedná se o významného českého filmového historika, který své práce také, mimo jiné, pravidelně publikuje v různých společenských, televizních, rozhlasových a filmových časopisech. Kromě toho také účinkuje v bonusových materiálech na mnoha DVD s českými filmy, kde podává svůj odborný komentář k příslušnému snímku. V Československé televizi se autorsky podílel na přípravě pořadu Úsměvy českého filmu. Autor námětu k oscarovému filmu Kolja z roku 1996.

Dominik Tatarka

Dominik Tatarka byl slovenský spisovatel a publicista. Gymnázium začal studovat v Nitře, ale odmaturoval roku 1934 v Trenčíně. Poté studoval na UK v Praze a na Sorbonně v Paříži . Od 1939 do 1944 vyučoval na střední škole v Žilině a v Martině. Aktivně se zúčastnil Slovenského národního povstání. Po skončení války pracoval jako úředník a redaktor v různých denících, v letech 1949–1951 byl tajemníkem a ústředním tajemníkem Svazu československých spisovatelů, v letech 1951–1952 byl redaktorem deníku Pravda. V roce 1969 vrátil legitimaci KSČ, protože nebránila suverenitu Československa, poté byl vyloučen ze všech organizací a od roku 1970 pracoval v manuálních profesích a stal se zakázaným autorem. Od tohoto vystoupení byl pod stálým dozorem StB. Od roku 1971 byl v invalidním důchodu. Roku 1977 jako první Slovák podepsal Chartu 77 . Roku 1986 mu Nadace Charty 77 ve Stockholmu udělila Cenu Jaroslava Seiferta. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy . Při příležitosti 100. výročí jeho narození v r. 2013 vydala Slovenská pošta poštovní známku s portrétem Dominika Tatarky od akademického malíře Dušana Grečnera.

Nataša Tanská

Nataša Tanská byla česká spisovatelka a novinářka, dramaturgyně, scenáristka a herečka, působící i na Slovensku. Nataša Tanská se narodila v Praze, její otec byl Estonec, matka potomek ruských emigrantů. Dětství prožila ve Zlíně, kde ji jedenáctiletou pro film objevil na koupališti ředitel Lucernafilmu Vilém Brož a doporučil režiséru Františku Čápovi. Barunka ve filmu Babička byla její první filmová role. Za okupace se s rodiči přestěhovala do Trenčína. Vystudovala VŠMU v Bratislavě, kde po studiích i pracovala. Nataša Tanská byla vdaná dvakrát, poprvé za JUDr. Bedřicha Rádla, podruhé za Jana Válka. Byla redaktorkou Kultúrneho života, dramaturgyní na Kolibě. Pracovala i v časopisu Roháč. Byla dramaturgyní hraného filmu v Bratislavě a redaktorkou pražského nakladatelství Albatros. Svoje knihy vydávala na Slovensku. Výrazně se zapsala do dějin československé vzájemnosti. Od roku 1969 žila v Praze kromě období 1990 až 1997, kdy žila v Londýně se svým druhým manželem Janem Válkem, který tu pracoval jako český konzul. Ačkoliv 30. března 1945 otiskly Lidové noviny zprávu, že Nataša Tánská zahynula během jednoho z náletů na Prahu, ve skutečnosti zemřela až 17. července 2014 ve věku 84 let v domově pro seniory Sue Ryder v Praze, kde strávila svoje poslední roky. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nataša Tanská na slovenské Wikipedii.

Milada Taterová

Píše většinou ve dvojici se svým manželem Jiřím Novákem. Překládají ze čtyř světových jazyků a především se věnují literatuře faktu.

Eva Talpová

Eva Talpová Narozena v Brně, kde také žije a pracuje. Původně knihkupkyně, poté vystudovala bohemistiku a učí na střední škole český jazyk a literaturu. Publikovala v časopisech a sbornících, spolupracuje s deníkem Rovnost, kam přispívá hlavně fejetony. Svou tvorbu představila také v rozhlase a v řadě autorských čtení . Je členkou Obce spisovatelů. Psaní definuje jako jeden ze způsobů, jak vydržet tento svět.. Píše častěji o vnitřních světech než o tom vnějším. Více o ženách, ale nejen pro ně.

Luboš Taraba

Luboš Taraba , vystudoval historii a filozofii, autor literatury faktu. Již od doby studií na Filozofické fakultě UK se zajímá především o kontroverzní dějinné události a osudy rozporuplných osobností. Tato orientace se projevila ve většině jeho publikací. V roce 1990 vydal svou prvotinu Charles de Gaulle, která byla oceněna za přínos v oblasti literatury faktu. O dva roky později vyšla jeho monografie Duce, zachycující životní dráhu Benita Mussoliniho. Na dějinné období popsané v monografii Nebezpečný intrikán - Život Charlese Maurice Talleyranda volně navázaly obsáhlé monografie Waterloo a Vídeňský kongres . V roce 1995 dále vyšla monografie Josef II. V roce 2006 se po Waterloo vrátil k tématu evropských konfliktů 19. století, a to v publikaci Divná válka - francouzsko-pruská válka 1870-1871. Pro všechny práce Luboše Taraby je příznačná stylová lehkost a čtivost, zároveň však respekt k historickým faktům, které autor dokáže skloubit v celek přístupný i nezasvěcenému čtenáři.

Ladislav Ťažký

Slovenský prozaik, redaktor Smeny v 60. letech 20. století.

Kathryn Taylor

Kathryn Taylor začala psát už jako dítě. Když jí bylo jedenáct, tak byl vydán její první příběh. Od té doby věděla, že se chce živit jako spisovatelka. Její profesionální i soukromý život jí však přichystal řadu překážek. Nakonec se jí však její sen splnil, když napsala velmi úspěšnou sérii určenou převážně ženám - BARVY LÁSKY.

Tango

Czech rock group from Prague. Formed 1983. Active until 1988. Comeback in 2007. Former members: Miroslav Imrich František Kotva Zdeněk Juračka Jiří „Plech“ Novotný Ota Baláž Jaroslav Vondrák + manager and lyricist Vladimír Mertlík + lyricist Pavel Zeman

Petr Tausk

Ing. Petr Tausk byl chemik, fotograf, žurnalista, spisovatel, historik fotografie a vysokoškolský pedagog. V roce 1950 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, pak pracoval jako vědecký pracovník. V oboru chemie publikoval řadu odborných prací. Dále se zabýval fotografií a to teoreticky i prakticky. Od roku 1967 působil jako externí pedagog na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění. Jako fotograf se věnoval především krajinářské a portrétní fotografii, nejprve černobílé, později hlavně barevné. Napsal několik příruček a knih o technické stránce fotografie i o teorii a dějinách fotografie. Podílel se na přípravě řady výstav . Dále napsal řadu článků do fotografických i jiných časopisů, například seriály článků:

Jiří Taufer

Jiří Taufer byl český básník, překladatel a politický pracovník. Byl synem moravského básníka a prozaika Františka Taufera a bratrem rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. . Během třicátých let byl vězněn za vydávání tiskoviny Proletářská rovnost a Antifašista. V roce 1939 emigroval přes Polsko do SSSR, kde působil v Československém rozhlase v Moskvě. Od roku 1951 členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. V roce 1952 člen tiskové komise pro proces s Rudolfem Slánským. 1954–1956 náměstek ministra kultury. 1956–1966 spisovatel a překladatel z povolání. 1966–1971 velvyslanecký rada v Moskvě, 1972–1982 člen předsednictva Svazu českých spisovatelů. Vedl redakční radu Literárního měsíčníku a v roce 1982 redakci Kmene. Mimo vlastní literární a politickou činnost byl Taufer velmi uznávaným překladatelem z ruštiny , výjimečně i z jiných jazyků, například z ázerbájdžánštiny. V některé literatuře je tradováno písemně nepodložené tvrzení, že roku 1949 udal Jaroslava Seiferta poté, co ve vinárně u stolu zaslechl Seifertův hanlivý výrok o sovětských básnících: „Raději vidím francouzského básníka zvracet, než sovětského skládat verše." U tohoto incidentu však bylo přítomno několik dalších osob . Podle jiných zdrojů Jiří Taufer Seiferta neudal, neboť se sám později stavěl proti jeho vyloučení ze svazu spisovatelů.

Arnošt Tabášek

Dr. Arnošt Tabášek po studiích žurnalistiky v ukrajinském Lvově celá desetiletí pracoval jako novinář. Býval reportérem a prošel různorodá prostředí, kde ho zajímali lidé, jejich osudy i krajina, ve které žijí. Čtenáři jej však nyní znají také jako autora úspěšných knih. Jejich tematický záběr je široký, od literatury faktu až po niterné prózy, které nacházejí příznivý ohlas literární kritiky. Ocenění se dostalo především jeho pozorovacímu a vypravěčskému talentu. Zážitky z lesů a strání Arnoštu Tabáškovi nejsou jen podnětem k prvoplánovém vyprávění lovce. Zůstává především myslivcem, milovníkem a znalcem přírody. Volná trilogie Revír mého srdce, Moře plné srnců a Země černých rytířů je ilustrovaná mistrovskými barevnými akvarely Mirko Hanáka. V letech 2001 až 2006 ji vydalo pražské nakladatelství Euromedia Group k. s. v edici Knižní klub.

Václav Talich

Václav Talich byl významný český dirigent, houslista a pedagog, který se narodil 28. května 1883 v Kroměříži, tehdy v rámci Rakouska-Uherska. Proslavil se zejména jako šéfdirigent České filharmonie, kterou vedl v letech 1919-1936 a poté v letech 1945-1948. Pod jeho vedením získal orchestr mezinárodní uznání pro svůj osobitý zvuk a interpretační hloubku.

Václav Tajovský

Architekt, publikace z oboru.

Jevgenij Viktorovič Tarle

Jevgenij Viktorovič Tarle, rusky: Евгений Викторович Тарле, původním jménem Grigorij Vigdorovič Tarle, rusky: Григорий Вигдорович Тарле byl ruský a sovětský historik, pedagog a vědecký pracovník, akademik Akademie věd SSSR . Známým se stal především svými pracemi o tažení Napoleona do Ruska a krymské válce.

Haroun Tazieff

Haroun Tazieff byl francouzský geolog a vulkanolog polského původu, který se proslavil především filmy s tematikou sopečných výbuchů, které točil pro National Geographic, slavný byl například jeho snímek o výbuchu italské Etny roku 1971. Vystudoval geologii na univerzitě v Lutychu. Jeho mimořádnou popularitu ve francouzském kulturním okruhu ukázala anketa Největší Francouz roku 2005, v níž obsadil 47. místo.

František Táborský

Narozen 16. 1. 1858 v Bystřici pod Hostýnem, zemřel 21. 6. 1940 v Praze. Středoškolský profesor, básník, prozaik. Historické, literárně historické a uměleckohistorické spisy, redakční činnost, překlady z ruštiny.

Eva Tandlichová

Slovenská filoložka,Doc., PhDr., CSc., angloamerická studia.

Anton Hansen Tammsaare

Anton Hansen Tammsaare byl estonský spisovatel, esejista a překladatel. Proslavil se především pentalogií Tõde ja õigus , která je jedním ze zásadních děl estonské literatury a popisuje estonský vývoj 19. a 20. století. Jednotlivé díly v češtině vyšly v překladech Věry Kružíkové – Dva rody z Vargamäe, Indrek z Vargamäe a Naděždy Slabihoudové – Indrek a vzbouřenci, Indrek a Karin a Návrat na Vargamäe, . Anton Hansen se narodil v rolnické rodině na usedlosti Põhja-Tammsaare, podle níž si pak zvolil své umělecké jméno A. H. Tammsaare. Absolvoval vesnické základní školy a gymnázium v Tartu . Poté pracoval jako novinář v Tallinnu. Po porážce revoluce v roce 1905 studoval práva na univerzitě v Tartu, ale kvůli onemocnění tuberkulózou je nedokončil. Léčil se u estonských sedláků na Kavkaze a později žil u bratra v Koitjärve. V roce 1918 se odstěhoval do Tallinnu, kde se věnoval práci spisovatele. Stranil se společnosti, dokonce se nezúčastnil ani slavnostního odhalení svého pomníku či oficiálních oslav svých šedesátin. . A. H. Tammsaare v počátcích své tvorby navázal na ruský realismus v díle Raha-auk z roku 1907. Současně psal nacionalisticky laděnou psychologickou prózu, kterou zastupují díla Pikkad sammudz r. 1908 a Noored hinged z r. 1909. Realismus a nacionalismus se střetávají v jeho díle Kõrboja peremees z r. 1922. Zde se vesnické téma prolíná s otázkou budoucnosti estonského národa. . Vrcholem Tammsaareho tvorby je románová pentalogie Tõde ja õigus vydaná mezi lety 1926 - 1935. Jedná se o rozsáhlé dílo, popisující život jednoho estonského rodu od 70. let 19. stol. do 20. let 20. stol. Jednotlivé díly jsou velice rozdílné, ale jsou provázány lidským hledáním pravdy a spravedlnosti. . V prvním díle pentalogie, který...

Amy Tan

Amy Tanová je současná americká spisovatelka s čínskými kořeny. Narodila se v Oaklandu v Kalifornii čínským imigrantům Johnovi a Daisy Tanovým dva a půl roku poté, co se přistěhovali do Spojených států. Ve svých dílech se často zabývá vztahem mezi matkou a dcerou a zároveň problematikou imigrace. Přestože vyhrála několik ocenění, bývá jí vyčítáno, že ve svých dílech Číňany popisuje podle zažitých stereotypů, které o nich panují v západním světě. Zároveň ani čínskou kulturu nezobrazuje v tom nejlepším světle.Lily Lee o ní napsala, že za svou popularitu vděčí západnímu světu a jeho čtenářům, kterým toto stereotypní pojetí vyhovuje. Amy Tanová se narodila v kalifornském Oaklandu. Jejími rodiči jsou Daisy a John Tanovi, čínští imigranti, kteří se do Ameriky přestěhovali kvůli čínské občanské válce. Když jí bylo 15 let, její otec a starší bratr zemřeli na nádor na mozku . Po této události se její matka rozhodla odstěhovat s ní a s jejím mladším bratrem do Švýcarska. Zde se Amy dozvěděla o předchozím manželství své matky, a také o tom, že svého předchozího manžela nechala v Šanghaji i s jejich dětmi . Tato událost posloužila Amy jako námět k sepsání knihy Klub radosti a štěstí. V roce 1987 se Amy spolu se svou matkou Daisy vydala do Číny, kde se setkala se svými nevlastními sestrami. Amy žije se svým manželem v San Franciscu. Mezi její další romány pak patří: V 90. letech psala také knihy pro děti a mládež: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amy Tan na anglické Wikipedii.

Václav Táborský

Narozen 28. 9. 1928 v Praze. Vystudoval FAMU, natočil řadu dokumentárních filmů a televizních pořadů a dva celovečerní filmy. V roce1968 se svou ženou Dagmarou emigroval do Kanady. Založil první filmovou školu v Kanadě na Conestoga College v Kitcheneru, Ontario. Posledních 12 let před odchodem do důchodu učil na filmovém oddělení York University v Torontu. Václav Táborský žije střídavě na třech místech planety: v Torontu, v Praze a v teple.

Stella Tack

Německá psychoterapeutka a spisovatelka. Autorka fantasy románů pro mládež.

Richard Tames

Britský autor naučných knih pro děti a mládež.

Publius Cornelius Tacitus

Publius Cornelius Tacitus byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců. O Tacitově životě existují jen sporadická svědectví od něj samého nebo jeho současníků, především od Plinia Mladšího. Jeho rodina pocházela pravděpodobně z jedné z římských provincií, snad Galie Cisalpínské nebo Galie Narbonské, některé prameny mluví o umbrijské Interamně . Rodina asi patřila k jezdeckému stavu . Tacitus vystudoval v Římě, kde se roku 78 oženil s dcerou významné osoby veřejného života, Gnaea Iulia Agrikoly. Za císaře Vespasiána zahájil typickou úřední kariéru římského senátora , poté se v roce 88 se stal praetorem a po ukončení praetury spravoval nějakou provincii . Roku 97 se stal consul suffectus, což byl politický vrchol jeho kariéry. Za vlády císaře Traiana spravoval jako konzul provincii Asii , kde působil do roku 115 nebo 116. Zastával také kněžskou funkci ve sboru Patnácti mužů pro výkon svátostí. Tacitus byl považován za jednoho z nejvýznamnějších řečníků své doby; řečnickému umění se věnoval stylisticky ovlivněn Markem Tulliem Ciceronem, nejvýznamnějším řečníkem zlaté latiny, ve spise Dialogus de oratoribus, které pravděpodobně sepsal v mládí. Svou jazykovou povahou se tento spis liší od ostatních autorových děl. Po konzulátu za císaře Nervy začal s prací na svém největším dějepisném díle, Dějinách, které sahalo snad až do počátku vlády císaře Hadriána. Tacitus napsal své dějepisné dílo z pohledu senátora, který posuzoval dobu římských císařů od Tiberia po Domiciána, nakolik ještě odpovídala ideálům římské republiky. Obě hlavní dějepisná díla jsou sepsána analistickou metodou, v níž jsou události vypisovány po jednotlivých rocích, pokud sahaly do více let, bývají obvykle přerušeny do několika výkladů. Tac...

Karel Taufman

Irena Tatíčková

Česká publicistka a sestavitelka knih pro děti.

Modern Talking

Modern Talking bylo německé popové hudební duo, které tvořili Thomas Anders a Dieter Bohlen. Vznikli v roce 1984 a rychle se stali jedním z nejúspěšnějších evropských popových duí, které si získalo značnou popularitu svými chytlavými eurodiskotékovými hity. Jejich debutové album "The 1st Album" vydané v roce 1985 obsahovalo průlomový singl "You're My Heart, You're My Soul", který se v mnoha zemích vyšplhal na přední příčky hitparád. Modern Talking Zvuk alba byl charakteristický Bohlenovým osobitým producentským stylem, který se vyznačoval chytlavými melodiemi, svěžími aranžemi syntezátorů a Andersovým hladkým vokálem.

Jun'ichirō Tanizaki

Japonský spisovatel.

Armin Täubner

Německý pedagog, učitel výtvarné výchovy, angličtiny a biologie, autor příruček výtvarných prací.

Miloš Táborský

Narozen 1962. Doc. MUDr., CSc., FESC, kardiolog . Publikace z oboru.

Laini Taylor

Laini Taylorová je americká autorka fantasy pro dospívající mládež . Narodila se v Kalifornii, vyrostla jako vojenské dítě v Evropě a Kalifornii, vystudovala angličtinu na UC Berkeley. Nyní žije s manželem a dcerou v Portlandu v Oregonu. Vždycky chtěla být spisovatelkou, ale než dokončila svou první novelu, bylo jí 35. V roce 2004 napsala grafickou novelu ilustrovanou jejím manželem, kterým je Jim Di Bartolo. První novelka jí vyšla v roce 2007. V roce 2011 vydala knhu Dcera kostí a dýmu, kterou Amazon označil za Nejlepší Teen knihu roku 2011. Od té doby vydala řadu dalších knih.

Jaroslav Tafel

Narozen 11.6.1929 v Ba­vorově, zemřel 1.2.1973 v Praze. Novinář, redaktor Světu Sovětů . Autor knih pro mládež, překladatel z ruštiny a angličtiny.

Hippolyte Adolphe Taine

Hippolyte Adolphe Taine byl francouzský filozof, historik a literární kritik a literární historik, představitel pozitivizmu. Měl mimořádný vliv na dílo řady francouzských spisovatelů, jako např. Zoly, Bourgeta a Maupassanta.

Felix Tauer

Felix Tauer byl český orientalista a profesor, znalec dějin, kultury a jazyků Blízkého východu, Persie a Střední Asie. Je bratrem překladatelky a sochařky Marie Tauerové a diplomata, baskologa a spisovatele Norberta Tauera. Při studiích češtiny a historie na pražské univerzitě se začal zabývat arabštinou, perštinou a turečtinou, které studoval u Rudolfa Dvořáka a Maxe Grünerta. Doktorát z historie získal v roce 1917 za práci Al-Valíd ibn Jazíd ibn Abdulmalik, umajjovský chalífa a básník. V letech 1921–22 studoval rukopisy v osmanských archivech v Istanbulu, kam se v následujících letech ještě několikrát vrátil. Habilitaci získal Tauer v roce 1925 v souvislosti s překlady knihy Tisíce a jedné noci. Od roku 1929 pak působil na Univerzitě Karlově, kde byl v roce 1945 jmenován profesorem dějin islámských zemí. Do penze odešel v roce 1965, i nadále se ale věnoval odborné práci a překladům. Přestože je Felix Tauer znám hlavně jako překladatel knihy Tisíce a jedné noci z arabštiny, odborně se zabýval především perskou literaturou a tureckou a perskou historiografií. Celoživotním tématem jeho práce pak byl vojevůdce Tamerlán a dějiny Střední Asie v době jeho vlády. Tauer vydal edice zásadních perských pramenů pro toto období a množství drobných překladů a souvisejících článků. Publikoval také texty týkající se perských a osmanských historických rukopisů, se kterými se seznámil během svých studijních pobytů v Istanbulu. Společně s dalšími československými historiky se Tauer podílel na knižní edici Dějiny lidstva, vydávané nakladatelstvím Melantrich, kde napsal kapitoly o vzniku islámu, dějinách arabského světa a muslimské Asie ve středověku. Posmrtně vydaná publikace Svět islámu je souhrnem jeho celoživotního vědeckého díla. Podává přehled nejen dějin muslimských zemí Blízkého a Středního východu od vzniku islámu po rozpad Osmanské říše, ale i muslimské kultury, vzděl...

Barbara Taylor

Barbara Taylor Bradford je britsko-americká novelistka. Narodila se v Leedsu v severoanglickém hrabství Yorkshire. Už jako mladičká dívka ukázala, že má literární nadání - v šestnácti letech se stala reportérkou listu Yorkshire Evening Post a o čtyři roky později postoupila na londýnskou Fleet Street jako redaktorka a zároveň sloupkařka. V roce 1979 napsala svůj první román Zámožná žena. Posléze následovaly další úspěšné tituly, řada z nich se postupně stala předlohami k televiznímu zpracování. Romány B.T. Bradford se vyznačují přesvědčivým vykreslením rodinné atmosféry, pohody, hlubokého citu a lásky. Barbařina díla byla přeložena do čtyřiceti jazyků a prodávají se po celém světě. Jedním z českých vydavatelů je nakladatelství Alpress. Spisovatelka nyní žije s manželem Robertem Bradfordem, filmovým producentem v New Yorku a v Connecticutu.

Yuka Tachibana

Rumiko Takahashi

P Tausk

Nassim Nicholas Taleb

Ivan Taller

Narozen 30.3.1930 v Nymburce, zemřel 24.5.2001 v Liberci. Dramaturg, dramatik.

Frank Tallis

Spisovatel a klinický psycholog, publikace z oboru a próza.

Dita Táborská

Dita Táborská vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala externě pro Českou televizi a Český rozhlas, působila na politickém a tiskovém oddělení izraelského velvyslanectví a v roce 2009 vstoupila do služeb českého Ministerstva zahraničních věcí. V současnosti se věnuje ponejvíce své rodině. Román Malinka je její prvotina.

C. L Taylor

C. L. Taylor poslala svůj první rukopis do nakladatelství, když jí bylo osm let. Odmítnutí ji nezlomilo; psala dál, ale dlouhá léta jen pro sebe. Teprve když BBC vyhlásila soutěž pro začínající autory, odhodlala se svou tvorbu předložit světu podruhé. Tentokrát uspěla a její povídka byla zařazena do antologie britských literárních talentů. Během následujících dvou let byly její povídky publikovány tolikrát, až sama autorka ztratila přehled . Stejně tak nedokáže říct, kolik nominací či literárních cen v tomto období své spisovatelské kariéry posbírala. S jistotou ví jediné: že teprve opakované úspěchy, které sklidila za povídkovou tvorbu, ji podnítily k napsání románu. Bylo to velmi dobré rozhodnutí, protože její psychologické thrillery patří mezi to nejlepší, co v tomto žánru momentálně vychází. Kniha Lež dobyla první příčky všech významných žebříčků bestsellerů v Británii a byla přeložena do patnácti světových jazyků.

Vlastimír Talaš

Narozen 18. 12. 1951 v Karviné. Ing. elektrotechnik ,nakladatel, autor libreta ke komiksu, spolumajitel nakladatelství Talpress/Krakatit, zaměřeného na Scifi a fantasy literaturu.

Sabaa Tahir

Vyrostla v rodinném motelu v Mohavské poušti v Kalifornii. Čas trávila hltáním fantasy románů, nájezdy na bratrovu skrýš s komiksy a špatným hraním na kytaru. Vystudovala Kalifornskou univerzitu v Los Angeles a pracovala ve Washington Post. Žije se svou rodinou v San Francisco Bay Area. Román Jiskra v popelu začala psát během nočních směn, když pracovala jako editorka. Kniha vychází ve třiadvaceti zemích a dostala se do žebříčku bestsellerů New York Times.

Mariko Tamaki

Kanadská spisovatelka, autorka románů, novel, dramat a komiksů.

Jodi Taylor

Britská spisovatelka a knihovnice, autorka historických románů, fantasy a románů pro ženy.

Galina Konstantinovna Tavlinova

Ruská kandidátka zemědělských věd, autorka řady publikací o pěstování pokojových rostlin.

Zdena Táborská

Yukinobu Tatsu

Tamara Tainová

Slovenská spisovatelka.

Rabindranath Tagore

Rabíndranáth Thákur, bengálsky রবীন্দ্রনাথ ঠাকুর , v anglickém přepisu Rabindranath Tagore byl bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filosof, propagátor nezávislosti Indie a indického kulturního dědictví, hlasatel sbližování Východu a Západu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913. Rabíndranáth Thákur se narodil roku 1861 v sídle svých rodičů zvaném Jorasanko v bengálské části Kalkaty jako nejmladší ze čtrnácti dětí. Pocházel z bohaté a prominentní rodiny. Jeho dědeček byl velice bohatý muž, který financoval mnohé veřejné projekty , jeho otec byl náboženský reformátor a učenec. Matka mu zemřela, když byl velmi mladý. Jako dítě žil v literárním, hudebním a divadelním prostředí. Jeho nejstarší bratr byl respektovaný filozof a básník, další bratr talentovaný hudebník a dramatik a jedna z jeho sester byla uznávanou spisovatelkou. Sám Thákur začal psát první básně ve věku osmi let. Prvního vzdělání se Thákurovi dostalo od domácích vychovatelů. Později navštěvoval několik indických škol . V mladí se příliš nestýkal se svým otcem, který byl neustále někde na cestách. Roku 1873 však s ním otec podnikl dlouhou několikaměsíční cestu po Indii, při které ho rovněž vzdělával v angličtině, sanskrtu, astronomii a historii. Začátkem října roku 1878 pak Thákur odjel do Anglie studovat práva. Nejprve se zapsal na střední školu v Brightonu a později studoval na univerzitě v Londýně. V roce 1880 však studium ukončil, vrátil se do vlasti a začal pracovat na své básnické sbírce Večerní zpěvy, jejichž zasněná nespokojenost připomíná díla anglického básníka Shelleyho, na svém prvním románu Tržiště mladé královny i na dramatu Génius Válmíkiho. Roku 1883 se oženil s desetiletou Mrinalini Devi Raichaudhuri, se kterou měl dva syny a tři dcery. V letech 1890 až 1901 žil Tháku...

Quentin Tarantino

Quentin Jerome Tarantino je americký filmový režisér, scenárista a herec, který začátkem devadesátých let proslul jako svěží, drsný i černohumorný vypravěč, který vnesl do tradičních amerických archetypů nový život. Svoji filmovou kariéru začínal jako uvaděč v kině. Nějaký čas byl i uvaděčem v pornokině. Tuto práci označil jako úplně nejlepší, filmová režie je podle něj až na druhém místě. Když mu bylo 22 let odešel z práce v pornokinu a pracoval následujících pět let ve videopůjčovně VideoArchives. Než se stal slavným scenáristou a režisérem, pobyl krátce i ve vězení, kde skončil kvůli nezaplacenému parkování. V jeho filmech se skoro vždy objevuje akce, násilí i krvavé scény, a to i přesto, že se nejedná o typický hororový film. On sám přiznal, že je velkým fanouškem tzv. splatter hororů a je velkým obdivovatelem italského hororového mistra Daria Argenta. V říjnu 2015 Tarantino podpořil hnutí Black Lives Matter v New Yorku, veřejně odsoudil policejní násilí na černošském obyvatelstvu ve Spojených státech a prohlásil: „Vraždu musím nazývat vraždou a vrahům musím říkat vrazi“. Tarantinova slova odmítla policejní oddělení po celých Spojených státech, včetně New Yorku a Los Angeles, a vyzvala k bojkotu jeho nového filmu Osm hrozných. Několik dní předtím byl v New Yorku zavražděn policista při výkonu služby, proto někteří policisté kritizují Tarantinovy výroky jako obzvláště necitlivé. Po odhalení, že přední hollywoodský producent Harvey Weinstein měl sexuálně obtěžovat desítky žen, Tarantino v říjnu 2017 přiznal, že věděl o Weinsteinově chování desítky let a je zahanben, že nic nepodnikl. V reakci na to známý šéfkuchař a spisovatel Anthony Bourdain obvinil Tarantina ze „spoluviny“.

Pavol Tarábek

Slovenský fyzik, Ing., CSc., autor, redaktor a vydavatel naučné a pedagogické literatury.

Mary Ellen Taylor

Americká spisovatelka, původním povoláním marketérka. Autorka thrillerů a románů pro ženy.

Jürgen Tautz

Německý biolog a zoolog, odborník na včely.