Výpis všech autorů

Jitka Taišlová

Knihovnice a autorka učebnic francouzštiny. Referentka Nakladatelství Oeconomica Vysoké školy ekonomické v Praze

Patrick Taylor

Irský lékař a autor humorných knih o dvou irských venkovských doktorech Fingalovi O’Reillym a Barrym Lavertym. Narodil se a vyrostl v severoirském Bangoru. Po ukončení studií odjel do Kanady, kde pracoval přes třicet let. Nyní žije na ostrově Saltsprings v Britské Kolumbii.

Sam Taplin

Britský spisovatel beletristických i populárně-naučných knih pro děti a mládež.

Dominik Tatarka

Dominik Tatarka byl slovenský spisovatel a publicista. Gymnázium začal studovat v Nitře, ale odmaturoval roku 1934 v Trenčíně. Poté studoval na UK v Praze a na Sorbonně v Paříži . Od 1939 do 1944 vyučoval na střední škole v Žilině a v Martině. Aktivně se zúčastnil Slovenského národního povstání. Po skončení války pracoval jako úředník a redaktor v různých denících, v letech 1949–1951 byl tajemníkem a ústředním tajemníkem Svazu československých spisovatelů, v letech 1951–1952 byl redaktorem deníku Pravda. V roce 1969 vrátil legitimaci KSČ, protože nebránila suverenitu Československa, poté byl vyloučen ze všech organizací a od roku 1970 pracoval v manuálních profesích a stal se zakázaným autorem. Od tohoto vystoupení byl pod stálým dozorem StB. Od roku 1971 byl v invalidním důchodu. Roku 1977 jako první Slovák podepsal Chartu 77 . Roku 1986 mu Nadace Charty 77 ve Stockholmu udělila Cenu Jaroslava Seiferta. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy . Při příležitosti 100. výročí jeho narození v r. 2013 vydala Slovenská pošta poštovní známku s portrétem Dominika Tatarky od akademického malíře Dušana Grečnera.

David Taylor

David Taylor je veterinář, který se věnuje léčení a péči o zdraví exotických zvířat, chovanců zoologických zahrad, ošetřuje skvosty delfinárií i atrakce cirkusových manéží. Ty najzajímavější, nejbizarnější, nejsložitější a nejdramatičtější případy své praxe popisuje ve svých knížkách.

Nataša Tanská

Nataša Tanská byla česká spisovatelka a novinářka, dramaturgyně, scenáristka a herečka, působící i na Slovensku. Nataša Tanská se narodila v Praze, její otec byl Estonec, matka potomek ruských emigrantů. Dětství prožila ve Zlíně, kde ji jedenáctiletou pro film objevil na koupališti ředitel Lucernafilmu Vilém Brož a doporučil režiséru Františku Čápovi. Barunka ve filmu Babička byla její první filmová role. Za okupace se s rodiči přestěhovala do Trenčína. Vystudovala VŠMU v Bratislavě, kde po studiích i pracovala. Nataša Tanská byla vdaná dvakrát, poprvé za JUDr. Bedřicha Rádla, podruhé za Jana Válka. Byla redaktorkou Kultúrneho života, dramaturgyní na Kolibě. Pracovala i v časopisu Roháč. Byla dramaturgyní hraného filmu v Bratislavě a redaktorkou pražského nakladatelství Albatros. Svoje knihy vydávala na Slovensku. Výrazně se zapsala do dějin československé vzájemnosti. Od roku 1969 žila v Praze kromě období 1990 až 1997, kdy žila v Londýně se svým druhým manželem Janem Válkem, který tu pracoval jako český konzul. Ačkoliv 30. března 1945 otiskly Lidové noviny zprávu, že Nataša Tánská zahynula během jednoho z náletů na Prahu, ve skutečnosti zemřela až 17. července 2014 ve věku 84 let v domově pro seniory Sue Ryder v Praze, kde strávila svoje poslední roky. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nataša Tanská na slovenské Wikipedii.

Milada Taterová

Píše většinou ve dvojici se svým manželem Jiřím Novákem. Překládají ze čtyř světových jazyků a především se věnují literatuře faktu.

Modern Talking

Modern Talking bylo německé popové hudební duo, které tvořili Thomas Anders a Dieter Bohlen. Vznikli v roce 1984 a rychle se stali jedním z nejúspěšnějších evropských popových duí, které si získalo značnou popularitu svými chytlavými eurodiskotékovými hity. Jejich debutové album "The 1st Album" vydané v roce 1985 obsahovalo průlomový singl "You're My Heart, You're My Soul", který se v mnoha zemích vyšplhal na přední příčky hitparád. Modern Talking Zvuk alba byl charakteristický Bohlenovým osobitým producentským stylem, který se vyznačoval chytlavými melodiemi, svěžími aranžemi syntezátorů a Andersovým hladkým vokálem.

Eva Talpová

Eva Talpová Narozena v Brně, kde také žije a pracuje. Původně knihkupkyně, poté vystudovala bohemistiku a učí na střední škole český jazyk a literaturu. Publikovala v časopisech a sbornících, spolupracuje s deníkem Rovnost, kam přispívá hlavně fejetony. Svou tvorbu představila také v rozhlase a v řadě autorských čtení . Je členkou Obce spisovatelů. Psaní definuje jako jeden ze způsobů, jak vydržet tento svět.. Píše častěji o vnitřních světech než o tom vnějším. Více o ženách, ale nejen pro ně.

Pavel Taussig

Pavel Taussig je český filmový historik, scenárista, novinář a publicista. Jedná se o významného českého filmového historika, který své práce také, mimo jiné, pravidelně publikuje v různých společenských, televizních, rozhlasových a filmových časopisech. Kromě toho také účinkuje v bonusových materiálech na mnoha DVD s českými filmy, kde podává svůj odborný komentář k příslušnému snímku. V Československé televizi se autorsky podílel na přípravě pořadu Úsměvy českého filmu. Autor námětu k oscarovému filmu Kolja z roku 1996.

Ladislav Ťažký

Slovenský prozaik, redaktor Smeny v 60. letech 20. století.

Petr Tausk

Ing. Petr Tausk byl chemik, fotograf, žurnalista, spisovatel, historik fotografie a vysokoškolský pedagog. V roce 1950 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, pak pracoval jako vědecký pracovník. V oboru chemie publikoval řadu odborných prací. Dále se zabýval fotografií a to teoreticky i prakticky. Od roku 1967 působil jako externí pedagog na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění. Jako fotograf se věnoval především krajinářské a portrétní fotografii, nejprve černobílé, později hlavně barevné. Napsal několik příruček a knih o technické stránce fotografie i o teorii a dějinách fotografie. Podílel se na přípravě řady výstav . Dále napsal řadu článků do fotografických i jiných časopisů, například seriály článků:

Kathryn Taylor

Kathryn Taylor začala psát už jako dítě. Když jí bylo jedenáct, tak byl vydán její první příběh. Od té doby věděla, že se chce živit jako spisovatelka. Její profesionální i soukromý život jí však přichystal řadu překážek. Nakonec se jí však její sen splnil, když napsala velmi úspěšnou sérii určenou převážně ženám - BARVY LÁSKY.

Arnošt Tabášek

Dr. Arnošt Tabášek po studiích žurnalistiky v ukrajinském Lvově celá desetiletí pracoval jako novinář. Býval reportérem a prošel různorodá prostředí, kde ho zajímali lidé, jejich osudy i krajina, ve které žijí. Čtenáři jej však nyní znají také jako autora úspěšných knih. Jejich tematický záběr je široký, od literatury faktu až po niterné prózy, které nacházejí příznivý ohlas literární kritiky. Ocenění se dostalo především jeho pozorovacímu a vypravěčskému talentu. Zážitky z lesů a strání Arnoštu Tabáškovi nejsou jen podnětem k prvoplánovém vyprávění lovce. Zůstává především myslivcem, milovníkem a znalcem přírody. Volná trilogie Revír mého srdce, Moře plné srnců a Země černých rytířů je ilustrovaná mistrovskými barevnými akvarely Mirko Hanáka. V letech 2001 až 2006 ji vydalo pražské nakladatelství Euromedia Group k. s. v edici Knižní klub.

Irena Tatíčková

Česká publicistka a sestavitelka knih pro děti.

Haroun Tazieff

Haroun Tazieff byl francouzský geolog a vulkanolog polského původu, který se proslavil především filmy s tematikou sopečných výbuchů, které točil pro National Geographic, slavný byl například jeho snímek o výbuchu italské Etny roku 1971. Vystudoval geologii na univerzitě v Lutychu. Jeho mimořádnou popularitu ve francouzském kulturním okruhu ukázala anketa Největší Francouz roku 2005, v níž obsadil 47. místo.

Anton Hansen Tammsaare

Anton Hansen Tammsaare byl estonský spisovatel, esejista a překladatel. Proslavil se především pentalogií Tõde ja õigus , která je jedním ze zásadních děl estonské literatury a popisuje estonský vývoj 19. a 20. století. Jednotlivé díly v češtině vyšly v překladech Věry Kružíkové – Dva rody z Vargamäe, Indrek z Vargamäe a Naděždy Slabihoudové – Indrek a vzbouřenci, Indrek a Karin a Návrat na Vargamäe, . Anton Hansen se narodil v rolnické rodině na usedlosti Põhja-Tammsaare, podle níž si pak zvolil své umělecké jméno A. H. Tammsaare. Absolvoval vesnické základní školy a gymnázium v Tartu . Poté pracoval jako novinář v Tallinnu. Po porážce revoluce v roce 1905 studoval práva na univerzitě v Tartu, ale kvůli onemocnění tuberkulózou je nedokončil. Léčil se u estonských sedláků na Kavkaze a později žil u bratra v Koitjärve. V roce 1918 se odstěhoval do Tallinnu, kde se věnoval práci spisovatele. Stranil se společnosti, dokonce se nezúčastnil ani slavnostního odhalení svého pomníku či oficiálních oslav svých šedesátin. . A. H. Tammsaare v počátcích své tvorby navázal na ruský realismus v díle Raha-auk z roku 1907. Současně psal nacionalisticky laděnou psychologickou prózu, kterou zastupují díla Pikkad sammudz r. 1908 a Noored hinged z r. 1909. Realismus a nacionalismus se střetávají v jeho díle Kõrboja peremees z r. 1922. Zde se vesnické téma prolíná s otázkou budoucnosti estonského národa. . Vrcholem Tammsaareho tvorby je románová pentalogie Tõde ja õigus vydaná mezi lety 1926 - 1935. Jedná se o rozsáhlé dílo, popisující život jednoho estonského rodu od 70. let 19. stol. do 20. let 20. stol. Jednotlivé díly jsou velice rozdílné, ale jsou provázány lidským hledáním pravdy a spravedlnosti. . V prvním díle pentalogie, který...

Václav Tajovský

Architekt, publikace z oboru.

Jevgenij Viktorovič Tarle

Jevgenij Viktorovič Tarle, rusky: Евгений Викторович Тарле, původním jménem Grigorij Vigdorovič Tarle, rusky: Григорий Вигдорович Тарле byl ruský a sovětský historik, pedagog a vědecký pracovník, akademik Akademie věd SSSR . Známým se stal především svými pracemi o tažení Napoleona do Ruska a krymské válce.

Václav Talich

Václav Talich byl jedním z nejvýznamnějších českých dirigentů 20. století. Jeho osudy jsou spjaty zejména s orchestrem Národního divadla a Českou filharmonií, jejichž interpretační umění pozvedl na světovou úroveň. V letech 1919 až 1950 se také nejvýrazněji podílel na vytváření jejího repertoáru a realizaci gramofonových nahrávek. V roce 1946 založil legendární Český komorní orchestr. Jako dirigent působil také ve Švédsku, Skotsku a na Slovensku. Byl učitelem řady hudebních osobností , spolupracoval s umělci, jako byli Vladimir Horowitz, Svjatoslav Richter či Mstislav Rostropovič. Václav Hugo Talich se narodil 28. května 1883 v Kroměříži jako třetí dítě Jana Talicha a Antonie, rozené Moudré. Záhy se rodina přestěhovala do Klatov, kde Václav navštěvoval až do kvarty gymnázium. Otec byl učitelem hudby, takže jeho syn se s touto múzou odmalička potkával. Nejdřív hrál na buben na kostelním kůru, v pěti letech se přidaly housle a na klatovském gymnáziu hrál dokonce ve třech studentských kapelách. Roku 1897 přešel na Pražskou konzervatoř do houslové třídy Jana Mařáka. Protože pocházel z velmi chudé rodiny, Mařák se zajímal o to, jak nadanému studentovi pomoci a domluvil mu audienci u Antonína Dvořáka. Ten se studentem Talichem promluvil a záhy se přimluvil u mecenáše Josefa Hlávky, který Talichovi přidělil stipendium až do konce konzervatorních studií. Po dokončení čtvrtého ročníku, po prázdninách roku 1901, přešel od Mařáka na vlastní žádost k prof. Otakaru Ševčíkovi. Talich vzpomínal na svá studia jako na dobu velmi romantickou: se spolužáky hodně četli, vášnivě debatovali, na čas dokonce propadli filozofii, pak zase chtěli odjet do Ameriky. Školu absolvoval v roce 1903 a na Ševčíkovo doporučení se stal hráčem a po dvou měsících koncertním mistrem Berlínské filharmonie. Tam, pod vlivem Artura Nikische, se rozhodl stát dirigentem. Pro plicní nemoc (patrně tu...

František Táborský

Narozen 16. 1. 1858 v Bystřici pod Hostýnem, zemřel 21. 6. 1940 v Praze. Středoškolský profesor, básník, prozaik. Historické, literárně historické a uměleckohistorické spisy, redakční činnost, překlady z ruštiny.

Amy Tan

Amy Tanová je současná americká spisovatelka s čínskými kořeny. Narodila se v Oaklandu v Kalifornii čínským imigrantům Johnovi a Daisy Tanovým dva a půl roku poté, co se přistěhovali do Spojených států. Ve svých dílech se často zabývá vztahem mezi matkou a dcerou a zároveň problematikou imigrace. Přestože vyhrála několik ocenění, bývá jí vyčítáno, že ve svých dílech Číňany popisuje podle zažitých stereotypů, které o nich panují v západním světě. Zároveň ani čínskou kulturu nezobrazuje v tom nejlepším světle.Lily Lee o ní napsala, že za svou popularitu vděčí západnímu světu a jeho čtenářům, kterým toto stereotypní pojetí vyhovuje. Amy Tanová se narodila v kalifornském Oaklandu. Jejími rodiči jsou Daisy a John Tanovi, čínští imigranti, kteří se do Ameriky přestěhovali kvůli čínské občanské válce. Když jí bylo 15 let, její otec a starší bratr zemřeli na nádor na mozku . Po této události se její matka rozhodla odstěhovat s ní a s jejím mladším bratrem do Švýcarska. Zde se Amy dozvěděla o předchozím manželství své matky, a také o tom, že svého předchozího manžela nechala v Šanghaji i s jejich dětmi . Tato událost posloužila Amy jako námět k sepsání knihy Klub radosti a štěstí. V roce 1987 se Amy spolu se svou matkou Daisy vydala do Číny, kde se setkala se svými nevlastními sestrami. Amy žije se svým manželem v San Franciscu. Mezi její další romány pak patří: V 90. letech psala také knihy pro děti a mládež: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amy Tan na anglické Wikipedii.

Václav Táborský

Narozen 28. 9. 1928 v Praze. Vystudoval FAMU, natočil řadu dokumentárních filmů a televizních pořadů a dva celovečerní filmy. V roce1968 se svou ženou Dagmarou emigroval do Kanady. Založil první filmovou školu v Kanadě na Conestoga College v Kitcheneru, Ontario. Posledních 12 let před odchodem do důchodu učil na filmovém oddělení York University v Torontu. Václav Táborský žije střídavě na třech místech planety: v Torontu, v Praze a v teple.

František Táborský

František Táborský byl básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel a sběratel umění. Používal pseudonym František Hostivít. Narodil se v chudé rodině obuvníka Františka Táborského a jeho ženy Rosalie, dětství prožil v domku na Kamenci. Z místní dvojtřídky odešel studovat na Slovanské gymnasium v Olomouci. Dále vystudoval v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity učitelské obory čeština a němčina. Suploval na pražských středních školách, roku 1884 se stal profesorem na Vyšší dívčí škole v Praze, kde také skončil v roce 1921 svou učitelskou dráhu už jako ředitel školy odchodem do důchodu. Mimo to byl jmenován profesorem h. c. brněnské univerzity. Do Bystřice pod Hostýnem se rád vracíval na letní prázdniny. V Praze bydlel v učitelské době na Novém Městě ve Vodičkově ulici čp. 712/II v blízkosti školy. Roku 1898 se přestěhoval na Újezd do novostavby domu čp.602/III s výhledem na Kinského zahradu. Od mládí se orientoval na literaturu a na výtvarné umění slovanských národů. Již na gymnáziu začínal poezií. Pod pseudonymem František Hostivít náležel k předním přispěvatelům almanachu moravské omladiny Zora. Patřil tehdy do okruhu tzv. Mladé Moravy, zde spolupracoval hlavně s Hynkem Babičkou. Psal i prózu, různé příspěvky do časopisů a sborníků . Pustil se také do překládání slovanských, především ruských autorů, vykonával také práci redaktora národopisné revue Naše Valašsko a stal se spoluorganizátorem Smetanovy společnosti v Radhošti. Dvakrát navštívil Rusko právě kvůli získávání literárních podkladů, které ve svém psaní prózy i příspěvků do novin využíval. Stal se řádným, později dopisujícím členem Spolku ruských architektů. V Moskvě zorganizoval výstavku českého umění, materiály získal s pomocí pražského spolku Mánes. Pobýval v Bulharsku, přátelil se s kolegou, prof. Viktor...

Eduard Taborsky

Eduard Táborský (18. března 1910 Praha – 12. listopadu 1996 Austin byl český diplomat, osobní tajemník Edvarda Beneše během druhé světové války. Vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy, po dvouleté službě ve vojenské prokuratuře začal od roku 1937 působit v československé diplomacii. V letech 1937-1938 byl osobním sekretářem ministra Kamila Krofty. Po německé okupaci Československa emigroval do Anglie. Od července 1939 až do konce války byl osobním tajemníkem a právním poradcem prezidenta Edvarda Beneše. Po skončení druhé světové války působil opět v diplomatických službách, od října 1945 do června 1948 byl československým velvyslancem ve Švédsku. Po abdikaci prezidenta Beneše v červnu 1948 rezignoval na funkci vyslance a zůstal v exilu. Nejdříve působil jako docent srovnávací státovědy na stockholmské univerzitě. V roce 1949 odešel do USA a nastoupil na univerzitu v Austinu jako profesor politických věd. V roce 1990 se stal čestným předsedou Společnosti dr. Edvarda Beneše. V roce 1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka III. třídy.

Zdenka Talpová

Autorka a editorka knih pro děti.

Luboš Taraba

Luboš Taraba , vystudoval historii a filozofii, autor literatury faktu. Již od doby studií na Filozofické fakultě UK se zajímá především o kontroverzní dějinné události a osudy rozporuplných osobností. Tato orientace se projevila ve většině jeho publikací. V roce 1990 vydal svou prvotinu Charles de Gaulle, která byla oceněna za přínos v oblasti literatury faktu. O dva roky později vyšla jeho monografie Duce, zachycující životní dráhu Benita Mussoliniho. Na dějinné období popsané v monografii Nebezpečný intrikán - Život Charlese Maurice Talleyranda volně navázaly obsáhlé monografie Waterloo a Vídeňský kongres . V roce 1995 dále vyšla monografie Josef II. V roce 2006 se po Waterloo vrátil k tématu evropských konfliktů 19. století, a to v publikaci Divná válka - francouzsko-pruská válka 1870-1871. Pro všechny práce Luboše Taraby je příznačná stylová lehkost a čtivost, zároveň však respekt k historickým faktům, které autor dokáže skloubit v celek přístupný i nezasvěcenému čtenáři.

Laini Taylor

Laini Taylorová je americká autorka fantasy pro dospívající mládež . Narodila se v Kalifornii, vyrostla jako vojenské dítě v Evropě a Kalifornii, vystudovala angličtinu na UC Berkeley. Nyní žije s manželem a dcerou v Portlandu v Oregonu. Vždycky chtěla být spisovatelkou, ale než dokončila svou první novelu, bylo jí 35. V roce 2004 napsala grafickou novelu ilustrovanou jejím manželem, kterým je Jim Di Bartolo. První novelka jí vyšla v roce 2007. V roce 2011 vydala knhu Dcera kostí a dýmu, kterou Amazon označil za Nejlepší Teen knihu roku 2011. Od té doby vydala řadu dalších knih.

Karel Taufman

Jiří Taufer

Jiří Taufer byl český básník, překladatel a politický pracovník. Byl synem moravského básníka a prozaika Františka Taufera a bratrem rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. . Během třicátých let byl vězněn za vydávání tiskoviny Proletářská rovnost a Antifašista. V roce 1939 emigroval přes Polsko do SSSR, kde působil v Československém rozhlase v Moskvě. Od roku 1951 členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. V roce 1952 člen tiskové komise pro proces s Rudolfem Slánským. 1954–1956 náměstek ministra kultury. 1956–1966 spisovatel a překladatel z povolání. 1966–1971 velvyslanecký rada v Moskvě, 1972–1982 člen předsednictva Svazu českých spisovatelů. Vedl redakční radu Literárního měsíčníku a v roce 1982 redakci Kmene. Mimo vlastní literární a politickou činnost byl Taufer velmi uznávaným překladatelem z ruštiny , výjimečně i z jiných jazyků, například z ázerbájdžánštiny. V některé literatuře je tradováno písemně nepodložené tvrzení, že roku 1949 udal Jaroslava Seiferta poté, co ve vinárně u stolu zaslechl Seifertův hanlivý výrok o sovětských básnících: „Raději vidím francouzského básníka zvracet, než sovětského skládat verše." U tohoto incidentu však bylo přítomno několik dalších osob . Podle jiných zdrojů Jiří Taufer Seiferta neudal, neboť se sám později stavěl proti jeho vyloučení ze svazu spisovatelů.

C. L Taylor

C. L. Taylor poslala svůj první rukopis do nakladatelství, když jí bylo osm let. Odmítnutí ji nezlomilo; psala dál, ale dlouhá léta jen pro sebe. Teprve když BBC vyhlásila soutěž pro začínající autory, odhodlala se svou tvorbu předložit světu podruhé. Tentokrát uspěla a její povídka byla zařazena do antologie britských literárních talentů. Během následujících dvou let byly její povídky publikovány tolikrát, až sama autorka ztratila přehled . Stejně tak nedokáže říct, kolik nominací či literárních cen v tomto období své spisovatelské kariéry posbírala. S jistotou ví jediné: že teprve opakované úspěchy, které sklidila za povídkovou tvorbu, ji podnítily k napsání románu. Bylo to velmi dobré rozhodnutí, protože její psychologické thrillery patří mezi to nejlepší, co v tomto žánru momentálně vychází. Kniha Lež dobyla první příčky všech významných žebříčků bestsellerů v Británii a byla přeložena do patnácti světových jazyků.

Bryan Talbot

Britský ilustrátor a komiksový spisovatel.

Zdena Táborská

Stella Tack

Německá psychoterapeutka a spisovatelka. Autorka fantasy románů pro mládež.

P Tausk

Miloš Táborský

Narozen 1962. Doc. MUDr., CSc., FESC, kardiolog . Publikace z oboru.

Lucie Taraldsen Medová

Mgr., Ph.D., lingvistka, překladatelka a vysokoškolská učitelka.

Ivan Taller

Narozen 30.3.1930 v Nymburce, zemřel 24.5.2001 v Liberci. Dramaturg, dramatik.

Eva Tandlichová

Slovenská filoložka,Doc., PhDr., CSc., angloamerická studia.

Dita Táborská

Dita Táborská vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala externě pro Českou televizi a Český rozhlas, působila na politickém a tiskovém oddělení izraelského velvyslanectví a v roce 2009 vstoupila do služeb českého Ministerstva zahraničních věcí. V současnosti se věnuje ponejvíce své rodině. Román Malinka je její prvotina.

Barbara Taylor

Barbara Taylor Bradford je britsko-americká novelistka. Narodila se v Leedsu v severoanglickém hrabství Yorkshire. Už jako mladičká dívka ukázala, že má literární nadání - v šestnácti letech se stala reportérkou listu Yorkshire Evening Post a o čtyři roky později postoupila na londýnskou Fleet Street jako redaktorka a zároveň sloupkařka. V roce 1979 napsala svůj první román Zámožná žena. Posléze následovaly další úspěšné tituly, řada z nich se postupně stala předlohami k televiznímu zpracování. Romány B.T. Bradford se vyznačují přesvědčivým vykreslením rodinné atmosféry, pohody, hlubokého citu a lásky. Barbařina díla byla přeložena do čtyřiceti jazyků a prodávají se po celém světě. Jedním z českých vydavatelů je nakladatelství Alpress. Spisovatelka nyní žije s manželem Robertem Bradfordem, filmovým producentem v New Yorku a v Connecticutu.

Yuka Tachibana

Vlastimír Talaš

Narozen 18. 12. 1951 v Karviné. Ing. elektrotechnik ,nakladatel, autor libreta ke komiksu, spolumajitel nakladatelství Talpress/Krakatit, zaměřeného na Scifi a fantasy literaturu.

Timothy Tatcher

Nenam Brixy byl chorvatským autorem detektivek, novinářem , ale i redaktorem různých vydavatelství, vysokoškolským učitelem či úředníkem roztodivných svazů. Svým založením byl volnomyšlenkář a workoholik – neuměl prý nikdy odpočívat, hodně se přepínal, vyčerpával a stresoval. To také zřejmě bylo příčinou jeho předčasné smrti, svůj první infarkt dostal kvůli neposlušnosti při léčbě – nechtěl údajně totiž brát žádné léky. Rok před smrtí mu byla v Lublani udělena cena Andrija 83 za editování časopisu Modrý věstník a za vklad do rozvoje Záhřebské školy komiksu. V té době už bylo na světě dvanáct vázaných knih komiksů, které editoval pod jménem Timothy Tatcher . Infarktové stavy však přicházely stále častěji. Nenad Brixi zemřel 17. srpna 1984 v Záhřebu.

Tango

Czech rock group from Prague. Formed 1983. Active until 1988. Comeback in 2007. Former members: Miroslav Imrich František Kotva Zdeněk Juračka Jiří „Plech“ Novotný Ota Baláž Jaroslav Vondrák + manager and lyricist Vladimír Mertlík + lyricist Pavel Zeman

Rumiko Takahashi

Jun'ichirō Tanizaki

Japonský spisovatel.

Jodi Taylor

Britská spisovatelka a knihovnice, autorka historických románů, fantasy a románů pro ženy.

Jaroslav Tafel

Narozen 11.6.1929 v Ba­vorově, zemřel 1.2.1973 v Praze. Novinář, redaktor Světu Sovětů . Autor knih pro mládež, překladatel z ruštiny a angličtiny.

Hippolyte Adolphe Taine

Hippolyte Adolphe Taine byl francouzský filozof, historik a literární kritik a literární historik, představitel pozitivizmu. Měl mimořádný vliv na dílo řady francouzských spisovatelů, jako např. Zoly, Bourgeta a Maupassanta.

Galina Konstantinovna Tavlinova

Ruská kandidátka zemědělských věd, autorka řady publikací o pěstování pokojových rostlin.

Frank Tallis

Spisovatel a klinický psycholog, publikace z oboru a próza.

Felix Tauer

Felix Tauer byl český orientalista a profesor, znalec dějin, kultury a jazyků Blízkého východu, Persie a Střední Asie. Je bratrem překladatelky a sochařky Marie Tauerové a diplomata, baskologa a spisovatele Norberta Tauera. Při studiích češtiny a historie na pražské univerzitě se začal zabývat arabštinou, perštinou a turečtinou, které studoval u Rudolfa Dvořáka a Maxe Grünerta. Doktorát z historie získal v roce 1917 za práci Al-Valíd ibn Jazíd ibn Abdulmalik, umajjovský chalífa a básník. V letech 1921–22 studoval rukopisy v osmanských archivech v Istanbulu, kam se v následujících letech ještě několikrát vrátil. Habilitaci získal Tauer v roce 1925 v souvislosti s překlady knihy Tisíce a jedné noci. Od roku 1929 pak působil na Univerzitě Karlově, kde byl v roce 1945 jmenován profesorem dějin islámských zemí. Do penze odešel v roce 1965, i nadále se ale věnoval odborné práci a překladům. Přestože je Felix Tauer znám hlavně jako překladatel knihy Tisíce a jedné noci z arabštiny, odborně se zabýval především perskou literaturou a tureckou a perskou historiografií. Celoživotním tématem jeho práce pak byl vojevůdce Tamerlán a dějiny Střední Asie v době jeho vlády. Tauer vydal edice zásadních perských pramenů pro toto období a množství drobných překladů a souvisejících článků. Publikoval také texty týkající se perských a osmanských historických rukopisů, se kterými se seznámil během svých studijních pobytů v Istanbulu. Společně s dalšími československými historiky se Tauer podílel na knižní edici Dějiny lidstva, vydávané nakladatelstvím Melantrich, kde napsal kapitoly o vzniku islámu, dějinách arabského světa a muslimské Asie ve středověku. Posmrtně vydaná publikace Svět islámu je souhrnem jeho celoživotního vědeckého díla. Podává přehled nejen dějin muslimských zemí Blízkého a Středního východu od vzniku islámu po rozpad Osmanské říše, ale i muslimské kultury, vzděl...

Daniela Taylor

Hudební pedagožka, odborná asistentka Katedry hudební výchovy Masarykovy univerzity.

Daniela Tarabra

Historička umění.

Dan Taylor

Britský ilustrátor.

Tamara Tainová

Slovenská spisovatelka.

Richard Tames

Britský autor naučných knih pro děti a mládež.

Rabindranath Tagore

Rabíndranáth Thákur, bengálsky রবীন্দ্রনাথ ঠাকুর , v anglickém přepisu Rabindranath Tagore byl bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filosof, propagátor nezávislosti Indie a indického kulturního dědictví, hlasatel sbližování Východu a Západu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913. Rabíndranáth Thákur se narodil roku 1861 v sídle svých rodičů zvaném Jorasanko v bengálské části Kalkaty jako nejmladší ze čtrnácti dětí. Pocházel z bohaté a prominentní rodiny. Jeho dědeček byl velice bohatý muž, který financoval mnohé veřejné projekty , jeho otec byl náboženský reformátor a učenec. Matka mu zemřela, když byl velmi mladý. Jako dítě žil v literárním, hudebním a divadelním prostředí. Jeho nejstarší bratr byl respektovaný filozof a básník, další bratr talentovaný hudebník a dramatik a jedna z jeho sester byla uznávanou spisovatelkou. Sám Thákur začal psát první básně ve věku osmi let. Prvního vzdělání se Thákurovi dostalo od domácích vychovatelů. Později navštěvoval několik indických škol . V mladí se příliš nestýkal se svým otcem, který byl neustále někde na cestách. Roku 1873 však s ním otec podnikl dlouhou několikaměsíční cestu po Indii, při které ho rovněž vzdělával v angličtině, sanskrtu, astronomii a historii. Začátkem října roku 1878 pak Thákur odjel do Anglie studovat práva. Nejprve se zapsal na střední školu v Brightonu a později studoval na univerzitě v Londýně. V roce 1880 však studium ukončil, vrátil se do vlasti a začal pracovat na své básnické sbírce Večerní zpěvy, jejichž zasněná nespokojenost připomíná díla anglického básníka Shelleyho, na svém prvním románu Tržiště mladé královny i na dramatu Génius Válmíkiho. Roku 1883 se oženil s desetiletou Mrinalini Devi Raichaudhuri, se kterou měl dva syny a tři dcery. V letech 1890 až 1901 žil Tháku...

Pavol Tarábek

Slovenský fyzik, Ing., CSc., autor, redaktor a vydavatel naučné a pedagogické literatury.