Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 421 - 480 z celkem 3788 záznamů

Toyen
Toyen , vlastním jménem Marie Čermínová , byla česko-francouzská malířka, jedna z představitelek evropského surrealismu. Je významnou osobností české kultury, ačkoliv většinu života prožila v Paříži. Patří mezi nejvýznamnější a nejsvobodnější tvůrčí osobnosti umělecké avantgardy první poloviny 20. století. Narodila se 21. září 1902 na Smíchově , v rodině poštovního pomocníka Václava Čermína . Matka Marie se narodila roku 1868, starší sestra Zdeňka roku 1896. Rodina žila na pražském předměstí Smíchově. O Toyenině dětství a dospívání je toho známo málo, „třebaže žila se svou starší sestrou na Smíchově, prohlašovala, že žádnou rodinu nikdy neměla a nemá“. V 16 letech odešla z domova a živila se na Žižkově jako dělnice při výrobě mýdla. V letech 1919 – 1922 studovala na Uměleckoprůmyslové škole dekorativní malbu u prof. Emanuela Dítěte ml. Velmi významné se pro ni stalo celoživotní přátelství s malířem, spisovatelem a fotografem Jindřichem Štyrským . Seznámili se na ostrově Korčula v létě roku 1922 a jako umělecká dvojice úzce spolupracovali. Společně se připojili k avantgardnímu sdružení mladé české generace, k Uměleckému svazu Devětsil. Roku 1925 odjeli společně do Paříže, kde následujícího roku vyhlásili vlastní směr – artificialismus, který představoval originální alternativu k surrealismu a abstrakci. V roce 1929 krátce provozovala s Josefem Hášou a Jaroslavem Štyrským módní ateliér, který se nacházel v obchodním domě U Nováků. Pomocí stříkací pistole, kterou zakoupil Háša, a barev "DEKA" vyráběli umělci kravaty, šátky, šály, dámské prádlo a další módního zboží s motivy svých děl. Upoutávka na tento ateliér vyšla v časopise Domov dne 4. května 1929. Práce s rozprašovanými barvami však zhoršila Štyrského zdravotní stav a po uzdravení se do ateliéru již nevrátil nastoupil jako redaktor časopisu Odeon. Z krátkého působení tohoto ateliéru poc...
Více od autora
Tomáš Tomášek
Narozen 5. 7. 1947 v Praze, zemřel 4. 8. 2022 v Praze. Truhlář a správce sportovní haly v Dobřichovicích. Autor poezie a spoluautor překladu talmudského traktátu Výroky otců.
Více od autora
Tomáš Tepper
Narozen 10.3.1950 v Rimavské Sobotě , působí v Čechách.Doc., PhDr., CSc., ekonom, práce z oboru kapitálového trhu a investic, práce o ekonomických reformách postkomunistických zemí, odborné překlady z maďarštiny.
Více od autora
Timrava
Božena Slančíková-Timrava, vlastním jménem Božena Slančíková, pseudonymy Timrava, Teta z Polichna byla slovenská spisovatelka-prozaička a dramatička. Narodila se v rodině evangelického faráře Pavla Slančíka, který byl spoluzakladatelem Matice slovenské. Měla deset sourozenců , ze kterých se šest dožilo dospělého věku, a mnozí z nich byli později literárně činní. Vzdělání získala nejprve ve svém rodišti, potom ji učil otec, v Banské Bystrici ukončila 4. třídu měšťanské školy. Nevdala se, kvůli tomu pak měla po celý život existenční problémy. Ačkoliv se neustále snažila osvobodit od rodiny, její pokusy najít si práci nebyly příliš úspěšné. Krátce byla společnicí vdovy v Dolním Kubíně, později se stala v Martině kurátorkou sbírek Slovenského národního muzea, ale vydržela tam také jen krátce. V roce 1909 se přestěhovala do Ábelové k bratrovi na faru. Pokusila se ještě stát se pošťačkou, ale nevyšlo jí to stejně jako snaha Eleny Maróthy-Šoltésové uvést ji jako profesionální spisovatelku. Nakonec se stala učitelkou v mateřské škole, až se v roce 1945 odstěhovala k příbuzným do Lučence. Ačkoliv žila v ústraní od center společenského a kulturního dění, její literární a kulturní obzory rozšiřovala jak její rodina, tak i setkání s Kolomanem Banšelem, národovkyní Emou Goldpergerovou a Olgou Petianovou . Začínala vydáváním rukopisného časopisu Ratolesť, který vydávala společně se svojí sestrou Irenou. Do dnešních dob se z něj zachovalo jen jedno jediné číslo – kde přispěla povídkou Na vrchoch . Mezi její první díla patří satirické verše, ale později se věnovala hlavně románům a povídkám, sporadicky i divadelním hrám. Ve svých dílech podávala dokonalý popis lidí a jejich mentality, vlastností i smýšlení, kritizovala soudobé politické a národnostní...
Více od autora
Thúkydidés
Thúkydidés, řecky Θουκυδίδης, byl řecký historik, politik, autor klasického díla Dějiny peloponéské války. Je považován za zakladatele historické monografie omezené časově na historii soudobou. Je také považován za otce politické školy realismu, která vysvětluje vztahy mezi státy spíše na základě moci než práva . Jeho text bývá studován na vojenských školách, a tzv. Mélský dialog je jedním ze studovaných textů na studiích mezinárodních vztahů. O jeho životě víme málo, vlastně jen odhadujeme z poznámek v jeho díle. Narodil se asi v letech 460 – 455 př. n. l., jeho otec se jmenoval Oloros. Toto jméno ukazuje na styky s Thrákií, snad dokonce pocházel z rodu thráckého krále Olora . Dospíval v období vrcholného rozmachu athénské kultury a spekuluje se o jeho vzdělání u Anaxagora, v jeho práci jsou nalézány stopy myšlení a slohu sofistů Prótagora, Gorgia a Prodika. Každopádně byl silně ovlivněn athénským prostředím, kde se v té době na přední místo v diskuzích dostávaly problémy člověka a jeho postavení v přírodě a společnosti, otázky morálky, práva a moci, zákonů a uspořádání společnosti, otázky výchovy občana a státníka. Je považován za prvního autora pragmatického dějepisectví. Podle jeho teorie má historie přispívat k výchově dobrého státníka, důsledně odmítá jakékoli zásahy bohů ve výkladu a snaží se o objektivitu. Chválí zřízení Athén, ale dokáže ocenit i postoj protivníků. V metodologii předčil i Hérodota z Halikarnasu. Jako jeden z prvních historiků shromažďuje také prameny hmotné povahy z hrobů a archeologických nálezů. K prezentaci svých názorů používá přímou řeč. Thúkydidés byl mužem bohatým a vlivným, vlastnil doly na zlato na thráckém pobřeží. Roku 424 př. n. l. se stal jedním z deseti stratégů – z toho vyvozujeme, že mu muselo být nejméně 30 let. Podle této zprávy se odhaduje datum jeho narození. V zimě 424/423...
Více od autora
Thomas Thiemeyer
Thomas Thiemeyer je německý spisovatel a ilustrátor knih. Thomas Thiemeyer studoval umění a geologii v Kolíně nad Rýnem. V roce 1989 byla vydavatelstvím Ravensburg, kde pracoval od roku 1987 jako grafický poradce a vytvářel layouty, vydána první kniha s jeho ilustracemi Velká kniha pravěkých ještěrů . Poté se osamostatnil a odstěhoval se svou ženou do Stuttgartu. Jako umělec na volné noze ilustroval hry, knihy pro děti, obaly knih apod. Krom jiného pracoval pro firmy jako Heyne, Arena, Fantasy Productions, Beltz&Gelberg, Harper Collins, Random House nebo Wizards of the Coast. Spolupracoval také s režisérem Darrenem Aronofskym. Bavorská televize věnovala malířskému umění Thomase Tiemeyera dvacetiminutový příspěvek ve svém programu Space Art. Jeho díla byla několikrát oceněna cenou Kurda Laßwitze a cenou německé fantasy literatury. Během let se víc a víc věnoval psaní. V roce 2004 se díky nakladatelství Droemer Knaur objevil jeho debutový román Medusa . Většina jeho románů se stala bestsellery a byla přeložena do několika světových jazyků. Příběhy Thomase Thiemeyera zachovávají tradici klasických dobrodružných románů. Vyprávějí o nálezu zaniklé civilizace a hrozbě vyvolané záhadnými silami. Mystery thrillery Popis knihy Rok 2015, Špicberky – nejsevernější obydlené místo. Svět ledu a sněhu, zahalený po čtyři měsíce polární nocí. Zde se chystá archeoložka Hana Petersová prozkoumávat pod arktickým ledem tajemné stavby. Rozpouštějící se led vydal pravděpodobně základy jedné mystické severské říše. Hana však není první, která ruiny prozkoumává… Rok 1944. V anektovaném Norsku, daleko od jakéhokoli osídlení, spěje ke konci projekt horší než vše, co kdy člověk vymyslel. Biologická časovaná bomba pohřbená pod věčným ledem. Kód: Valhalla. Antropoložka Amy Walkerová trpí nočními můrami od chvíle, kdy záhadně zmizel člen jejího týmu. Paradoxně má nyní posílit tým propuštěný vězeň. Nikdo - kromě goril – ...
Více od autora
Thomanerchor
Thomanerchor , známý také jako Svatotomášský sbor v Lipsku, je prestižní chlapecký sbor, jehož historie sahá až do roku 1212. Byl založen v německém Lipsku a je jedním z nejstarších a nejslavnějších chlapeckých sborů na světě. Sbor je úzce spjat s Johannem Sebastianem Bachem, který v něm působil jako kantor od roku 1723 až do své smrti v roce 1750. Po celou svou bohatou historii si Thomanerchor udržuje tradici provádění sborové hudby na nejvyšší úrovni, zejména se zaměřením na díla Bacha a dalších barokních skladatelů.
Více od autora
Terentius
Publius Terentius Afer - byl římský dramatik a básník. Publius Terentius Afer byl Karthaginec, který se dostal do Říma jako otrok. Byl synem vysokého úředníka, suffeta Hannutrase v Karthágu, který ho poslal do Říma s dalšími syny vysoko postavených lidí . To bylo po druhé punské válce. V Římě se stal otrokem Terentia Lucana. Tam mu začali říkat Afer – africký. Jméno Publius dostal krátce potom. Byl jakýmsi pomyslným bratrem syna Lukána - Gáia. Ten poté, co se dozvěděl, že je to pouze otrok, cítil k němu pouze otevřenou nenávist. Těsně před smrtí Terentia Lukána ho propustil na svobodu jako svobodného člověka – tady získal jméno Terentius. Po jeho smrti bydlel Afer u syna Scípiona Africana. Byl velice zamilovaný do dcery jednoho z tehdejších konzulů Popillia Laenea, do Poppilie. Byla jeho múzou a inspirací pro jeho další komedie. Nicméně propuštěnka z domu Terentia Lucana, jeho levobočka Favilla, byla do Afera zblázněně zamilovaná. S Gáiem na něj ušila "boudu" a Popillie si nakonec musela vzít Gaia a Afer Favillu. Později Afer našel novou lásku Flammeu, která byla z původem také z Kart-Hadaštu neboli z Karthága a spolu odjeli bojovat do třetí a poslední punské války. Hry:
Více od autora
Teddy Wilson Trio
Teddy Wilson byl vlivný americký jazzový pianista a vůdčí osobnost vývoje swingové hudby. Wilson se narodil 24. listopadu 1912 v Austinu v Texasu a byl známý svým elegantním a sofistikovaným stylem hry. Významné uznání mu přinesla spolupráce s triem a kvartetem Bennyho Goodmana v polovině 30. let, v němž hrál také Gene Krupa na bicí a občas Lionel Hampton na vibrační kytaru. Tato mezirasová skupina byla průkopnická v době, kdy byla ve Spojených státech stále ještě rozšířená segregace.
Více od autora
Tarthang
Tarthang Sprul-SKU Rin-po-che je tibetský učiteľ .Tarthang Tulku opustil Tibet a učil v Bénáres v Indii , pokým neemigroval v roku 1969 do Ameriky aj so svojou ženou. Potom, čo sa usadil v Berkeley, CA založili projekt na podporu Tibetu , ktorá slúži potrebám obce tibetských utečencov. V r.1973 založil v Berkeley v Kalifotnii tibetský institut "Nyingma".
Více od autora
Steve Turner
Steve Turner je americký kytarista, známý především díky svému působení v grungeové skupině Mudhoney. Jeho první skupina se jmenovala The Ducky Boys. Po rozpadu této kapely Turner hrál s Markem Armem v kapele Mr. Epp and the Calculations, o které Arm hovoří jako o „nejhorší kapele na světě“. Později stál Turner u zrodu skupiny Green River a po jejím rozpadu založil s Armem a Danem Petersem Mudhoney, kde působí dodnes. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steve Turner na anglické Wikipedii.
Více od autora
Štěchovický Trampgrass
Více od autora
Sarah Turner
Spisovatelka a blogerka, vystudovala filozofii. Působí ve Velké Británii.
Více od autora
Sabine Thiesler
Narodila se a vystudovala v Berlíně. Vystudovala germanistiku a divadelní vědy. Několik let působila jako televizní a divadelní herečka a byla členkou souboru berlínských "Dikobrazů". Napsala mnoho úspěšných divadelních her a televizních scénářů a celé řady dílů pro seriály "Místo činu" a "Volejte policii 110".
Více od autora
Robbie Thompson
Americký televizní a komiksový scenárista a producent. Autor scénáře televizného seriálu Supernatural.
Více od autora
Rei Toma
Více od autora
Quentin Tarantino
Quentin Jerome Tarantino je americký filmový režisér, scenárista a herec, který začátkem devadesátých let proslul jako svěží, drsný i černohumorný vypravěč, který vnesl do tradičních amerických archetypů nový život. Svoji filmovou kariéru začínal jako uvaděč v kině. Nějaký čas byl i uvaděčem v pornokině. Tuto práci označil jako úplně nejlepší, filmová režie je podle něj až na druhém místě. Když mu bylo 22 let odešel z práce v pornokinu a pracoval následujících pět let ve videopůjčovně VideoArchives. Než se stal slavným scenáristou a režisérem, pobyl krátce i ve vězení, kde skončil kvůli nezaplacenému parkování. V jeho filmech se skoro vždy objevuje akce, násilí i krvavé scény, a to i přesto, že se nejedná o typický hororový film. On sám přiznal, že je velkým fanouškem tzv. splatter hororů a je velkým obdivovatelem italského hororového mistra Daria Argenta. V říjnu 2015 Tarantino podpořil hnutí Black Lives Matter v New Yorku, veřejně odsoudil policejní násilí na černošském obyvatelstvu ve Spojených státech a prohlásil: „Vraždu musím nazývat vraždou a vrahům musím říkat vrazi“. Tarantinova slova odmítla policejní oddělení po celých Spojených státech, včetně New Yorku a Los Angeles, a vyzvala k bojkotu jeho nového filmu Osm hrozných. Několik dní předtím byl v New Yorku zavražděn policista při výkonu služby, proto někteří policisté kritizují Tarantinovy výroky jako obzvláště necitlivé. Po odhalení, že přední hollywoodský producent Harvey Weinstein měl sexuálně obtěžovat desítky žen, Tarantino v říjnu 2017 přiznal, že věděl o Weinsteinově chování desítky let a je zahanben, že nic nepodnikl. V reakci na to známý šéfkuchař a spisovatel Anthony Bourdain obvinil Tarantina ze „spoluviny“.
Více od autora
Prokop Tomek
PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. Vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ. Narozen 1965, v letech 2001-2006 absolvoval kombinované magisterské studium v oboru historie na filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze. Téhož roku vykonal rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. A v roce 2012 ukončil doktorandské studium na FF UK obhajobou disertační práce na téma Historie československé redakce Rádia Svobodná Evropa a její význam pro české dějiny“. V letech 1996-2007 pracoval jako dokumentarista a později vedoucí oddělení dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR. Poté byl převeden na Ministerstvo vnitra – Odbor Archiv bezpečnostních složek jako odborný pracovník a později vedoucí oddělení dokumentace. V roce 2008 pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů jako vedoucí oddělení dokumentace. Od října 2008 pracuje v historicko-dokumentačním odboru Vojenského historického ústavu Praha. V roce 2012 zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR do veřejné funkce, za člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu podle zákona 262/2011 Sb., členy komise pak byl zvolen místopředsedou Etické komise. Odborné zaměření: V minulosti zpracovával řadu témat českých poválečných dějin. Soustřeďuje se zejména na problematiku vztahů občanů a moci v letech 1948-1989, například činnosti bezpečnostních složek totalitního režimu a perzekuce občanů, dále problematice exilu, zde zejména zahraničnímu rozhlasovému vysílání pro Československo. V poslední době se věnuje zejména problematice druhého a třetího odboje a Československé lidové armádě v době normalizace a jejímu působení v rámci Varšavské smlouvy.
Více od autora
Prokop Toman
Prokop Toman byl český právník, tvůrce slovníku výtvarných umělců. Narodil se v rodině advokáta JUDr. Hugo Tomana a jeho manželky Marie Amalie, rozené Heymdtové . V roce 1900 se oženil s Antonií, rozenou Ptákovou , se kterou měl syna Prokopa . Studia práv ukončil promocí v roce 1907. Byl zakladatelem Kroužku přátel malířského umění , který uspořádal například výstavu Petra Brandla v Rudolfinu v září a říjnu 1911. Od roku 1933 byl členem mezinárodní komory znalců umění se sídlem v Paříži. Je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech, spolu s manželkou Antonií a synem Prokopem . Jeho nejvýznamnějším dílem je Nový slovník československých výtvarných umělců, který poprvé vyšel v roce 1936, 5. vydání v roce 2000. Slovník je dodnes významným a ceněným zdrojem informací. Na třetím rozšířeném vydání s ním spolupracoval jeho syn Prokop Hugo Toman.
Více od autora
Pierre Teilhard de Chardin
Pierre Teilhard de Chardin , Francie – 10. dubna 1955, New York, USA) byl francouzský náboženský myslitel a vědec, geolog a paleontolog, člen Tovaryšstva Ježíšova . Je znám především pro svůj koncept Vesmíru jako skutečné evoluce, jež není předurčená či plánovaná, ale směřuje ke svému cíli v bodu Omega, který rozmanitost světa aktivně spojuje a přitahuje. Ve svém hlavním díle Le Phénomène humain , jež mohlo vyjít až po jeho smrti, předkládá originální syntézu biblické představy Stvoření a konce světa s tím, co o evoluci víme dík moderní vědě. Jeho metoda „nereduktivní fenomenologie“ mu dovolila skloubit vědecký pohled na Vesmír jako celek s křesťanskou spiritualitou. Na jeho myšlenky navázala řada myslitelů, kteří se také snažili vytvořit soudržný obraz Vesmíru a lidstva jako celku. Pierre Teilhard de Chardin se narodil jako čtvrtý ze sedmi dětí zámožné a zbožné rodiny na venkovském sídle Sarcenat blízko Clermont-Ferrand, na úpatí hory Puy de Dôme. Od dětství jej přitahovala příroda, kameny a „hmota“, v níž cítil cosi víc než jen hmotnou rozlehlost. Po maturitě na jezuitském gymnáziu vstoupil roku 1899 do noviciátu v Aix-en-Provence, v roce 1901 však musel s ostatními jezuity opustit Francii a pokračoval ve studiu na britském ostrově Jersey. V letech 1905–1908 učil fyziku a chemii na jezuitské koleji v Káhiře v Egyptě, v letech 1908–1912 studoval teologii v Hastingsu ve Velké Británii a v roce 1911 byl vysvěcen na kněze. V této době se setkal s dílem francouzského filosofa Henri Bergsona, jehož dílo o „Tvořivém vývoji“, jak později napsal, „katalyzovalo jeho myšlenky“. V letech 1912–1914 studoval geologii a pracoval v paleontologickém oddělení Přírodovědného musea v Paříži, kde se zabýval třetihorními savci a rekonstrukcí Neandertálce. V srpnu 1914 byl mobilizován a sloužil jako nosič raněných čtyři roky na frontě; za statečnost dost...
Více od autora
Petr Toman
Petr Toman je český advokát a bývalý československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanskou demokratickou stranu. V roce 1984 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, od té doby pracuje v advokacii. Advokátem se stal v roce 1987. Profesně je k roku 1990 uváděn jako advokát, bytem Chomutov. Od roku 1992 působí jako společník v pražské advokátní kanceláři Toman, Devátý & partneři. 30. ledna 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů, jako poslanec za OF. Po rozpadu Občanského fóra přešel do parlamentního klubu Občanské demokratické strany. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Byl členem předsednictva Federálního shromáždění, členem ústavně právního výboru a mluvčím Komise FS pro objasnění událostí 17. listopadu 1989. Podílel se na přijetí velkého lustračního zákona. V 1. ročníku soutěže Právník roku, pořádané právním portálem epravo.cz, byl zvolen Právníkem roku 2005 voleným laickou veřejností. Jako člen ODS zajišťuje pro tuto stranu některé služby. Ve sporu o vlastnictví obchodního domu Kotva zastupoval kyperskou společnost proti investičnímu fondu Trend Michaela Kocába. Zabýval se také obhajobou společnosti CME, vlastníka ČNTS, proti Aleši Rozehnalovi. Zastupoval také český stát ve sporu s majiteli domů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V roce 2008 byl zástupcem justičních funkcionářů v kauze tzv. justiční mafie. Lesy České republiky prodaly v roce 2010 lukrativní pozemky v Kersku švýcarské firmě Unilink, kterou založil AK Toman & Partneři pro švýcarskou firmu Orvilink AG s anonymními v...
Více od autora
Peter Toperczer
Peter Toperczer byl významný slovenský klavírista a pedagog, narozený 23. července 1944 v Bratislavě. Byl významnou osobností ve světě klasické hudby, známý svým výjimečným uměním a hlubokou znalostí klavírního repertoáru. Toperczer studoval na moskevské konzervatoři pod vedením Dmitrije Baškirova a později se stal profesorem na Akademii múzických umění v Praze.
Více od autora
Pavol Tarábek
Slovenský fyzik, Ing., CSc., autor, redaktor a vydavatel naučné a pedagogické literatury.
Více od autora
Pavel Tuleja
Narozen 31. 3. 1971 v Ostravě. Ekonom, vysokoškolský pedagog, práce z oboru.
Více od autora
Pavel Trojan
Absolvoval slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2010-2016 působil jako programový expert v Polském institutu v Praze. Kromě Žižkova je nadšeným propagátorem a milovníkem Polska a západního Balkánu.
Více od autora
Nový Tradicionál
Bez podrobnějších informací je obtížné poskytnout faktický popis jejich kariéry. Pokud se skutečně jedná o aktivní nebo historickou kapelu, může být jejich tvorba známější v rámci určité hudební komunity nebo geografické oblasti.
Více od autora
Nikolaj Semenovič Tichonov
Nikolaj Semjonovič, *4.12.1896 – †8.2.1979, ruský sovětský básník a prozaik; veřejný pracovník. Od roku 1946 poslanec Nejvyššího sovětu SSSR, od roku 1949 předseda sovětského výboru obránců míru. Pro jeho tvorbu je charakteristická revoluční romantika, téma boje o Leningrad za 2. světové války, přátelství mezi národy a boj za mír. Autor poém , básnických sbírek , črt a povídek . Česky výbory básní Písně a balady, Zivot pod hvězdami, próz Cesty východu, Křižovatky blesku.
Více od autora
Niko Tinbergen
Nizozemský zoolog a etolog, v roce 1973 Nobelova cena za objevy v oblasti smyslového vnímání zvířat.
Více od autora
Mirek Topolánek
Mirek Topolánek je český politik, v letech 2002–2010 druhý předseda Občanské demokratické strany a v období 2006–2009 předseda vlády České republiky. Od ledna do května 2009 byl také předsedou Rady Evropské unie. Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 6. místě se ziskem 221 689 hlasů . V současnosti se věnuje teplárenskému průmyslu, je rovněž aktivním politickým glosátorem. Vystudoval Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě a poté strojní fakultu VUT v Brně. Podle informací jeho učitelů otištěných časopisem Týden byl v době středoškolských studií aktivním členem komunistické organizace Socialistický svaz mládeže. Pracoval jako projektant a později jako samostatný projektant v OKR , závodu Automatizace a mechanizace k.ú.o. Ostrava, Výstavní 10. Mezi lety 1987–1991 pak působil v Energoprojektu Praha, závod Ostrava jako vedoucí projektant specialista. V roce 1991 spoluzaložil a řídil obchodní společnost VAE, spol. s r. o. , která se zabývala energetickými projekty. V roce 1996 společnost zanikla bez likvidace a jejím právním nástupcem se stala obchodní společnost VAE a.s., v níž zastával do roku 2003 funkci předsedy představenstva. Před listopadem 1989 nebyl politicky organizován v žádné straně; v mládí měl v podprůměrné finanční situaci nabídku vstoupit do KSČ, ovšem jak uvádí ve své knize, jeho manželka byla proti a rozhodl se nepřijmout. V roce 1989 působil v Občanském fóru. V roce 1994 vstoupil do Občanské demokratické strany. V roce 1996 byl zvolen do senátu za obvod č. 70, Ostrava-město. V letech 1998–2002 byl předsedou senátního klubu ODS a od roku 2002 do roku 2004 pak byl místopředsedou Senátu. V listopadu 2002 se stal po Václavu Klausovi předsedou ODS. Za dobu Topolánkova předsednictví ODS vyhrála tato strana volby senátní, krajské, evropské, komunální a v roce 2006 i volby do Poslanecké sněmovny. V roce 200...
Více od autora
Miloslav Troup
Miloslav Troup byl český akademický malíř. Vystudoval gymnázium v Berouně , Státní grafickou školu v Praze , Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze – ateliér profesora Jaroslava Bendy , École des Beaux Arts a École des Arts Décoratifs v Paříži u profesora Brianchona a profesora Desnoyera . V letech 1947–1950 byl samostatně umělecky činný ve Francii. Svá díla vystavoval se skupinou Peintres d'aujour d'hui a Jeune École de Paris a obesílal různé salony. V roce 1950 se vrátil do Československa, kde pracoval jako člen Svazu československých výtvarných umělců od jeho založení . Žil v Praze, tvořil v oblasti volné malby a grafiky a hlavně knižní ilustrace. Ilustroval více než 160 titulů, z nichž některé až ve dvanácti jazykových mutacích a deseti vydáních . U grafických technik převládají litografie, půltónový ofset a clichés verre. Prosadil se rovněž v oboru užitého umění; vytvořil návrhy pro vitráže do olova umístěné v Praze, Olomouci, Pitíně, Ostravě, Martině a Češticích u Volyně. Tapiserie podle jeho návrhů byly utkány pro Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou a pro reprezentační sály Staroměstské radnice v Praze. Zabýval se také propagační grafikou
Více od autora
Miloš Tomáš
Ing., ezoterik, práce z oboru duchovní literatury, majitel nakladatelství Avatar, syn ezoteriků Míly a Eduarda Tomášových.
Více od autora
Miloš Teplý
Narozen 19.3.1912 v Třebosicích u Pardubic, zemřel 1983. Ing. dr., publikace z oboru mlékárenství.
Více od autora
Michal Tomášek
Prof. JUDr. PhDr. mult. Michal Tomášek, DrSc. je český vysokoškolský učitel, právník a sinolog. Publikuje zejména práce o problematice práva v hospodářství, práce z oboru mezinárodního obchodního práva a Evropské unie, publikuje i francouzsky překlady z čínštiny.
Více od autora
Michal Téra
Je český slavista a historik zabývající se kulturou a dějinami slovanských národů. V současné době působí na filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Věnuje se rovněž překladům z ruštiny, polštiny a staroruštiny.
Více od autora
Martin Turnovský
Martin Turnovský je významný český dirigent známý svou prací s různými orchestry po celém světě. Narodil se 29. září 1928 v Praze a svou hudební kariéru zahájil po studiu dirigování na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze. Díky svému talentu se brzy stal asistentem dirigenta v pražském Národním divadle. Turnovského kariéra dále vzkvétala, když přijal role v mnoha orchestrech po celé Evropě, mimo jiné působil jako šéfdirigent Státní filharmonie Brno a později spolupracoval se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK.
Více od autora
Marie Trkanová
Narozena 5. 12. 1893 ve Vídni , zemřela 4. 3. 1974 v Brně. Redaktorka Lidových novin, literární publicistka a přispěvatelka do rubriky pro mládež, též publikace z oboru hudby.
Více od autora
Marie Těthalová
Narozena 13. 5. 1967 v České Lípě. Mgr., speciální pedagožka, šéfredaktorka časopisu Informatorium, redaktorka nakladatelství Portál, překladatelka z angličtiny.
Více od autora
Lucie Taraldsen Medová
Mgr., Ph.D., lingvistka, překladatelka a vysokoškolská učitelka.
Více od autora
Laura A Její Tygři
Laura a její tygři je česká rocková a jazzová skupina, kterou v roce 1986 založili zpěvačka Laura a její tygři a její bratr, kytarista Jan Martinec. Kapela je známá pro svou osobitou směs rockových, jazzových a swingových prvků, díky níž si vydobyla jedinečné místo na české hudební scéně. Během své kariéry vydali několik alb a udrželi si pozici v českém hudebním průmyslu díky svým energickým vystoupením a charismatickému pódiovému projevu Laury. Sestava kapely se v průběhu let měnila, ale i nadále vystupovala a nahrávala novou hudbu.
Více od autora
Kurt Tucholsky
Kurt Tucholsky byl německý novinář, satirik a spisovatel židovského původu. Byl významným kulturním aktérem Výmarské republiky, který z levicových pozic karikoval německý militarismus a varoval před nástupem nacismu, zejména v týdeníku Die Weltbühne, který posléze i vedl. Narodil se v židovské rodině, v 15 letech ztratil svého otce Alexandra, matka zemřela roku 1943 v koncentračním táboře Terezín. Roku 1924 přesídlil do Paříže, roku 1933 ho nacisté zbavili německého občanství, již předtím však, roku 1929, odešel do švédského exilu, kde žil až do své sebevraždy v roce 1935. Sebevraždu spáchal předávkováním Veronalem, z velké části v reakci na dění v Německu. Nacisté v té době jeho knihy pálili na hranicích. Publikoval často pod pseudonymy . K nejvýznamnějším knihám patří Deutschland, Deutschland über alles z roku 1929, v níž vrhl nekompromisně satirický pohled na výmarskou éru. Proslul též jako autor kabaretních písní. Často je mu též připisován známý citát: "Kdyby volby mohly něco změnit, byly by zakázané." Autorství je zřejmě sporné, citát může pocházet také od Emmy Goldmanové, nebo Kláry Zetkinové.
Více od autora
Kim Taum
Více od autora
Kazimierz Przerwa Tetmajer
Kazimierz Przerwa-Tetmajer byl polský básník, prozaik a dramatik, jeden z představitelů období tzv. Mladého Polska. Pocházel ze šlechtické rodiny s velkými kulturními tradicemi. Jeho otec Adolf Tetmayer von Przerwa byl poslancem Haličského zemského sněmu. Gymnáztum vystudoval v Krakově, kam se s rodinou přestěhoval, a zde také v letech 1884-1886 studoval filosofii na Jagellonské univerzitě. Jako redaktor působil střídavě ve Lvově, Krakově, Varšavě a v Zakopaném a spolupracoval s varšavským Tygodnikiem Ilustrowanym, s Kurierem Warszawskim a s krakovským "Czasem". Cestoval po Itálii, Švýcarsku, Francii a Německu a seznámil se s tehdejšími uměleckými a myšlenkovými proudy. V Heidelbergu působil jako osobní sekterář Adama Krasińského. Navštěvoval také Tatry a Podhalí. Po roce 1918 se usadil natrvalo ve Varšavě. Roku 1921 se stal prezidentem Společnosti polských spisovatelů a novinářů . Byl přesvědčen, že umění je jediná trvalá hodnota. Za své dílo obdržel několik vyznamenání, roku 1934 se stal čestným členem Polské literární akademie. Od roku 1924 přestal být v důsledku duševní choroby literárně i společensky činný. Choroba se postupně zhoršila tak, že žil díky sociální pomoci a zemřel téměř opuštěn v důsledku onemocnění hypofýzy a chudokrevnosti. Pochován byl nejprve na Powazkowském hřbitově ve Varšavě, později na Hřbitově zasloužilých v Zakopaném. Przerwa-Tetmajer je jedním z nejtypičtějších básnických představitelů počátků hnutí Mladé Polsko. Po začátcích v duchu pozitivismu vystihl v 90. letech velmi dobře nálady své generace ve své dekadentní, krajně individualistické ale i impresionistické, erotické a melancholické lyrice. Inspiračním zdrojem byla pro něj tatranská příroda, folklór a odbojné tradice horalů, což skvěle zpodobnil v cyklech svých povídek. Méně zdařila byla jeho díla ze současnosti a jeho dramatická ...
Více od autora
Katrin Taillefer
* 29. 1. 1977 Její příjmení je pseudonym po své anglické prapra…babičky Isabelly Studium: 2 roky gymnázia Jana Nerudy v Praze Práce: sekretářka, pečovatelka, prodavačka v knihkupectví, recepční v ČT, barmanka, pomocná síla na patologii, grafička, překladatelka, průvodkyně Ghost Tours Literatura: povídky, básně, romány - trilogie EVANGELIUM Výtvarno: koláže, malby, počítačová grafika, fotografie Zájmy: historie, biblistika, literatura, náboženství, mystika, magie, egyptologie, výtvarné umění, tanec, film, fotografování, zvířata, cestování… Soukromí: vdaná, syn Simon Armin
Více od autora
Katarína Tholtová
Katarína Tholtová je rodená Bratislavčanka, vo svojom rodnom meste študuje psychológiu na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského. Víťazka Literárnej ceny 1.ročníka súťaže "Mám talent", v ktorej zvíťazila so svojou prózou Nočné motýle.
Více od autora
Jurij Gavrilovič Tupicyn
Více od autora
Juraj Tölgyessy
Prof., Ing., PhD., DrSc., slovenský chemik, zaměřoval se na technologii vody a environmentální ekologii.
Více od autora