Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 708 záznamů
Miloslav Trapl
Po studiích filozofie, historie a geografie na FF UK v Praze působil v l. 1924–36 na různých gymnáziích na Moravě i na Slovensku. Již v této době uveřejňoval v populárně vědeckých časopisech filozofické a historické články a úvahy. V r. 1934 získal doktorát filozofie na MU v Brně za práci Individualismus a kolektivismus v Masarykově sociologii a etice, kterou z větší části publikoval. Teprve po svém příchodu na III. reálné gymnázium v Brně v r. 1936 se však mohl výrazněji vědecky uplatnit. Věnoval se především sociologii, spolupracoval s I. A. Bláhou a získal renomé především svými studiemi o díle T. G. Masaryka a E. Rádla. Po osvobození začal přednášet sociologii a společenské vědy na FF MU v Brně, kde se také habilitoval. V r. 1946 ho J. L. Fischer získal na obnovenou olomouckou univerzitu. Založil v Olomouci sociologický seminář a brzy nato i Sociologický ústav. Jeho blízkou spolupracovnicí byla příbuzná I. A. Bláhy Juliana Obrdlíková. V té době T. vydal i své dvě hlavní publikace o T. G. Masarykovi Vědecké základy Masarykovy politiky a Masarykův program . Po zrušení sociologie jako „buržoazní pavědy“ a tabuizování Masarykovy osobnosti přešel postupně na historii a věnoval se především českému národnímu obrození na Moravě. Jeho filozofickou a sociologickou erudicí jsou nejvíce ovlivněny monografie: o novináři Janu Ohéralovi a o F. M. Klácelovi. V době politického uvolnění v l. 1968–69 se vrátil několika články k T. G. Masarykovi i E. Rádlovi. Poslední jeho příspěvek o Fischerových názorech na Masaryka vyšel posmrtně až v 90. letech. V období normalizace se opět zabýval otázkami moravského národního obrození. Bibliografie: Morava v životě a díle T. G. Masaryka, Zvláštní otisk Časopisu Matice moravské 1938; Vědecké základy Masarykovy politiky, 1947; Masarykův program. Demokracie – socialismus – česká otázka, 1948; Novinář Jan Ohéral, 1969. Sborníky: Individualismus a kolektivismu...
Více od autora
Jiří Trnka
Narozen 3.1.1924 v Humpolci. RNDr., CSc., spisy z oboru chemie a natěračství.
Více od autora
Ivana Trump
Ivana Marie Trumpová, rozená Zelníčková, je česko-americká podnikatelka, bývalá lyžařka a modelka. V letech 1977–1991 byla první manželkou podnikatele a pozdějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ivana Zelníčková se narodila 20. února 1949 v Československu. Narodila se Miloši Zelníčkovi a Marii Zelníčkové, roz. Francové v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně. Její otec byl elektrotechnik a její matka pracovala jako telefonní operátorka. Od útlého věku jí otec pomáhal rozvíjet talent pro lyžování. Po rozvoji lyžařských dovedností nastoupila do juniorského národního lyžařského týmu. V roce 1972 byla údajně vybrána jako náhradnice do československého olympijského týmu, díky čemuž jí bylo dovoleno cestovat i mimo komunistický východní blok. Navštěvovala Univerzitu Karlovu v Praze a magisterský titul z tělesné výchovy získala v roce 1972. Ivana Trumpová hovoří pěti jazyky, mj. česky, anglicky a rusky. Trochu mluvit česky se naučil její syn Donald ml., a to i díky prázdninám, tráveným u dědečka na Moravě. Dcera Ivanka rozumí češtině pouze málo a nejmladší syn Eric ji neovládá, mimo jiné proto, že se jeho čeští prarodiče v době jeho dětství už naučili dobře anglicky. Všichni tři sourozenci se také ve škole učili francouzštinu.
Více od autora
Irena Trojanová
Narozena 14. 3. 1964. Mgr. Ředitelka ZŠ, lektorka v oblasti personalistiky a měkkých dovedností. Působí v Centru školského managementu PedF UK v Praze. Práce z oboru.
Více od autora
Emil Tréval
Emil Tréval , vlastním jménem MUDr. Václav Walter, byl český lékař a spisovatel. Psal beletrii, je autorem mnoha naturalistických románů, divadelních her a populárně vědeckých publikací. Emil Tréval studoval v Praze, Berlíně a Paříži. V roce 1883 vstoupil jako lékař do státní služby, působil v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Od roku 1919 působil jako vrchní zdravotní rada v politické správě na Žižkově. Od 1925 byl členem Československé akademie, od 1927 byl v redakci beletristického časopisu Zvon. Ze začátku své tvorby psal pod svým vlastním jménem převážně vědecké a populárně zdravovědné spisy. Od let 80. let přispíval do časopisů Včela, Vesna a Moravské orlice. V této době tvořil fejetony s lékařskou tematikou. Jeho tvorba byla zprvu spíše realistická, šlo o pouhé vypravování. Postupem času začal autor směřovat svou tvorbu k symbolismu a dekadenci. Jeho literární tvorba je silně ovlivněna jeho povoláním lékaře. Častým tématem jeho mnohdy naturalistické tvorby bylo romantické pojetí ženských postav. Psal také o duševních poruchách, utkvělých představách, halucinacích, zrůdné erotice a o psychických i mravních otázkách manželství. Některá svá díla publikovali společně se svou manželkou Zdenou Walterovou pod společným pseudonymem Emil Tréval-Viola, či Emil Viola-Tréval. Užíval i jiných pseudonymů: Pantalon, Václav Prešovský, Ladislav Vašek, Jiří Okoř, Ben Trovato, Holofernes Kotě, Vrač, Prof. Zmatěj, Ad. Pisánka, a Trdlo Aristotele. Emil Tréval přispíval do časopisů Zlatá Praha, Lumír a j. Fejetony s lékařskou tematikou vydával v brněnském listu Beobachter pod titulem Aus dem Tagebuche eines Arztes.
Více od autora
Vojtěch Trnka
Narozen 10.4.1907 ve Vídni, zemřel 2.8.1982 v Praze. MUDr., CSc., pediatr, speciální pedagog a sociolog, publikace z oboru.
Více od autora
Tomáš Trávníček
Tomáš Trávníček byl český a československý lékař, vysokoškolský učitel, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. V roce 1937 začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 byl až do roku 1942 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen. Po návratu byl aktivní v protinacistickém odboji. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž a vojenská medaile Za zásluhy 1. stupně. V roce 1947 dokončil studia medicíny a promoval. Pak pracoval ve Fyziologickém ústavu. Od roku 1963 dlouhodobě působil jako přednosta Ústavu patologické fyziologie. V roce 1965 byl jmenován profesorem. Zastával i post proděkana, v letech 1955–1961 děkana Lékařské fakulty a v letech 1961–1962 působil jako prorektor Univerzity Karlovy. Specializoval se na obor experimentální hematologie. Podílel se na založení Společnosti pro patologickou a klinickou fyziologii při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, jejímž prvním předsedou byl. Publikoval četné odborné studie a vysokoškolské učebnice. Členem KSČ byl od roku 1938. V letech 1953–1968 byl členem Krajského výboru KSČ ve Středočeském kraji, přičemž po téměř celou dobu byl i členem předsednictva KV KSČ. Jeho politická kariéra vyvrcholila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace. 14. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Za člena ÚV KSČ ho zvolil 15. sjezd KSČ, 16. sjezd KSČ a 17. sjezd KSČ. Od roku 1971 byl místopředsedou Ústředního výboru Národní fronty, od roku 1974 zastával i post člena předsednictva Světové rady míru. Roku 1973 mu byl udělen Řád Vítězného února, v roce 1978 získal Řád republiky a roku 1978 obdržel Zlatou medaili míru. Kromě toho dvakrát získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lid...
Více od autora
Pavel Trojan
Absolvoval slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2010-2016 působil jako programový expert v Polském institutu v Praze. Kromě Žižkova je nadšeným propagátorem a milovníkem Polska a západního Balkánu.
Více od autora
Jan Truneček
Jan Truneček , byl stavař, vysokoškolský pedagog, spisovatel. Vyučil se zedníkem. V letech 1949 až 1953 absolvoval studium na vyšší průmyslové škole stavební v Praze a pokračoval dalších pět let na ČVUT. Po zdárném ukončení studia pracoval dva roky ve Vojenských stavbách. Další roky byl zaměstnán u řady stavebních podniků. V letech 1964 až 1975 pracoval v plánovacím oddělení. Pak se stal odborným asistentem na katedře ekonomiky průmyslu Vysoké školy ekonomické a později byl Truneček docentem na katedře podnikového managementu VŠE. Napsal několik povídek se SF námětem, které mu otiskly časopisy Květy a Čs. voják. Napsal román ze stavbařského prostředí a další humoristický román byl na pomezí SF Je autorem řady odborných prací.
Více od autora
Helena Třeštíková
Helena Třeštíková, rozená Böhmová je česká režisérka a pedagožka. Jejím manželem je architekt Michael Třeštík. Ve své filmové tvorbě se věnuje dokumentaristice zaměřené zejména na mezilidské vztahy a sociální problémy. V roce 2007 byla krátce ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Jejím synem je fotograf Tomáš Třeštík a dcerou producentka Hana Třeštíková. Helena Třeštíková vystudovala dokumentární tvorbu na FAMU. Studium dokončila roku 1975. V letech 1974–1977 působila jako dramaturgyně. Později se začala věnovat režii. Většinu její tvorby tvoří filmové dokumenty, jejichž tématy jsou většinou konkrétní obyčejní lidé. Několik z nich tvořila tzv. časosběrnou metodou v průběhu mnoha let, kdy své postavy jezdila pravidelně navštěvovat a z každé návštěvy něco natočila a poté použila. Na přelomu století začala spolupracovat s Radou České televize jako externí spolupracovník jejího „etického panelu“. V prosinci 2017 byla jmenována profesorkou pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Dokumentární tvorba na Akademii múzických umění. V roce 2018 jí UMPRUM udělila titul dr.h.c.. Na počátku července 2019 se stala členkou americké Akademie filmového umění a věd, která každoročně uděluje ceny zvané Oscar. Krátce se angažovala také v politice, od 9. do 26. ledna 2007 byla ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Byla navržena KDU-ČSL jako nezávislá. Její nominace se mezi členy a voliči lidové strany setkala s tvrdou kritikou, řada z nich argumentovala, že je nepřípustné, aby strana navrhovala osobu s nepřátelským postojem vůči církvím a s názory, které jsou neslučitelné s křesťanským světonázorem. Na stejném základě se nad její nominací podivovali i někteří politologové, například Lubomír Kopeček. Třeštíková na post 26. ledna rezignovala, což oficiálně odůvodnila spor...
Více od autora
Gajus Suetonius Tranquillus
Více od autora
František Trávníček
František Trávníček byl český a československý slavista, bohemista, profesor českého jazyka na Masarykově univerzitě v Brně , akademik ČSAV. Po únoru 1948 byl též politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR; prosazoval marxistické výklady slov ve slovnících. Narodil se v rodině půlláníka v Spešově Františka Trávníčka st. a matky Anny, rozené Fikesové . Jako sedmiletý ztratil matku, která zemřela po porodu a úmrtí dcery. Po smrti matky ho vychovávali prarodiče ve Svinošicích. V letech 1907–1911 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slavistiku a srovnávací indoevropskou jazykovědu. Navštěvoval přednášky Františka Pastrnka, Emila Smetánky, Jiřího Polívky, Jana Máchala a Josefa Zubatého. Po studiích vyučoval v Praze na střední škole . V letech 1911–1915 byl sekretářem lexikografické a dialektologické komise ČAVU v Praze, v roce 1911 získal na FF UK doktorát filozofie . V roce 1915 byl vyslán na ruskou frontu. Přešel do ruského zajetí a stal se štábním kapitánem československých legií v Rusku a redaktorem tamních Československých listů. Významně ho ovlivnilo setkání s ruským slavistou, jazykovědcem a odborníkem na historickou dialektologii A. A. Šachmatovovem . Dne 11. května 1913 se v Praze oženil s Františkou Novákovou . S ní měl dvě dcery. Milenu Josefu Marii, provdanou Pavlincovou a Zoru, provdanou Kroupovou . V roce 1920 se na Univerzitě Karlově v Praze habilitoval prací Studie o vidu slovesném. V letech 1921–1959 působil na Masarykově univerzitě v Brně, zpočátku jako mimořádný, od roku 1927 řádný profesor mluvnice československého jazyka se zvláštním zřetelem k dialektologii. Na FF MU zastával funkci děkana . V roce 194...
Více od autora
William Trevor
William Trevor byl irský spisovatel, autor románů a povídek, ale také divadelních, rozhlasových a televizních her. Za svá díla získal třikrát Whitbreadovu cenu a pětkrát byl nominován na Man Bookerovu cenu. V roce 2002 byl oceněn Řádem britského impéria.
Více od autora
Teddy Wilson Trio
Teddy Wilson byl vlivný americký jazzový pianista a vůdčí osobnost vývoje swingové hudby. Wilson se narodil 24. listopadu 1912 v Austinu v Texasu a byl známý svým elegantním a sofistikovaným stylem hry. Významné uznání mu přinesla spolupráce s triem a kvartetem Bennyho Goodmana v polovině 30. let, v němž hrál také Gene Krupa na bicí a občas Lionel Hampton na vibrační kytaru. Tato mezirasová skupina byla průkopnická v době, kdy byla ve Spojených státech stále ještě rozšířená segregace.
Více od autora
Petra Trnková
Narozena 12. 5. 1976 v Kladně. Historička umění, vědecká pracovnice, kurátorka sbírky fotografií Oddělení dokumentace, vedoucí Centra pro výzkum fotografie.
Více od autora
Josef Träger
Josef Träger byl český divadelní kritik a teoretik, redaktor a scenárista. Narodil se v Praze v úřednické rodině. Začal studovat na reálném gymnáziu v pražské Křemencově ulici a pokračoval na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval v roce 1923. Následně byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor moderní filologie a dějiny moderních literatur, kterou absolvoval v roce 1929 a získal titul PhDr. Začal pracovat jako tajemník v nakladatelství Melantrich. Během vojenské služby působil nejdříve v Chomutově, později ve Vojenském vědeckém ústavu v Praze. Zde zůstal i po vojně až do roku 1933 jako knihovník a poté se vrátil do Melantrichu na funkci tajemníka ředitele a redaktor. Již v roce 1939 se stal ředitelem nakladatelství Melantrich a působil zde do roku 1947. Za války umožnil vydávání děl umělců židovského původu . Od roku 1948 byl dramaturgem Čs. statního filmu, od roku 1954 až do své smrti dramaturgem Studia kresleného, loutkového a dětského filmu . Po druhé světové válce redigoval Divadelní zápisník a později také Divadelní noviny . Na počátku 30. let 20. století patřil spolu s A. M. Píšou, Karlem Schulzem a Otakarem Mrkvičkou do okruhu kritiků spřízněných s avantgardou, ale nikoliv komunistických . Ve druhé polovině 30. let 20. století publikoval divadelní kritiky zvláště v deníku A-Zet a v Listech pro umění a kritiku a prosazoval zásadní změny ve vedení pražských oficiálních scén. Byl stoupencem divadla řízeného režisérskou osobností . Za války byl divadelním referentem v Českém slově, po válce ve Svobodném slově , od roku 1947 v deníku Práce, v roce 1952 v Literárních novinách a přispíval rovněž do dalších periodik. Používal šifry: t, R , dále také -Jtg-, jtg, t., T , tg, -er, -ger. V...
Více od autora
Johan Troïanowski
Francouzský výtvarník, ilustrátor, spisovatel, autor grafických románů a komiksů. Pořadatel workshopů pro děti.
Více od autora
Iva Trhoňová
Iva Trhoňová sama sebe neřadí ke spisovatelům, ale říká o sobě, že je pečící manželka, matka a babička. S domácím pečivem začala kdysi dávno kvůli úspoře, později se nutnost přetavila v zálibu a celoživotní koníček, na který nedá dopustit. Vyzkoušené i vlastní recepty, postřehy a postupy vkládá na své stránky Pekárnománie, podle kterých byla pojmenovaná její první kniha - Pekárnománie , kterou napsala spolu s R.Hrevušovou v r. 2011. Protože se I. Trhoňová stále zajímá o nové postupy v pečení, zkouší nové kombinace surovin a tak vznikají nové recepty, mohla vydat další knihu, Ruce v mouce, ve které obsáhla pečení nejen s droždím, ale i žitným kvasem. Svoje texty a recepty sepisuje s upřímným přáním, aby se lidem pečení líbilo, bavilo je a povedlo se jim - začátečníkům i těm pokročilým.
Více od autora
Boris Trnka
Narozen 14.5.1926 v Praze, zemřel 14.3.2007. Původním povoláním lesník, později publicista, prozaik.
Více od autora
Bogdan Trojak
Narozen 23. 3. 1975 v Českém Těšíně. Polsko-český básník, publicista a překladatel z polštiny. Zakladatel časopisu Weles a šéfredaktor kulturního magazínu Neon a internetového časopisu Lumír. Autor knihy veršů, pohádek a loutkohry a dobrodružné beletrie pro děti. Majitel vinařství a pěstitel vína.
Více od autora
Vladimir Grigor'jevič Truchanovskij
Ruský historik, autor životopisů významných politiků a publikací o britsko-sovětských vztazích.
Více od autora
Štěchovický Trampgrass
Více od autora
S. K Tremayne
Tom Knox je spisovatelský pseudonym používaný britským autorem Seanem Thomas. Narodil se v Devonu a momentálně žije se dvěma dcerami v Londýně. Jeho první thriller Ledové sestry byl nominovaný na Goodreaders Choice Award v katergorii Horor roku 2015 a umístil se na prvním místě žebříčku bestsellerů Sunday Times. Je pravidelným přispěvatelem do novin a časopisů po celém světě.
Více od autora
Petr Tröster
Prof. JUDr. Petr Tröster, CSc., nar. 9. 3. 1939, je profesorem pracovního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na obor práva sociálního zabezpečení.
Více od autora
Pavel Trost
Narozen 3.10.1907 ve Šternberku na Moravě, zemřel 6.1.1987 v Praze. PhDr., DrSc., profesor srovnávacího jazykozpytu indoevropské a baltské filologie, stati v odborném tisku.
Více od autora
Paul Tremblay
Americký autor knih žánru fantasy a horror. Původně vystudoval matematiku.
Více od autora
Michal Trčka
Vysokoškolský učitel, filozof, politolog, zaměřuje se na sociální, morální a politickou filozofii, kritické teorie a na sociální etiku, práce z oboru.
Více od autora
Marie Trkanová
Narozena 5. 12. 1893 ve Vídni , zemřela 4. 3. 1974 v Brně. Redaktorka Lidových novin, literární publicistka a přispěvatelka do rubriky pro mládež, též publikace z oboru hudby.
Více od autora
Jurij Valentinovič Trifonov
Jurij Valentinovič Trifonov byl ruský sovětský prozaik, básník, redaktor, mistr \"mětské\" prózy, jedna z hlavních osobností literatury 60. a 70. let 20. století. Psal o říjnové revoluci, občanské válce a stalinských represích jako o příčině současných deformací lidských vztahů a společnosti. Vyjádřil problematiku mravní volby v atmosféře konformismu 60. a 70. let, zachytil složitou psychologii městského člověka.
Více od autora
Josef Trtílek
Josef Trtílek byl český vysokoškolský pedagog a bývalý děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Zabýval se zejména analytickou chemií a didaktikou chemie. Josef Trtílek vystudoval chemii, matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a v roce 1932 zde získal titul RNDr. Během studia absolvoval studijní cesty do Paříže a do Vídně. V letech 1933–1935 působil jako asistent v Ústavu analytické chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity u profesora Jana Václava Dubského a v letech 1935–1938 byl zaměstnán jako asistent na Ústavu experimentální patologie Lékařské fakulty Univerzity Komenského, kde se také v roce 1938 habilitoval. Během války byl nasazen na nucené práce v táboře v Račicích. Od roku 1945 působil opět na Přírodovědecké fakulta Masarykovy univerzity a v roce 1948 zde byl jmenován profesorem. Po roce 1948 přešel na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity a v letech 1948–1950, 1952–1953 a 1964–1965 byl jejím děkanem. Je autorem 150 odborných publikací. Jeho vědecká činnost se soustředila zejména na analytickou chemii a především na využitím organických činidel. Sestavit metodu ke stanovení množství stopového jódu, která se nazývá jako Trtílkova metoda. Tato metoda se využívala při léčení endemických poruch funkce štítné žlázy. Byl také autorem několika učebnic chemie pro základní školy a učebnic chemie pro studenty učitelství. Medaile Za zásluhy o výstavbu Hanušova medaile Stříbrná medaile UJEP Zlatá medaile UJEP Byl členem Moravské přírodovědecké společnosti a Československé společnosti chemické.
Více od autora
Jaromír Trejbal
Narozen roku 1905 v Lounech, zemřel roku 1995. Kuchař, autor kuchařek, osobní kuchař Vlasty Buriana.
Více od autora
Jana Trhlíková
Narozena 9. 9. 1964 v Praze. Ing. ekonomie, Bc., socioložka, autorka prací o nezaměstnanosti, vzdělávání a kariérovém poradenství. Též autorka povídek.
Více od autora
Georg Stefan Troller
Spisovatel, televizní novinář, scenárista, režisér a dokumentarista . Narodil se ve Vídni. Jako 17-letý musel emigrovat, nejdříve do Francie, potom do USA. Jen co tam přicestoval, poslali ho zpět do Evropy, tentokrát jako vojáka. Potom pracoval v redakci "Neue Zeitung". Studoval anglistiku a divadelní vědu. Pak se stal rozhlasovým korespondentem a v roce 1962 převzal německý "Pariser Journal". Z prvního manželství s anglickou novinářkou Davin Hughes má dceru Fenn.
Více od autora
Emil Trojan
Narozen 26. května 1947 v Pastvinách. Rodiče pracovali v koloniálním obchodu v obci, později jako dělníci ve dřevozpracující továrně "Lyra" v Lichkově. Pochází ze tří dětí základní školní docházku absolvoval ve dvoutřídní škole v Pastvinách, od šesté do deváté třídy pak v Klášterci nad Orlicí. V první polovině šedesátých let navštěvoval Odborné učiliště v Pardubicích, kde do r.1972 pracoval jako provozní chemik ve VCHZ Pardubice-Semtín v provozech na Výrobu výbušnin v roce 1972 se přestěhoval do Těchonína, kde začal pracovat ve Vojenském výzkumném a doškolovacím ústavu VLA-JEP Hradec Králové. Po dobu dvaceti let zde zastával funkci vedoucího technika sekce na výzkum infekčních aerosolů v současné době pracuje jako chemický laborant a ekonom Vojenské stavební a ubytovací správy Pardubice v Provozním středisku v Těchoníně otec čtyř dětí zájmy: turistika, cestování, novodobá vojenská historie v letech 1933-1945 se zaměřením na pohraniční opevnění budované v letech 1936-1938 autor knih: Betonová hranice I.; Betonová hranice II.; Pastviny. Historie a současnost; Tak přísahali
Více od autora
Eberhard Trumler
Eberhard Trumler byl rakouský etolog . On je považován za nestora z Canine v Německu. . V roce 1969 založil spolu s jinými, podle Konrada Lorenze a Irenaeus Eibl-Eibesfeldt asociaci pro výzkum Pet eV 1979, a pak další projekt: Pet Wolfswinkel Biologickou stanici v severním Westerwaldu.
Více od autora
Bohumil Trita
Narozen 23. 10. 1919, zemřel 29. 3. 1979 v Praze. Malíř, průmyslový výtvarník, knižní grafik, spoluautor publikace o Emě Destinové.
Více od autora
Antonín Truhlář
Antonín Truhlář byl český středoškolský profesor, literární historik a klasický filolog. Od roku 1873 vyučoval na českých gymnáziích, v roce 1901 se stal ředitelem pražského akademického gymnázia. Ve vědecké práci se zaměřil zejména na shromažďování, překlady, publikaci a popularizaci děl latinsky píšících českých spisovatelů humanistického směru . Navštěvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a Hradci Králové, poté vystudoval pražskou filosofickou fakultu. V letech 1873–4 suploval na gymnáziu v Litomyšli. V roce 1874 si doplnil zkoušku z klasické filologie, což mu umožnilo stát se řádným učitelem. Zhruba rok vyučoval na gymnáziu v Domažlicích, načež nastoupil na jičínské gymnázium vedené Františkem Lepařem. Od roku 1883 byl profesorem pražského akademického gymnázia, v roce 1901 byl jmenován jeho ředitelem. Ve volném čase se zaměřil na literární historii, zejména české spisovatele humanistického směru ze 16. století. Velké úsilí i finanční prostředky věnoval na shromažďování starých, většinou latinsky psaných knih. Získané literární památky pak kompletoval a kriticky zpracovával. Jeho snahou bylo, oživovat památku na dávno zemřelé autory. Pro svou generaci tak znovu objevil například prvního českého filologa Zikmunda z Jelení nebo zapomenutých 35 básníků, kteří latinsky opěvovali zemřelého Veleslavína. Truhlář byl známý především v odborných kruzích. Ocenil jej Josef Svatopluk Machar , k jeho přátelům patřili Zikmund Winter a Alois Jirásek. Za vědeckou práci byl oceněn mimořádným členstvím v Královské české společnosti nauk , řádným členstvím v České akademii a funkcí tajemníka III. třídy České akademie . Přispíval do Ottova slovníku naučného , kde zpracoval například souhrnný přehled české literatury v hesle Čechy. Podílel se i na německy psané encyklopedii Die österreichisch-un...
Více od autora
Alena Trnková
Narozena 14. 3. 1937 v Praze, zemřela v roce 2015. Promovaná filoložka, asistentka katedry češtiny, autorka učebnic češtiny pro cizince.
Více od autora
Zuzana Trnková
Narozena roku 1979 ve Vsetíně. Mgr., historička umění, kurátorka sbírky výtvarného umění a muzejní edukátorka Muzeum Vysočiny Pelhřimov.
Více od autora
Zdeněk Treybal
Narozen 29.11.1915 v Rakonvíce, zemřel 27.1.1986 v Praze. Automobilový závodník, příručky pro motoristy autor příruček pro motoristy, fotograf a propagační grafik v oblasti motorismu..
Více od autora
Wilhelm Treue
Více od autora
Viktor Trkal
Viktor Trkal byl český fyzik a poslední generální tajemník České akademie věd a umění. Narodil se 14. srpna 1888 v Ostřetíně u Pardubic. Roku 1906 složil maturitu na klasickém gymnáziu ve Vysokém Mýtě; poté se zapsal ke studiu matematiky a fyziky na Karlově Univerzitě v Praze. Jeho nadání mu umožnilo dosáhnout doktorátu již v roce 1911. Po dobu tří let působil jako učitel na reálném gymnáziu v Praze 7 a na Českoslovanské obchodní akademii v Resslově ulici. Po začátku 1. světové války byl mobilizován a účastnil se bojů na ruské frontě. Byl dvakrát zraněn, v roce 1915 padl do zajetí a deportován do zajateckého tábora. Podařilo se mu však obrátit se dopisem na profesora fyziky na univerzitě v Petrohradu Oresta Chvolsona; díky jeho doporučení se ještě během války mohl stát asistentem ve fyzikálním ústavu na nově založené univerzitě v Permu. V listopadu 1918 zde obhájil svoji habilitační práci. Do Prahy se vrátil počátkem roku 1919 a nastoupil na místo asistenta v Ústavu pro teoretickou fyziku Univerzity Karlovy u profesora Závišky. Roku 1920 působil jako asistent na univerzitě v Leydenu, u profesora P. Ehrenfesta a H. Lorentze, kde se věnoval kvantové a vlnové mechanice. V lednu 1921 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy; roku 1922 zde byl jmenován profesorem. V letech 1937-1938 a pak po znovuobnovení českých vysokých škol v roce 1945 byl děkanem fakulty. Od roku 1939 zastával Trkal funkci tajemníka České akademie věd a umění, od roku 1942 do roku 1952 pak jejího generálního tajemníka mj. v době, kdy prezidentem ČAVU byl Zdeněk Nejedlý. Po skončení 2. světové války se dostal do konfliktu s J. Heyrovským, kterého obvinil z kolaborace s nacisty. Později se aktivně zasadil mj. o vznik Ústavu pro nukleární fyziku ČAVU, pozdější Laboratoře pro nukleární fyziku ČSAV. Po založení ČSAV se však nestal jejím členem, protože po Únoru 1948 upadl do nepřízně některých činitelů komunistického režimu. V...
Více od autora
The Oscar Peterson Trio
The Oscar Peterson Trio byla proslulá jazzová skupina vedená legendárním kanadským pianistou Oscarem Petersonem, který se díky svým virtuózním schopnostem a plodné tvorbě stal jedním z nejslavnějších jazzových hudebníků 20. století. Formát tria umožnil Petersonovi naplno prozkoumat hru na klavír a jeho spoluhráči mu poskytli rytmický a harmonický základ, který doplňoval jeho komplexní, swingující styl. V různých inkarnacích tria působili někteří z nejlepších baskytaristů a bubeníků té doby, například Ray Brown, Herb Ellis, Ed Thigpen a Niels-Henning Ørsted Pedersen.
Více od autora
Renée Trébuchon
Více od autora
Pierre Trocheris
Více od autora
Pavel Trávník
Narozen 28.3.1947 v Brně. MUDr., vysokoškolský pedagog, histolog, odborné práce též z embryologie a morfologie.
Více od autora