Výpis všech autorů

Jaroslav Holoubek

Jaroslav Holoubek byl český básník, prozaik, novinář, překladatel a pedagog, nositel Evropské medaile Franze Kafky za literaturu. Jaroslav Holoubek se narodil v rolnické rodině v Nové Vsi u Chotěboře na Českomoravské Vysočině. Po maturitě na Střední všeobecné vzdělávací škole v Chotěboři v roce 1963 pracoval následující rok v jihlavském okresním archivu. Potom odešel studovat do Prahy na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity obor archivnictví. Zde však studium nedokončil a přešel na fakultu sociálních věd a publicistiky, které úspěšně absolvoval. Od ukončení studií v roce 1974 pracoval jako novinář v Mladé frontě. V roce 1981 získal titul doktora filozofie. Z Mladé fronty přešel v roce 1987 do redakce časopisu Kmen , později krátce působil i v jeho nástupci – Tvaru. V roce 1991 se stal šéfredaktorem filmového časopisu Premiéra. V následujících letech pracoval nejprve jako redaktor a potom jako šéfredaktor deníku Blesk. Dva roky pracoval také jako šéfredaktor Nedělního Blesku. Po roce 1996 působil v redakci deníku Večerní Praha a týdeníku Story. Mezi lety 2002 a 2012 pracoval jako manažer agentury Art Press Image, šéfredaktor časopisu Elixír, zástupce šéfredaktora týdeníku Pestrý svět, šéfredaktor odborných časopisů Hotel Revue a Gastro Magazín, a spolupracoval také s redakcí časopisu Asociace hotelů a restaurací ČR. Od roku 2006 působil také na Vysoké škole hotelové v Praze jako pedagog. Byl až do smrti členem asociace novinářů a publicistů píšících o cestovním ruchu Czech Travel Press. Je po něm pojmenovaná novinářská Cena Jaroslava Holoubka udělovaná každoročně za originalitu. Byl dvakrát ženatý. V prvním manželství se mu narodili dva synové, ve druhém pak syn a dcera. 6. listopadu 2016 ve věku 70 let podlehl Jaroslav Holoubek v pražské nemocnici následkům poranění hlavy, které utrpěl po pádu. Básně a povídky Jaroslava Holoubka poprvé vyšly v první polovině 60. let v havlíčkobrodském časo...

Helen Hardt

Americká spisovatelka historické, erotické a romantické beletrie. Právnička.

Franz Herre

Franz Herre je německý historik a publicista. Je autorem množství populárních knih zabývajících se především dějinami Rakouska a Německa. Franz Herre vystudoval historii na Mnichovské univerzitě a dlouhá léta pracoval jako novinář. V letech 1962–1981 působil jako šéfredaktor v Kolíně nad Rýnem.

Dirk Husemann

Jako vědecký žurnalista a archeolog provádí archeologický průzkum dějin. Studoval dějiny pravěku a starověku, klasickou archeologii a etnologii v Münsteru. Píše reportáže a literaturu faktu, například o nejstarším městě na světě v Sýrii, posledních záhadách Stonehenge nebo o stravovacích návycích ve vazbě na doping na antických olympijských hrách.

Brigitte Hamann

Brigitte Hamannová byla rakouská spisovatelka a historička. Zabývala se především historií habsbursko-lotrinské dynastie v 19. a 20. století. Narodila se jako Brigitte Deitert v Essenu v Německu. Vystudovala germanistiku a historii v Münsteru a ve Vídni. Po studiích pracovala jako novinářka v Essenu. V roce 1965 se provdala za historika a univerzitního profesora Günthera Hamanna , přestěhovala se do Vídně a přijala rakouské občanství. Pracovala na Univerzitě ve Vídni, kde v roce 1978 získala titul Ph.D. za práci věnovanou korunnímu princi Rudolfovi, kterou také knižně publikovala. Po úspěchu její první knihy následovaly další věnované především osobnostem rakouských a německých dějin 19. a 20. století. Za svou práci byla mnohokrát oceněna a její knihy byly přeloženy do několika jazyků.

Božena Homolková

Narozena 23. 10. 1937. Pedagožka, spoluautorka učebnic německého jazyka.

Billie Holiday

Billie Holiday , narozená 7. dubna 1915 jako Eleanora Faganová, byla americká jazzová a swingová zpěvačka, jejíž kariéra trvala téměř tři desetiletí.

Wim Hof

Wim Hof , známý jako the Iceman, je Nizozemec, který se věnuje extrémním sportům a je známý svou odolností na extrémní chlad, je držitelem několika rekordů v této oblasti. Pojednává o něm kniha Co tě nezabije: Jak ledová voda, extrémní nadmořská výška a okolní podmínky obnoví naši zašlou sílu od Scotta Carneye. Je vynálezcem tzv. Wim Hofovy metody , která spočívá převážně v dechových cvičeních, meditaci a otužování ledovou vodou a má vést mj. k zlepšení odolnosti na chlad a celkové imunity. Některá Wim Hofova tvrzení ohledně jeho metody jsou ovšem terčem kritiky a dle některých balancují na hranici šarlatánství. V České republice vzbudilo kontroverzi zejména jeho vystoupení na festivalu Colours of Ostrava 2022, kde zpochybnil moderní medicínské metody a naznačil, že jeho metoda může být efektivní např. i pro léčbu rakoviny. Wim Hof byl držitelem Guinnesova světového rekordu v nejrychleji zaběhnutém půlmaratonu bos na sněhu/ledu, který zaběhl s časem 02:16:34 v roce 2007 ve finském Oulu. Tento rekord překonal v roce v lednu 2021, padesátiletý otužilec a učitel duchovních nauk Josef Šálek z jihočeských Vodňan, který zaběhl půlmaraton na sněhu a v pětistupňovém mraze v čase jedna hodina, 36 minut a 21 vteřin. 11. září 2004 se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů v přímém styku celého těla s ledem s časem 1 hodina 8 minut, který získal při natáčení Guinness World Records: 50 let, 50 rekordů v Londýně. 4. února 2006 ho ale překonal Brazilec Gilberto da Silva Cruz s časem 1 hodina 9 minut při příležitosti natáčení Funniest Video Awards v Tokiu. K jeho nejznámějším činům patří například:

Richard Hooker

Hiester Richard Hornberger ml. byl americký spisovatel a chirurg, píšící pod pseudonymem Richard Hooker. Jeho nejznámějším dílem je román MASH založená na dramatických i zábavných zážitcích ze života chirurga během Korejské války. Napsal ji společně s W. C. Heinzem. Román se stal předlohou pro velmi úspěšný film MASH a o dva roky později pro stejnojmenný televizní seriál. Narodil se v Trentonu v New Jersey. Navštěvoval Bowdoin College v Brunswicku, kde také studium úspěšně zakončil a kde se také stal členem studentského spolku Beta Theta Pi. Poté odešel na Cornell Medical School do New Yorku. Po úspěšném ukončení školy byl povolán do války v Koreji a umístěn v 8055th MASH. Nebyli sice přímo na frontě, nicméně byli velmi blízko a blízkost bojů dosvědčoval i velký počet zraněných proudící do polní nemocnice. Mnoha zdejším lékařům zde bylo jen málo přes dvacet let a velmi často měli jen malé praktické chirurgické zkušenosti. Během bitev však dokázali ošetřit „až 1000 případů denně“. Podle vzpomínek Hornbergerových kolegů byla válka v Koreji silná, často ji popisovali jako peklo. Hornbergera popisovali jako výborného chirurga se skvělým smyslem pro humor. Ačkoliv Hornberger pojmenoval svůj stan „Bažina“ , stejně jako ve svém románu, byl politicky konzervativní. Po válce Hornberger pracoval na Ministerstvu pro záležitosti veteránů Spojených států amerických, poté odešel na soukromou praxi ve Waterwille v Maine. Nakonec se usadil v praxi na Broad Cove v Bremen v Maine. Jeho zkušenosti v 8055 MASH se staly základem pro budoucí román. Roku 1956 začal své vzpomínky vkládat do knihy. V šedesátých letech se setkal se svým bývalým kolegou z MASH a jeho manželkou , přičemž si večer u alkoholu vyprávěli příběhy z války. Hornberger později přiznal, že tento večer jej motivoval k dopsání rukopisu. Kniha byla odmítnuta několika vydavateli, proto začal spolupracovat se s...

Peter Høeg

Peter Høeg je v současnosti nejpřekládanější a nejčtenější dánský spisovatel. Narodil se v Kodani. V roce 1976 absolvoval prestižní kodaňské Frederiksberg Gymnasium. Poté vystudoval literaturu na Kodaňské universitě. Předtím, než se stal spisovatelem, prošel mnoha povoláními – od práce na lodi, přes závodní šermířství, až po balet. Své zkušenosti z těchto povolání často uplatňuje ve svých dílech. V současnosti žije se svou ženou a dvěma dcerami v Kodani. Svůj první román Představy o dvacátém století publikoval v roce 1988 a byl kritiky přijat velmi kladně. V následujících letech napsal soubor krátkých povídek Povídky jedné noci a čtyři romány, z nichž patrně vůbec nejznámější je kniha Cit slečny Smilly pro sníh. Tento román byl i zfilmován a v Česku uveden pod názvem Stopy ve sněhu.

Paul Hindemith

Paul Hindemith byl plodný německý skladatel, violista, houslista, pedagog a dirigent, který významně přispěl k hudbě 20. století. Hindemith se narodil 16. listopadu 1895 v Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem a měl velký vliv na vývoj moderní hudby. Jeho kariéra se protáhla přes bouřlivé období obou světových válek, během nichž sloužil v německé armádě, ale nadále komponoval.

Ondřej Hejma

Ondřej Hejma je český rockový hudebník a skladatel, dlouholetý frontman skupiny Žlutý pes. Působí i jako rozhlasový a televizní moderátor, publicista a překladatel. Od roku 1987 byl dopisovatelem agentury Associated Press v Československu a později přispíval i do českých médií. Napsal čtyři knihy, je znám i z televizních soutěží jako Chcete být milionářem? nebo Česko hledá Superstar. Po gymnáziu vystudoval filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po univerzitě krátce pracoval v reklamní agentuře a následně přešel do svobodného povolání jako tlumočník a překladatel. V roce 1987 se stal pražským zpravodajem agentury Associated Press. Pokrýval zejména klíčové chvíle sametové revoluce a základní období ekonomické transformace. Z agentury odešel v roce 2009 a nadále se věnuje hudbě i psaní. Je ženatý, jeho manželka Vladimíra Hejmová je lékařka. Mají dvě děti, staršího syna Jana a mladší dceru Terezu. Bydlí v Řevnicích u Prahy. Po maturitě v 60. letech začal účinkovat ve folkbluesové formaci Ivana Hlase Žízeň. Roku 1975 spoluzakládal reggae kapelu Yo Yo Band. V roce 1978 vzniká skupina Žlutý pes, se kterou Hejma koncertuje dodnes. Za tu dobu nahrála kapela celkem 11 alb, obsahujících několik rozhlasových evergreenů . V roce 1996 získala cenu Hudební akademie jako kapela roku. Souběžně se Žlutým psem účinkoval Hejma i v alternativním projektu L. L. Jetel s Radimem Hladíkem a Ernoušem Šedivým. Od roku 2016 hraje také v akustickém sdružení Marush. V sedmdesátých letech Hejma spolu se Štefanem Rybárem vydal cestopis Autostopem do Nepálu . V osmdesátých letech pracoval jako tlumočník, a pro Ústřední půjčovnu filmů opatřoval anglicky mluvené filmy českými titulky. Později se stal součástí samizdatové sítě filmových nadšenců, pro kterou ze zahraničí dovážené videokazety opatřoval amatérským rychlodabingem. Po revoluci byl činný jako moderátor televizní...

Milan Hein

Milan Hein je český divadelní publicista, herec, moderátor a divadelní podnikatel, bratr moderátorky Marty Skarlandtové-Heinové, majitel a provozovatel pražského Divadla Ungelt. Koncem 60. let studoval žurnalistiku na Karlově univerzitě, svá studia však nedokončil. v letech 1970 až 1973 pracoval jako herec v Divadle v Českém Těšíně. Od roku 1973 pak působil jako umělec ve svobodném povolání. Od roku 1984 spolupracoval na autorských divadelních představeních v pražské Redutě se svojí sestrou, moderátorkou a tlumočnicí Martou Skarlandtovou-Heinovou. S moderováním a konferováním začínal už v 60. letech, později spolupracoval při uvádění různých pořadů Československé televize. Během sametové revoluce působil v Československé televizi jako televizní reportér. Na počátku 90. let uváděl v České televizi pořad Nedělní ráno. V roce 1993 natočil televizní triptych rozprav s Milošem Kopeckým, nazvaný Co za to stálo... V roce 1994 vyšlo i knižně. Od roku 1995 je majitelem, dramaturgem a provozovatelem pražského Divadla Ungelt . Byl jednou z osobností, o které byl natočen v roce 2008 pořad 13. komnata České televize, kde otevřeně mluví kromě jiného o své sexuální orientaci. Dne 12. srpna 2016 u příležitosti svých 70. narozenin slavnostním obřadem stvrdil svůj osmiletý vztah s partnerem Martinem Šimkem.

Michal Horáček

Michal Horáček je český spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent, vystudovaný antropolog a spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna. Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 4. místě se ziskem 472 643 hlasů . Jeho otec Vladimír Horáček byl dramaturgem mnoha pražských divadel a překladatel , matka Eva Horáčková, rozená Heyrovská, psycholožka. Pradědeček Leopold Heyrovský byl profesor římského práva a rektor Univerzity Karlovy. Dědeček Leopold Heyrovský byl jeden z předsedů České společnosti entomologické, jeho prastrýc Jaroslav Heyrovský byl první Čech oceněný Nobelovou cenou. Získal ji v oboru chemie v roce 1959 za objev polarografie. Michal Horáček má i šlechtické předky, jeho prababička Klára Hanlová z Kirchtreu byla dcerou Karla šlechtice Hanla z Kirchtreu , mimo jiné okresního hejtmana v Kadani a poté i v Prachaticích, a praneteří Karla Boromejského sv. p. Hanla z Kirchtreu. Po maturitě v roce 1970 byl přijat na Fakultu sociálních věd a publicistiky UK , odkud byl na zásah Státní bezpečnosti vyloučen poté, co zfalšoval dobrozdání fakultního výboru SSM k žádosti o výjezdní doložku do USA. Živil se pak jako plavčík, umývač černého nádobí, skladník a posléze jako domácí dělník Výrobního podniku Svazu invalidů . Současně se věnoval sázkám, a to zejména na pražském dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Zájem o dostihy a studium chovu anglického plnokrevníka ho v polovině 70. let přivedly ke psaní pro zahraniční publikace; stal se korespondentem dostihových časopisů ve Velké Británii , Austrálii a v USA . Ocenění novinářskou cenou mu pomohlo k zisku stipendia na World Press Institute (Macalester ...

Marianna Holečková

Libor Hlaváček

Český klasický houslista a vedoucí orchestru.

Ladislav Hosák

Ladislav Hosák byl český historik a vysokoškolský pedagog. Po absolvování gymnázia ve Strážnici nastoupil v roce 1923 na Filosofickou fakultu University Karlovy ke studiu dějepisu a zeměpisu. Poté přestoupil na nově zřízenou Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po absolvování studií učil nejprve na gymnáziích v Příboře, Břeclavi a konečně od roku 1930 v Brně. V roce 1946 nastoupil na Pedagogickou fakultu University Palackého v Olomouci, kde v roce 1949 získal habilitaci a v roce 1963 byl jmenován profesorem československých dějin a historické vlastivědy. To bylo možné v uvolněnější atmosféře 60. let, nicméně na jmenování profesorem čekal Hosák poměrně dlouho, a dva měsíce před udělením profesury požádal o odchod do důchodu. Jeho nejvýznamnějším počinem bylo vydání Historického místopisu země Moravskoslezské . Další z místopisných děl vztahujících se k Moravě:

Jitka Horáčková

autorka a spoluautorka mnoha dietologických knih a pojednání

Jaromír Hanzlík

Ján Hrušovský

Ján Hrušovský byl slovenský spisovatel - prozaik, novinář a esejista. Narodil se v rodině advokáta a vzdělání získával v Martině a Revúci. Pracoval ve Slovenské bance v Novém Sadu jako účetní. V době 1. světové války se nacházel téměř celou dobu na frontě, po ukončení války pracoval v redakci Slovenského Východu v Košicích, později v Národných novinách v Martině. V roce 1920 odejel na roční studijní pobyt do Itálie, kde působil na velvyslanectví v Římě. Po návratu domů pokračoval v práci pro tisk - byl redaktorem Slovenského denníku v Bratislavě a později ttaké vykonával funkci jeho šéfredaktora. V době 2. světové války pracoval na Úřadu propagandy klerofašistického Slovenského státu, po osvobození nastoupil v roce 1946 do redakce časopisu Sloboda, kde pracoval až do roku 1956, kdy odešel do důchodu. Svoji literární kariéru začínal publikováním fejetonů, povídek a žánrových obrázků v různých periodikách. Psal povídky, romány, prozaická díla s autobiografickými prvky, ale také kratší prozaické útvary. Ve svých dílech se vrací k oběma světovým válkám a z potřeby vyrovnat se s jejich následky jak po psychické, tak i po morální a citové stránce. Věnoval se i dobrodružným a historickým románům, ve kterých se vracel k známým osobnostem, vázaným se svojí činností či životem ke Slovensku, a tato díla vydával nejprve na pokračování v různých časopisech, dokud vyšla i knižně jako ucelená díla - často přepracovaná a pod jinými názvy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Hrušovský na slovenské Wikipedii.

Ivo Hrubíšek

Publicista, autor publikací o cyklistice, popularizátor cyklo-turistiky.

Ivan Hrbek

Ivan Hrbek byl český orientalista, historik a překladatel z arabštiny. Ivan Hrbek se narodil jako syn československého legionáře a generála Jaroslava Hrbka. Vystudoval v letech 1945–1950 semitskou filologii a dějiny islámu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1953 působil jako vědecký pracovník Orientálního ústavu ČSAV a od roku 1961 přednášel externě dějiny Afriky na FF UK. Jako hostující profesor přednášel i na vysokých školách v Maroku, Ghaně, Senegalu, Německu a Velké Británii. K jeho nejvýznamnějším překladatelským počinům patří překlad Koránu, vydaný poprvé v roce 1972, opatřený úvodní studií, komentářem, poznámkami, bibliografií, rejstříkem, konkordancí, doslovem a vysvětlivkami o rozsahu 280 stran. Súry Koránu ve svém překladu seřadil podle chronologického sledu zjevení v jednotlivých obdobích. Překlad Ivana Hrbka je dodnes čtenářsky nejpoužívanějším překladem Koránu v češtině a je zároveň považován i za jeden z nejpřesnějších českých překladů svaté knihy muslimů. Působil také jako člen autorského kolektivu mezinárodního vědeckého výboru UNESCO, který vydával General History of Africa. Přispíval také do Encyclopaedia of Islam. Publikoval také množství prací o námořních objevitelích, válečných lodích a bitvách. Některé z nich napsal spolu se svým synem historikem Jaroslavem Hrbkem. V mládí Hrbek konvertoval k islámu a formálně přijal muslimské jméno Ahmed. V období druhé světové války přispíval do časopisu Hlas, vydávaného českými muslimy. V období 1945 až 1955 vykonával fakticky funkci předsedy Muslimské náboženské obce pro Československo. K jeho žákům patří například současný český arabista a afrikanista Luboš Kropáček.

František Holešovský

František Holešovský je český univerzitní profesor, v letech 2007 až 2015 děkan Fakulty výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem. Narodil se v rodině stavebního mistra. Po absolvování základní školy vystudoval Strojní průmyslovou školu v Brně . V roce 1971 nastoupil základní vojenskou službu v Janovicích nad Úhlavou. Po návratu do civilu pracoval v národním podniku Automobilové závody v Mladé Boleslavi, kde se na lince Škoda 100 vyučil automechanikem. V automobilce se posléze stal dispečerem nákladní dopravy. Odtud přešel do Pozemních staveb v Ústí nad Labem, podílel se na řadě staveb . Při zaměstnání v letech 1979 až 1985 vystudoval obor strojírenská technologie na Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze . Po ukončení studia byl osloven ředitelstvím Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Ústí nad Labem, aby zde vyučoval technické předměty. Od roku 1989 pracoval na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 1993 začal tvořit a následně úspěšně prosadil ve vedení pedagogické fakulty vizi technicko-manažerského studia na Katedře technické výchovy. Doktorské studium ukončil v roce 1997 na Technické univerzitě v Liberci . V roce 1998 založil Ústav techniky a řízení výroby a v listopadu téhož roku se stal jeho ředitelem. Od počátku studium vázal na průmyslové podniky – Krušnohorské strojírny, Desta, Ferox, Kolbenschmidt , AGC Teplice a Škoda Auto. Na základě habilitační práce získal v roce 2001 titul doc., který mu udělila Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. V roce 2006 se podílel také na vzniku Fakulty výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem. Nejdříve byl pověřen jejím řízením, v letech 2007 a 2011 byl dvakrát zvolen jejím děkanem. Na podzim 2007 úspěšně zakončil profes...

František Heřmánek

František Heřmánek je bývalý český fotbalista, útočník. S fotbalem začínal v SK Vysočany, v roce 1932 nastupoval ve slovenském týmu ŠK Martin. Poté přestoupil na Letnou do sešívaného dresu. V československé lize hrál za SK Slavia Praha a SK Pardubice. Nastoupil ve 145 ligových utkáních a dal 38 gólů. Se Slavií v letech 1934 a 1935 získal dvakrát mistrovský titul. Ve Středoevropském poháru nastoupil ve 3 utkáních. Za reprezentační B-tým nastoupil ve 2 utkáních, v Litvě a v Lotyšsku. V létě roku 1936 přestoupil z SK Slavia do SK Pardubice a podílel se na postupu týmu z divize českého venkova do 1. ligy. V Pardubicích hrál 1. ligu do roku 1944, poté přestoupil do AFK Chrudim. V poválečných letech ještě nastupoval za SK Pardubičky. V padesátých letech působil jako trenér u týmu TJ Transporta Chrudim.

Eva Horská

Narozena 10.12.1895 v Kladně. Spisovatelka a básnířka, autorka divadelních her.

Esther Hicks

Esther Hicks, rodným jménem Esther Weaver je americkou motivační řečnicí, autorkou knih a audio programů. Často je spojována s osobou známou jako Abraham. Spolu se svým zesnulým manželem Jerrym Hicksem napsala řadu knih, pořádala workshopy o Zákonu přitažlivosti pod hlavičkou Abraham Hicks Publications. Také se objevila v původní verzi filmu Tajemství z roku 2006. Její knihy, včetně série Zákon přitažlivosti, jsou podle Esther: „vytvořeny ze sdělení nefyzické entity, která je známa jako Abraham.“ Na seminářích Ester popisuje, co a jak dělá, když se napojuje na „nekonečnou inteligenci“. Narodila se jako Esther Weaver 5. března 1948 v Coalville v Utahu. Spolu se svou sestrami Jeanne a Rebeccou, vyrostla v Layton, Utah. Zde chodila do školy South Summit High School . Po ukončení studia se provdala za Richarda D. Geera, se kterým má dceru Tracy . Žili ve Fresnu, Kalifornie. Manželství skončilo 21. srpna 1980. Jedno z prvních zaměstnání Jerryho Hickse byla cirkusová akrobacie, kterou dělal 2 roky. Angažmá měl na Kubě. Od počátku roku 1948, pak 20 let, pracovat jako hudebník, MC a komik. Jerry Hicks zemřel 18. listopadu 2011, na rakovinu. Bylo mu 85 let. Jejím druhým manželem byl Jerry Hicks, distributor Amway. Seznámili se v roce 1976, při prezentaci Amway, kterou vedl Jerry Hicks ve Fresnu. Později spolu pracovali jako upline a distributor . Svatbu měli 3. září 1980 v Clark County, Nevada. V knihách a dílech Esther se objevuje osoba jménem Abraham. Esther jej nazývá „nekonečnou inteligencí“ a Jerry pak „nejčistší formou lásky, jakou kdy zažil“. Její učení, která jsou známá jako „Učení Abrahama-Hicksových“ jsou založena na těchto zkušenostech. Mezi základní zásady učení patří to, kde se říká, že lidé vytvářejí svou vlastní realitu prostřednictvím své pozornosti a zamě...

Emil Hakl

Emil Hakl, vlastním jménem Jan Beneš , je český spisovatel. Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor tvorba textu, později ještě dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Od roku 1981 pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník čerpací stanice a zvukař. V letech 1996–2000 se živil jako textař v řadě reklamních agentur, v roce 2001 jako redaktor literárního čtrnáctideníku Tvar. V současné době se živí jako novinář v týdeníku Instinkt. Žije v Praze. V 80. letech 20. století se věnoval psaní veršů, dramatizaci literárních předloh a jejich realizaci v amatérských divadelních formacích. Je jedním ze zakládajících členů volného literárního sdružení Moderní analfabet . Těžištěm aktivity sdružení bylo pravidelné autorské čtení v pražských i mimopražských klubech. Na něj později navázala autorská čtení v Literárním klubu 8. Spolupracoval také s literárním Pant klubem. Časopisecky publikoval v Iniciálách, ve Tvaru, v Literárních novinách, v Aluzi, v Salonu, v magazínu Hospodářských novin, v Týdnu a v internetovém časopise Dobrá adresa. Je zastoupen v knižním výboru Anthologie de la poésie tchéque contemporaine 1945–2000 a v dalších sbornících. Pod vlastním jménem vystupuje v některých dílech svého kolegy Václava Kahudy, např. v novele Technologie dubnového večera. Chodil s hudebnicí Evou Turnovou, jejich vztah pak románově zpracoval v knize Intimní schránka Sabriny Black. Podle novely O rodičích a dětech natočil režisér Vladimír Michálek stejnojmenný film .

Emil Hadač

Emil Hadač byl český geobotanik a ekolog. V roce 1994 byl oceněn Cenou ministra životního prostředí „za celoživotní dílo v ekologii a botanice“.

Dušan Hamšík

Dušan Hamšík byl český novinář, spisovatel a scenárista. Jako novinář působil v redakcích řady periodik – Mladá fronta, Květy , Obrana lidu , Čs.voják . Po roce 1968 mu režim znemožnil oficiálně publikovat, proto své texty vydával pod jinými jmény nebo pracoval anonymně. Pod jménem Jaroslava Dietla zpracoval vzpomínky fotbalisty Ivo Viktora Můj dres číslo 1 , pod jménem Jaroslava Vokřála napsal doslovy ke knihám Oty Pavla. Anonymně spolupracoval s Karlem Kachyňou na scénářích televizních inscenací Zlatí úhoři, Velký případ malého detektiva, seriálu Vlak dětství a naděje a filmech Smrt krásných srnců a Oznamuje se láskám vašim. Jeho knižní prvotinou Začátek je v Jáchymově s budovatelským nadšením popisuje těžbu uranu v Jáchymově a stavbu pokusného jaderného reaktoru v Řeži u Prahy. Další knihu O zuřivém reportéru E. E. Kischovi napsal společně s Alexejem Kusákem. Knihu Bomba pro Heydricha vytvořil společně s novinářem Jiřím Pražákem. Další texty již zpracoval samostatně – Oběd s Adenauerem , Génius průměrnosti , Spisovatelé a moc , Havárie na sklonku dne . Až posmrtně, v roce 1986, pak vyšla kniha Druhý muž třetí říše o Heinrichu Himmlerovi. Od května 1978 jako kandidát tajné spolupráce a od července téhož roku až do konce svého života působil rovněž jako agent komunistické StB, krycí jméno Chrudimský. Svůj život v roce 1985 ukončil sám, když spáchal sebevraždu předávkováním léky.

Božena Hostašová

Autorka kuchařské knihy.

Bohumír Hlava

Narozen 2.3.1927, zemřel 13.5.1997. Český zemědělský odborník v oblasti tropického a subtropického zemědělství, spoluautor spisu o vitamínech.

Andrej Halada

Český novinář a publicista, v 90. letech pracoval v redakci Mladého světa jako vedoucí kulturní rubriky, v letech 2000-2008 byl editorem týdeníku Reflex. V současnosti pracuje v televizi Public. Věnuje se oblasti kultury, historie, životního stylu, sportu. Je autorem cyklistického a golfového průvodce po Česku, napsal také dvě knihy o českém filmu. "Kolo můj život obohacuje, golf ho zpestřuje", říká.

Alex Haley

Alexander Murray Palmer Haley publikující pod jménem Alex Haley byl americký spisovatel a novinář, jeden z nejúspěšnějších černošských spisovatelů v USA. Proslul zejména svou ságou o dějinách jednoho černošského rodu Roots , podle níž vznikl i úspěšný televizní seriál, a za níž získal Pulitzerovu cenu . Kniha i seriál rozpoutaly v USA novou vlnu diskusí o otrokářské minulosti a rasismu. Jako novinář pracoval pro časopisy Reader's Digest, Saturday Evening Post a Playboy, pro nějž připravil v 60. letech sérii slavných rozhovorů . Byl spoluautorem autobiografie černošského aktivisty Malcolma X.

Věra Hartmannová

Česká lingvistka, práce z oboru českého jazyka.

Susie Hodge

Susie Hodge je britská autorka, komentátorka a umělkyně, která napsala přes 100 knih a řadu článků a webových zdrojů pro děti a dospělé na témata jako umění, historie umění, umělecké techniky, historie, design, věda, náboženství a biografie. Je garantem Královské společnosti pro umění . Pořádá workshopy a semináře pro různé tvůrčí instituce a objevuje se též v televizních a rozhlasových dokumentech na téma umění a historie. Vystudovala magisterské studium historie umění na Univerzitě v Londýně. Jakožto zkušená učitelka, lektorka a řečnice přednášela na různých institucích na rozličná témata jako např. umění strověkého Egypta, moderní umění, impresionismus, anglická krajinomalba či módní design. Žije ve Westcliff-on-Sea.

Staří Zavináči Mourka Haffana

Stanislav Horák

Narozen 22. 3. 1906 v Turnově, zemřel 2001. Profesor deskriptivní geometrie, učebnice a spisy z oboru matematických věd.

Sarí Harrar

Americká spisovatelka a editorka zabývající se oblastí zdravotnictví.

Robert Holman

Robert Holman je český ekonom-finančník a pedagog, bývalý vrchní ředitel České národní banky a od roku 2005 do roku 2011 člen její bankovní rady. Působil či působí jako poradce řady politiků a taktéž jako vysokoškolský pedagog. V roce 1997 byl jmenován profesorem ekonomické teorie. Od roku 1984 působí na katedře ekonomických teorií na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, v současné době přednáší předmět Dějiny ekonomického myšlení. Je autorem učebnice Ekonomie a řady dalších vysokoškolských učebnic. Od prosince 2002 do listopadu 2004 byl ředitelem české pobočky poradenské společnosti Efficient Investments.

Petr P Hájek

Narozen 23. 10. 1951 v Praze. Novinář a spisovatel, zakladatel a krátce šéfredaktor týdeníku Reflex, bývalý tiskový mluvčí Václava Klause, později zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta ČR pro oblast komunikace a kultury. Zakladatel nakladatelství Česká citadela

Otakar Hostinský

Otakar Hostinský byl český estetik, teoretik hudby a divadla a profesor pražské univerzity, který se řadil k českému realistickému hnutí. Narodil se v rodině Václava Hostinského , správce hospodářství a cukrovaru hraběnky Vilemíny Kinské v Martiněvsi na statku čp. 1, a jeho manželky Františky, rozené Maux. Rodina se později přestěhovala do Prahy. Otakar navštěvoval do roku 1855 školu v Heřmanově Městci, dále u piaristů a po maturitě na piaristickém gymnáziu na Novém Městě v Praze od roku 1865 studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze práva, po roce přestoupil na filozofickou fakultu a studia dovršil ročním pobytem na univerzitě v Mnichově. Roku 1869 obhájil doktorát filosofie a přispíval jako kritik do různých časopisů. Byl vychovatelem ve šlechtických rodinách, od roku 1877 přednášel estetiku a dějiny umění na pražské Akademii výtvarných umění, na Uměleckoprůmyslové škole a na pražské konzervatoři. Roku 1877 se na Karlo-Ferdinandově univerzitě habilitoval pro obor dějiny a estetika hudby spisem Die Lehre von den musikalischen Klängen . Roku 1883 byl na její filozofické fakultě jmenován mimořádným, roku 1892 řádným profesorem estetiky. Jeho zásluhy ve vědních oborech estetika a hudební věda byly oceněny volbou do Královské české společnosti nauk , řádným členem České akademie věd a umění se stal 7. prosince 1902 .. 24. listopadu roku 1883 se v Praze oženil se Zdenkou Quisovou . Z jejich čtyř synů se proslavil nejstarší Bohuslav jako matematik a fyzik. Mladší Karel a Viktor zemřeli v dětském věku, nejmladší byl Jiří Otakar . Hostinský byl silně ovlivněn Herbartem, positivismem a v hudbě zejména Richardem Wagnerem. Už v roce 1868 navštívil premiéru Wagnerových Mistrů pěvců v Mnichově, kde se také seznámil s Bedřichem Smetanou a stal se jeho nadšeným obdiv...

Miroslav Hrabica

Ing. Miroslav Hrabica je známý autor knih o zdraví a lidském hledání. Civilním povoláním, které opustil před sedmi lety, byl projektant – statik. Žije ve Zlíně. Kromě psaní knih, z nichž nejznámější jsou „Co nám tělo říká“ , „Prvky, vitaminy a byliny trochu jinak“, „Dar zdraví“ a „Tobě“, nabízí pomocnou ruku nemocným lidem. Snaží se je navést hlavně k odhalení a přiznání si chyb v jednání i k pochopení přínosu onemocnění - a tím zároveň poměrně rychle ke zdraví i k duchovnímu zušlechtění. Na přednáškách směruje posluchače k pokornému a zároveň aktivnímu vnímání nemocí i problémů a k laskavému pohledu na život, lidi a svět. Nejprve slovy pohladit, otevřít a vyčistit duši trpícího, pak přidat trochu bylin, rad a cviků a závěrem předat nemocnému teplo a lásku rukama – asi tak probíhá jeho služba nemocným.

Michal Hvorecký

Michal Hvorecký je slovenský spisovatel a publicista. Michal Hvorecký vyrostl v rodné Bratislavě. V 11 letech nastoupil na Gymnázium na Grösslingově ulici . Navštěvoval matematickou třídu. Zajímavostí je, že se jednalo o studijní program po vzoru osmiletých gymnázií, která ovšem v tehdejším Československu oficiálně neexistovala. Vystudoval estetiku na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře a v roce 2004 absolvoval semestr kreativního psaní na Univerzitě v Iowa City v USA. Dlouho působil na volné noze a prošel řadou profesí. Pracoval kromě jiného i dva roky na výletní lodi na Dunaji . V letech 2000–2003 spoluorganizoval v Bratislavě hudební festival Wilsonic. Od roku 2014 pracuje v bratislavském Goetheho institutu. Je ženatý a má dvě děti. Jeho bratr Juraj pracuje ve Filozofickém ústavu AV ČR. Otec Jozef Hvorecký je profesorem v oboru ekonomie, věnuje se informatice, managementu a uplatnění počítačových technologií ve vzdělávání. O ohlasu jeho děl v zahraničí svědčí rovněž autorská stipendia ve Vídni , Berlíně , Mnichově a USA . Pravidelně publikuje v řadě deníků a časopisů na Slovensku i v České republice. Z angličtiny přeložil román Ambient amerického spisovatele Jacka Womacka, z němčiny knihu Americký císař od Martina Pollacka. Vliv na jeho počáteční tvorbu mělo i přátelství s českým spisovatelem Egonem Bondym, se kterým se seznámil Hvorecký v roce 1994 v Bratislavě, kam se Bondy přestěhoval na protest proti rozdělení Československa. Na počátku byl také spojován se stylem kyberpunku.

Mark Haddon

Mark Haddon vystudoval Angličtinu na Merton College v Oxfordu. Svou literární kariéru začal již na na konci 80. let 20. století, kdy vydal několik dětských knih. V roce 2003 mu vyšel první román pro dospělé Podivný případ se psem, za který byl oceněn několika prestižními cenami, mimo jiné Whitbreadovou cenou. Dnes je uznávaným scénáristou, ilustrátorem a autorem knížek pro dospělé i pro děti. Žije v Oxfordu.

Lucie Hlavinková

Lucie Hlavinková se narodila a celý život žije v Brně. Studovala na gymnáziu Slovanské náměstí a poté na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity obor historie - religionistika. V roce 2010 ukončila doktorské studium religionistiky, věnuje se učení a psaní, v roce 2015 vyhrála literární soutěž "Hledá se autor bestseleru" nakladatelství Fragment se sci-fi povídkou "Seance", v roce 2016 pak vyhrála literární soutěž Albatrosu s příběhem pro děti "Projekt pes - ten můj". Svůj první příběh napsala Lucie v šesti letech, dobrodružství pejska Bobíka vycházela po celé prázdniny v několika pokračováních . V té době v ní uzrálo přesvědčení, že se stane spisovatelkou, "až bude velká"...

Khaled Hosseini

Khaled Hosseini je americký prozaik a lékař afghánského původu. Hosseiniho románová prvotina z roku 2003, Lovec draků, vydaná v několika desítkách světových jazyků, se svými více než 10 miliony prodanými výtisky řadí mezi světové bestsellery. Jeho druhý román, Tisíce planoucích sluncí, z roku 2007, patří mezi nejprodávanější románové tituly ve Velké Británii . Hosseini se narodil v afghánském Kábulu v rodině zaměstnance afghánského ministerstva zahraničí. V roce 1970 se rodina stěhuje do íránského Teheránu, kde Hosseiniho otec získává práci na afghánském velvyslanectví. V roce 1973 následuje návrat do Kábulu, v červenci téhož roku přichází na svět Hosseiniho mladší bratr. V roce 1974 se rodina stěhuje do Paříže, nového působiště Hosseiniho otce. Zde se rodina rozhodne zůstat, neboť v Afghánistánu se mezitím chopí moci Lidově-demokratická strana Afghánistánu, vyznávající komunistickou ideologii. V roce 1980 rodina nalézá azyl v USA a usazuje se v kalifornském Fremontu. Středoškolská a univerzitní studia, jež absolvoval v San Jose a San Diegu, zakončil roku 1993 doktorátem medicíny, po jehož obdržení se věnuje lékařské praxi. Současným bydlištěm Hosseiniho, jeho ženy Royi a jejich dvou dětí je severní Kalifornie.

Karl Herloßsohn

Karel Hruša

Narozen: 7. července 1905 v Mnichově Hradišti Zemřel: 16. listopadu 1971 v Praze Karel Hruša působil od roku 1946 na pedagogické fakultě v Praze. V roce 1965, po vzniku Matematického ústavu ČSAV, se stal vedoucím matematické sekce a později stál v čele Kabinetu pro modermizaci vyučování matematice. Oblastí odborného zájmu Karla Hruši byla didaktika matematiky. Je autorem knih Deset kapitol z diferenciálního a integrálního počtu, Elementární aritmetika, Aritmetika pro pedagogické instituty a mnoha dalších prací.

Karel Hloucha

Karel Hloucha byl úředník, spisovatel, jeden z průkopníků české sci-fi literatury. Narodil se do rodiny místního sládka Josefa Hlouchy a jeho ženy Anny Hlouchové, rozené Matouškové. Měl čtyři sourozence, starší sestru Annu, mladšího bratra Josefa , Jiřího a nejmladší sestru Jiřinu. Později byl ovlivňován ve své tvorbě strýcem, cestovatelem Josefem Kořenským, i bratrem Joe Hlouchou, který byl též známým cestovatelem. V Libochovicích, kam se jejich rodina odstěhovala v roce 1885, vychodil obecnou školu, pak v Mladé Boleslavi absolvoval středoškolská studia na gymnáziu a po maturitě se stal v letech 1898-1901 studentem na pražské právnické fakultě. Po ukončení studií nastoupil na místo soudního a finančního úředníka. Věnoval se převážně psaní povídek a fantastických románů, ale napsal i tři romány ryze dobrodružné. Většinu prací mu vydalo nakladatelství Vilímek. V jeho práci jsou prvky horroru, detektivek. Byl autorem filmového scénáře k fantastickému filmu Příchozí z temnot .

Josef Haubelt

*27. 7. 1932 Olšovec, okr. Přerov. †11. 3. 2013. PhDr. Josef Haubelt, CSc., historik. Po maturitě na gymnáziu v Hranicích na Moravě studoval v l. 1952–57 dějepis na FF UK. V l. 1959–67 pracoval v semináři pro diplomanty, postgraduanty a doktorandy geologa Radima Kettnera na PřF UK. V l. 1967–69 studoval zprvu na Ústavu Karla Sudhoffa pro dějiny přírodních a lékařských věd LF Univerzity Karla Marxe v Lipsku a pak na Ústavu pro dějiny přírodních věd PřF Univerzity J. W. Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Od r. 1957 působil na katedře obecných dějin a pravěku FF UK, v l. 1979–91 jako docent . V r. 1966 získal titul PhDr. a CSc. , v r. 1987 titul DrSc. . Jako historik se zaměřuje k analýze racionalistických tradic ve středoevropských dějinách zejména osvícenské doby. Je voleným členem INHIGEO při International Union of Geological Science, a členem Associazione degli Storici Europei a Société Internationale des Études du XVIII e si`ecle. Jako místopředseda a mluvčí Volné myšlenky ČR je členem vedení Union Internationale de la Libre Pensée a International Humanic and Etical Union. Bibliografie: Studie o Ignáci Bornovi, 1972; Mikuláš Koperník, 1974; Dějepisectví Gelasia Dobnera, 1979; Zrušení nevolnictví – významná událost v dějinách našeho lidu, 1981; Život a dílo Václava Prokopa Diviše, 1982; České osvícenství, 1985; Jan Evangelista Purkyně, 1987; Kašpar Maria Šternberk, přírodovědec a geolog, 1988; Geolog Radim Kettner, 1991; Volná myšlenka hovoří, 1993; Pravda proti legendám o "svatém" Vojtěchovi, 1997. Sborníky: Z bojů o moderní přírodovědecké snahy na pražské universitě na sklonku 18. století, AUC – HUCP I, 1960; Z dějin vědeckého zájmu o českou přírodu na Universitě Karlově v 18. století, ...

Jerry Hicks

Americký spisovatel. V roce 1980 si vzal za ženu Esther, která je taktéž spisovatelka. Společně napsali devět knih. Jerry zemřel v listopadu roku 2011 na rakovinu.

Jenny Han

Jenny Han se narodila a vyrůstala v Richmondu ve státě Virginia. Nyní žije v Brooklynu. Studovala na \"University of North Carolina at Chapel Hill\" a v \"New School in New York City\" získala titul MFA v Psaní pro děti.

Jaroslav Haidler

Narozen 14. 6. 1933 v Liberci, zemřel v březnu 2023. Novinář a spisovatel.

James Herbert

James Herbert je jeden ze světových nejpopulárnějších romanopisců, je uznávaný mistr britského hororu.

Iva Hüttnerová

Iva Hüttnerová je česká herečka, výtvarnice a spisovatelka. V sedmdesátých a osmdesátých letech hrála v Divadle na okraji. Zde se proslavila rolí strýce Pepina v Hrabalových Postřižinách, za niž roku 1978 získala cenu na festivalu Divadelní mládí v Českých Budějovicích. Dále hrála v divadlech Pod Palmovkou, Divadlo Josefa Dvořáka, Na Fidlovačce. Ve filmu se nejvíce proslavila rolí manželky hlavního hrdiny v hořké komedii Víta Olmera Co je vám, doktore?. Jejím manželem byl divadelní režisér Ivan Rajmont, s ním má syna Matouše Rajmonta, známého z dětské role ve filmu Pětka s hvězdičkou, kde roli učitelky ztvárnila i Iva Hüttnerová. Role učitelek pro ni byly vůbec dost typické, učitelku hrála i v dětském filmu Neohlížej se, jde za námi kůň. V televizi byla několik let moderátorkou magazínu České televize Domácí štěstí. Zahrála si i postavu Jolany Lepařové v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Od roku 2020 hraje roli hospodyně Alžběty v seriálu Slunečná.

Huineng

Chuej-neng , někdy nazýván Daikan Enó, byl čínský čchanový mnich, který byl jednou z nejvýznamnějších postav zenu. Narodil se v Číně. V raném věku mu zemřel otec. Jeho rodina byla velice chudá a nemohla si dovolit poslat Chuej-nenga do školy. Jednou Chuej-neng náhodou zaslechl Dimantovou sútru a zažil stav procitnutí a rozhodl se vydat ve stopách Buddhova učení. Vydal se na cestu a po třech dnech pěší chůze dorazil do kláštera, který vedl Chung-žen, 5. patriarcha čchanového učení. Poté, co Chuej-neng prokázal své schopnosti, Chung-žen jej učinil 6. patriarchou čchanu. Jeho učení je shrnuto v Tribunové sútře šestého patriarchy, která byla přeložena do češtiny Oldřichem Králem.

Hans-Christian Huf

Hans-Christian Huf, narozen 1956 ve Starnbergu, Německo, studoval historii a politiku v Německu a Francii. V televizi ZDF uskutečnil řadu úspěšných, historických, politických a kulturních programů. Jeho série knih jsou bestsellery.

Halina Heitz

Německá pěstitelka a redaktorka. Zabývá se pěstováním pokojových rostlin, řídí rubriku pokojových rostlin v německém časopise Mein Schöner Garten.

Gerhart Hauptmann

Gerhart Johann Robert Hauptmann byl německý prozaik a nejvýznamnější německý dramatik přelomu 19. a 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1912. Gerhart Hauptmann se narodil roku 1862 v rodině pruského hoteliéra v malém slezském městečku Obersalzbrunn . Po absolvování Realschule v Breslau byl poslán na statek svého strýce v Jaueru , aby se učil zemědělství. Protože však Hauptmann nenašel v životě na venkově žádnou zálibu, brzy se vrátil do Breslau , kde začal studovat na umělecké škole, neboť se chtěl stát sochařem. Na škole se seznámil se svým celoživotním přítelem, německým malířem Josefem Blockem. Poté studoval sociologii a přírodní vědy na univerzitě v Jeně a v Berlíně a v letech 1883 a 1884 působil jako sochař v Římě. Roku 1885 se oženil, usadil se v Berlíně, zcela se věnoval literární činnosti a brzy získal pověst předního představitele nejen německého, ale i světového moderního dramatu. Roku 1891 se přestěhoval do Schreiberhau v Krkonoších, roku 1894 navštívil Ameriku a od roku 1907 žil v Agnetendorfu , rovněž v Krkonoších. Ve svém díle byl zpočátku ovlivněn naturalismem , ale později se v něm objevují i prvky symbolismu a novoromantismu . Jeho dramata i prózy se vyznačují dokonalým vystižením povah vystupujících postav v nejpodrobnějších odstínech. Roku 1912 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… zejména za jeho bohatou, mnohostrannou, vynikající tvůrčí činnost v oblasti dramatického umění“ . Ve svých nejlepších dílech (vytvořených především před prvn...

František Xaver Harlas

František Xaver Harlas byl historik umění, malíř, publicista a ředitel Muzea hlavního města Prahy. F.X. Harlas maturoval na gymnasiu v Praze a v letech 1890–1894 studoval dějiny umění na pražské německé univerzitě . Roku 1898 zde získal doktorát filozofie. Kromě studia teorie umění absolvoval také malířské vzdělání na Uměleckoprůmyslové škole a soukromě u Charlotty Mohr-Piepenhagenové. Od roku 1897 byl asistentem a v letech 1913–30 ředitelem Muzea hlavního města Prahy. Byl zakládajícím členem a v letech 1915–1933 místopředsedou Kruhu pro pěstování dějin umění. Od roku 1911 byl výtvarným referentem Národní politiky a přispíval i do dalších tiskovin . Byl redaktorem edice reprodukcí Obrazárna Zvonu . Spolupracoval na heslech Ottova slovníku naučného . Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 82 let. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Jako malíř se věnoval krajinářství. Filozofické kořeny Harlasovy názorové orientace tkví spíše v romantické "naturfilozofii" než v přírodních vědách 19. století, sdílí však pozitivistickou víru v postupné a stále dokonalejší poznávání přírody uměním a umění vědou. Ve svých článcích se věnoval především pragensiím, ale uchování starobylého rázu Prahy chápal relativisticky a pokladům minulosti vykázal místo v muzeu. Pro zachování svědectví o zanikajících památkách přisuzoval zásadní význam fotografii. V hodnocení umění 19. a 20. století bylo pro něj hlavním kriteriem rozvíjení již dosaženého formálního a technického mistrovství. Jako akademickou normu vnímal umění, které se blíží ideálu přirozenosti. Počátkem moderny v malířství pro něj byl Karel Purkyně, podporoval myslbekovskou tradici českého sochařství, reprezentovanou Štursou. ...