Výpis všech autorů

Emily Henry

Spisovatelka, korektorka, vystudovala tvůrčí psaní.

Vendula Hegerová

Výtvarnice, která se věnuje především tvorbě pro děti se narodila 23. 3. 1976 ve Vysokém Mýtě. Vystudovala Vyšší odbornou školu grafickou v Jihlavě, kde také po studiích několik let působila. K ilustracím pro děti se dostala hlavně díky zakázce na vyzdobení dětského oddělení Jihlavské nemocnice. Radost, kterou svými dekoracemi způsobila, ji přesvědčila, že právě děti nejvíce ocení její veselé obrázky. Je to mnohostranná výtvarnice, která má na svém kontě leporela, komiksy, animovaný film, designy pokojíčků, přáníčka, ale nejvíce samozřejmě knížek. Často jsou to knížky naučné, které podněcují dětskou tvořivost a fantazii.

Talking Heads

Talking Heads byla americká rocková skupina založená v roce 1975 v New Yorku ve složení David Byrne , Chris Frantz , Tina Weymouth a Jerry Harrison . Skupina vzešla z newyorské punkové scény a rychle vynikla svou jedinečnou směsí punku, art rocku, funku a vlivů world music. Vydali debutové album " Talking Heads : 77", které se setkalo s příznivým ohlasem kritiky a obsahovalo hitový singl "Psycho Killer". Jak se vyvíjeli, jejich hudba byla stále složitější a rozmanitější.

Ondřej Hejma

Ondřej Hejma je český rockový hudebník a skladatel, dlouholetý frontman skupiny Žlutý pes. Působí i jako rozhlasový a televizní moderátor, publicista a překladatel. Od roku 1987 byl dopisovatelem agentury Associated Press v Československu a později přispíval i do českých médií. Napsal čtyři knihy, je znám i z televizních soutěží jako Chcete být milionářem? nebo Česko hledá Superstar. Po gymnáziu vystudoval filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po univerzitě krátce pracoval v reklamní agentuře a následně přešel do svobodného povolání jako tlumočník a překladatel. V roce 1987 se stal pražským zpravodajem agentury Associated Press. Pokrýval zejména klíčové chvíle sametové revoluce a základní období ekonomické transformace. Z agentury odešel v roce 2009 a nadále se věnuje hudbě i psaní. Je ženatý, jeho manželka Vladimíra Hejmová je lékařka. Mají dvě děti, staršího syna Jana a mladší dceru Terezu. Bydlí v Řevnicích u Prahy. Po maturitě v 60. letech začal účinkovat ve folkbluesové formaci Ivana Hlase Žízeň. Roku 1975 spoluzakládal reggae kapelu Yo Yo Band. V roce 1978 vzniká skupina Žlutý pes, se kterou Hejma koncertuje dodnes. Za tu dobu nahrála kapela celkem 11 alb, obsahujících několik rozhlasových evergreenů . V roce 1996 získala cenu Hudební akademie jako kapela roku. Souběžně se Žlutým psem účinkoval Hejma i v alternativním projektu L. L. Jetel s Radimem Hladíkem a Ernoušem Šedivým. Od roku 2016 hraje také v akustickém sdružení Marush. V sedmdesátých letech Hejma spolu se Štefanem Rybárem vydal cestopis Autostopem do Nepálu . V osmdesátých letech pracoval jako tlumočník, a pro Ústřední půjčovnu filmů opatřoval anglicky mluvené filmy českými titulky. Později se stal součástí samizdatové sítě filmových nadšenců, pro kterou ze zahraničí dovážené videokazety opatřoval amatérským rychlodabingem. Po revoluci byl činný jako moderátor televizní...

Echo Heron

Americká autorka, sama bývalá zdravotní sestra, získala proslulost svými romány z lékařského prostředí, vyznačujícími se humorem, kritickým přístupem k poměrům v amerických nemocnicích, ženským viděním světa i prvky napětí. Sedmnáct let pracovala jako zdravotní sestra na pohotovosti koronární jednotce. Hned její první román Intenzivní péče který vyšel v roce 1987, se stal bestsellerem. Své popularity využívá jako aktivistka bojující za práva pacientů a zdravotních sester. Nyní žije v národním parku v Severní Karolíně

Wolfgang Hensel

Biolog, spisovatel a překladatel. Studoval biologii a zeměpis na univerzitě v Bonnu. Rozhodl se nikoliv pro povolání učitele, které vystudoval, ale pro vědecký biologický výzkum. Po promoci, habilitaci a přednáškové činnosti na univerzitách v Bonnu, Münsteru a Kolíně n. Rýnem opět změnil povolání. Od té doby nahlíží v knihách, článcích a překladech na svůj obor ze širšího hlediska.

Nina Heřmanová

Nina Vojtěška Heřmanová. Narozena 1928. Překladatelka, tlumočnice, průvodkyně, autorka turistických průvodců po Balkánu.

Jan Heller

Narozen 22. 4. 1925 v Plzni, zemřel 15. 1. 2008 v Praze. Prof., ThDr., evangelický teolog, religionista, biblista a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oboru Starého zákona a starověkých náboženství, překlady z hebrejštiny, syrštiny, etiopštiny a latiny.

Philippe Hériat

Philippe Hériat byl multi-talentovaný francouzský romanopisec, dramatik a herec.

John Hemming

Dr. John Hemming, CMG , nar. 05.1.1935 ve Vancouveru, Kanada je badatel a spisovatel, odborník na Inky a na indiánské kmeny Amazonie. Hemingův otec prodělal 1. sv.v. v zákopech a když viděl, že se schyluje znovu k válce, poslal svoji těhotnou ženu na výlet, který skončil přes Panamu až v Britské Kolumbii, protože chtěl, aby se jeho syn narodil v Americe. To se také povedlo v kanadském Vancouveru, takže je Hemming Kanaďan, stejně jako jeho otec, . Ve Spojeném království také dokončil své vzdělání, absolvoval historii v prestižním Etonu a Oxfordu. V roce 1961 podniká první ze svých četných výprav do neprobádaných brazilských pralesů spolu se svými kolegy z Oxfordu, v povodí Iriri nalézají neznámý indiánský kmen, při kontaktu je jeden z kolegů Indiány zabit . Intenzivně se zajímá o dějiny Inků a výsledkem je jeho první kniha The Conquest of the Incas , vydaná v roce 1970. Kniha vzbudila tak velký ohlas svou úrovní, že byla považována za dílo některého z renomovaných historiků napsané pod pseudonymem. Hemming získává doktorát z Oxfordu a dva čestné doktoráty z dalších univerzit. Kniha sama získává literární ceny v New Yorku. Hemming se mimo to po úspěchu své první knihy stává předsedou Anglo-peruánské společnosti a postupně procestuje celé Peru. V roce 2007 je jeho práce oceněna Velkým křížem Rádu za zásluhy . Spolu s americkým fotografem Edwardem Ranneyem vydává další knihu věnovanou incké architektuře. Jeho zkušenosti z výpravy k řece Iriri zapříčinily jeho zvýšený zájem o brazilské Indiány. V letech 1971-1972 navštívil 45 kmenů v celé Brazilii a v následujících letech vydává řadu knih mapujících historii původních obyvatel Amazonie.Jako projev uznání získává v roce 1998 od brazilské vlády Řád Jižního kříže. V roce 1975 se stává ř...

Ferdinand Herčík

MUDr., RNDr., vynikající badatel v oboru radiobiologie a biofyziky. Byl synem akademického malíře Ferdinanda Herčíka Po maturitě se zapsal na Přírodovědeckou Fakultu MU . Již jako septimán začal pracovat v ústavu rostlinné fyziologie PřF pod vedením V. Úlehly; ten ho uvedl do biofyzikálního výzkumu na rostlinných modelech. Z této problematiky již v r. 1925 vytěžil svou první samostatnou publikaci. Doktorátu na LF MU dosáhl r. 1932. V l. 1928–31 působil jako asistent zmíněného ústavu na PřF MU, kde se r. 1932 habilitoval z obecné fyziologie. R. 1931 přešel na radiologickou stanici LF MU, kde pak působil v oboru radiační biofyziky do r. 1937. R. 1935 se na LF MU habilitoval z právě vzniknuvší lékařské biofyziky monografií Die Oberflächenspannung in der Biologie und Medizin. Své znalosti biofyziky prohloubil studijním pobytem na biologické stanici ve Villefranche , v Pasteurově ústavu v Paříži, v oddělení pro molekulární biofyziku Lecomta du Noüy , a v Rockefellerově ústavu v New Yorku, v biofyzikální laboratoři R. W. G. Wyckoffa . Od studia změn povrchového napětí, které vznikají v biologických soustavách vlivem světla , od r. 1932 postupně přešel k širokému spektru experimentálních studií radiobiologických. Studoval biologické účinky všech druhů krátkovlnného záření, zejména pronikavého elektromagnetického i korpuskulárního , na živé buňky. Doklady pro zásahovou teorii, jež získal, ho postupně vedly k teorii kvantové biologie. Stal se průkopníkem čs. biofyziky a zakladatelem čs. radiobiologie. R. 1937 byl jmenován mimořádným profesorem obecné biologie a byl povolán do čela biologického ústavu LF MU, do jehož rámce převedl i radiologickou stanici. Řádným profesorem obecné biologie byl jmenován r. 1946, se zpětnou účinností od r. 1941. Mezitím byl zaměstnán v Zemském radioléčebném ústavu v Brně, kde se věnoval radioterapii a potají p...

Börge Hellström

narozený v roce 1957 , je švédský autor duo Jed Rubenfeld , a jeden z iniciátorů zločinců návratu do společnosti . Žije v Varmdo.

Zdeněk Helus

Vystudoval obor psychologie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1961-1989 pracoval jako vědecký pracovník v Československé akademii věd; v jejím Pedagogickém ústavu J.A.Komenského vedl Oddělení pedagogické psychologie. Od roku 1990 působí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1994-1999 zde vykonával funkci děkana. V současnosti je proděkanem, členem vědecké rady fakulty, předsedou redakční rady časopisu Pedagogika, členem vedení Výzkumného záměru „Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání“. V roce 2008 byl jmenován čestným doktorem Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2011 mu byla udělena Medaile 1.stupně Ministra školství, mládeže a tělovýchovy. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Prof. PhDr. Helus Zdeněk, DrSc., dr.h.c. Je odborníkem v oblasti psychologie a pedagogiky. Zabývá se zejména problematikou dítěte, dětství, vlivy současného světa na vývoj dítěte a problematikou vzdělávací, respektive školní úspěšnosti dětí a dospívajících. Zdůrazňuje význam potencialit , motivace, citového prožívání, vývoje schopnosti učit se jak se učit a poznávat jak poznávat a odstraňování vnitřních bloků a bariér . Zabývá se i přípravou učitelů, s důrazem na jejich kompetence zvládat nové úkoly a nároky, které přináší společnost vědění, ale také narůstající problémy související s krizovými jevy ve společnosti. Působí na Univerzitě Karlově v Praze. Je mluvčím asociace děkanů pedagogických fakult. Hlavní knižní publikace z posledních pěti let: · Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada 2007 · Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál 2009. . · Osobnost a její ...

Sally Hepworth

Sally Hepworthová je bývalou personalistkou a vystudovala Monash University v australském Melbourne. Jejím domovem je téměř celý svět, pobývala například v Singapuru, ve Velké Británii a v Kanadě. V současné době je spisovatelkou na plný úvazek a žije s manželem a třemi dětmi v Melbourne.

Pavel Hénik

Narozen 2. 5. 1977. Spisovatel a nakladatel. Vedoucí scénického provozu v České televizi .

Karl Herloßsohn

James Beardsley Hendryx

Na pestrou sérii zaměstnání navázal neobvykle dlouhou kariérou spisovatele westernů.

Hérodotos

Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Herodotus. Mnoho cestoval . Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky . Ve svých Dějinách vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa , známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l. Hérodotos se narodil v Halikarnássu v Malé Asii, kde se i politicky angažoval a zúčastnil se pokusu svrhnout místního tyrana Lygdamida. Po neúspěchu celé akce musel odejít do exilu na ostrov Samos, později se však vrátil a opět se zapletl do komplotu proti Lygdamidovi; tentokrát se zdarem. Přesto krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Kolem roku 447 př. n. l. pobýval v Athénách, kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se Sofoklem, který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle Oidipus na Kolónu, a Periklem. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu; později odešel do nově založené kolonie Thúrie v jižní Itálii. Své Dějiny zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce 424 př. n. l. a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – perské říše – a její konflikt s evropskými Řeky v prvních desetiletích 5. století př. n. l. Řecko-perské války vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho Dějin, bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zá...

Herbert Brian

Erich Herold

Český indolog, afrikanista a muzeolog. Po ukončení gymnázia studoval indologii, klasickou filologii a srovnávací vědu náboženskou na Filozofické fakultě UK. Titul PhDr. získal 1953. V letech 1950–52 pracoval jako asistent na FF UK, 1952–59 v Orientálním ústavu ČSAV. Roku 1957-58 byl na studijním pobytu v Indii. Od roku 1959 pracoval až do své smrti v Náprstkově muzeu nejprve jako vedoucí oddělení, pak ředitel muzea a tvůrce jeho nové koncepce, v letech normalizace jako odborný pracovník. Do Indie se v 60. letech několikrát vrátil na kratší studijní pobyty. V 50. a 60. letech spravoval muzejní indické sbírky; od poloviny 60. let se intenzivně zabýval tradičním uměním subsaharské Afriky. Uspořádal výstavy tohoto umění, první svého druhu v Československu, k nimž připravil zasvěcené katalogy. Na téma afrického umění napsal rovněž řadu publikací. Jeho stěžejním dílem je obsáhlá monografie African Art , která v letech normalizace mohla vyjít pouze cizojazyčně. Zásadním způsobem přispěl k objevení řezbářství kmene Bété z Pobřeží slonoviny. Objevné byly i jeho studie o africkém uzlu moudrosti – rozšifrování historie a původního významu dvojitého uzlu, a o afroportugalské slonovině, kterou identifikoval ve sbírkách Národního muzea. Připravil koncepci knihy o mimoevropských maskách, do níž napsal kapitoly o maskách afrických a indonéských . Kromě afrického umění se i nadále věnoval problémům asijských kultur; v 70. letech spravoval v NpM sbírky Indonésie, jihovýchodní Asie a asijských zbraní. Vypracoval koncepci a výrazně se podílel na vzniku expozice asijských kultur na zámku v Liběchově . V 70. a 80. letech zpracovával mimoevropské umění a artefakty v zámeckých sbírkách a je autorem expozice na zámku v Opočně . Založil sborník Annals of the Náprstek Museum a měsíční programy muzejních aktivit pro veřejnost, které provázely Výstavy měsíce. Společně se svou ženou přeložil knihu J. G. Frazera Zlatá ratolest o magii, mýtech a ...

Eduard Herold

Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel. Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové. Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovliněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných , od roku 1863 také Umělecké besedy. Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi; jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací. V letech 1868 – 1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi . Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen , Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu. Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl dvakrát ženat. S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou měl syna Jindřicha/Heinricha a dceru Boženu , obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti prv...

Zdenka Heřmanová

Zdenka Heřmanová-Novotná je česká sinoložka, překladatelka a propagátorka čínské literatury. Laureátka Ceny ČSAV za práci na Česko-čínském slovníku. Zdenka Heřmanová-Novotná se narodila v Rakovníku. Během gymnaziálních studií strávila rok v Anglii studiem angličtiny. V roce 1950 odmaturovala na rakovnickém Wintrově reálném gymnáziu. V letech 1950–1953 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze čínštinu a dějiny Dálného východu u prof. Jaroslava Průška. V letech 1953–1958 pokračovala ve studiu čínštiny a čínské literatury na Pekingské univerzitě. Po skončení studia pracovala v letech 1958–1988 a 1990–1992 jako vědecká pracovnice v Orientálním ústavu Československé akademie věd. Roku 1966 získala hodnost kandidáta filologických věd a roku 1967 titul doktorky filosofie na Univerzitě Karlově. V letech 1967–1984 byla členkou Názvoslovné komise Českého úřadu geodetického a kartografického, v letech 1990–1999 členkou redakční rady Archivu orientálního a v letech 1992–2001 členkou výboru Česko-čínské společnosti a redakční rady jejího časopisu Fénix. Roku 1969 získala Čestné uznání ČSAV za lexikologické studie, v roce 1991 Cenu ČSAV za Česko-čínský slovník. Vědecky se zabývá problémy struktury a vývoje čínského znakového písma a jeho reformou, morfologií a lexikologií moderní a středověké čínštiny. V rámci této činnosti spolupracovala i na mezinárodních lexikografických projektech . Časopisecky publikovala celou řadu odborných studií a vydala několik knih. Jejím hlavním úkolem v Orientálním ústavu byla práce na sestavení a redakci devítidílného Česko-čínského slovníku . Kromě vědecké práce se zabývá překládáním čínské literatury do češtiny. Jejím nejznámějším překladatelským dílem je kniha Opičí král , výbor z klasického románu Putování na západ spisovatele Wu Čcheng-ena, s nímž jako vůbec první seznámila ...

Virginia Henley

Virginia Henley je autorkou osmnácti historických románů. Řada z nich figurovala na žebříčku bestsellerů. Píše také kratší žánry, například novely. Její literární práce byly přeloženy do čtrnácti jazyků a získala za ně víc než dvanáct různých, často prestižních ocenění. Poroty i čtenáři společně obdivují její smysl pro zachycení atmosféry doby, zanlost reálií, přitažlivé náměty a zápletky, humor a čtivý, nekomplikovaný styl, stejně jako smysl pro gradaci děje. Je vdaná a žije s manželem v St. Petersburgu na Floridě.

Tomáš Hejna

Narozen 1991. Autor básní a povídek, knih s historickou tematikou.

Peter Hepplewhite

Britský historik a pedagog, autor historických knih pro děti a mládež. Zabývá se dějinami II. světové války.

Otto Hejnic

OTTO HEJNIC se narodil 15. 11. 1945. Pracuje jako redaktor firemních novin, žije v Liberci. V roce 1983 vydal knihu povídek V pátek večer, v roce 1988 román Dvě lásky na začátek . Ve vydavatelství Horymír mu vyšla v roce 1997 kniha povídek Ztracená závrať. Je autorem libreta muzikálu Chytit kometu, hrál se v Divadle Příbram a v Divadle U Hasičů v Praze v roce 1999 a 2000. Novela Nebe na dosah vyšla roku 2002 v nakladatelství Erika. Pro Knihovnu Jana Drdy sestavil a upravil v roce 2004 Příbramské hornické historky a v roce 2007 Příbramské a jiné hornické historky. Povídkový cyklus O času a ohni vydalo v létě 2007 nakladatelství Bor. Je členem Kruhu autorů Liberecka a Obce spisovatelů.

Kate Hewitt

Svou první povídku napsala Kate Hewittová v pěti letech - a to jenom proto, že svou první povídku právě dokončil její starší bratr a jí se zdálo, že to dokáže stejně, případně ještě lépe. První Katein příběh tvořila jedna jediná - byť pořádně dlouhá - věta. Od té doby se naučila být ve svých příbězích naštěstí trochu … detailnější. Po studiích klasického dramatu se Kate odstěhovala do New Yorku, kde toužila udělat kariéru v divadelním světě. Do cesty se jí ale postavila jedna překážka. Muž. Ten Správný Muž, o jakém vždy snila. Deset po svatbě se odstěhovala do Anglie, kde se postupně zabývala celou řadou profesí - vyučovala drama, pracovala v časopise, zabývala se péčí o děti bez domova, pracovala jako sekretářka… a nakonec se stala matkou. Když měla její nejstarší dcera jeden rok, prodala Kate svou první povídku jednomu britskému časopisu. Od té doby má na svém kontě příběhů celou řadu, její největší láskou ale zůstaly povídky romantické. Pokud Kate zrovna nepíše, ze všeho nejradši čte, cestuje a učí se plést. To je nikdy nekončící proces, v jehož rámci již vyrobila ohromnou spoustu šál. Po šesti letech strávených v Anglii se vrátila zpět do USA. Dnes žije s manželem - anglikánským pastorem - a třemi dětmi v Connecticutu a plánuje, že si pořídí psa.

Josef Hejzlar

Josef Hejzlar byl český historik umění, sinolog, překladatel a publicista, absolvent VŠUP v Praze . Před rokem 1951 studoval na VŠUP v ateliéru Emila Filly. V letech 1951–56 studoval na Pekingské univerzitě a Ústřední akademii výtvarného umění v Pekingu , kde se seznámil se svou budoucí ženou, čínskou studentkou Taj-ťün. Studia zakončil na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1987 přednášel na vysokých školách v Číně. Současně se zabýval čínským uměním, v ČR i v zahraničí vydal řadu knih o východoasijském, zejména čínském umění. Za monografii Čchi Paj-š´ získal cenu nakladatelství Odeon. Josef Hejzlar zemřel 4. ledna 2012 ve věku 84 let. Více než dvě desítky let se zabýval teorií a praxí průmyslového designu a architektury. Na toto téma napsal řadu publikací, vypracoval desítky barevnic, atlasů barev, projekty barevného řešení v architektuře. V polovině 50. let minulého století několikrát navštívil malíře a básníka Čchi Paj-š’e v jeho pekingské studovně. V té době také začal sbírat a překládat mistrovy básně a postuláty, které pak vydal v roce 2002 ve sbírce Čchi Paj-š’: Verše od Bazénu spadlé hvězdy. Kromě překladů některých starých čínských esejů o umění spolu se svou ženou Taj-ťün sestavil a přeložil větší sbírku čínských přísloví, rčení a slavných veršům a výroků, které pak vyšly v knihách Minimum čínského moudra a Lexikon čínského mudrosloví . Rovněž v domácích i zahraničních periodikách publikoval větší množství studií, esejů a článků, k jeho posledním publikacím patří monografie Čchi Paj-š´ a jeho slavní žáci , Čínská krajinomalba v české verzi a jako spoluautor historického románu Na Řece získal se svou ženou Literární cenu Knižního klubu r. 2011. Vydání knihy Jak pěstovat klid a mír bylo plánovano na květen 2012. Přispíval do řady časopisů: Zlatý...

Emily Henryová,

Arnošt Herman

Arnošt Herman se narodil v roce 1932 v Mladé Boleslavi, vystudoval právnickou fakultu UK a kromě čtyř let, kdy byl redaktorem severočeského deníku Průboj, pracoval jako právník. Od roku 1961 publikoval povídky a drobné žurnalistické žánry. Jeho knižním debutem byla novela Muž na betonových schodech. Byl členem Obce spisovatelů a místopředsedou Severočeského klubu spisovatelů.

Zdeněk Heřman

Zdeněk Herman byl český fyzikální chemik. V Kladně absolvoval gymnázium a po něm Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy , obor fyzikální chemie a radiochemie . V roce 1957 nastoupil do Ústavu fyzikální chemie ČSAV, jemuž zůstal věren celý život. Spolupracoval s Dr. Vladimírem Čermákem v oddělení hmotnostní spektrometrie ve výzkumu srážkových procesů iontů a vzbuzených částic metodami hmotnostní spektrometrie. V r. 1963 obhájil kandidátskou práci a v r. 1984 doktorskou práci v oblasti dynamiky chemických reakcí iontů. Během postdoktorálního pobytu na Yale University u prof. R. Wolfganga zkonstruoval jednu z prvních aparatur pro výzkum srážek iontů metodou rozptylu ve zkřížených paprscích částic. Vylepšenou formu tohoto přístroje potom postavil v pražském ústavu a používal ji pak se svými spolupracovníky ve výzkumu chemických reakcí kationtů a dikationtů, procesů přenosu náboje a srážek iontů s povrchy pevných látek rozptylovou metodou až do r. 2010. Je autorem více než 240 prací a kapitol v odborných monografiích. V Ústavu fyzikální chemie zastával řadu funkcí . Po roce 1989 se účastnil transformace Akademie věd ČR, kromě jiných funkcí byl viceprezidentem akademické Grantové agentury a v letech 1993 až 1999 byl členem akademické Vědecké rady. Roku 1996 byl jmenován profesorem fyzikální chemie. Jeho práce byla mnohokrát oceněna, v r. 1980 udělením Společné ceny ČSAV a Akademie věd NDR . R. 1992 získal v SRN Cenu Alexandra von Humboldta a roku 2003 u nás Národní cenu Česká hlava za celoživotní dílo. Je čestným profesorem iontové fyziky Leopold-Franzens Universität Innsbruck, kde mu byl také...

Robert D. Q Henriques

Věnoval se vojenské kariéře. Když získal hodnost majora, opustil vojenskou dráhu z vážných důvodů, stal se majitelem malé nakladatelské firmy a vydával tři regionální časopisy. Hodně cestoval.

Radovan Helt

Radovan Helt je rodák z Mostecka . Už od dětství se zajímá o historii a je předním znalcem historických událostí z období druhé světové války na Mostecku . Ve své badatelské činnosti se zaměřil především na letecké útoky spojenců na strategicky důležité cíle v severních Čechách. Jeho dílo se vyznačuje precizním zpracováním zkoumaných faktů , nekonečnou mravenčí pílí při zkoumání dokumentů v archívech ,ale především se opírá o dobová svědectví přímých účastníků. Je pravidlem , že knihy jsou obohaceny unikátními fotografiemi .

Petr Hebák

Narozen 9. 8. 1940 v Londýně , zemřel 12. 6. 2022. Prof., Ing., CSc., statistik, práce z oboru, publikace z oboru karetních her a šachu.

Lukáš Hejlík

Lukáš Hejlík je český divadelní a filmový herec, autor projektu scénického čtení Listování, je znám z televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Po absolvování Obchodní akademie v Lounech v roce 2002 úspěšně dokončil studium na Vyšší odborné herecké škole v Michli. Poté získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Za dva roky přesídlil do Městského divadla Brno, kde má stálé angažmá dodnes. V televizi se nejvíce proslavil rolí Tomáše Meduny v seriálu Ošklivka Katka. Zahrál si i v seriálu televize HBO Terapie. V seriálu Ordinace v růžové zahradě hrál roli MUDr. Jáchyma Kaliny. Lukáš je také autorem projektu scénického čtení Listování, se kterým jezdí po celé České republice. Se svou bývalou manželkou, slovenskou herečkou Veronikou Senciovou má dceru Kláru. V roce 2015 se podruhé oženil, a to s českou modelkou Veronikou Fašínovou, se kterou má syna Vojtěcha. Jak sám Lukáš říká, jeho vysněnou rolí je zahrát si ve filmu o rodině Baťů jednoho z bratrů. V roce 2015 se stal jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.

Karel Heike

Jan van Helsing

Jan van Helsing, vlastním jménem Jan Udo Holey . Od roku 1985 podnikal cesty po USA, Egyptě, Jižní Americe a Asii, kde navazoval kontakty s lidmi z okruhu tajných služeb, ale i z templářských a zednářských lóží a dalších skupin. Získané poznatky publikoval v roce 1993 v knize o tajných spolcích: Tajná společenství a jejich moc ve 20. století. Kniha byla velmi populární, prodalo se na 100 tisíc výtisků, byla přeložena do osmi jazyků. Ve Švýcarsku a Německu byl její prodej zakázán kvůli údajnému podněcování k antisemitismu. Další autorovy práce se věnují historickým, konspiračním a ezoterickým tématům.

Helle Helle

Helle Helle je dánská spisovatelka. Její tvorba je charakteristická minimalistickým stylem vyprávění, vychází z banálních situací, každodennosti, téma zůstává nevysloveno ve smyslu „show, do not tell“. Česky vyšly tři její knihy v překladu Heleny Březinové.

Hana Heřmánková

Hana Heřmánková, rozená Hana Vávrová je česká moderátorka, bývalá TV hlasatelka a divadelní manažerka Divadla Bez zábradlí. Spolu s manželem, hercem Karlem Heřmánkem, mají tři kluky. Spolu se starají o chod Divadla Bez zábradlí, které provozuje i Městské divadlo v Karlových Varech. Když začali synové Kája a Pepa chodit do školy, vyprosili si na rodičích dalšího sourozence, a tak přibyl František. Hana Heřmánková měla sestru Danu Vávrovou , která je známá jako Leontýnka z filmu Ať žijí duchové! Dana se provdala do Německa, kde hrála hlavně ve filmech svého muže. Do doby, než se Haně Heřmánkové narodili synové, měla spoustu práce nejen jako hlasatelka, uváděla i pořady, které se natáčely. Pracovala jako moderátorka rozhlasové stanice Frekvence 1 v pořadech pro ženy, zahrála si i ve filmu. Dělala přímé přenosy i velké pořady, koncerty, dokonce si vyzkoušela televizního Silvestra. V roce 1992 se stala držitelkou ceny diváků TýTý v kategorii nejoblíbenější televizní hlasatel. V současné době se kromě povinností manažerky dvou divadel a matky tří dětí věnuje i televiznímu pořadu pro ženy Sama doma, kde se střídá s ostatními TV moderátorkami. Je členkou správní rady nadačního fondu Slunce, který pomáhá mentálně postiženým dětem a dospělým. Nyní je navíc i ředitelkou Festivalu slovenského divadla, který je uváděn každoročně právě v divadle Bez zábradlí.

František Karel Hejda

Narozen 23.4.1865 v Mladé Boleslavi, zemřel 18.1.1919 v Praze. Novinář, , autor drobných próz převážně humoristického charakteru, hudební kritik, dramatik, překladatel divadelních her z francouzštiny a němčiny.

František Herman

Czech bassoonist. Born 10 April 1942 in Náchod . Member of The Czech Philharmonic Orchestra since 1967, soloist since 1986. Founder of Collegium Musicum Pragense.

Eva Heller

Německá socioložka a karikaturistka, autorka milostných románů.

Carsten Henn,

Xavier Herbert

Celým jménem Albert Francis Xavier Herbert se narodil v Geraldton v Západní Australii jako nemanželské dítě pod jménem Alfred Jackson. Od mládí prošel řadu zaměstnání a dokázal vystudovat farmacii. Ve své spisovatelské tvorbě se věnoval především tématu vztahu a vlivu bělochů na vývoj a život domorodého obyvatelstva Austrálie.

Walter Heichen

Německý spisovatel a nakladatel.

Věra Hegerová

Spoluautorka česko-německého a německo-českého slovníku, též anglicko-českéhoa česko-anglického slovníku.

Ondřej Hes

Narozen 21. 7. 1968 v Plzni. Prof. , MUDr., PhD. Patolog , konzultant Bioptické laboratoře Plzeň. Práce z oboru.

Marie Hermanson

Švédská spisovatelka Marie Hermanson přišla na svět roku 1956 v Göteborgu. Oba její rodiče byli učitelé a kromě ní měli ještě další tři děti. Vystudovala žurnalistiku a později, když se dostala na göteborskou univerzitu, zahájila studium literatury a sociologie. Ještě na škole si přivydělávala jako ošetřovatelka v psychiatrické léčebně, zatímco po úspěšném završení studia nastoupila jako novinářka v denním tisku. Roku 1986 vydala svoji první knihu, sbírku povídek, a po ní dva romány . Dnes stále ještě bydlí v Göteborgu, ale už se svou vlastní rodinou, je vdaná a má syna a dceru.

Ludvík Heck

Katrin Hecker

Německá bioložka a žurnalistka.

Károly Hemző

Maďarský autor kuchařských knih, též fotograf a fotoreportér.

Karel Helmich

Narodil se v červenci 1926, zemřel 24. 5. 2010. JUDr., novinář, redaktor Letectví a kosmonautiky, kreslíř a ilustrátor, kresby v publikaci pravidel silniční dopravy.

Jozef Heriban

Jozef Heriban je slovenský spisovatel, scenárista a filmový režisér, bývalý poslanec Národní rady Slovenské republiky, pozorovatel a poslanec Evropského parlamentu. Věnuje se profesionálně literatuře a filmu. Je bývalým prezidentem Slovenského centra PEN, místopředseda Rady Audiovizuálneho fondu a člen Slovenské filmové a televízní akadémie. 39 let byl ženatý se známou televízní moderátorkou a bývalou ředitelkou Slovenského institutu ve Vídni, Alenou Heribanovou, s kterou má dvě dcery. Spisovatelku a novinářku Tamaru Šimončíkovú Heribanovou a marketingovú a PR managerku Barbaru Jagušák. Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě kombinaci estetická výchova – slovenština. Poté jedenáct let působil v Slovenské filmové tvorbě v Bratislavě jako dramaturg, scenárista, režisér a vedoucí skupiny hraných filmů. Je autorem rozhlasových her, knih, filmových a televizních scénářů. Mnohé z nich byly oceněny na rozhlasových a filmových mezinárodních festivalech. Později pracoval v oblasti marketingu . V roce 2002 byl zvolen poslancem Národní rady SR za slovenskou politickou stranu Aliancia nového občana. V Národní radě SR působil jako člen Výboru pro evropské záležitosti a Výboru pro lidská práva, národnosti a postavení žen. V letech 2003 a 2004 byl pozorovatelem a několik měsíců poslancem Evropského parlamentu. Knižně debutoval novelou Niekto na mňa stále píska , která získala v roce 1993 v anonymní soutěži Literárního fondu 1. místo. Autorův osobitý smysl pro humor a schopnost vytvářet metaforickou linii vyprávění ozvláštňuje příběh mladého studenta hudby z počátku sedmdesátých let. V následující knize Úspech má srdce žraloka , která zvítězila v čtenářské anketě časopisu Knižní revue "Kniha roku 2007", Jozef Heriban reaguje na nejno...

Jaroslav Heyrovský

Jaroslav Heyrovský byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959. Studoval na Univerzitě Karlově, poté odešel na University College London, kde se zabýval fyzikální chemií. Zde získal titul bakaláře přírodních věd. V rámci postgraduálního studia se začal zajímat o elektrochemii. Jeho studia částečně přerušila první světová válka, kdy sloužil jako zdravotník. Po válce působil na Univerzitě Karlově, kde se v roce 1926 stal profesorem. Roku 1922 objevil polarografii, což je metoda používající měření elektrického proudu, který prochází rtuťovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává. Tímto způsobem se dají získat cenné informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje. Výsledek se využívá při chemické analýze i při základním fyzikálně-chemickém výzkumu. Pro urychlení zaznamenávání hodnot s japonským vědcem Šikatou zkonstruovali polarograf, který tyto křivky automaticky zaznamenával. Za tento objev a rozpracování analytické polarografické metody v roce 1959, kdy byl na Nobelovu cenu nominován již poosmnácté, získal Nobelovu cenu za chemii. Během druhé světové války, přestože v Protektorátu byly univerzity zavřené, mohl dále vědecky pracovat. Po válce byl vzhledem k tomuto povolení vědeckého výzkumu obviněn z kolaborace, která mu ovšem nebyla nikdy prokázána. V roce 1951 spoluzakládal Polarografický ústav, v jehož čele stál do roku 1963. Poté odešel ze zdravotních důvodů do penze. Zemřel v roce 1967 ve smíchovském sanatoriu. Byl ženatý s Marií, rozenou Kořánovou a měl dvě děti, Jitku Černou a Michaela Heyrovského , oba se věnovali vědecké činnosti v oblasti přírodních věd. Narodil se v Praze v rodině Kláry a Leopolda Heyrovských jako čtvrté z pěti dětí. Měl tři sestry, Kláru, provdanou za ...

Ivan Herfurt

Ivan Herfurt je absolventem katedry dramaturgie a scenáristiky pražské FAMU. V osmdesátých letech se jako dramaturg Filmového ústavu podílel na rozsáhlých retrospektivních projektech z historie letních a zimních olympijských her a věnoval se sportovní a filmové dokumentaristice. Z této doby pochází jeho publikace Zlatý fond světové kinematografie. Na sportovní a filmovou tématiku píše do odborného tisku a podílí se scenáristicky na některých divadelních projektech. V Nakladatelství a vydavatelství Bohemia vydal v roce 1996 publikaci Evropské góly a o rok později na ni navázala kniha Světové góly.

Ivan Heráň

RNDr. Ivan Heráň, CSc. byl vědeckým pracovníkem zoologického oddělení Národního muzea v Praze. Jeho hlavní odborné zaměření představovala morfologie a etologie savců. Věnoval se rovněž fotografování zvířat. Mezi lety 1964 a 1996 redigoval sborník Lynx, v roce 1969 zorganizoval druhý mammalogický kongres ve Zvoleni.

Horst Hegewald-Kawich

Německý chovatel a cvičitel psů, rozhodčí turnajů služebních psů, pracuje u policie.

Fieldsová Helen

Eva Maria Heller

Německá autorka knih o šití.

E. W Heine

Německý spisovatel.