Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 1351 záznamů

Jiří Heřman
RNDr. Jiří Herman je český matematik a ředitel brněnského matematického gymnázia na třídě Kapitána Jaroše. Zároveň vyučuje na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Vystudoval obecné otázky matematiky a informatiky na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1981 získal titul RNDr. za učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů se zaměřením na matematiku. Působí též jako zástupce jihomoravských gymnázií v asociaci ředitelů gymnázií.
Více od autora
Anne Herries
Linda Sole je dcerou učitelky a dámského kadeřníka. V otcově kadeřnictví pracovala od patnácti let až do doby, kdy se vdala. Potom měla na nějaký čas vlastní salon, ale nakonec tuto práci opustila, aby se věnovala psaní a pomohla svému manželovi zaběhnout obchod se starožitnostmi. Svoji první knihu vydala v roce 1979 pod pseudonymem Lynn Granvilleová a nebylo to pro nakladatelství Harlequin. Úspěch její první romance se však dostavil brzy poté - v roce 1981. V současné době má za sebou 12 převážně historických romancí, ale píše i pro jiná nakladatelství pod vlastním jménem Linda Soleová. Psaní bylo odjakživa jejím snem a je tedy ráda, že se jí tak dokonale splnil.
Více od autora
Philippe Hériat
Philippe Hériat byl multi-talentovaný francouzský romanopisec, dramatik a herec.
Více od autora
Petra Hederová
Více od autora
Nina Heřmanová
Nina Vojtěška Heřmanová. Narozena 1928. Překladatelka, tlumočnice, průvodkyně, autorka turistických průvodců po Balkánu.
Více od autora
Karel Helmich
Narodil se v červenci 1926, zemřel 24. 5. 2010. JUDr., novinář, redaktor Letectví a kosmonautiky, kreslíř a ilustrátor, kresby v publikaci pravidel silniční dopravy.
Více od autora
John Hemming
Dr. John Hemming, CMG , nar. 05.1.1935 ve Vancouveru, Kanada je badatel a spisovatel, odborník na Inky a na indiánské kmeny Amazonie. Hemingův otec prodělal 1. sv.v. v zákopech a když viděl, že se schyluje znovu k válce, poslal svoji těhotnou ženu na výlet, který skončil přes Panamu až v Britské Kolumbii, protože chtěl, aby se jeho syn narodil v Americe. To se také povedlo v kanadském Vancouveru, takže je Hemming Kanaďan, stejně jako jeho otec, . Ve Spojeném království také dokončil své vzdělání, absolvoval historii v prestižním Etonu a Oxfordu. V roce 1961 podniká první ze svých četných výprav do neprobádaných brazilských pralesů spolu se svými kolegy z Oxfordu, v povodí Iriri nalézají neznámý indiánský kmen, při kontaktu je jeden z kolegů Indiány zabit . Intenzivně se zajímá o dějiny Inků a výsledkem je jeho první kniha The Conquest of the Incas , vydaná v roce 1970. Kniha vzbudila tak velký ohlas svou úrovní, že byla považována za dílo některého z renomovaných historiků napsané pod pseudonymem. Hemming získává doktorát z Oxfordu a dva čestné doktoráty z dalších univerzit. Kniha sama získává literární ceny v New Yorku. Hemming se mimo to po úspěchu své první knihy stává předsedou Anglo-peruánské společnosti a postupně procestuje celé Peru. V roce 2007 je jeho práce oceněna Velkým křížem Rádu za zásluhy . Spolu s americkým fotografem Edwardem Ranneyem vydává další knihu věnovanou incké architektuře. Jeho zkušenosti z výpravy k řece Iriri zapříčinily jeho zvýšený zájem o brazilské Indiány. V letech 1971-1972 navštívil 45 kmenů v celé Brazilii a v následujících letech vydává řadu knih mapujících historii původních obyvatel Amazonie.Jako projev uznání získává v roce 1998 od brazilské vlády Řád Jižního kříže. V roce 1975 se stává ř...
Více od autora
Hana Heřmánková
Hana Heřmánková, rozená Hana Vávrová je česká moderátorka, bývalá TV hlasatelka a divadelní manažerka Divadla Bez zábradlí. Spolu s manželem, hercem Karlem Heřmánkem, mají tři kluky. Spolu se starají o chod Divadla Bez zábradlí, které provozuje i Městské divadlo v Karlových Varech. Když začali synové Kája a Pepa chodit do školy, vyprosili si na rodičích dalšího sourozence, a tak přibyl František. Hana Heřmánková měla sestru Danu Vávrovou , která je známá jako Leontýnka z filmu Ať žijí duchové! Dana se provdala do Německa, kde hrála hlavně ve filmech svého muže. Do doby, než se Haně Heřmánkové narodili synové, měla spoustu práce nejen jako hlasatelka, uváděla i pořady, které se natáčely. Pracovala jako moderátorka rozhlasové stanice Frekvence 1 v pořadech pro ženy, zahrála si i ve filmu. Dělala přímé přenosy i velké pořady, koncerty, dokonce si vyzkoušela televizního Silvestra. V roce 1992 se stala držitelkou ceny diváků TýTý v kategorii nejoblíbenější televizní hlasatel. V současné době se kromě povinností manažerky dvou divadel a matky tří dětí věnuje i televiznímu pořadu pro ženy Sama doma, kde se střídá s ostatními TV moderátorkami. Je členkou správní rady nadačního fondu Slunce, který pomáhá mentálně postiženým dětem a dospělým. Nyní je navíc i ředitelkou Festivalu slovenského divadla, který je uváděn každoročně právě v divadle Bez zábradlí.
Více od autora
Ferdinand Herčík
MUDr., RNDr., vynikající badatel v oboru radiobiologie a biofyziky. Byl synem akademického malíře Ferdinanda Herčíka Po maturitě se zapsal na Přírodovědeckou Fakultu MU . Již jako septimán začal pracovat v ústavu rostlinné fyziologie PřF pod vedením V. Úlehly; ten ho uvedl do biofyzikálního výzkumu na rostlinných modelech. Z této problematiky již v r. 1925 vytěžil svou první samostatnou publikaci. Doktorátu na LF MU dosáhl r. 1932. V l. 1928–31 působil jako asistent zmíněného ústavu na PřF MU, kde se r. 1932 habilitoval z obecné fyziologie. R. 1931 přešel na radiologickou stanici LF MU, kde pak působil v oboru radiační biofyziky do r. 1937. R. 1935 se na LF MU habilitoval z právě vzniknuvší lékařské biofyziky monografií Die Oberflächenspannung in der Biologie und Medizin. Své znalosti biofyziky prohloubil studijním pobytem na biologické stanici ve Villefranche , v Pasteurově ústavu v Paříži, v oddělení pro molekulární biofyziku Lecomta du Noüy , a v Rockefellerově ústavu v New Yorku, v biofyzikální laboratoři R. W. G. Wyckoffa . Od studia změn povrchového napětí, které vznikají v biologických soustavách vlivem světla , od r. 1932 postupně přešel k širokému spektru experimentálních studií radiobiologických. Studoval biologické účinky všech druhů krátkovlnného záření, zejména pronikavého elektromagnetického i korpuskulárního , na živé buňky. Doklady pro zásahovou teorii, jež získal, ho postupně vedly k teorii kvantové biologie. Stal se průkopníkem čs. biofyziky a zakladatelem čs. radiobiologie. R. 1937 byl jmenován mimořádným profesorem obecné biologie a byl povolán do čela biologického ústavu LF MU, do jehož rámce převedl i radiologickou stanici. Řádným profesorem obecné biologie byl jmenován r. 1946, se zpětnou účinností od r. 1941. Mezitím byl zaměstnán v Zemském radioléčebném ústavu v Brně, kde se věnoval radioterapii a potají p...
Více od autora
Börge Hellström
narozený v roce 1957 , je švédský autor duo Jed Rubenfeld , a jeden z iniciátorů zločinců návratu do společnosti . Žije v Varmdo.
Více od autora
Zdeněk Heřman
Zdeněk Herman byl český fyzikální chemik. V Kladně absolvoval gymnázium a po něm Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy , obor fyzikální chemie a radiochemie . V roce 1957 nastoupil do Ústavu fyzikální chemie ČSAV, jemuž zůstal věren celý život. Spolupracoval s Dr. Vladimírem Čermákem v oddělení hmotnostní spektrometrie ve výzkumu srážkových procesů iontů a vzbuzených částic metodami hmotnostní spektrometrie. V r. 1963 obhájil kandidátskou práci a v r. 1984 doktorskou práci v oblasti dynamiky chemických reakcí iontů. Během postdoktorálního pobytu na Yale University u prof. R. Wolfganga zkonstruoval jednu z prvních aparatur pro výzkum srážek iontů metodou rozptylu ve zkřížených paprscích částic. Vylepšenou formu tohoto přístroje potom postavil v pražském ústavu a používal ji pak se svými spolupracovníky ve výzkumu chemických reakcí kationtů a dikationtů, procesů přenosu náboje a srážek iontů s povrchy pevných látek rozptylovou metodou až do r. 2010. Je autorem více než 240 prací a kapitol v odborných monografiích. V Ústavu fyzikální chemie zastával řadu funkcí . Po roce 1989 se účastnil transformace Akademie věd ČR, kromě jiných funkcí byl viceprezidentem akademické Grantové agentury a v letech 1993 až 1999 byl členem akademické Vědecké rady. Roku 1996 byl jmenován profesorem fyzikální chemie. Jeho práce byla mnohokrát oceněna, v r. 1980 udělením Společné ceny ČSAV a Akademie věd NDR . R. 1992 získal v SRN Cenu Alexandra von Humboldta a roku 2003 u nás Národní cenu Česká hlava za celoživotní dílo. Je čestným profesorem iontové fyziky Leopold-Franzens Universität Innsbruck, kde mu byl také...
Více od autora
Zdeněk Hedvábný
Narozen 8. 5. 1936 v Praze, zemřel 16. 12. 2003 tamtéž. Dramaturg Divalda P. Bezruče v Ostravě a Národního divadla v Praze, vedoucí odborný pracovník Divadelního ústavu v Praze, divadelní novinář, publicista, pedagog a překladatel divadelních her z ruštiny. Autor divadelních dramatizací, rozhlasové hry a spoluautor pamětí L. Peška.
Více od autora
Zbyněk Hejda
Zbyněk Hejda byl český básník a překladatel. V roce 1989 obdržel Cenu Toma Stopparda, v roce 1996 Cenu Jaroslava Seiferta. Maturoval roku 1949 na klasickém gymnáziu v Hradci Králové. Vystudoval estetiku a dějiny umění na Filozofické fakultě UK, kde pak byl v letech 1953–1958 odborným asistentem na katedře dějin dělnického hnutí a KSČ. Od roku 1958 do roku 1968 pracoval ve Vlastivědném středisku Pražské informační služby. V 60. letech též patřil k okruhu autorů časopisu Tvář. V letech 1968-1969 byl redaktorem nakladatelství Horizont. Z nakladatelství odešel na protest proti vyhození jeho ředitele Emanuela Mandlera. Poté se vyučil knihkupcem a pracoval jako antikvář . Po podepsání Charty 77 musel opustit místo v antikvariátu a živil se jako domovník. Od té doby také pracoval pro Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. V letech 1985–1989 působil v samizdatovém konzervativním časopisu Střední Evropa, k jehož zakladatelům patřil. Roku 1989 byl šéfredaktorem samizdatového čtvrtletníku Sport. Po sametové revoluci šest let přednášel kulturní antropologii v Ústavu humanitních věd 2. lékařské fakulty UK. Žil v Praze a byl stálým přispěvatelem Revolver Revue. Svým dílem volně navazuje na literární expresionismus, jehož představitele také překládal.
Více od autora
Tim Healey
Více od autora
Peter Hepplewhite
Britský historik a pedagog, autor historických knih pro děti a mládež. Zabývá se dějinami II. světové války.
Více od autora
J. C Hendee
John Clare Hendee se narodil v roce 1959 v Michiganu v rodině zdravotní sestry a zaměstnance U.S. Forrest Service. Často doprovázel svého otce při práci v divoké přírodě amerických lesů. Stejně jako Barb měl rád zvířata. Zajímalo ho také umění, divadlo a samozřejmě knihy. Četl básně a pokoušel se je i psát. Studoval na několika školách různá témata, od divadla a dramatické tvorby přes filosofii až po architekturu a umění. Se svojí budoucí manželkou Barb Hendee se poprvé setkal v roce 1984 v Seattlu. Postupně se z nich stal pár, který dělá všechno společně. O rok později se vzali a několik let poté se rozhodli dál studovat. Přestěhovali se tedy do Idaha a začali docházet na přednášky na universitě. Jejich hlavním oborem byla angličtinu, ale věnovali se i literatuře a umění. Po ukončení školy Barb vyučovala a J. C. vedl konzultační firmu v oblasti informačních technologií. Nedlouho před tím, než vyšel Dhampir, přijali oba práci jako online učitelé angličtiny. Manželé Hendeeovi nyní žijí nedaleko Boulderu v Coloradu, ve stínu hor a jen kousek od moře. Oba stále pracují jako online učitelé angličtiny na universitách, což jim umožňuje věnovat dost času i psaní knih. Kromě toho mají samozřejmě spoustu dalších zájmů.
Více od autora
Hergé
Hergé byl belgický kreslíř, autor známé komiksové a televizní postavičky Tintin. Georges Rémi se narodil v Etterbeeku, obci, která tvoří součást bruselské aglomerace. V červenci roku 1926 začal ve skautském časpisu Le Boy Scout uveřejňovat na pokračování obrázkové příhody Totor, C.P. des Hannetons . Tehdy poprvé použil pseudonymu Hergé podle foneticky čtených iniciál svého jména: „er“ jako Rémi a „gé“ jako Georges. Tímto pseudonymem pak podepisoval až do smrti všechny své práce. Už od mládí dobře kreslil a jeho první obrázky zveřejnil skautský časopis Boy-scout belge. Měl úspěch a začal kreslit komiksové příběhy pro časopis XX. století]. Dokonce sám dělal redaktora jeho verze pro děti. Tam také publikoval poprvé své oblíbené postavičky Quick a Flupke. V květnu roku 1930 dokončil také první díl komiksu Tintin - Tintin v zemi sovětů. Sklidil obrovský úspěch a hned následoval další díl Tintin in the Congo, který měl připomenout belgické kolonizační úspěchy. Následovaly další díly, o kterých si můžete přečíst zde. Další z jeho sérií se jmenovala Dobrodružství Zetty a Jocka a vznikla na objednávku časopisu Chrabrá srdce. Pak nakladatelství Casterman začalo vydávat alba Tintinových dobrodružství a mnohá z nich bylo také autorem přepracováno. V roce 1946 začal Hergé vydávat časopis Tintin. Ten se později začal překládat i do francouzštiny. Byla založena společnost Studios Hergé a jeho popularita stále stoupala. Dokonce se natočilo několik hraných i animovaných filmů . Hergé umírá na srdeční leukémii. Zanechal po sobě rozpracované Tintinovo dobrodružství Tintin a Alpha-art.
Více od autora
Gustaw Herling-Grudziński
Gustaw Herling-Grudziński byl polský exilový novinář, spisovatel a také literární kritik, jenž byl ve 40. letech 20. století internován v sovětském gulagu a jenž se stal v roce 1966 spolu s Włodzimierzem Odojewskim a Henrykem Grynbergem jedním z laureátů literární Ceny Kosćielských. Narodil se v rodině židovského původu; posléze studoval krátce polonistiku na univerzitě ve Varšavě. V roce 1940 jej avšak zadržela sovětská NKVD a odsoudila jej k pětiletému trestu odnětí nucených prací. Po dobu zhruba dvou let byl internován v Sovětském svazu, propuštěn byl až v roce 1942, a to na základě tzv. dohody Sikorski – Majski . Po propuštění se přidal k armádě vedené polským generálem Władysławem Andersem; byl účasten také mj. v bitvě o Monte Cassino . Jeho první manželkou byla polská umělkyně Krystyna Domańská, po její smrti se následně oženil s Lidií Croce, dcerou italského filozofa Benedetta Croceho. Dle výpisu Národní knihovny České republiky převedla všechna jeho dosavadní díla, vydaná k roku 2017, z polštiny do češtiny polonistka Helena Stachová.
Více od autora
Ève Herrmann
Francouzská grafička a fotografka, též se zabývá Montessori pedagogikou.
Více od autora
Echo Heron
Americká autorka, sama bývalá zdravotní sestra, získala proslulost svými romány z lékařského prostředí, vyznačujícími se humorem, kritickým přístupem k poměrům v amerických nemocnicích, ženským viděním světa i prvky napětí. Sedmnáct let pracovala jako zdravotní sestra na pohotovosti koronární jednotce. Hned její první román Intenzivní péče který vyšel v roce 1987, se stal bestsellerem. Své popularity využívá jako aktivistka bojující za práva pacientů a zdravotních sester. Nyní žije v národním parku v Severní Karolíně
Více od autora
Barb Hendee
Barb Hendee se narodila v roce 1963 v malé vesničce Snohomish ve státě Washington jako dcera učitelky a elektrotechnika-farmáře. V okolí vesničky byla krásná příroda, takže jako dítě trávila spoustu času venku se svým koněm a psem. Školní docházka jí moc nebavila, byla nesmělá a těžce získávala přátele. Mezi její nejoblíbenější předměty patřila historie a literatura. Vyrůstala s knihami Jacka Londona, Roalda Dahla či Anne Perry. V pozdějším období na ni měly velký vliv romány Ann Rice a cyklus Duna. Pozvolna jí přestávalo pouhé čtení stačit.
Více od autora
Ailsa Heritage
Více od autora
Zdenka Heřmanová
Zdenka Heřmanová-Novotná je česká sinoložka, překladatelka a propagátorka čínské literatury. Laureátka Ceny ČSAV za práci na Česko-čínském slovníku. Zdenka Heřmanová-Novotná se narodila v Rakovníku. Během gymnaziálních studií strávila rok v Anglii studiem angličtiny. V roce 1950 odmaturovala na rakovnickém Wintrově reálném gymnáziu. V letech 1950–1953 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze čínštinu a dějiny Dálného východu u prof. Jaroslava Průška. V letech 1953–1958 pokračovala ve studiu čínštiny a čínské literatury na Pekingské univerzitě. Po skončení studia pracovala v letech 1958–1988 a 1990–1992 jako vědecká pracovnice v Orientálním ústavu Československé akademie věd. Roku 1966 získala hodnost kandidáta filologických věd a roku 1967 titul doktorky filosofie na Univerzitě Karlově. V letech 1967–1984 byla členkou Názvoslovné komise Českého úřadu geodetického a kartografického, v letech 1990–1999 členkou redakční rady Archivu orientálního a v letech 1992–2001 členkou výboru Česko-čínské společnosti a redakční rady jejího časopisu Fénix. Roku 1969 získala Čestné uznání ČSAV za lexikologické studie, v roce 1991 Cenu ČSAV za Česko-čínský slovník. Vědecky se zabývá problémy struktury a vývoje čínského znakového písma a jeho reformou, morfologií a lexikologií moderní a středověké čínštiny. V rámci této činnosti spolupracovala i na mezinárodních lexikografických projektech . Časopisecky publikovala celou řadu odborných studií a vydala několik knih. Jejím hlavním úkolem v Orientálním ústavu byla práce na sestavení a redakci devítidílného Česko-čínského slovníku . Kromě vědecké práce se zabývá překládáním čínské literatury do češtiny. Jejím nejznámějším překladatelským dílem je kniha Opičí král , výbor z klasického románu Putování na západ spisovatele Wu Čcheng-ena, s nímž jako vůbec první seznámila ...
Více od autora
Talking Heads
Talking Heads byla americká rocková skupina založená v roce 1975 v New Yorku ve složení David Byrne , Chris Frantz , Tina Weymouth a Jerry Harrison . Skupina vzešla z newyorské punkové scény a rychle vynikla svou jedinečnou směsí punku, art rocku, funku a vlivů world music. Vydali debutové album " Talking Heads : 77", které se setkalo s příznivým ohlasem kritiky a obsahovalo hitový singl "Psycho Killer". Jak se vyvíjeli, jejich hudba byla stále složitější a rozmanitější.
Více od autora
Sally Hepworth
Sally Hepworthová je bývalou personalistkou a vystudovala Monash University v australském Melbourne. Jejím domovem je téměř celý svět, pobývala například v Singapuru, ve Velké Británii a v Kanadě. V současné době je spisovatelkou na plný úvazek a žije s manželem a třemi dětmi v Melbourne.
Více od autora
Robert D. Q Henriques
Věnoval se vojenské kariéře. Když získal hodnost majora, opustil vojenskou dráhu z vážných důvodů, stal se majitelem malé nakladatelské firmy a vydával tři regionální časopisy. Hodně cestoval.
Více od autora
Milan Hes
Narozen 13. 7. 1976 v Lounech. Mgr., historik, středoškolský pedagog, práce z oboru didaktiky dějepisu, práce z oboru regionáních dějin Slánska.
Více od autora
Karel Heike
Více od autora
Josef Hejzlar
Josef Hejzlar byl český historik umění, sinolog, překladatel a publicista, absolvent VŠUP v Praze . Před rokem 1951 studoval na VŠUP v ateliéru Emila Filly. V letech 1951–56 studoval na Pekingské univerzitě a Ústřední akademii výtvarného umění v Pekingu , kde se seznámil se svou budoucí ženou, čínskou studentkou Taj-ťün. Studia zakončil na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1987 přednášel na vysokých školách v Číně. Současně se zabýval čínským uměním, v ČR i v zahraničí vydal řadu knih o východoasijském, zejména čínském umění. Za monografii Čchi Paj-š´ získal cenu nakladatelství Odeon. Josef Hejzlar zemřel 4. ledna 2012 ve věku 84 let. Více než dvě desítky let se zabýval teorií a praxí průmyslového designu a architektury. Na toto téma napsal řadu publikací, vypracoval desítky barevnic, atlasů barev, projekty barevného řešení v architektuře. V polovině 50. let minulého století několikrát navštívil malíře a básníka Čchi Paj-š’e v jeho pekingské studovně. V té době také začal sbírat a překládat mistrovy básně a postuláty, které pak vydal v roce 2002 ve sbírce Čchi Paj-š’: Verše od Bazénu spadlé hvězdy. Kromě překladů některých starých čínských esejů o umění spolu se svou ženou Taj-ťün sestavil a přeložil větší sbírku čínských přísloví, rčení a slavných veršům a výroků, které pak vyšly v knihách Minimum čínského moudra a Lexikon čínského mudrosloví . Rovněž v domácích i zahraničních periodikách publikoval větší množství studií, esejů a článků, k jeho posledním publikacím patří monografie Čchi Paj-š´ a jeho slavní žáci , Čínská krajinomalba v české verzi a jako spoluautor historického románu Na Řece získal se svou ženou Literární cenu Knižního klubu r. 2011. Vydání knihy Jak pěstovat klid a mír bylo plánovano na květen 2012. Přispíval do řady časopisů: Zlatý...
Více od autora
Ivan Herfurt
Ivan Herfurt je absolventem katedry dramaturgie a scenáristiky pražské FAMU. V osmdesátých letech se jako dramaturg Filmového ústavu podílel na rozsáhlých retrospektivních projektech z historie letních a zimních olympijských her a věnoval se sportovní a filmové dokumentaristice. Z této doby pochází jeho publikace Zlatý fond světové kinematografie. Na sportovní a filmovou tématiku píše do odborného tisku a podílí se scenáristicky na některých divadelních projektech. V Nakladatelství a vydavatelství Bohemia vydal v roce 1996 publikaci Evropské góly a o rok později na ni navázala kniha Světové góly.
Více od autora
Ivan Herben
Ivan Herben byl český novinář a politik, syn Jana Herbena. Narodil se jako nejmladší ze tří dětí spisovatele a redaktora Jana Herbena a jeho manželky Bronislavy, rozené Foustkové . Absolvoval vojenskou akademii, krátce sloužil jako voják z povolání . 30. listopadu 1924 se oženil s Milenou Procházkovou. Zájem o věci veřejné jej přivedl k novinařině. Od počátku 20. let dvacátého století až do zániku Československa byl redaktorem listů Tribuna , České slovo a nakonec šéfredaktorem brněnské redakce Lidových novin. Za protektorátu se angažoval v protinacistickém odboji, koncem roku 1939 byl zatčen gestapem. V letech 1940 – 1945 byl vězněn v koncentračním táboře. Po skončení druhé světové války se stal členem předsednictva Československé strany národněsocialistické a šéfredaktorem Svobodného slova. Po únoru 1948 emigroval do USA. Zde v exilu spolu s Ferdinandem Peroutkou, Pavlem Tigridem a dalšími stál u zrodu rozhlasové stanice Svobodná Evropa, v níž jako kulturně-politický redaktor působil v letech 1950 až 1965.
Více od autora
František Karel Hejda
Narozen 23.4.1865 v Mladé Boleslavi, zemřel 18.1.1919 v Praze. Novinář, , autor drobných próz převážně humoristického charakteru, hudební kritik, dramatik, překladatel divadelních her z francouzštiny a němčiny.
Více od autora
Věra Hegerová
Spoluautorka česko-německého a německo-českého slovníku, též anglicko-českéhoa česko-anglického slovníku.
Více od autora
Petr Hebák
Narozen 9. 8. 1940 v Londýně , zemřel 12. 6. 2022. Prof., Ing., CSc., statistik, práce z oboru, publikace z oboru karetních her a šachu.
Více od autora
Pavel Hénik
Narozen 2. 5. 1977. Spisovatel a nakladatel. Vedoucí scénického provozu v České televizi .
Více od autora
Otto Hejnic
OTTO HEJNIC se narodil 15. 11. 1945. Pracuje jako redaktor firemních novin, žije v Liberci. V roce 1983 vydal knihu povídek V pátek večer, v roce 1988 román Dvě lásky na začátek . Ve vydavatelství Horymír mu vyšla v roce 1997 kniha povídek Ztracená závrať. Je autorem libreta muzikálu Chytit kometu, hrál se v Divadle Příbram a v Divadle U Hasičů v Praze v roce 1999 a 2000. Novela Nebe na dosah vyšla roku 2002 v nakladatelství Erika. Pro Knihovnu Jana Drdy sestavil a upravil v roce 2004 Příbramské hornické historky a v roce 2007 Příbramské a jiné hornické historky. Povídkový cyklus O času a ohni vydalo v létě 2007 nakladatelství Bor. Je členem Kruhu autorů Liberecka a Obce spisovatelů.
Více od autora
Megan Hess
Megan Hess je mezinárodní módní umělkyně, která spolupracuje s některými z nejprestižnějšími módními návrháři luxusních značek po celém světě, jako jsou Dior, Fendi, Prada, Louis Vuitton, Cartier, Montblanc, Givenchy, Valentino, Balmain, Jimmy Choo a Tiffany Co.
Více od autora
Maurice Herzog
Maurice Herzog byl francouzský horolezec a politik. Jako první člověk vystoupil 3. června 1950 na horu Annapurnu spolu s Louisem Lachenalem. Jednalo se o vůbec první výstup na horu vyšší než 8000 metrů n. m. Annapurna poté nebyla zdolána dalších 20 let až do roku 1970, kdy její severní a jižní stěnu vylezly dvě britské expedice. Výstup Herzoga a Lachenala byl však vykoupen mnoha zdravotními problémy. Oba utrpěli těžké omrzliny, Herzog během sestupu dokonce ztratil rukavici, přišel proto o všechny prsty na rukou. V roce 1951 vydal o expedici na Annapurnu knihu. V letech 1958 - 1963 byl francouzským ministrem mládeže a tělovýchovy, později starostou Chamonix-Mont-Blanc.
Více od autora
Lukáš Hejlík
Lukáš Hejlík je český divadelní a filmový herec, autor projektu scénického čtení Listování, je znám z televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Po absolvování Obchodní akademie v Lounech v roce 2002 úspěšně dokončil studium na Vyšší odborné herecké škole v Michli. Poté získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Za dva roky přesídlil do Městského divadla Brno, kde má stálé angažmá dodnes. V televizi se nejvíce proslavil rolí Tomáše Meduny v seriálu Ošklivka Katka. Zahrál si i v seriálu televize HBO Terapie. V seriálu Ordinace v růžové zahradě hrál roli MUDr. Jáchyma Kaliny. Lukáš je také autorem projektu scénického čtení Listování, se kterým jezdí po celé České republice. Se svou bývalou manželkou, slovenskou herečkou Veronikou Senciovou má dceru Kláru. V roce 2015 se podruhé oženil, a to s českou modelkou Veronikou Fašínovou, se kterou má syna Vojtěcha. Jak sám Lukáš říká, jeho vysněnou rolí je zahrát si ve filmu o rodině Baťů jednoho z bratrů. V roce 2015 se stal jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.
Více od autora
Kate Hewitt
Svou první povídku napsala Kate Hewittová v pěti letech - a to jenom proto, že svou první povídku právě dokončil její starší bratr a jí se zdálo, že to dokáže stejně, případně ještě lépe. První Katein příběh tvořila jedna jediná - byť pořádně dlouhá - věta. Od té doby se naučila být ve svých příbězích naštěstí trochu … detailnější. Po studiích klasického dramatu se Kate odstěhovala do New Yorku, kde toužila udělat kariéru v divadelním světě. Do cesty se jí ale postavila jedna překážka. Muž. Ten Správný Muž, o jakém vždy snila. Deset po svatbě se odstěhovala do Anglie, kde se postupně zabývala celou řadou profesí - vyučovala drama, pracovala v časopise, zabývala se péčí o děti bez domova, pracovala jako sekretářka… a nakonec se stala matkou. Když měla její nejstarší dcera jeden rok, prodala Kate svou první povídku jednomu britskému časopisu. Od té doby má na svém kontě příběhů celou řadu, její největší láskou ale zůstaly povídky romantické. Pokud Kate zrovna nepíše, ze všeho nejradši čte, cestuje a učí se plést. To je nikdy nekončící proces, v jehož rámci již vyrobila ohromnou spoustu šál. Po šesti letech strávených v Anglii se vrátila zpět do USA. Dnes žije s manželem - anglikánským pastorem - a třemi dětmi v Connecticutu a plánuje, že si pořídí psa.
Více od autora
Karel Hermann
Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.
Více od autora
Karel Herčík
Karel Herčík je český historik. Narodil se v Kolíně, dětství strávil v Ústí nad Labem. Následně studoval na Filosoficko-historické fakultě Univerzity Karlovy, promoval v roce 1959. Poté se stal archivářem v Mladé Boleslavi, kde ale o místo přišel z politických důvodů v roce 1969. V pozici archiváře mj. zpochybnil dobový oficiální výklad, že bombardování města 9. května 1945 způsobila německá letadla, když šlo o útok Rudé armády, který měl zabránit Němcům v útěku do amerického zajetí. Poté pracoval v úřednických pozicích a výsledky svého historického bádání nesměl publikovat, perzekvovaná byla i jeho rodina. V roce 1990 byl jako člen Občanského fóra zvolen prvním starostou Mladé Boleslavi po Sametové revoluci. Věnoval se hlavně personálním otázkám řízení města a také následkům privatizace mladoboleslavské automobilky Škoda. Na tomto postu zůstal jedno funkční období do roku 1994, následně pracoval až do důchodu jako středoškolský pedagog na Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře. Zároveň se věnoval psaní článků a knih o historii Mladoboleslavska. Městem Mladá Boleslav byl několikrát oceněn.
Více od autora
Ivan Heráň
RNDr. Ivan Heráň, CSc. byl vědeckým pracovníkem zoologického oddělení Národního muzea v Praze. Jeho hlavní odborné zaměření představovala morfologie a etologie savců. Věnoval se rovněž fotografování zvířat. Mezi lety 1964 a 1996 redigoval sborník Lynx, v roce 1969 zorganizoval druhý mammalogický kongres ve Zvoleni.
Více od autora
Herodianus
Více od autora
Héródianos
Herodianos byl řecký dějepisec římského období žijící na přelomu druhého a třetího století. O jeho životě toho není mnoho známo. Narodil se pravděpodobně na území Malé Asie někdy kolem roku 170 a byl nejspíše nízkého původu. Za místo jeho narození bývá také považována Sýrie, někdy Alexandrie. Během života sice působil v císařských službách, avšak jen na nízkých pozicích. Na sklonku života pobýval v Římě. Je autorem římských dějin od smrti Marka Aurelia do nástupu Gordiana III. na císařský trůn. Herodianos se řadí k pozdnímu antickému dějepisectví. Jeho dílo se skládá z 8 knih. Zaměřil se především na svou současnost, která ho lákala dramatičností a rychlostí změn. Zdůrazňuje význam císařské moci, kritizuje naopak armádu za její svévolné a sobecké počínání. Ideálním císařem podle jeho mínění je takový člověk, který už před svým nástupem na trůn dokáže svými činy, že je prospěšný říši. Na urozenosti nebo názoru senátu naopak příliš nezáleží. Této autorově představě nejlépe vyhovoval císař Pertinax, pro kterého má autor zjevné sympatie. Herodianos se ale jinak vyhýbá jakékoliv idealizaci. Nedělá si iluze o významných osobnostech, senátu, armádě, ani impériu jako takovém. Jeho pohled na soudobou situaci i další vývoj je v tomto ohledu spíše pesimistický. Jeho dílo je psáno přístupnou formou a má dramatickou výstavbu, proto bylo oblíbené, a to i ve středověku. Herodianos byl dokonce v tomto období poněkud přeceňován a označován za čelního představitele antického dějepisectví. Z hlediska metodologického to ale není dílo příliš propracované. Důraz se klade spíše na zajímavost vyprávění. Autor se nezdržuje ověřováním a upřesňováním většiny údajů, neuvádí například odkud jednotlivá fakta čerpal.
Více od autora
Haleakala Hew Len
Havajský klinický psycholog, autor prací o havajském učení Ho'oponopono, o problematice a odstraňování stresů.
Více od autora
Erich Herold
Český indolog, afrikanista a muzeolog. Po ukončení gymnázia studoval indologii, klasickou filologii a srovnávací vědu náboženskou na Filozofické fakultě UK. Titul PhDr. získal 1953. V letech 1950–52 pracoval jako asistent na FF UK, 1952–59 v Orientálním ústavu ČSAV. Roku 1957-58 byl na studijním pobytu v Indii. Od roku 1959 pracoval až do své smrti v Náprstkově muzeu nejprve jako vedoucí oddělení, pak ředitel muzea a tvůrce jeho nové koncepce, v letech normalizace jako odborný pracovník. Do Indie se v 60. letech několikrát vrátil na kratší studijní pobyty. V 50. a 60. letech spravoval muzejní indické sbírky; od poloviny 60. let se intenzivně zabýval tradičním uměním subsaharské Afriky. Uspořádal výstavy tohoto umění, první svého druhu v Československu, k nimž připravil zasvěcené katalogy. Na téma afrického umění napsal rovněž řadu publikací. Jeho stěžejním dílem je obsáhlá monografie African Art , která v letech normalizace mohla vyjít pouze cizojazyčně. Zásadním způsobem přispěl k objevení řezbářství kmene Bété z Pobřeží slonoviny. Objevné byly i jeho studie o africkém uzlu moudrosti – rozšifrování historie a původního významu dvojitého uzlu, a o afroportugalské slonovině, kterou identifikoval ve sbírkách Národního muzea. Připravil koncepci knihy o mimoevropských maskách, do níž napsal kapitoly o maskách afrických a indonéských . Kromě afrického umění se i nadále věnoval problémům asijských kultur; v 70. letech spravoval v NpM sbírky Indonésie, jihovýchodní Asie a asijských zbraní. Vypracoval koncepci a výrazně se podílel na vzniku expozice asijských kultur na zámku v Liběchově . V 70. a 80. letech zpracovával mimoevropské umění a artefakty v zámeckých sbírkách a je autorem expozice na zámku v Opočně . Založil sborník Annals of the Náprstek Museum a měsíční programy muzejních aktivit pro veřejnost, které provázely Výstavy měsíce. Společně se svou ženou přeložil knihu J. G. Frazera Zlatá ratolest o magii, mýtech a ...
Více od autora
Elisabeth Heresch
Rakouská slavistka a romanistka, žurnalistka, autorka prací z oboru ruských dějin a kultury.
Více od autora
Eduard Herold
Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel. Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové. Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovliněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných , od roku 1863 také Umělecké besedy. Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi; jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací. V letech 1868 – 1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi . Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen , Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu. Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl dvakrát ženat. S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou měl syna Jindřicha/Heinricha a dceru Boženu , obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti prv...
Více od autora
Bert Hellinger
Bert Hellinger byl německý psychoterapeut a autor. Mnoho let strávil jako vedoucí katolické misijní školy v Jižní Africe. Proslavil se jako tvůrce originální psychoterapeutické metody nazývané Rodinné konstelace a Systemické konstelace. V posledních letech pracoval i s dalším formátem označovaným jako „Pohyby duše". Hellinger ovlivnil tisíce terapeutů na celém světě, kteří jeho metody uplatňují na širokou škálu osobních, pracovních i společenských problémů. Je autorem a spoluautorem více než 30 knih přeložených do mnoha světových jazyků. Narodil se jako Anton Hellinger roku 1925 v katolické rodině v Německu. Vyrůstal v Kolíně nad Rýnem, kde absolvoval katolickou klášterní školu. Odmítl se nechat naverbovat do místní organizace Hitlerjugend a byl proto označen za „nepřítele lidu". Na začátku války byl Hellinger povolán do armády. Zúčastnil se bojů na západní frontě. Byl však zajat spojeneckými vojsky a následně deportován do zajateckého tábora v Belgii, odkud utekl. Po válce vstoupil do katolického misionářského řádu a dostal církevní jméno Suitbert, zkráceně „Bert". Tato přezdívka mu zůstala i po opuštění řádu v roce 1971. V rámci své kněžské přípravy studoval na univerzitě ve Würzburgu filozofii, katolickou teologii a pedagogiku. V roce 1952 byl vysvěcen na kněze. Působil v Jižní Africe jako vedoucí katolické misie a misionářské školy až do roku 1968. Naučil se plynule jazyk kmene Zulu, podílel se na jejich rituálech a získal respekt k jejich odlišnému chápání světa. Prvním impulzem k jeho pozdějšímu přechodu od kněžství k psychologii byla série ekumenických školení zaměřených na skupinovou dynamiku, vedená anglikánskými duchovními při jeho pobytu v Jižní Africe . Tato cvičení vycházela z fenomenologického přístupu. Cvičení byla zaměřena na rozpoznání podstatného v rozmanitosti přítomnosti, bez záměru, beze strachu, bez předsudků, zaměřená jen na to, co se objeví. Helling...
Více od autora
Alena Hejduková
Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.
Více od autora
Vendula Hegerová
Výtvarnice, která se věnuje především tvorbě pro děti se narodila 23. 3. 1976 ve Vysokém Mýtě. Vystudovala Vyšší odbornou školu grafickou v Jihlavě, kde také po studiích několik let působila. K ilustracím pro děti se dostala hlavně díky zakázce na vyzdobení dětského oddělení Jihlavské nemocnice. Radost, kterou svými dekoracemi způsobila, ji přesvědčila, že právě děti nejvíce ocení její veselé obrázky. Je to mnohostranná výtvarnice, která má na svém kontě leporela, komiksy, animovaný film, designy pokojíčků, přáníčka, ale nejvíce samozřejmě knížek. Často jsou to knížky naučné, které podněcují dětskou tvořivost a fantazii.
Více od autora
Oskar Ferdinand Heyd
Narozen 1.8.1892 v Praze, zemřel 26.11.1966 tamtéž. JUDr., profesor obchodní akademie, literatura a učebnice z oboru obchodních nauk a korespondence.
Více od autora
Marie Hermanson
Švédská spisovatelka Marie Hermanson přišla na svět roku 1956 v Göteborgu. Oba její rodiče byli učitelé a kromě ní měli ještě další tři děti. Vystudovala žurnalistiku a později, když se dostala na göteborskou univerzitu, zahájila studium literatury a sociologie. Ještě na škole si přivydělávala jako ošetřovatelka v psychiatrické léčebně, zatímco po úspěšném završení studia nastoupila jako novinářka v denním tisku. Roku 1986 vydala svoji první knihu, sbírku povídek, a po ní dva romány . Dnes stále ještě bydlí v Göteborgu, ale už se svou vlastní rodinou, je vdaná a má syna a dceru.
Více od autora