Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 2798 záznamů

Karel Havlíček
Český novinář, spisovatel, vlastenec a politik. Studoval filozofii na univerzitě v Praze, poté vstoupil do pražského arcibiskupského semináře, z něhož byl v roce 1841 vyloučen. V letech 1843-44 působil jako vychovatel v rodině moskevského šlechtice, kde studoval ruskou literaturu a napsal 78 epigramů. Výběr z nich vydal 1845 v pěti částech . Borovský kriticky hodnotil ruské společenské poměry . V roce 1846 převzal Borovský redakci Pražských novin a přílohu Česká včela. V kritice Tylovy novely Poslední Čech Borovský napadl neplodné a sebeuspokojující vlastenčení, publikoval stati o nereálnosti všeslovanské myšlenky Slovan a Čech a o obecním životě Co jest obec? Havlíček Borovský založil Národní noviny, publicistickou platformu českého liberalismu. V roce 1849 byl soudně vyšetřován. Po zastavení Národních novin 1850 vydával v Kutné Hoře týdeník Slovan. V roce 1851 publikoval soubor článků Duch národních novin a Epištoly kutnohorské. Za svou novinářskou činnost byl Borovský v létech 1851-55 internován v Brixenu, kde napsal satirické skladby Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra. V nich napadal absolutismus a světskou i církevní reakci. Havlíček Borovský je považován za zakladatele české moderní žurnalistiky, usilující logickými argumenty i ostrou satirou oprostit skutečnost od dogmat, mýtů a iluzí.
Více od autora
Heinrich Harrer
Heinrich Harrer byl členem nacistických oddílů SS rakouský horolezec, cestovatel, geograf, fotograf a spisovatel. Narodil se v korutanském Hüttenbergu v rodině poštovního úředníka. Od roku 1933 do roku 1938 studoval geografii a sport na Univerzitě Karla Franzense ve Štýrském Hradci. Od mládí se věnoval lyžování a horolezectví. Mezi jeho předválečnými výkony vyniká zejména prvovýstup Severní stěny švýcarského Eigeru, který společně se skupinou rakousko-německých horolezců uskutečnil v roce 1938. Od roku 1933 byl členem nacistických oddílů SA a postupně zde získal hodnost Oberscharführer. V roce 1938 po anšlusu Rakouska vstoupil do NSDAP a oddílů SS. Toto po válce sám označil jako hloupou chybu a ideologický omyl. V létě roku 1939 odjel s německou expedicí do Tibetu. Jel s horolezeckým oddílem do Himálaje, kde cílem byl průzkum pákistánské osmitisícovky Nanga Parbat. Krátce po začátku druhé světové války v roce 1939 byl zajat britskou koloniální správou a internován společně s dalšími asi tisíci válečnými zajatci v indickém Déhrádúnu. Z internačního tábora se mu podařilo utéct, a protože potřeboval rychle zmizet z indického území, uchýlil se do Tibetu. Zde přečkal zbytek druhé světové války a několik poválečných let. Roku 1952 se vrátil do Evropy, odkud podnikal řadu etnografických a horolezeckých expedicí. Tou dobou byl již poměrně známou osobností a v letech 1965–1983 vysílala televize ARD pořad „Reportáže Heinricha Harrera“ . Přátelil se mj. se švédským cestovatelem Svenem Hedinem. Napsal více než 20 knih. Jeho nejznámějšími knihami jsou Sedm let v Tibetu a Návrat do Tibetu. Sedm let v Tibetu je bestseller popisující, jak společně s Peterem Aufschnaiterem utekli z britského internačního tábora v Indii, následné roky strávené v Tibetu i své přátelství se současným dalajlámou Tändzinem Gjamccho, jemuž dělal učitele angl...
Více od autora
František Hampl
Narodil se v roce 1901 v Týnci nad Labem, pocházel ze čtyř dětí - sestra umřela mladá , bratr Rudolf byl odborným učitelem v Týnci a bratr Jan byl vysokoškolským profesorem. Byl vystudovaný inženýr ekonomie, učil na obchodní akademii v Berouně, později přednášel na VŠE, kde získal titul profesora. Během 2.SV byl ve spojení s československou exilovou vládou , byl zpravodaj, spolupracovník. Během této činnosti navázal přátelství např. s Jaroslavem Seifertem, který do Berouna jezdil během léta. Za tuto činnost byl také zatčen, odsouzen do Terezína, naposledy do Bayreuthu – byl odsouzen k trestu smrti, ale kvůli náletu, který se v té době uskutečnil, byl trest zmírněn na doživotí. Sám vždy říkal, že byl již smířen se smrtí, to co přišlo po konci 2.SV bral jako dar od Boha. Zemřel v Berouně 9. dubna.
Více od autora
Maximum Petra Hanniga
Více od autora
Halldór Laxness
Halldór Kiljan Laxness, narozený Halldór Guðjónsson, byl islandský prozaik, básník, dramatik, esejista a překladatel. Vyrůstal na statku rodičů Laxnesi, studoval na gymnáziu v Reykjavíku, od roku 1919 cestoval po Skandinávii a Evropě. Roku 1922 konvertoval ke katolicismu, dokonce 8 měsíců strávil v klášteře Clerveaux v Lucembursku, kde přijal křestní jméno Kiljan. Vliv konverze ustoupil za pobytu na Islandu v létě 1926 – 1927, kde se začal zajímat o příčiny islandské chudoby, a v USA , kde se snažil proniknout do hollywoodské filmové produkce. Právě ve Spojených státech dospěl k marxistickému smýšlení a vzplanul pro socialismus. Ve 30. a 40. letech 20. století byl jedním z nejaktivnějších levicových intelektuálů a komentátorů doby. Jeho knihy většinou vyvolávaly politické debaty. V roce 1955 se stal laureátem Nobelovy ceny za literaturu. V 60. letech se definitivně rozešel s levicovou politikou. Tvořil především v islandštině, do které i překládal z angličtiny. Některá díla napsal v angličtině. Psal historické a společenské romány, životopisná díla i divadelní hry. Celé jeho dílo je opředeno ironickým humorem. V realistických románech řešil soudobé problémy, v 60. letech napsal několik experimentálních dramat se silným vlivem magična.
Více od autora
František Hamza
František Hamza byl český lékař a spisovatel. V dnešní době je především znám jako zakladatel Hamzovy dětské léčebny v Luži. František Hamza studoval na nižším gymnáziu v Pelhřimově, pak pokračoval na vyšším gymnáziu v Německém Brodě , kde v té době učili osvícení želivští premonstráti. Absolvoval lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze . Po promoci na působil jako městský a později obvodní lékař v Luži. Místo svého působení zvolil zcela záměrně. Klimaticky odpovídalo realizaci jeho plánu, tedy zřízení dětské protituberkulózní léčebny, kterou založil roku 1901 ve vile pod poutním kostelem na Chlumku. Nejprve ji vedl ve vlastní režii, v roce 1908 však dosáhl jejího převzetí do správy země České a zůstal až do 1919 jejím ředitelem. Děti z chudých rodin zde léčil zdarma. Dnes tato léčebna nese název Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé. Založil také první školu v léčebném zařízení ve střední Evropě. Z jeho iniciativy vznikly další dětské protituberkulózní léčebny ve Starém Smokovci, Šumperku a Cvikově. Za 1. světové války byl činný v domácím protirakouském odboji. Jako poradce srbského ministerstva zdravotnictví byl vyznamenán vysokým srbským státním řádem. Po vzniku ČSR se roku 1919 stal sekčním šéfem ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy, kde podnítil zřízení několika nových tuberkulózních sanatorií a studentských zdravotních ústavů v Praze a Brně. Byl spoluzakladatelem Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Po odchodu z ministerstva v roce 1922 přijal místo mimořádného profesora na nově vzniklé fakultě sociálního lékařství na Masarykově univerzitě v Brně a pokračoval zde ve své práci profesora do konce života. Byl hygienik a propagátorem ergoterapie a dalších zajímavých metod, které posunuly zdravotnictví novým směrem. Zasadil se o vytvoření instituce školních lékařů a studentských zdravotních ústavů. Jeho aktivity překročily r...
Více od autora
Paula Hawkins
Paula Hawkins je britská spisovatelka, známá především svou novelou Dívka ve vlaku, která vyšla v roce 2015. Paula Hawkins vyrůstala v Salisbury v Rhodésii . Její otec byl profesor ekonomie a finanční žurnalista. Do Londýna se přestěhovala v roce 1989. Studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu. Pracovala jako novinářka pro deník The Times. Poté pracovala na několika novelách jako spisovatel na volné noze a napsala knihu finančního poradenství pro ženy, kterou nazvala The Money Goddes. Kolem roku 2009 psala pod jménem Amy Silver romantické komedie jako např. Confession of a Reluctant Recessionista. Její nejprodávanější kniha z roku 2015 Dívka ve vlaku je thriller s tematikou domácího násilí, zneužívání, alkoholu a drog. Román psala téměř půl roku a dokončila jej v době, kdy se nacházela zrovna v tíživé finanční situaci. V současné době žije v Londýně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paula Hawkins na anglické Wikipedii.
Více od autora
Jiří Haager
Více od autora
Andrew Hall
Více od autora
Vlastislav Häufler
Narozen 3.11.1924 v Malých Levárech , zemřel 20.11.1985. Prof., RNDr., CSc., profesor hospodářského a regionálního zeměpisu, práce z oboru.
Více od autora
Petr Havlíček
Je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně. Výživě se věnuje téměř 20 let. Začínal s výživou vrcholových sportovců, dnes kromě známých sportovců radí s výživou také českým osobnostem či klientům, kteří chtějí zhubnout, změnit životní styl či zlepšit kondici. Za poslední čtyři roky se podílel jako odborný garant a spolumoderátor na pořadu Jste to, co jíte a Souboj v těžké váze na TV Prima.
Více od autora
Charlaine Harris
Charlaine Harris publikuje své romány již více než 25 let. Narodila se v deltě Mississippi a vyrůstala v oblasti oblopené bavlníkovými plantážemi. Teď žije v jižním Arkansasu se svým manželem, třemi dětmi a třemi psy. Ačkoli jejími prvními výtvory byly většinou duchařské příběhy, když nastoupila na Rhodes College v Memphisu, začala psát poezii a divadelní hry. Po vydání prvních dvou knih se rozhodla začít psát série. První kniha Real Murders o knihovnici Auroře Teagarden, získala nominaci na cenu Agatha . Charlaine brzy hledala další výzvu a výsledkem byla mnohem temnější Lily Bard série. Knihy jsou zasazeny do města Shakespeare v Arkansasu a jejich hrdinkou je žena, která se učí žít s následky útoku, který přežila . Když si Charlaine začala uvědomovat, že žádná z těchto sérii nepřevrátí literární svět, rozhodla se napsat knihu, kterou vždycky chtěla. Ani tradiční detektivku, ani čistou scifi nebo romanci. Kniha Dead Until Dark prolomila hranice žánru a učarovala čtenářům, kteří si užívají skvělá dobrodružství. Každá další kniha o Sookie Stackhouse, barmance z Louisiany, telepatce a přítelkyni upírů, vlkodlaků a různých dalších kreatur, láká víc a víc čtenářů. Southern Vampire Mysteries jsou publikovány v Japonsku, Británii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii a Rusku. Charlaine stvořila i další literární hrdinku Harper Connely, která byla zasažena bleskem, čímž získala zvláštní schopnost nalézat mrtvá těla a zjistit, jak oběti zemřely. Charlaine je členkou celé řady amerických literárních klubů, např. Mystery Writers of America, Sisters in Crime, American Crime Writers League, Arkansas Mystery Writers Alliance.
Více od autora
Zdeněk Hanka
Zdeněk Hanka, vlastním jménem Zdeněk Šťastný byl český spisovatel, pohotovostní specialista a profesionální instruktor St. John Ambulance v Calgary v Kanadě. Zdeněk Hanka žil od školních let v Praze a od roku 1999 žije v Kanadě. Po ukončení studia medicíny v roce 1982 na Karlově Univerzitě v Praze pracoval v nemocnici v Kadani. Po atestaci I. stupně nastoupil v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí jako novorozenecký lékař. Na jaře 1989 podepsal petici Několik vět, aktivně se účastnil demokratických proměn. V roce 1990 absolvoval vědeckovýzkumnou stáž na Univerzitě v Římě v oboru novorozenecké imunologie. Roku 1991 uspěl ve výběrovém řízení na místo ředitele zdravotnického zařízení, dědictví po OÚNZ Praha 4. V roce 1995 byl vybrán v rámci programu HOPE na postgraduální stáž na University of South Florida, kde obhájil tezi v oboru řízení zdravotnictví. Vyučoval na zdravotnické škole, lékařské fakultě Univerzity Karlovy, byl členem redakční rady populárního časopisu pro zdravý životní styl. Jako externí poradce Ministerstva zdravotnictví se podílel na alokaci medicínské technologie. Po obhajobě atestace II. stupně pomáhal rozvíjet program na Škole veřejného zdravotnictví. Vedle klinické, vědecké a řídící práce ve zdravotnictví v devadesátých letech aktivně přispíval k rozvoji humanitárních programů orientovaných na dětskou populaci. Ve druhé polovině devadesátých let předložil privatizační projekt zdravotnického zařízení, jehož byl ředitelem. Projekt byl podpořen vládou a schválen pro realizaci. Tlak vnějších subjektů zainteresovaných na privatizaci ho přinutil odstoupit od privatizace a odstěhovat se s rodinou do Kanady. V Kanadě začínal pracovat jako pomocný dělník v panelárně a také jako pouliční prodavač. Na Bow Valley College absolvoval studium pomocného zdravotnického personálu a začal pracovat v domově pro seniory. S cílem získat prostředky pro příslušné zkoušky k obnovení lékařské licence práci ...
Více od autora
Stanislav Havelka
Narozen 1939, zemřel 21. 9. 2018 v Praze. Spisovatel a scénárista, autor komiksů, televizních scénářů Večerníčků, obrázkových seriálů a příběhů pro děti. Spolu s Petrem Chvojkou psal i pod pseudonymem Stanislav Hojka.
Více od autora
Matt Haig
Haig se narodil v Sheffieldu . Jako novinář spolupracoval s The Guardian , The Sunday Times , The Independent , The Sydney Morning Herald a The Face . Jeho romány, z nichž první vyšel v roce 2005, jsou často temné a bizarní a týkají rodinných vztahů. Poslední rodina v Anglii využívá příběh Shakespearova Jindřicha IV. , jen některými protagonisty jsou psi. Jeho druhý román Klub mrtvých otců je založen na Hamletovi. Vypráví příběh jedenáctiletého kluka, který se zabývá nedávnou smrtí svého otce.
Více od autora
Lubor Hájek
Lubor Hájek byl český historik orientálního, čínského a japonského umění. Byl zakladatelem a budovatelem Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze. Vystudoval v letech 1945–1949 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy indologi u Vincence Lesného a srovnávací vědy náboženské u Otakara Pertolda. V letech 1945–1952 byl zakládajícím členem a odpovědným redaktorem časopisu Nový Orient. Při pracovních cestách navštívil Čínu, Mongolsko, Indii, Barmu, Indonésii, Írán, Afghánistán a Japonsko. V roce 1952 založil Sbírku orientálního umění Národní galerie v Praze, kterou vedl až do roku 1986. V letech 1964–1969 byla sbírka asijského umění umístěna v Dolním zámku v Benešově nad Ploučnicí. Expoice byla ale při požáru v roce 1969 značně poničena. V roce 1972 byla sbírka přemístěna do Zbraslavského zámku. Tam byla v roce 1998 otevřena nová stálá expozice orientálního umění. Je autorem asi 40 výstav, 15 knižních publikací a asi 120 odborných článků v časopisech. Psal rovněž předmluvy či doslovy k publikacím jiných autorů.
Více od autora
Jaroslav Havlíček
Jaroslav Havlíček byl český spisovatel. Řadí se mezi nejvýznamnější představitele domácí psychologické prózy. Narodil se dne 3. února 1896 v Jilemnici v domě čp. 54. Jeho otcem byl učitel Josef Havlíček a jeho matka Julie Havlíčková byla dcera nadlesního z okolí Chlumce nad Cidlinou. Jaroslav Havlíček vystudoval reálku v Jičíně . Poté absolvoval abiturientský kurs obchodní akademie v Chrudimi a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 obnovil vysokoškolská studia a začal v rámci praxe pracovat jako úředník v Živnostenské bance v Praze, kde již zůstal, zatímco studií zanechal. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou. Jeho synem byl surrealista a básník Zbyněk Havlíček a jeho synovcem básník Karel Šebek. Zemřel z fyzického vyčerpání v důsledku zánětu mozkových blan. Jeho literaturu ovlivnili písmáci a spiritisté, napsal několik románů, jejichž děj je zasazen do maloměsta na přelomu 19. a 20. stol. Popisuje tragické lidské osudy, degeneraci – téměř naturalisticky, až chladnokrevně, duševní stavy často velmi narušených lidí a extrémní situace. Byl skvělým vypravěčem. Některé jeho postavy vykazují velkou mravní a duševní sílu. Posmrtně byla z jeho díla sestavena a vydána řada povídkových souborů: Své povídky publikoval v mnoha časopisech: Lumír, Zvon a Národní listy. Podle námětů Jaroslava Havlíčka byly natočeny filmy : Roku 2015 bylo kompletní Havlíčkovo dílo digitalizováno a zpřístupněno online zdarma. Na projektu Havlíčkova Jilemnice se podílelo Město Jilemnice, Krkonošské muzeum a firma 2ebook.
Více od autora
Helena Haškovcová
Helena Haškovcová, je česká bioložka a filosofka, profesorka lékařské etiky. Hlavními tématy jejího odborného zájmu jsou lékařská etika, práva pacienta, informovaný souhlas, pravda na nemocničním lůžku, sociální gerontologie a problematika umírání . Helena Haškovcová vystudovala biologii a filosofii na Přírodovědecké a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala v různých biologických a zdravotnických ústavech: v letech 1968–1972 v Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV, od roku 1972 na Oddělení klinické imunologie Fakultní nemocnice v Praze 2, od roku 1982 do 1990 v Kabinetu gerontologie a geriatrie ILF Praha a v letech 1979–1986 současně působila v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze. Od roku 1990 pracovala v Ústavu lékařské etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde iniciovala vznik lékařské etiky jako samostatné lékařské disciplíny v ČR. V tomto oboru se také jako první v ČR roku 1992 habilitovala a o rok později byla jmenována profesorkou. V letech 1996–2002 působila na Husitské teologické fakultě UK jako vedoucí katedry psychosociálních věd a speciální etiky. Od roku 2002 do 2020 pracovala na Fakultě humanitních studií UK v Praze, byla garantkou doktorského studijního programu filosofie – aplikovaná etika. Prof. Helena Haškovcová je garantkou oboru lékařská etika České lékařské komory. Je autorkou 22 samostatných monografií, řady vědeckých článků, učebnic a příruček pro lékaře a zdravotníky. Je členkou české pobočky PEN klubu a několika oborových a vědeckých rad.
Více od autora
Eva Hartmanová
Pedagožka, autorka studijních materiálů ke zkouškám z českého jazyka a literatury.
Více od autora
Vít Haškovec
Narozen 1965. Autor životopisů slavných a známých osobností, nakladatelský redakor.
Více od autora
Jiří Haussmann
V době svého narození byl jeho otec soudce a později se stal ministrem spravedlnosti. Po absolvování malostranského gymnázia musel v roce 1917 narukovat. Roku 1920 nastoupil praxi u okresního soudu v Praze, na Malé Straně. Roku 1922 úspěšně ukončil právnická studia na Karlově univerzitě. Ještě téhož roku onemocněl tuberkulózou a rok poté zemřel. Psal epigramy, verše, povídky a uveřejňoval je v časopisech Česká demokracie, Český socialista, Šibeničky a Nebojsa. Napsal i několik písniček pro kabaret Červená sedma. Protirakouské verše uveřejňoval pod pseudonymy Georges, Georges Jegor nebo Dalmanites. Zastával levicové postoje, kritizoval raný kapitalismus. Jeho nejlepší práce Velkovýroba cnosti patří do science fiction, byla upravena jako rozhlasová hra a roku 1964 i zfilmována. Řada jeho prací se dočkala několika vydání, jedna z povídek byla zahrnuta na antologie Fantastický dekameron v roce 1987.
Více od autora
Tom Harper
Edwin Thomas je anglicky píšící spisovatel historických románů. Narodil se roku 1977 ve Frankfurtu nad Mohanem v SRN, vyrostl v Belgii a později v Connectikutu v USA. Vystudoval historii na Lincoln College Oxford, kde se také setkal se svou budoucí ženou Emmou a zde se také věnoval divadlu. V současné době žije v New Yorku se svou ženou a synem Owenem. Tři roky pracoval v účetní firmě, v posledním roce začal pracovat po večerech na svém prvním románu The Blighted Cliffs , který se mu podařilo vydat a po jeho úspěchu se začal naplno věnovat výlučně psaní. Pod svým jménem napsal sérii tří historických námořních románů z období napoleonských válek, spojených postavou poručíka Martina Jerrolda. Později pod pseudonymem Tom Harper píše a vydává sérii tří románů s tématikou křížových výprav a poté píše další romány, které se dají označit jako mysteriózní thrillery.
Více od autora
Marie Hanzová
Narodila se 15. 9. 1944 v Lounech. PaedDr., CSc., učitelka na různých stupních škol, činná v oboru dalšího vzdělávání učitelů českého jazyka a literatury a dějepisu, práce ve Výzkumném ústavu pedagogickém a v Pedagogickém centru.
Více od autora
Karel Hájek
Karel Hájek byl československý novinářský fotograf, považovaný za zakladatele moderní české fotoreportáže. Narodil se 22. ledna 1900 v Lásenici. Jeho matka Kateřina , která spolu s ním vychovala pět dětí, byla výtečnou kuchařkou, navštěvovaná i Emou Destinnovou. Jeho otec Ondřej vedl s manželkou hostinec a poštovnu, byl předsedou honebního výboru a lásku k přírodě a myslivosti podědil Karel nepochybně i po něm. Po absolvování obecné školy se v roce 1914 vyučil kovářem v Nové Bystřici. V letech 1914–1918 sloužil v rakouskouherské armádě v Českých Budějovicích, ve Vídni a na frontě v jižních Tyrolích. Z války domů se vrátil 25. října 1918, a již tři dny nato odejel do Prahy, kde zůstal natrvalo, s četnými návraty domů k rodičům. V letech 1918-1926 pracoval nejprve jako kovodělník v továrně Ringhoffer. Později pracoval jako řidič pražské tramvaje. V roce 1920 začal amatérsky fotografovat. Karel Hájek byl dvakrát ženat. Poprvé se oženil v roce 1925 s Vlastou Havlíčkovou, téhož roku se manželům narodil syn, JUDr. Miloš Hájek, který zemřel 19. července 1984 v Rumburku. Manželé se rozvedli v roce 1930. Druhý sňatek uzavřel v prosinci 1940 se členkou opery Národního divadla v Praze Jaroslavou Procházkovou . Jeho dalšími nejbližšími příbuznými byli neteře Marie Kratochvílová a Vlasta Šafářová a synovec Ing. Jiří Hájek. V roce 1926 pořídil reportáž o Emě Destinnové, kterou otiskl časopis Pestrý týden. V roce 1929 byla jeho fotografie oceněna ve fotosoutěži téhož časopisu a byla otištěna na titulní stránce českého i německého vydání. Od šéfredaktora Bohumila Markalouse získal novinářský průkaz. Až do roku 1932 se snažil spojovat zaměstnání tramvajáka a fotoreportéra, což ale vedlo k řadě problémů. Traduje se příhoda, kdy nechal stát tramvaj uprostřed křižovatky na Václavském náměstí, aby mohl pořídit reportáž o dopravní nehodě. Od roku 192...
Více od autora
Judy Hall
Judy Hall se zabývá karmickou astrologií, regresivní terapií a účinky drahých kamenů. Jako autorka má na svém kontě přes 45 titulů, mimo jiné velmi úspěšné Kameny od A od Z nebo Karmu vztahů. Objevila se na žebříčku stovky spirituálně nejvlivnějších žijících lidí, který každoročně sestavuje Watkins Revue. Na poli drahých kamenů, terapie minulých životů a karmické astrologie se pohybuje už přes 40 let. Specializuje se na čtení minulých životů, regresivní terapii, léčení duše, reinkarnace, astropsychologii, věštění a využití drahých kamenů v léčení. Vedle vlastní praxe je plodná spisovatelka, její knihy byly přeloženy do šestnácti jazyků. Více informací se můžete dozvědět na jejím webu: www.judyhall.co.uk
Více od autora
Jiří Haller
Narodil se 1. ledna 1896 v Keblicích na Litoměřicku. Mládí prožil ve skrovných poměrech jako jedno z osmi dětí venkovského řídícího učitele. V letech 1906―1914 navštěvoval vyšší gymnázium v Roudnici, maturoval s vyznamenáním 13. 7. 1914. V letech 1914―1916 studoval na pražské filozofické fakultě obory čeština a francouzština. Z důvodů vojenské služby mu nebylo umožněno absolvovat předepsaný počet semestrů, což alespoň částečně nahradil po válce, kdy absolvoval ještě dva semestry v letech 1918 a 1919. Roku 1921 byl uznán způsobilým vyučovat češtinu a francouzštinu na středních školách s československým vyučovacím jazykem. V roce 1931 se stal odpovědným redaktorem Naší řeči a od akademického roku 1931/1932 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako lektor českého jazyka pro nebohemisty. V roce 1938 spolu s V. Šmilauerem založil Kruh přátel českého jazyka. o válce se opět ujal lektorského postu na filozofické fakultě a zastával ho až do akademického roku 1949/1950, kdy mu nebyla z příkazu tehdejšího děkana B. Havránka prodloužena smlouva a byl předčasně penzionován. V roce 1948 byl též zbaven pozice odpovědného redaktora časopisu Naše řeč. Zemřel v Praze 21. 1. 1971.
Více od autora
Jiří Hajíček
Jiří Hájíček je český spisovatel. Vyrůstal v obci Purkarec, vystudoval gymnázium v Týně nad Vltavou a pak Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity. Začínal s poezií, mimo jiné v pořadech Mirka Kováříka koncem osmdesátých let, knižně publikuje od roku 1998 jako prozaik. Ve svých povídkách a románech reflektuje především prostředí jihočeského venkova. V roce 2006 získal jeho román Selský baroko cenu Magnesia Litera za prózu. Jaroslav Rudiš vybral jeho román Rybí krev do Finnegan's List pro rok 2013 – seznamu vydávaného Společností evropských autorů a obsahujícího díla, která by měla být více překládána do evropských jazyků. Rybí krev byla následně vyhlášena knihou roku v soutěži Magnesia Litera 2013. V roce 2015 byl Hájíček hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Román Děšťová hůl zvítězil v anketě Kniha roku Lidových novin 2016 a získal Cenu Česká kniha 2017. V roce 2016 Dan Wlodarczyk podle knihy Jiřího Hájíčka natočil film Zloději zelených koní. Na protest proti zpolitizování členů poroty odmítl v roce 2018 udělení Státní ceny za literaturu. Romány Rybí krev, Dešťová hůl a Plachetnice na vinětách vydalo nakladatelství One Hot Book jako audioknihy.
Více od autora
Helen Hardt
Americká spisovatelka historické, erotické a romantické beletrie. Právnička.
Více od autora
Brigitte Hamann
Brigitte Hamannová byla rakouská spisovatelka a historička. Zabývala se především historií habsbursko-lotrinské dynastie v 19. a 20. století. Narodila se jako Brigitte Deitert v Essenu v Německu. Vystudovala germanistiku a historii v Münsteru a ve Vídni. Po studiích pracovala jako novinářka v Essenu. V roce 1965 se provdala za historika a univerzitního profesora Günthera Hamanna , přestěhovala se do Vídně a přijala rakouské občanství. Pracovala na Univerzitě ve Vídni, kde v roce 1978 získala titul Ph.D. za práci věnovanou korunnímu princi Rudolfovi, kterou také knižně publikovala. Po úspěchu její první knihy následovaly další věnované především osobnostem rakouských a německých dějin 19. a 20. století. Za svou práci byla mnohokrát oceněna a její knihy byly přeloženy do několika jazyků.
Více od autora
Mark Haddon
Mark Haddon vystudoval Angličtinu na Merton College v Oxfordu. Svou literární kariéru začal již na na konci 80. let 20. století, kdy vydal několik dětských knih. V roce 2003 mu vyšel první román pro dospělé Podivný případ se psem, za který byl oceněn několika prestižními cenami, mimo jiné Whitbreadovou cenou. Dnes je uznávaným scénáristou, ilustrátorem a autorem knížek pro dospělé i pro děti. Žije v Oxfordu.
Více od autora
Jaromír Hanzlík
Více od autora
Emil Hakl
Emil Hakl, vlastním jménem Jan Beneš , je český spisovatel. Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor tvorba textu, později ještě dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Od roku 1981 pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník čerpací stanice a zvukař. V letech 1996–2000 se živil jako textař v řadě reklamních agentur, v roce 2001 jako redaktor literárního čtrnáctideníku Tvar. V současné době se živí jako novinář v týdeníku Instinkt. Žije v Praze. V 80. letech 20. století se věnoval psaní veršů, dramatizaci literárních předloh a jejich realizaci v amatérských divadelních formacích. Je jedním ze zakládajících členů volného literárního sdružení Moderní analfabet . Těžištěm aktivity sdružení bylo pravidelné autorské čtení v pražských i mimopražských klubech. Na něj později navázala autorská čtení v Literárním klubu 8. Spolupracoval také s literárním Pant klubem. Časopisecky publikoval v Iniciálách, ve Tvaru, v Literárních novinách, v Aluzi, v Salonu, v magazínu Hospodářských novin, v Týdnu a v internetovém časopise Dobrá adresa. Je zastoupen v knižním výboru Anthologie de la poésie tchéque contemporaine 1945–2000 a v dalších sbornících. Pod vlastním jménem vystupuje v některých dílech svého kolegy Václava Kahudy, např. v novele Technologie dubnového večera. Chodil s hudebnicí Evou Turnovou, jejich vztah pak románově zpracoval v knize Intimní schránka Sabriny Black. Podle novely O rodičích a dětech natočil režisér Vladimír Michálek stejnojmenný film .
Více od autora
Emil Hadač
Emil Hadač byl český geobotanik a ekolog. V roce 1994 byl oceněn Cenou ministra životního prostředí „za celoživotní dílo v ekologii a botanice“.
Více od autora
Dušan Hamšík
Dušan Hamšík byl český novinář, spisovatel a scenárista. Jako novinář působil v redakcích řady periodik – Mladá fronta, Květy , Obrana lidu , Čs.voják . Po roce 1968 mu režim znemožnil oficiálně publikovat, proto své texty vydával pod jinými jmény nebo pracoval anonymně. Pod jménem Jaroslava Dietla zpracoval vzpomínky fotbalisty Ivo Viktora Můj dres číslo 1 , pod jménem Jaroslava Vokřála napsal doslovy ke knihám Oty Pavla. Anonymně spolupracoval s Karlem Kachyňou na scénářích televizních inscenací Zlatí úhoři, Velký případ malého detektiva, seriálu Vlak dětství a naděje a filmech Smrt krásných srnců a Oznamuje se láskám vašim. Jeho knižní prvotinou Začátek je v Jáchymově s budovatelským nadšením popisuje těžbu uranu v Jáchymově a stavbu pokusného jaderného reaktoru v Řeži u Prahy. Další knihu O zuřivém reportéru E. E. Kischovi napsal společně s Alexejem Kusákem. Knihu Bomba pro Heydricha vytvořil společně s novinářem Jiřím Pražákem. Další texty již zpracoval samostatně – Oběd s Adenauerem , Génius průměrnosti , Spisovatelé a moc , Havárie na sklonku dne . Až posmrtně, v roce 1986, pak vyšla kniha Druhý muž třetí říše o Heinrichu Himmlerovi. Od května 1978 jako kandidát tajné spolupráce a od července téhož roku až do konce svého života působil rovněž jako agent komunistické StB, krycí jméno Chrudimský. Svůj život v roce 1985 ukončil sám, když spáchal sebevraždu předávkováním léky.
Více od autora
Andrej Halada
Český novinář a publicista, v 90. letech pracoval v redakci Mladého světa jako vedoucí kulturní rubriky, v letech 2000-2008 byl editorem týdeníku Reflex. V současnosti pracuje v televizi Public. Věnuje se oblasti kultury, historie, životního stylu, sportu. Je autorem cyklistického a golfového průvodce po Česku, napsal také dvě knihy o českém filmu. "Kolo můj život obohacuje, golf ho zpestřuje", říká.
Více od autora
Alex Haley
Alexander Murray Palmer Haley publikující pod jménem Alex Haley byl americký spisovatel a novinář, jeden z nejúspěšnějších černošských spisovatelů v USA. Proslul zejména svou ságou o dějinách jednoho černošského rodu Roots , podle níž vznikl i úspěšný televizní seriál, a za níž získal Pulitzerovu cenu . Kniha i seriál rozpoutaly v USA novou vlnu diskusí o otrokářské minulosti a rasismu. Jako novinář pracoval pro časopisy Reader's Digest, Saturday Evening Post a Playboy, pro nějž připravil v 60. letech sérii slavných rozhovorů . Byl spoluautorem autobiografie černošského aktivisty Malcolma X.
Více od autora
Staří Zavináči Mourka Haffana
Více od autora
Sophie Hannah
Sophie Hannahová je autorka několika psychologických thrillerů, které se staly bestsellery. Její romány vyšly ve 20 zemích světa, přeloženy do několika světových jazyků. Také píše poezii. Publikovala pět sbírek. Je vdaná a žije se svým manželem a dětmi v Cambridgi. SH je úspěšná britská básnířka, nominovaná například na cenu T.S. Eliota, a především prozaička, jejíž romány jsou vydány v 32 jazycích a 51 zemích. Je autorkou několika knih pro děti, mezinárodní renomé jí však vydobyly především psychothrillery. V žánru debutovala roku 2006 románem "Little Face", jehož se okamžitě prodalo více než 100 000 kusů a v němž se poprvé objevili detektivové Simon Waterhouse a Charlie Zailerová. Za román "The Carrier", osmý titul z volné série s touto dvojicí, která vystupuje i v "Bludných sděleních", získala autorka v roce 2013 britskou National Book Award za nejlepší thriller roku. Doslova literární bombou a knižní událostí roku 2014 se však stalo uveřejnění románu Sophie Hannah "Vraždy s monogramem", který vyšel současně v 28 jazycích v 50 zemích. V něm se poprvé se svolením dědiců v novém příběhu vrátila nejznámější postava "královny zločinu" Agathy Christie - legendární belgický puntičkář Hercule Poirot.
Více od autora
Petr P Hájek
Narozen 23. 10. 1951 v Praze. Novinář a spisovatel, zakladatel a krátce šéfredaktor týdeníku Reflex, bývalý tiskový mluvčí Václava Klause, později zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta ČR pro oblast komunikace a kultury. Zakladatel nakladatelství Česká citadela
Více od autora
Josef Haubelt
*27. 7. 1932 Olšovec, okr. Přerov. †11. 3. 2013. PhDr. Josef Haubelt, CSc., historik. Po maturitě na gymnáziu v Hranicích na Moravě studoval v l. 1952–57 dějepis na FF UK. V l. 1959–67 pracoval v semináři pro diplomanty, postgraduanty a doktorandy geologa Radima Kettnera na PřF UK. V l. 1967–69 studoval zprvu na Ústavu Karla Sudhoffa pro dějiny přírodních a lékařských věd LF Univerzity Karla Marxe v Lipsku a pak na Ústavu pro dějiny přírodních věd PřF Univerzity J. W. Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Od r. 1957 působil na katedře obecných dějin a pravěku FF UK, v l. 1979–91 jako docent . V r. 1966 získal titul PhDr. a CSc. , v r. 1987 titul DrSc. . Jako historik se zaměřuje k analýze racionalistických tradic ve středoevropských dějinách zejména osvícenské doby. Je voleným členem INHIGEO při International Union of Geological Science, a členem Associazione degli Storici Europei a Société Internationale des Études du XVIII e si`ecle. Jako místopředseda a mluvčí Volné myšlenky ČR je členem vedení Union Internationale de la Libre Pensée a International Humanic and Etical Union. Bibliografie: Studie o Ignáci Bornovi, 1972; Mikuláš Koperník, 1974; Dějepisectví Gelasia Dobnera, 1979; Zrušení nevolnictví – významná událost v dějinách našeho lidu, 1981; Život a dílo Václava Prokopa Diviše, 1982; České osvícenství, 1985; Jan Evangelista Purkyně, 1987; Kašpar Maria Šternberk, přírodovědec a geolog, 1988; Geolog Radim Kettner, 1991; Volná myšlenka hovoří, 1993; Pravda proti legendám o "svatém" Vojtěchovi, 1997. Sborníky: Z bojů o moderní přírodovědecké snahy na pražské universitě na sklonku 18. století, AUC – HUCP I, 1960; Z dějin vědeckého zájmu o českou přírodu na Universitě Karlově v 18. století, ...
Více od autora
Jenny Han
Jenny Han se narodila a vyrůstala v Richmondu ve státě Virginia. Nyní žije v Brooklynu. Studovala na \"University of North Carolina at Chapel Hill\" a v \"New School in New York City\" získala titul MFA v Psaní pro děti.
Více od autora
Jaroslav Haidler
Narozen 14. 6. 1933 v Liberci, zemřel v březnu 2023. Novinář a spisovatel.
Více od autora
Gerhart Hauptmann
Gerhart Johann Robert Hauptmann byl německý prozaik a nejvýznamnější německý dramatik přelomu 19. a 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1912. Gerhart Hauptmann se narodil roku 1862 v rodině pruského hoteliéra v malém slezském městečku Obersalzbrunn . Po absolvování Realschule v Breslau byl poslán na statek svého strýce v Jaueru , aby se učil zemědělství. Protože však Hauptmann nenašel v životě na venkově žádnou zálibu, brzy se vrátil do Breslau , kde začal studovat na umělecké škole, neboť se chtěl stát sochařem. Na škole se seznámil se svým celoživotním přítelem, německým malířem Josefem Blockem. Poté studoval sociologii a přírodní vědy na univerzitě v Jeně a v Berlíně a v letech 1883 a 1884 působil jako sochař v Římě. Roku 1885 se oženil, usadil se v Berlíně, zcela se věnoval literární činnosti a brzy získal pověst předního představitele nejen německého, ale i světového moderního dramatu. Roku 1891 se přestěhoval do Schreiberhau v Krkonoších, roku 1894 navštívil Ameriku a od roku 1907 žil v Agnetendorfu , rovněž v Krkonoších. Ve svém díle byl zpočátku ovlivněn naturalismem , ale později se v něm objevují i prvky symbolismu a novoromantismu . Jeho dramata i prózy se vyznačují dokonalým vystižením povah vystupujících postav v nejpodrobnějších odstínech. Roku 1912 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… zejména za jeho bohatou, mnohostrannou, vynikající tvůrčí činnost v oblasti dramatického umění“ . Ve svých nejlepších dílech (vytvořených především před prvn...
Více od autora
František Xaver Harlas
František Xaver Harlas byl historik umění, malíř, publicista a ředitel Muzea hlavního města Prahy. F.X. Harlas maturoval na gymnasiu v Praze a v letech 1890–1894 studoval dějiny umění na pražské německé univerzitě . Roku 1898 zde získal doktorát filozofie. Kromě studia teorie umění absolvoval také malířské vzdělání na Uměleckoprůmyslové škole a soukromě u Charlotty Mohr-Piepenhagenové. Od roku 1897 byl asistentem a v letech 1913–30 ředitelem Muzea hlavního města Prahy. Byl zakládajícím členem a v letech 1915–1933 místopředsedou Kruhu pro pěstování dějin umění. Od roku 1911 byl výtvarným referentem Národní politiky a přispíval i do dalších tiskovin . Byl redaktorem edice reprodukcí Obrazárna Zvonu . Spolupracoval na heslech Ottova slovníku naučného . Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 82 let. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Jako malíř se věnoval krajinářství. Filozofické kořeny Harlasovy názorové orientace tkví spíše v romantické "naturfilozofii" než v přírodních vědách 19. století, sdílí však pozitivistickou víru v postupné a stále dokonalejší poznávání přírody uměním a umění vědou. Ve svých článcích se věnoval především pragensiím, ale uchování starobylého rázu Prahy chápal relativisticky a pokladům minulosti vykázal místo v muzeu. Pro zachování svědectví o zanikajících památkách přisuzoval zásadní význam fotografii. V hodnocení umění 19. a 20. století bylo pro něj hlavním kriteriem rozvíjení již dosaženého formálního a technického mistrovství. Jako akademickou normu vnímal umění, které se blíží ideálu přirozenosti. Počátkem moderny v malířství pro něj byl Karel Purkyně, podporoval myslbekovskou tradici českého sochařství, reprezentovanou Štursou. ...
Více od autora
Eva Hauserová
Eva Hauserová, rozená Černá , je česká publicistka zaměřená na přírodní zahradničení, permakulturistka, spisovatelka, překladatelka, feministka. Po základní a střední škole vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Pak krátce nastoupila do Ústavu molekulární genetiky ČSAV, zde se zabývala genovým inženýrstvím. Po mateřské dovolené pracovala jako skladnice, knihovnice a jako redaktorka časopisů ABC , STORY a sci-fi časopisu Ikarie. Odtud odešla do knižního nakladatelství Harlequin Publishers a pracovala jako reklamní copywriterka. V letech 1995 až 1997 se živila překlady z angličtiny a zároveň byla ekologickou aktivistkou v Klubu žen Zeleného kruhu. Poté byla redaktorkou v časopisech Jackie a Marianne. Nyní je na volné noze. Je členkou STUŽ, českého PEN klubu a sdružení Přírodní zahrada, a také čestnou členkou spolku Permakultura CS. V 90. letech byla činná ve sci-fi hnutí, často se účastnila Parconů a s organizací Československý fandom úzce spolupracovala. Mimo psaní povídek a románů se zabývala tvorbou televizních scénářů zaměřených na ekologii a ženy, např. televizní pořady Nedej se, Ženský hlas, ABCDEkologie, Zpátky pod došky, Vybydlená planeta. V roce 1979 se vdala za Františka Hausera, se kterým se v roce 1993 se rozvedla. Má dva syny Jana a Jakuba.
Více od autora
Ladislav Hagara
Narodil sa 15. januára 1944 v Novákoch. Do základnej školy chodil v rodisku, roku 1962 absolvoval Gymnázium v Prievidzi, roku 1968 odbor žurnalistiky na Filozofickej fakulte UK v Bratislave a roku 1978 postgraduálne štúdium editorstva na tej istej fakulte. Pôsobil ako redaktor v Banskej Bystrici a vo Zvolene, ako učiteľ v Rabčiciach, v rokoch 1974-1987 bol redaktorom vo vydavateľstve Osveta v Martine. Od roku 1987 žije v Bratislave. Tu pôsobil ako redaktor pôvodnej prózy vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ a v rokoch 1990-1997 ako riaditeľ Vydavateľstva Živena, a. s. Teraz pracuje v slobodnom povolaní. Počas stredoškolských a vysokoškolských štúdií publikoval básne v časopisoch, zborníkoch a v rozhlase. Knižne debutoval zbierkou sociálne ladených noviel Kroky času . Vo svojom prvom románe Arzén čerpal z rodného kraja a zobrazil devastujúci vplyv tepelnej elektrárne na životné prostredie, ako aj bezohľadný vzťah priemyselnej lobby k zdraviu obyvateľstva poškodzovanému arzénovými a sírnymi exhalátmi elektrárne. V románe Slnovrat , situovanom do prostredia biochemického výskumného ústavu, približuje zdroje, prejavy a prekážky ľudskej tvorivosti. V románe Blíženci vnáša do literatúry nové technické témy - prácu astronómov a banských záchranárov, túžbu dotýkať sa hviezd a túžbu nájsť si dôstojné miesto v ľudskom spoločenstve. Príbeh románovej novely Uzly sa odohráva v pracovnom a rodinnom prostredí stavbárov. Z pozostalosti Mateja Hrebendu, známeho rozširovateľa slovenskej literatúry v 19. storočí, pripravil bibliofilské vydanie rukopisu Vlastný životopis . Ladislav Hagara sa venuje aj výskumu rozšírenia húb na území Slovenska. Odborne spracoval asi 8000 herbárových položiek húb. O hubách vydal aj niekoľko fotografických kníh Atlas húb , Huby - dvojníky , Atlas hub , Encyklopédie illustrée les Champignons , Illustriertes Lexikon der Pilze , Encyclopedie van paddestoelen (199...
Více od autora
Karel Hartl
Karel Hartl je český kynolog a šlechtitel. Spolu s Františkem Horákem je jedním z nejznámějších českých kynologů a šlechtitelů psů. Ze sedmi českých národních plemen: přispěl ke šlechtění dvou, částečně k šlechtění chodského psa a významně k vyšlechtění československého vlčáka . Šlechtění československého vlčáka začalo jako vědecký experiment křížením karpatského vlka s německým ovčákem u pohraniční stráže ČSSR ale rychle dospělo ke standardnímu plemeni určeného původně ke služebním účelům. Jeho výjimečné povahové a exteriérové rysy a fyzické vlastnosti, z něj udělaly ve světě možná nejznámější české plemeno. Od roku 1989 je uznáno FCI. Prvního psa dostal v sedmi letech a staral se o něj čtrnáct let. Prožil s ním dobu války a naučil ho, aby se bál střelby a díky tomu neprošel povinnými odvody do německé armády Byl členem skupiny mladých lidí, z okolí Blatné, které učil cvičit psy jistý četnický psovod, jenž vlastnil erdlteriéra. Ve druhé polovině 40. let 20. stol pracoval jako psovod SNB. V roce 1947 absolvoval psovodský kurz pro policejní psovody v Pyšelích. První služební pes Kala Hartla, německý ovčák, se jmenoval Ajax. V roce 1951 byla podle vzoru sovětských Pohraničních vojsk zřízena nová ozbrojená složka určená k ochraně státních hranic: Pohraniční stráž. do které vstoupil i Karel Hartl. Kariéru ukončil s hodností plukovníka. Počátkem 50. ket byl jmenován velitelem výcvikového střediska psovodů v Doupově na Karlovarsku a byl vyslán do kynologického kurzu ve školícím zařízení Pohraničních vojsk SSSR v Alma-Atě , kde mu byl přidělen služební pes, německý ovčák Kazbek. Kynologie v Sovětském svazu díky objevům vědců Krušinského a Andrejova navazujíce na poznatky Fyziologie vyšší nervové činnosti psů, jejímž zakladatelem byl Ivan Petrovič Pavlov se snažila pochopit, jak se pes učí a jak uvažuje a využít toho jako nástroje výcvi...
Více od autora
John Habberton
John Habberton byl americký spisovatel a literární kritik. Pracoval v novinách New York Herald. Známý je především jako autor knihy pro děti, v češtině obvykle uváděné jako Hýta a Batul nebo Helenina drůbež . Kromě toho psal příběhy ze života v Kalifornii, sebrané později v knize Romance of California Life: Illustrated by Pacific Slope Stories, Thrilling, Pathetic and Humorous .
Více od autora
Jindřich Hauft
Narozen 18. 8. 1931 v Sedlejovicích-Radostíně u Turnova, zemřel 6. 6. 1996 v Praze. Novinář a publicista, redaktor časopisu Geologický průzkum, literární historik, pořadatel antologií v letech 1953-1963, překladatel z ruštiny, němčiny a angličtiny, regionální spisovatel Mělnicka a Podřipska.
Více od autora
Christopher Hart
Christopher Hart je jedním z nejprodávanějších autorů knih určených pro výtvarníky a animátory. Jeho knihy se staly standardem pro vyučování výtvarné výchovy v celé řadě zemí a dosud bylo vydáno více než 2,5 milionů výtisků jeho knih v osmnácti jazycích.
Více od autora
Angus Hall
Více od autora
William Harrington
Autor napínavých příběhů inspektora Columba William Harrington je bývalý právník, který se v průběhu své vynikající profesionální kariéry specializoval na kriminální případy. Také proto se mu postavu inspektora Columba podařilo vykreslit tak výjimečně plasticky. Autor jej představuje v takovém světle, že čtenář nemůže být od samého počátku na pochybách, komu patří jeho sympatie. Pod Harringtonovým perem však ožívají rovněž další zajímavé postavy a figurky. Zejména však musíme docenit jeho dokonalou znalost prostředí, do něhož nás uvádí. William Harrington žil ve městě Greenwich v americkém státě Connecticut. Vydal již celou řadu případů okouzlujícího inspektora Columba...
Více od autora