Výpis všech autorů

Jarmila Hamplová-Šusterová

Narozena 27.2.1904 v Praze,zemřela 1992. PhDr., středoškolská profesorka, práce z francouzštiny.

Jana Hrabětová

Jana Hrabětová je česká historička, etnografka a od roku 2017 čestná občanka Poděbrad. Vystudovala národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze , kde získala titul PhDr. V letech 1963–1982 působila jako samostatný odborný pracovník v Polabském muzeu v Poděbradech, od roku 1983 je vedoucí Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem. Je autorkou článků a odborných publikací zaměřených zejména na národopis a osobnosti středního Polabí.

Jan Horníček

Narozen 1989 v Rychnově nad Kněžnou. Učitel matematiky, autor časopisecky publikovaných básní a historického detektivního románu. Lektor vzdělávacích kurzů.

Jan Holzer

Narozen 1969. PhDr., politolog a historik, práce v oboru politické systémy Ruska a integrované žánrové typologie.

Jan Hlubek

Narozen 1994 v Ostravě. Spisovatel, publicista, popularizátor vědy a ufoskeptik též zaměřený na archeologii, paleontologii, kosmologii a filozofii.

Jan Heller

Narozen 22. 4. 1925 v Plzni, zemřel 15. 1. 2008 v Praze. Prof., ThDr., evangelický teolog, religionista, biblista a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oboru Starého zákona a starověkých náboženství, překlady z hebrejštiny, syrštiny, etiopštiny a latiny.

James Hughes

Autor všeobecné encyklopedie pro mládež.

James Beardsley Hendryx

Na pestrou sérii zaměstnání navázal neobvykle dlouhou kariérou spisovatele westernů.

Ivan Herfurt

Ivan Herfurt je absolventem katedry dramaturgie a scenáristiky pražské FAMU. V osmdesátých letech se jako dramaturg Filmového ústavu podílel na rozsáhlých retrospektivních projektech z historie letních a zimních olympijských her a věnoval se sportovní a filmové dokumentaristice. Z této doby pochází jeho publikace Zlatý fond světové kinematografie. Na sportovní a filmovou tématiku píše do odborného tisku a podílí se scenáristicky na některých divadelních projektech. V Nakladatelství a vydavatelství Bohemia vydal v roce 1996 publikaci Evropské góly a o rok později na ni navázala kniha Světové góly.

Ian V Hogg

Ian Vernon Hogg byl britský autor knih o střelných zbraních, dělostřelectvu, střelivu a opevnění, stejně jako biografie několika slavných generálů. Během své kariéry napsal, spoluautorem, editorem nebo spoluautorem asi 150 knih a prodal více než 1 milion výtisků.

Hésiodos

Hésiodos byl antický řecký básník a filosof, patrně mladší současník Homérův, který působil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Jeho hlavní díla jsou „O původu bohů “ a „Práce a dni“, další díla připisována autorovi, která nejsou zachována v celku jsou „Héraklův štít”, „Genealogie héróů” a „Katalog héroin”. Je po něm pojmenován na Měsíci kráter Hesiodus. O Hésiodově životě víme velice málo, z několika nahodilých zmínek v jeho básních, o jejichž spolehlivosti však někteří badatelé pochybují. Jeho otec snad obchodoval na iónském pobřeží Malé Asie, ale zkrachoval a usídlil se v chudé vesnici Askře v Bojótii, kde si koupil malé hospodářství. Zde se oženil a měl dva syny, z nichž starší Hésiodos sice prý prohrál spor o dědictví s mladším Persem, nicméně zde jako rolník žil a psal své naučné i epické básně. Stěžuje si v nich na tvrdé zimy a nuzné živobytí: „... usadil se v bídné vísce, v Askře, kde je krušno v zimě, trudno v létě, nikdy dobře.“ Jako básník napodoboval Homéra, na rozdíl od homérské společnosti bojovníků a šlechticů však Hésiodos líčí život drobných rolníků. Už ve starověku se těšil velké oblibě a v Chalkidě v Euboii zvítězil v básnické soutěži na počest zemřelého krále. Psal převážně na starořecké polyteistické náměty, v nichž se zabýval vznikem Vesmíru, světa, bohů, lidí, atd. ...Hésiodova díla se později četla ve školách a v římské době se jimi inspiroval Vergilius k sepsání svých Georgik. Hésiodos zemřel v Askře, když se však její obyvatele museli později přestěhovat jinam, vzali prý jeho ostatky s sebou a pohřbili je v „Minyově hrobce“ v Orchomenu. Z jeho díla se zachovalo: O původu bohů je nejstarší soustavné podání řecké mytologie, které líčí po sobě jdoucí epochy a generace bohů . Dílo má přes 1000 veršů a je hlavním pramenem pro studium staré řecké mytologie. Na samém počátku byl chaos , z něhož se zrodili Úranos a Gaia (n...

Herodianus

Héródianos

Herodianos byl řecký dějepisec římského období žijící na přelomu druhého a třetího století. O jeho životě toho není mnoho známo. Narodil se pravděpodobně na území Malé Asie někdy kolem roku 170 a byl nejspíše nízkého původu. Za místo jeho narození bývá také považována Sýrie, někdy Alexandrie. Během života sice působil v císařských službách, avšak jen na nízkých pozicích. Na sklonku života pobýval v Římě. Je autorem římských dějin od smrti Marka Aurelia do nástupu Gordiana III. na císařský trůn. Herodianos se řadí k pozdnímu antickému dějepisectví. Jeho dílo se skládá z 8 knih. Zaměřil se především na svou současnost, která ho lákala dramatičností a rychlostí změn. Zdůrazňuje význam císařské moci, kritizuje naopak armádu za její svévolné a sobecké počínání. Ideálním císařem podle jeho mínění je takový člověk, který už před svým nástupem na trůn dokáže svými činy, že je prospěšný říši. Na urozenosti nebo názoru senátu naopak příliš nezáleží. Této autorově představě nejlépe vyhovoval císař Pertinax, pro kterého má autor zjevné sympatie. Herodianos se ale jinak vyhýbá jakékoliv idealizaci. Nedělá si iluze o významných osobnostech, senátu, armádě, ani impériu jako takovém. Jeho pohled na soudobou situaci i další vývoj je v tomto ohledu spíše pesimistický. Jeho dílo je psáno přístupnou formou a má dramatickou výstavbu, proto bylo oblíbené, a to i ve středověku. Herodianos byl dokonce v tomto období poněkud přeceňován a označován za čelního představitele antického dějepisectví. Z hlediska metodologického to ale není dílo příliš propracované. Důraz se klade spíše na zajímavost vyprávění. Autor se nezdržuje ověřováním a upřesňováním většiny údajů, neuvádí například odkud jednotlivá fakta čerpal.

Helle Helle

Helle Helle je dánská spisovatelka. Její tvorba je charakteristická minimalistickým stylem vyprávění, vychází z banálních situací, každodennosti, téma zůstává nevysloveno ve smyslu „show, do not tell“. Česky vyšly tři její knihy v překladu Heleny Březinové.

Helena Horská-Hudecová

Harry Walker Hepner

Americký profesor psychologie.

Hana Honzíková

Narozena 1934. Pracovnice v oboru počítacích strojů, spoluautorka popularizační práce z oboru.

Gill Hale

Anglická zahradní návrhářka, odborné publikace z oboru feng-šuej.

Friedrich Anton Heller von Hellwald

Rakouský kulturní historik, práce z oboru, též cestopisy.

František Homolka

Narozen 25.3.1885 ve Zlosyni u Kralup n. Vltavou, zemřel 1.9.1933 v Praze. Beletrista, autor loutkových her a veršů pro děti, pedagogický publicista, sběratel lidových písní, redaktor, překladatel z polštiny a recenzent.

František Hoffman

*23.2.1920 Litomyšl Zaměření: archivnictví, dějiny měst, historie, specialista na předhusitské bojové družiny.

František Herman

Czech bassoonist. Born 10 April 1942 in Náchod . Member of The Czech Philharmonic Orchestra since 1967, soloist since 1986. Founder of Collegium Musicum Pragense.

Eva Hurychová

Narozena 25. 7. 1951 ve Vysokém Mýtě. Mgr., Ph.D., zpěvačka, skladatelka a textařka. Také sociální pracovnice a mediátorka, zejména v oblasti pomoci obětem domácího násilí. Zakladatelka Asociace školské sociální práce v České republice.

Eva Horzinková

Narozena 1951. Doc., JUDr., PhD., akademická pracovnice Policejní akademie, zabývá se správním právem. Práce z oboru.

Elisabeth Haich

Elisabeth Haich se narodila 20. března 1897 v Budapešti v Maďarsku. Byla vynikající koncertní pianistka a mezinárodně uznávaná sochařka. Znala esoteriku jako málokdo a její znalosti o symbolice Bible byly jedinečné. Své rozsáhlé vědomosti mystičky a věštkyně předala z lásky k bližním nesčetnými přednáškami, lekcemi jógy, radami a knihami více než desetitisícům lidí. V Budapešti vedla Elisabeth Haich společně se Selvarajanem Yesudianem školu jógy. Jejich přednášky a společné působení s Yesudianem jí zajistilo tak velkou popularitu, že musela v roce 1948 utéci před Rusy. Její cesta vedla do Curychu. Společně se Selvarajanem Yesudianem založila asi nejvýznamnější jógovou školu v Evropě se školami v Curychu, St. Gallenu a Bernu.

Elin Hilderbrand

Elin Hilderbrand je americká spisovatelka romantických románů pro ženy. Její romány se obvykle odehrávají na ostrově Nantucket a jeho okolí , kde bydlí. Narodila se a vyrostla v Collegeville v Pensylvánii, je absolventkou Johns Hopkins University a dříve působila jako učitelka/spisovatelka na University of Iowa Writers' Workshop.

Eduard Hončík

* 10. 11. 1914, Trmice † 2. 4. 1988, Ústí nad Labem Prozaik Pocházel z pěti sourozenců; po smrti otce, sklářského dělníka , musel už jako dítě pomáhat matce živit rodinu. Vychodil měšťanskou školu a vyučil se soustružníkem kovů . Za hospodářské krize střídal rok příležitostné práce , od 1932 pracoval v dolech v Trmicích a od 1934 byl zámečníkem v Ústí nad Labem. 1936 nastoupil základní vojenskou službu v Litoměřicích; po návratu do civilu a záboru pohraničí se přestěhoval do Mladé Boleslavi, kde pracoval nejprve jako umývač lahví, později jako brusič a frézař v automobilce . V Ústí nad Labem, kam se s rodinou po osvobození vrátil, byl vedoucím výchovy učňů. 1948 však onemocněl dětskou obrnou. 1950 se jako zdravotně těžce postižený stal technickým úředníkem v Severočeských tukových závodech, zároveň zde 1953–56 redigoval závodní časopis Budovatel. Koncem 1961 odešel do invalidního důchodu. Přispíval do novin a časopisů: Dikobraz , Rudé právo , Průboj , Kulturní tvorba, Dialog, Květy, Plamen, Svět práce, Revue Teplicka, Pravda, Literární měsíčník aj. Od 1953 spolupracoval s Čs. rozhlasem, který vysílal dramatizace jeho povídek . Podle románu Spanilá jízda byl 1974 natočen televizní film Kolečkáři . Pro časopis Průboj překládal z němčiny detektivní povídky pod pseudonymem Petr Vápeníček. Hončík knižně debutoval na sklonku 50. let. Opíraje se o vlastní zážitek bídy a hladové stávky v Trmicích, jakož i o předválečnou zkušenost se sudetskými Němci, napsal román s kolektivním dělnickým hrdinou Třicet šest pod zemí. Sociální a nacionální konflikty na severu Čech v 30. letech zachytil rovněž v další próze Spanilá jízda. Obě prózy jsou psány v duchu budovatelské poetiky: zvýrazňují kladné povahové rysy dělnick...

Derek Harvey

Britský přírodovědec se zaměřením na evoluční biologii a spisovatel.

Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfíz

Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz , znám především jako Háfiz, byl perský lyrický básník. V Íránu je dnes nejpopulárnějším básníkem a soubor jeho díla má své místo v domovech většiny Íránců. Jeho básně se dodnes často učí zpaměti, používají se také jako přísloví a pořekadla, jsou zhudebňovány nebo slouží jako zdroj inspirace pro vizuální umění a kaligrafii. Háfizovo mauzoleum je vrcholným dílem íránské architektury. V Íránu se 12. říjen slaví jako Den Háfize. Přes Háfizův vliv na perskou kulturu i jeho nesmírnou popularitu přetrvávající dodnes je toho o jeho životě známo jen velmi málo. Zvláště fakta o jeho dětství a mládí jsou známá pouze jako mýtická anekdota. Dnešní vědci se většinou shodují na tom, že se narodil v roce 1315, popřípadě 1317, a zemřel roku 1390. Většinu svého života Háfiz strávil ve městě Šíráz. Už během svého života byl uznávaným a obdivovaným básníkem. Byl často napodobovaným jinými perskými básníky a znám i za hranicemi Persie. Nabídky mecenášství údajně pocházely i z Iráku nebo Indie. Hlavními tématy jeho básní, z nichž většina má formu gazelu, jsou láska, oslava vína a opojení, pravé víry i poukazování na pokrytectví náboženských představitelů. Háfizovy básně byly mnohokrát přeloženy a jsou stále znovu analyzovány. Perskou literaturu po 14. století ovlivnilo více než jakékoli jiné dílo. V roce 1771 poprvé přeložil Háfize do angličtiny významný britský filolog a indoevropeista William Jones. V Evropě ho ale proslavil především Goethe v knize Západovýchodní divan. Dále byl v západním světě Háfizem ovlivněn například Ralph Waldo Emerson, V roce 1881 vznikl jeho první překlad do češtiny, podílel se na něm také Jaroslav Vrchlický. Zda Háfizovo dílo interpretovat podle jeho doslovného nebo mystického významu, zůstává mezi vědci předmětem sporu. V Evropě byl Háfiz nejdříve chápán jako konvenční lyrický básník tvořící básně podobné například milostné poezii Francesca Petrarcy. Pozd...

Christine Harvey

Americká podniková psycholožka, práce o motivování v marketingu.

Chester B Himes

Narozen 1909, zemřel 1984. Americký spisovatel.

Cecilie Hálová-Jahodová

PhDr. Cecílie Hálová - Jahodová , výtvarná teoretička, kulturní pracovnice, historička umění. Rodné jméno : Jahodová. Vzdělání: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity - dějiny umění . Zaměstnání: odborná učitelka , 1945–1947 historička umění, 1948–1958 ředitelka Muzea města Brna.

Carolyn Henderson

Publikace o koních a jezdectví.

Caroline Harvey

Blahoslav Hruška

Blahoslav Hruška byl český sumerolog, asyriolog a religionista. Působil v Orientálním ústavu Akademie věd, na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, v Centru blízkovýchodních studií Fakulty filozofické na Západočeské univerzitě aj. Narodil se v rodině českobrodského lékaře. Dětství prožil v Újezdě nad Lesy, tehdy vesnici na okraji Prahy . V letech 1962–1967 vystudoval Filozofickou fakultu UK v Praze, obor klínopisné bádání a archeologie starého Předního východu, stal se kandidátem věd o umění, doktorem historických věd, docentem religionistiky a teorie náboženství a profesorem historie. V letech 1967–1970 působil jako interní vědecký aspirant v Semináři klínopisu na Katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK a současně absolvoval dvouleté postgraduální studium sumerologie na univerzitě v Mnichově . Od roku 1971 do roku 2007 pracoval v Orientálním ústavu AV ČR. Od roku 1973 byl výkonným redaktorem a 1990–1997 šéfredaktorem časopisu Archív orientální. V letech 1983–85 pracoval v Semináři starého Orientu na Svobodné univerzitě v Západním Berlíně , kde byl hostujícím profesorem. V letech 1974–1975 a 1978–1979 pobýval v Istituto per gli Studi del Vicino Oriente na univerzitě v Římě v rámci mezinárodního projektu Vocabulario neosumerico, 1981 se účastnil archeologické výpravy v Iráku. Od roku 1995 byl hostujícím profesorem na Ústavu Maxe Plancka pro dějiny vědy v Berlíně. Roku 1995 se habilitoval na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde vedl katedru religionistiky. Vášnivý zahradník a kuřák dýmky zemřel na selhání srdce.

Bedřich Hrozný

Bedřich Hrozný byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů a položil tak základy oboru chetitologie. Na Filozofické fakultě UK v Praze založil a řídil Seminář pro klínopisné badání a dějiny starého Orientu, v letech 1926–1927 byl děkanem Filozofické fakulty UK a v letech 1939–1940 rektorem UK, který se odvážně postavil německým vojákům zasahujícím proti českým studentům na půdě Právnické fakulty UK. Když vstoupili do atria právnické fakulty, postavou vysoký Bedřich Hrozný stál rozkročen na schodech a zařval: "Ven darebáci! Toto je akademická půda". Vojáci tehdy opravdu odešli. Narodil se v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, středoškolská studia dokončil na gymnáziu v Kolíně , kde ho učil nadšený orientalista Justin Václav Prášek. Kromě tehdy povinné latiny a klasické řečtiny se naučil základům hebrejštiny a arabštiny. Ve svých studiích pokračoval na přání otce na bohoslovecké fakultě vídeňské univerzity. Zde vydržel pouhý jeden semestr a přestoupil na fakultu filosofickou, na níž se věnoval zejména orientálním jazykům, především akkadštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. Za dobu svého studia zvládl celkem deset orientálních jazyků. V roce 1901 získal doktorát a stipendium na Berlínské univerzitě. Ta spolu s Oxfordskou univerzitou tehdy představovala špičkové badatelské pracoviště orientalistiky. Těžištěm jeho vědecké práce byl klínopis, tedy studium sumerských a akkadských textů. V roce 1904 odjel s prof. Ernstem Sellinem do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde se podílel na vydávání klínopisných textů. Po návratu do Vídně pracoval v Univerzitní knihovně, kde roku 1909 získal definitivu. V tomto roce se i oženil. V roce 1906 při pobytu v Malé Asii byl německou expedicí objeven velký archív chetitských ...

Bedřich Hála

Narozen v dubnu 1927. Zemědělský a zahrádkářský redaktor.

Barbora Hlubučková

Spoluautorka kuchařské knihy receptů pro zdravou výživu.

B Holý

Arthur Travers Harris

Sir Arthur Travers Harris, první baronet z Chipping Wycombe, GCB, OBE, AFC , ve Velké Británii byl během války známý též jako “Bomber” Harris či “Butcher”, velitel Bomber Command Royal Air Force od 22. února 1942 do 14. září 1945 .

Arnošt Herman

Arnošt Herman se narodil v roce 1932 v Mladé Boleslavi, vystudoval právnickou fakultu UK a kromě čtyř let, kdy byl redaktorem severočeského deníku Průboj, pracoval jako právník. Od roku 1961 publikoval povídky a drobné žurnalistické žánry. Jeho knižním debutem byla novela Muž na betonových schodech. Byl členem Obce spisovatelů a místopředsedou Severočeského klubu spisovatelů.

Antonín Hartmann

Narozen 21. 9. 1925 v Opavě, zemřel 19. 3. 2007 v Praze. PhDr., historik umění, výtvarný kritik, redaktor a kurátor se zaměřením na moderní umění. Práce a překlady z oboru. Manžel historičky umění Ludmily Hartmannové Kybalové.

Anton Habovštiak

Anton Habovštiak sa narodil v roľníckej rodine. Inšpirovaný prostredím, začal si zapisovať nárečové texty z oravskej oblasti, ktoré neskôr využil a uplatnil vo svojom bádateľskom a tvorivom živote. Svoju prvú štúdiu venoval svojmu rodnému kraju. Celý život zasvätil vedeckej práci v Jazykovednom ústave Ľudovíta Štúra - predovšetkým výskumu slovenských nárečí, predovšetkým oravských, a to najmä s uplatnením metód jazykového zemepisu. Venoval sa aj otázkam spisovného jazyka, štylistike, onomastike, lexikologickej a lexikografickej problematike, ale aj umeleckej literárnej tvorbe a literatúre faktu. Zaoberal sa aj výskumom slovnej zásoby slovenských a slovanských nárečí. Dlhé roky aktívne pracoval v lexikálnej sekcii. Ako autor riešil teoretické i praktické problémy lexikálnej a sémantickej diferenciácie jazykov skúmaného areálu zo širšieho slavistického hľadiska. Využil materiál získaný pomocou atlasového dotazníka na rozsiahlom slovanskom území a pripravil sériu príspevkov, ktoré potom publikoval v domácich i zahraničných periodikách, príležitostných zborníkoch a knižných vydaniach. Počas dialektologických terénnych výskumov venoval pozornosť aj ľudovej slovesnosti. Na základe získaných ľudových motívov napísal viacero zbierok rozprávok a povestí, v ktorých bohato využil hlbokú studnicu nárečovej lexiky, frazeológie a syntaxe i pozitívne etické posolstvo ústne tradovaných príbehov. Čitatelia mu neraz adresovali otázku, ako vraj súvisí vedecké poznávanie s fenoménom fantázie, čo tak veľmi charakterizuje slovesný útvar, akým je rozprávka. Venoval sa aj tvorbe literatúry pre mládež. Ako člen autorského kolektívu Slovníka slovenských nárečí I mal možnosť samostatne rozvinúť svoju lexikografickú prax. Zúročil ju najmä pri príprave troch dielov edície krátkych slovníkov slovenských nárečí. Neustále bol aktívny v besedovaní, oponovaní a popularizovan...

Anastázie Harris

Česká novinářka žijící ve Velké Británii. Pracovala v časopisech Mladý svět a Respekt, byla reportérkou pořadu Na vlastní oči, vedla časopis Cosmopolitan. V 90. letech řídila lifestylové magazíny, stála u zrodu Novy, pracovala v Respektu. Vynikající stylistka a mimořádně sečtělá novinářka píše pro Flowee, její texty najdete v sekci knihy „Co mobil dal a vzal“. Je autorkou knihy Alžběta II., pracující žena. Má syna , který při výběru her bere v potaz hodnocení na stránkách Common Sense Media , a dceru , studentku Oxfordské univerzity, která do knihy Dítě v síti napsala o sextingu a selfie fotkách.

Amy Harmon

Amy Harmon je americká novinářka, která se narodila 17. října 1968. Získala titul v oboru americká studia na University of Michigan a začal svou kariéru v žurnalistice jako redaktorka univerzitních novin Michigan Daily. Amy v raném věku věděla, že psaní je něco, co chce dělat, a rozdělila svůj čas mezi psaní písní a příběhů, když rostla. Vyrostla uprostřed pšenicových polí bez televize, s jejími knihami a sourozenci. Její knihy jsou nyní vydávány v osmnácti jazycích, což je opravdový sen pro malou venkovskou dívku z Levanu v Utahu. Získala Pulitzerovu cenu jako korespondentka The New York Times o dopadu vědy a techniky na každodenní život. Amy Harmon napsala čtrnáct románů, které mají velký úspěch. Za knihu Meč a ptáček byla nominovaná do Goodreads Choice Awards Best Fantasy.

Alexandra Hejlová

Narozena 25.7.1970. Výtvarnice, malířka, knižní ilustrátorka, módní návrhářka.

Aleš Haman

Narodil se 26. června 1932 v Josefově u Jaroměře v rodině armádního důstojníka. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové v roce 1951 studoval bohemistiku a literární vědu na Filosofické fakultě University Karlovy. V roce 1956 absolvoval diplomovou prací Vlastenecká lyrika z let 1885–1895. V tomtéž roce nastoupil jako korektor, později redaktor ve Státním zdravotnickém nakladatelství. Od roku 1957 působil jako odborný pracovník v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde se stal redakčním tajemníkem kritického vydání Spisů Jana Nerudy a kde se roku 1965 habilitoval jako vědecký pracovník studií Neruda prozaik. V roce 1972 z politických důvodů pracoviště opustil a byl zaměstnán jako bibliograf ve Státní knihovně ČSR. V roce 1982 přešel do oddělení výzkumu a metodiky knihovnictví, kde se zabýval především výzkumem čtenářských preferencí. V roce 1990 se jako vědecký pracovník vrátil do Ústavu pro českou a světovou literaturu, kde v roce 1992 získal titul DrSc. studií K otázkám teorie četby a čtenářství krásné literatury. Od roku 1990 také přednášel na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde našel od roku 1992 trvalé působiště. V roce 1998 dosáhl hodnosti univerzitního profesora. Od roku 1999 do současnosti vyučuje rovněž na katedře bohemistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Odborné články, studie a kritické reflexe publikoval již v průběhu šedesátých let na stránkách České literatury, Plamene, Kulturní tvorby, Tváře nebo Lidové demokracie. V osmdesátých letech mohl publikovat pouze v odborných knihovnických časopisech, zejména v periodiku Čtenář. V roce 1976 publikoval v samizdatu studii o Vladimíru Páralovi Dvakrát Páral pod pseudonymem H. Rak. Jako editor připravil do tisku především knihy Jana Nerudy, Ignáce Herrmanna, Ludvíka Aškenázyho. V devadesátých letech přeložil z angličtiny knihu Pavla Trenského Josef Škvorecký. V roce 2005 vyšel jeho překlad z francouzštiny obsáhlé příručky Voisine-Jechové o...

Alena Hanzlíková

Autorka příruček domácího hospodaření, zejména z oblasti šití a pletení.

Zoe Heller

píše sloupky pro list Daily Telegraph a roku 2002 získala cenu „sloupkař roku“

Zdenka Hrnčířová

Narozena 1.5.1940 v Praze. Mgr., vysokoškolská pedagožka se zaměřením na současnou nizozemštinu a reálie nizozemsky mluvících zemí, autorka nizozemsko-českého jazykového slovníku, překladatelka.

Zdeněk Hurník

Práce a překlady z oboru bojových umění a zbraní.

Zdeněk Hořínek

Zdeněk Hořínek byl český divadelní teoretik, redaktor, kritik, dramaturg, dramatik, herec, divadelní publicista a pedagog. Po absolutoriu studia divadelní vědy na pražské DAMU dlouhodobě působí jako divadelní kritik a teoretik. Dalším oborem jeho činnosti je praktická divadelní dramaturgie. Jako dramaturg působil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a v Divadle E. F. Buriana v Praze. Jako redaktor pracoval v letech 1968–1971 v časopisu Divadlo. Byl členem redakční rady časopisů Divadelní revue a Svět a divadlo. Teorii dramatu také pravidelně přednášel na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl řádně habilitován. Coby externí pedagog vyučoval na pražské DAMU a FAMU. Byl autorem velkého množství studií a článků věnovaných dramatu a divadlu, vydal také řadu knih. Coby aktivní účinkující spolupracoval zejména s pražským Studiem Y, kde působil nejen jako autor, ale i herec/neherec a především jako dramaturg tohoto divadla

Zdeněk Hnát

Uvedené skladby, jako například "Toccata E Due Canzoni", "Sinfonietta La Jolla" a Beethovenova "Grosse Sonate Nr. 29 B-Dur für das Hammerklavier, op. 106", naznačují repertoár, který zahrnuje jak moderní, tak klasické skladby, což naznačuje možné zaměření na klavírní a komorní hudbu. Pokud je Zdeněk Hnát skutečně spojen s těmito díly, může se jednat o interpreta nebo interpreta klasické klavírní hudby, což však nelze na základě v současnosti dostupných informací potvrdit.

Zdeněk Hedbávný

Zdeněk Hampl

doc. PhDr. Zdeněk Hampl, CSc. byl český vysokoškolský učitel a romanista, zaměřením lusitanista a portugalista, letitý vyučující na FF UK v Praze. Jeho druhou manželkou byla významná česká romanistka prof. PhDr. Sylva Hamplová, CSc. . Zdroje: a) http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/doc-phdr-zdenek-hampl-hampejs-csc-ff-uk b) aleph.nkp.cz c) KDO BYL KDO - Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté

William Hoffer

Americký novinář a spisovatel.

William Heinesen

Andreas William Heinesen byl dánsky píšící faerský spisovatel. Věnoval se próze i poezii, výtvarnému umění a hudbě. Vystudoval obchodní akademii v Kodani, krátce se věnoval žurnalistice. Literárně debutoval sbírkou lyrické poezie Arktické elegie . S největším ohlasem se setkaly romány Na severu ostrov září , Černý kotel , Ztracení muzikanti , Matka Kuřátka , Dobrá naděje a Věž na konci světa . Dále napsal například sbírky povídek Začarované světlo , Gamalielova posedlost a Laterna magica . V roce 1965 získal Literární cenu Severské rady.

Wilhelmine Heimburg

Emilie Wilhelmine Bertha Behrens , známá pod pseudonymem Wilhelmina Heimburg, byla německá spisovatelka. Behrensová byla dcera vojenského lékaře a spisovatele Hugo Behrense , strávila většinu studií v Quedlinburgu. K práci související s dislokací svého otce přišla v roce 1876 v Salzwedelu, kde žila dva roky s rodiči. Povzbuzována svým otcem, mohla Behrensová v roce 1878 debutovat se svým románem Život mého starého přítele. Protože měla s románem úspěch, stala se jedním z hlavních pracovníků v časopise Die Gartenlaube.

Wilhelm Hünermann

Wilhelm Hünermann byl německý římskokatolický kněz a spisovatel. Známý je zejména pro své biografické romány. V kněžské službě působil v letech 1926–1975, literárně činný byl v letech 1931–1969. Wilhelm Hünermann se narodil jako syn profesora matematiky v městečku Kempen v Severním Porýní-Vestfálsku na západě Německa. Tam také ve věku 17 let odmaturoval a nastoupil jako voják do bojů první světové války. Po konci války začal studovat teologii v Münsteru na Westphalian Wilhelms University. Na kněze byl vysvěcen 26. května 1923. V té době církevně spadal jeho rodný region pod správu arcibiskupství v Kolíně nad Rýnem. Byl ustanoven jako kaplan ve farnosti Herz Jesu v Oberhausen-Sterkrade, náležející pod správu kolínského arcibiskupství. Roku 1926 byl jmenován do biskupské delegace Berlín-Braniborsko-Pomořansko, která církevně spadala do vratislavské církevní provincie. V roce 1930 z ní bylo vyčleněno území pro novou berlínskou diecézi. Církevní reorganizace se dotkla i Hünermannova domovského regionu v Porýní, který byl připojen k obnovené cášské diecézi. Wilhelm Hünermann pracoval jako kaplan farnosti sv. Matyáše na Winterfeldtplatzu v Berlíně. Clemens August von Galen, pozdější kardinál a biskup münsterský, který byl v roce 2005 blahoslaven, zde působil jako jeho zpovědník a nadřízený. V Berlíně objevil Carl Sonnenschein Hünermannovo nadání pro psaní a přivedl ho do redakčního týmu diecézního deníku Katolický deník delegace biskupů pro Berlín, Braniborsko a Pomořany . Erich Klausener, který byl později zavražděn nacionalistickými socialisty, Hünermanna pověřil tiskem pro materiály katolické akce, jejíž byl vůdcem. Již v roce 1931 začal s literární činností i mimo redakci. Jeho první hra, tragédie Dětská křížová výprava ...

Walter Heichen

Německý spisovatel a nakladatel.