Výpis všech autorů

Erle Stanley Gardner

Erle Stanley Gardner byl americký spisovatel detektivních románů, píšící také pod pseudonymy A. A. Fair, Carleton Kendrake, Kyle Corning, Charles M. Green, Charles J. Kenny, Les Tillray a Robert Parr. Původně pracoval jako právník a z této praxe čerpal i některé náměty pro svoje díla, od roku 1933 psal detektivky. Každoročně vydal zhruba čtyři díla, celkem napsal 140 detektivek. Kromě svých detektivních románů se věnoval také projektu nazvanému Soud posledního odvolání , kde se spolu s přáteli snažil prošetřovat sporná rozhodnutí, ve kterých byli před soudem dost možná nevinní odsouzeni kvůli špatné obhajobě, nesprávnému jednání policie a státních zástupců a hlavně také zneužívání či špatné interpretaci forenzních důkazů. V dílech podepsaných jako E. S. Gardner se ve dvou sériích detektivek objevují dva hlavní hrdinové – Perry Mason a Doug Selby. V dílech psaných pod pseudonymem A. A. Fair pak vydal další řadu detektivek s jinými hlavními postavami . Pod dalšími pseudonymy vydával další romány, povídky a cestopisy. Perry Mason je advokát, který v každé knize zastupuje lidi, obvykle obviněné z vraždy. V každé detektivce s P. Masonem se vyskytuje i jeho sekretářka Della Streetová a soukromý detektiv Paul Drake. Mason byl Gardnerovou nejúspěšnější postavou, která se objevuje v největší části děl. Podle knih s Perry Masonem bylo v 30. a 40. letech 20. století natočeno mnoho hollywoodských filmů, v letech 1957–66 pak mnohadílný televizní seriál televize CBS . V závěrečné epizodě první série se objevil také sám Gardner. Na přelomu 80. a 90. let vznikla další série televizních filmů, ve které vystupovali herci z původního seriálu, včetně Raymonda Burra. Namátkový výběr knih s Perry Masonem: Svérázná dvojice detektivů: - ona, rázná pětaosmdesátikilová dáma kolem šedesátky, jejímž hlavním hnacím motor...

John Galsworthy

John Galsworthy byl anglický prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1932. Jeho nejznámějším dílem je románová trilogie Sága rodu Forsytů. Galsworthy pocházel ze zámožné středostavovské rodiny. Otec byl advokát, ředitel několika společností, matka byla dcerou továrníka. Absolvoval střední školu v Harrow a potom studoval námořní právo v Oxfordu. Byl výborný sportovec, rád hrál kriket a fotbal. Roku 1889 získal doktorát práv, advokátní praxi však neprovozoval a místo toho s podporovou otcových peněz několik let cestoval po celém světě. Navštívil Rusko, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland i Jižní Afriku. Roku 1893 se na své cestě po jižních mořích seznámil s Josephem Conradem, tehdy ještě námořním důstojníkem, a oba budoucí spisovatelé se stali důvěrnými přáteli. Toto setkání Galsworthyho definitivně přesvědčilo, aby se vzdal právnické kariéry a zcela se věnoval literatuře. Do jeho citového vývoje prudce zasáhla láska k manželce vlastního bratrance Adě Pearsonové, která ho přivedla do konfliktu nejen s příbuzenstvem, ale i s celou pokryteckou tzv. vysokou společností. Práci advokáta se Galsworthy nevěnoval ani po otcově smrti v roce 1904, neboť rodinný majetek, který celý zdědil, mu umožnil vést finančně nezávislý život. Protože po letech útrap dosáhla Ada rozvodu, mohl se s ní Galsworthy roku 1905 oženit, a toto manželství vydrželo po celý jeho další život. V letech 1903–1923 spolu často pobývali na statku Wingstone ve vesnici Manaton v oblasti Dartmooru. Galsworthy se postupem let stal úspěšným a váženým spisovatelem. Za první světové války se přihlásil do armády, ale byl odmítnut pro krátkozrakost. Pracoval jako dobrovolník–sanitář u Červeného kříže ve Francii a Belgii. V roce 1917 odmítl povýšení do šlechtického stavu. Od roku 1918 žil v Londýně, kde vlastnil vilu Grove Lodge ve čtvrti Hampstead. V roce 1921 se stal zakládajícím členem mezinárodní organizace spisovatelů PEN...

Neil Gaiman

Neil Richard MacKinnon Gaiman je britský spisovatel se zaměřením na sci-fi a fantasy. Gaimanova rodina, byť to byli rodilí Britové, má polsko-židovské kořeny. Pradědeček Neila Gaimana emigroval z Antverp a jeho dědeček se konečně usadil ve městě Portsmouth. Gaimanovi rodiče inklinovali k scientologii, sám Gaiman ovšem toto přesvědčení nevyznává. Neil Gaiman prý uměl číst už ve čtyřech letech a byl vášnivým čtenářem. První kniha, kterou kdy četl, byl Pán prstenů ze školní knihovny . K sedmým narozeninám dostal sérii Letopisy Narnie. Jinou jeho oblíbenou četbou v dětství byla Alenka v říši divů. V roce 1983 se Gaimanovi a jeho partnerce Mary McGrath narodil první syn Michael. V březnu 1985 se Gaiman s Mary oženil a v tom samém roce se jim narodila dcera Holly . Tehdy začal novinář Gaiman psát své první povídky. Gaiman s rodinou opustil Británii a v roce 1992 se usadili v Minneapolis. S Mary se nakonec rozvedl. V červnu 2009 oficiálně potvrdil svůj vztah se zpěvačkou The Dresden Dolls Amandou Palmer a 3. ledna 2011 se s ní oženil. Na počest tohoto aktu přijal do svého jména "MacKinnon" Slávu si získal scénáři ke komiksům Sandman, který vypráví příběhy členů rodiny Věčných , hlavně osud Oneira, jinak též Morfea, pána říše snů. První díl se jmenuje Preludia a nokturna, druhý Domeček pro panenky. V roce 1996 napsal scénář k televiznímu seriálu Nikdykde a stejnojmennou knihu vycházející ze seriálu. Nikdykde je příběh jednoho vcelku obyčejného obyvatele Londýna, který pomůže dívce, kterou najde zraněnou na ulici, následkem čehož ztratí svůj stávající život, když se propadne do Podlondýna, světa zvláštních bytostí a tak trochu i kouzel. S Terrym Pratchettem napsal román z žánru humorné fantasy Dobrá znamení, příběh o zrození Antikrista a blížícím se Armageddonu, aktivně sabotovaném andělem Aziraf...

Gabriel García Márquez

Gabriel José García Márquez byl kolumbijský spisovatel a novinář píšící španělsky. Často je považován za nejdůležitějšího představitele tzv. magického realismu, přestože je jeho dílo příliš rozmanité na to, aby mohlo být jednoznačně zařazeno. Narodil jako nejstarší ze dvanácti sourozenců v městečku Aracataca v departmentu Magdalenana na severu Kolumbie. Dětství prožil se svými prarodiči, kteří ovlivnili jeho pozdější tvorbu. Jeho dědeček byl plukovníkem v kolumbijské občanské válce na straně liberálů, babička pak pověrčivá žena znalá lidových pověstí. Střední školu navštěvoval v hlavním městě Bogotě, na vysoké škole studoval práva, ale studia nedokončil. Od roku 1948 byl novinářem a dopisovatelem různých provinčních novin. Roku 1954 se stal zpravodajem významného bogotského listu El Espectador. Byl vyslán do Paříže, noviny však byly krátce po jeho příjezdu úředně zastaveny. Tři roky pobýval v tamním hotelu De Flandre a psal. Navštívil několik evropských zemí včetně Československa v letech 1955 a 1957. Roku 1957 se vrátil do Kolumbie, kde se jeho ženou stala Mercedes Barcha. Po nástupu Fidela Castra k moci se stal dopisovatelem kubánské tiskové agentury Prensa Latina. V padesátých letech napsal několik povídkových próz, se kterými ovšem nebyl příliš spokojen, a tak se pustil do psaní filmové kritiky, v Římě dokonce vystudoval režii. Na krátko se pak vrátil do Kolumbie, V té době se s rodinou přestěhoval do Mexika. Později v Barceloně psal i filmové scénáře. V roce 1967 se konečně dostavil literární úspěch v románu o rodině Buendíů, Sto roků samoty, za tři roky se prodalo více než půl milionu výtisků. Dílo psal zavřený v pracovně po osmnáct měsíců, než konečně vyšel s třinácti sty stránkami rukopisu notně čpícími nikotinem. Prodeje pomohly Garcíovi Márquezovi dostat se z dluhů a poskytly mu možnost věnovat se psaní po zbytek života. Po vydání románu Sto roků samoty s...

Arkadij Petrovič Gajdar

Julie Garwood

Julie Garwood se narodila v roce 1946 v Kansas City, Missouri, USA, kde také vyrůstala spolu se svými šesti sestrami a jedním bratrem. V šesti letech absolvovala operaci mandlí, což způsobilo její následné vleklé zdravotní potíže, díky nimž se naučila číst až v jedenácti letech. Během studií objevil Juliin literární talent jeden její učitel a doporučil jí, aby absolvovala roční kurs psaní. Výsledkem tohoto ročního snažení byla knížka pro děti a první historická novela Gentle Warrior. Ačkoli Julie ráda píše, nikdy neměla v úmyslu stát se autorkou na plný úvazek. Avšak její agent, poté co prodal její knížky pro děti a i historickou novelu a vydavatel požadoval další romance, byl osud Julie zpečetěn:-) Jen do roku 2000, měla Julie na kontě 15 bestsellerů - historických romancí s více jak 30miliony prodaných kopií. Po tomto úspěchu se Julie rozhodla, že teď se bude věnovat psaní románů ze současnosti. Zajímavostí je, že Julie sama odmítá číst romantické novely jiných autorek, protože si nechce dělat starosti s případným neúmyslným plagiátorstvím. A tak zatím čte jiné žánry a těší se na dobu, kdy bude v autorském důchodu a bude moci sáhnout po romantických příbězích ostatních autorek:-) Julie se vdala za Gerryho Garwooda a mají spolu tři děti. Rodina žije v Leawoodu v Kansasu.

Jean-Pierre Garen

Jean-Pierre Garen, vlastním jménem Jean-Piere Goiran , byl francouzský gynekolog a spisovatel science-fiction. Byl 40 let lékař, jako jeho matka. Pracoval jako chirurg, gynekolog a porodník. Vzhledem ke svému zaměření, bojoval proti předsudkům ohledně antikoncepce. Také k tomu tématu vydal knihu: "Průvodce antikoncepcí" . Jako lékař-nadporučík byl na vojně v Alžíru, kde jako lékař viděl veškeré hrůzy války a byl z toho vcelku zděšen. Před tím byl poslán jako lékař-pozorovatel na Saharu, do Reggane, kde probíhaly první dva francouzské nukleární experimenty. Brzy poté začal psát a využíval každé volné chvíle. Jeho romány byly překládány do němčiny, nizozemštiny, italštiny, španělštiny, srbochorvatštiny, portugalštiny, řečtiny i češtiny. V jeho knihách můžete najít jeho vlastní hodnoty: kuráž, oddanost a hluboký smysl pro přátelství. Sám se přirovnává k dr. Jekyllovi. Přes den pracuje jako chirurg a večer či o víkendu a dovolené se 'proměňuje' v pana Hyde, který píše detektivní a sci-fi romány. Pod pseudonymem Hyde Garen vydal 24 detektivních románů a 47 sci-fi knih. U nás je znám svým knižním seriálem o příhodách kapitána Služby pro Dohled nad Primitivními Planetami, Marka Stonea. Klasický díl pojednává obyčejně o kapitánu Marku Stonovi a jeho příteli androidu Rayovi. Lidstvo během tisíciletí vesmírného dobývání zjistilo, že navázání kontaktu s nepříliš vyspělou civilizací může vést ke katastrofě nebo ke stagnaci méně vyspělé civilizace. Občané takové civilizace se už dále nerozvíjí, pouze kopírují to, co jim ukázala Pozemská unie. Proto je každých 50 let na každou primitivní planetu vyslána posádka o dvou pasažérech: agenta a jeho androida, aby se začlenili do tamní společnosti a zjistili co nejvíce informací o jejich způsobu života. Velmi často zde nacházíme silný kontrast mezi velmi vyspělou civilizací a civilizací primitivní. Garenova série o Marku Stoneovi patří mezi tzv. oddechovou literaturu, rozhodn...

Simon & Garfunkel

Simon & Garfunkel byla americká folkrocková dvojice, kterou tvořili zpěvák a skladatel Paul Simon a zpěvák Art Garfunkel. Patřili k nejpopulárnějším nahrávacím umělcům 60. let a stali se kontrakulturními ikonami sociální revoluce tohoto desetiletí. Duo se poprvé zformovalo v roce 1956 pod názvem Tom & Jerry a dosáhlo určitého úspěchu s písní "Hey, Schoolgirl". Proslavili se však až v roce 1965 hitem "The Sound of Silence", který se objevil na jejich druhém albu "Sounds of Silence".

Jan Galandauer

Jan Galandauer je český historik zaměřený na období přelomu 19. a 20. století v habsburské monarchii a Československu. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde později též přednášel. Do roku 1966 byl vědeckým pracovníkem Muzea Klementa Gottwalda, poté až do roku 1990 působil v Ústavu dějin socialismu, resp. Ústavu marxismu-leninismu. Pro léta 1990–2002 se jeho působištěm stal Historický ústav Armády ČR – Památník odboje. Byl členem redakčních rad periodik Husitský Tábor a Historie a vojenství. V "Rudém Právu" dne 14. září 1987 vyšel jeho obsáhlý článek k padesátému výročí úmrtí prvního prezidenta republiky T.G. Masaryka s fotografií Masaryka a Gorkého, za jejich prázdninového pobytu na ostrově Capri. Předmětem jeho specializace jsou politické dějiny pozdní habsburské monarchie, okolnosti vzniku Československa a odboj za první světové války. Kromě toho se věnuje problematice historických tradic. Nemalou část jeho díla představují biografie a početná je jeho popularizační tvorba v rámci žánru literatury faktu. V anketě časopisu Dějiny a současnost o nejlepší historickou knihu zvítězila v roce 2002 jeho publikace o bitvě u Zborova. Jeho matkou byla básnířka Jarmila Urbánková.

Jostein Gaarder

Jostein Gaarder je norský spisovatel knih převážně pro děti a mládež. Narodil se v učitelské rodině. Jeho otec byl ředitelem střední školy a matka učitelka. Jeho matka Inger Margrethe je autorkou několika knih pro děti. Jostein studoval skandinávské jazyky a teologii na univerzitě v Oslu, v letech 1981–1991 vyučoval filosofii a literaturu na vysoké škole v Bergenu. V této době napsal spolu se svými kolegy šest učebnic k dějinám náboženství a filosofie. Mezinárodní úspěch Sofiina světa: "románu o dějinách filozofie" vydaného v roce 1991 mu umožnil se psaním živit. Ve svých knihách provází dějinami filozofie, náboženství, pojednává o základních otázkách lidské existence a nabádá čtenáře k tomu, aby neztráceli schopnost okouzlení ze světa kolem nich. Angažuje se také v politice a ekologii, kterou podporuje prostřednictvím Nadace Sophie. Anna – Jaký bude rok 2082? Anně je 16 let, baví ji přírodovědný kroužek a moc by chtěla vědět, jak bude vypadat svět v budoucnosti. To se jí vyplní – po gaarderovsku – prostřednictvím snu. Anna se ocitne v roce 2082 a zjistí, že svět budoucnosti vypadá docela jinak. Kam zmizel hmyz potřebný k opylování stromů, proč vyhynula některá zvířata? V knize najdou čtenáři řadu opakujících se motivů ze Sofiina světa. Místo filosofie a dějin myšlení se román zajímá o přírodu a ekologii. To je otázka Odkud a kam jdeme? Byl svět odjakživa? Bude dál existovat, až tu nebudu? Kniha otázek, které  sestavil Jostein Gaarder s hlubokým porozuměním a citem pro dětské chápání a vnímání. Každá otázka navozuje okruh dalších a dalších témat, o nichž si budou děti s rodiči povídat. Jostein Gaarder, autor románu o dějinách filosofie Sofiin svět, dokázal, že stejně citlivě dokáže promlouvat k  dětem jako k teenagerům.   Dívka s pomeranči Oduševněle napsaný zamilovaný příběh, který osloví čtenáře všech věkových kategorií. V průběhu jednoho večera, během něhož 15let...

Théophile Gautier

Théophile Gautier byl francouzský spisovatel, básník, dramatik a kritik. Narodil se v rodině royalistického úředníka v Tarbes v departmentu Hautes-Pyrénées. V roce 1814 se rodina přestěhovala do Paříže. Zde studoval na prestižních středních školách Lycée Louis-le-Grand a Lycée Charlemagne. Zde navázal přátelství s Gérardem de Nerval. Původně studoval tři roky malířství u Louis-Édouard Rioulta. Pétrus Borel a Gérard de Nerval jej představili Victoru Hugovi. Toto setkání jej vedlo k rozhodnutí stát se básníkem. Byl členem kroužku Le Petit-Cénacle , jehož členy byli Prosper Mérimée, Théophile Gautier, Gérard de Nerval, Philothée O'Neddy, Xavier Forneret, Charles Lassailly, kteří se scházeli v ateliéru sochaře Jehana Duseigneur. V únoru roku 1830 se zúčastnil jako jeden z hlavních organizátorů slavné premiéry Hugovy hry Hernani v divadle Comédie-Française známé jako „Bitva o Hernaniho“. Tato hra byla manifestem nastupujícího romantismu proti zavedené klasicistní linii. Gautier byl přítelem řady romantiků, Charles Baudelaire mu věnoval své Květy zla . Ve vlastní tvorbě se však nenechává romantismem omezovat a mísí ve svých pracích nejrůznější vlivy. V polovině třicátých let se jeho rodiče odstěhovali do Passy. Gautier, který žil se svými přáteli bohémským životem, se musel sám živit. Na Balzacovu přímluvu začal psát do Chronicle de Paris, kde otiskl několik povídek a kritik. Poté přešel do Figara a později do La Presse. Zde debutoval článkem o malbách Eugèna Delacroix. Dále napsal drtivou kritiku obrazu Cromwell nad rakví Karla I.. Tímto článkem napadl měšťanského malíře Hippolyte Delaroche na vrcholu popularity. Později začal otiskovat i divadelní kritiky. Ze své cesty do Belgie s Gérardem de Nerval napsal první cestopisnou reportáž, později otištěnou v knize Zigzags. V květnu 1840 odjel do Španělska, kde krát...

Zdeněk Galuška

Zdeněk Galuška byl moravský spisovatel, malíř a ilustrátor, lidový vypravěč a písmák, autor populárních soudniček, jež byly posléze vydány v povídkovém souboru pod názvy Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí . Obě knihy posléze velice zpopularizoval stejnojmenný televizní seriál Slovácko sa nesúdí scenáristy Petra Tučka, v němž hlavní roli stařečka Pagáča ztvárnil slovenský herec Jozef Kroner, kterému zdatně sekundoval Oldřich Velen. Obě knihy jsou zajímavé a půvabné nejen svým osobitým a vkusným lidovým humorem, ale také svým nezvyklým jazykem, neboť jsou psány v původním slováckém nářečí.

Eleonóra Gašparová

Narodila sa 31. augusta 1925 v Opatovciach nad Žitavou v remeselníckej rodine. Do ľudovej školy a gymnázia chodila v Zlatých Moravciach. V rokoch 1945-1950 študovala slovenčinu a francúzštinu na FF UK v Bratislave a zároveň spev na Štátnom konzervatóriu. Po skončení vysokoškolských štúdií sa stala redaktorkou vydavateľstva Smena, odkiaľ roku 1953 prešla za redaktorku Slovenského nakladateľstva detskej knihy, roku 1956 premenovaného na Mladé letá. Tu s menšími tvorivými prestávkami pracovala až do roku 1979. Potom sa stala spisovateľkou v slobodnom povolaní. Po počiatočnej publicistickej činnosti sa sústredila na tvorbu pre deti a mládež. Debutovala knihou drobných príbehov zo života malého chlapca Jurkove obrázky , ktorá v rozšírenej podobe vyšla v ďalších dvoch vydaniach . Personifikovanou autorskou rozprávkou je kniha Ceruzky a góly . Najmladším školákom sú určené aj knihy Ahoj, prvá trieda a Prázdniny s rozprávkou . Súborom príbehov zo života druháka Paľka a jeho psa Bruta je kniha Poklad na Zvonovej hore . V nasledujúcom období sa venovala písaniu širšie koncipovaných kníh pre starších čitateľov. Prvou z nich je súbor próz Slávna ľavačka , v ktorom poukázala na detskú túžbu po hrdinstve a vyniknutí, ale i na potrebu húževnatosti a vytrvalosti. Podobný charakter má a podobné ciele sleduje aj ďalšia kniha motivicky prepojených próz pre deti Stopa na asfalte , v ktorej do popredia vystupujú aj dievčenské hrdinky. V dievčenskom románe Spievajúce drevo Helena vyrozprávala príbeh talentovaného dievčaťa, ktoré chce byť speváčkou, no narazí na nepochopenie práve zo strany najbližších. Nepatetickým svedectvom o prvom rozlete mladosti je ďalší dievčenský román Fontána pre Zuzanu , ktorý sa stal literárnou predlohou rovnomenného filmu režiséra Dušana Rapoša. Do života stredoškolákov školy umeleckého zamerania tematicky siahla v ďalšom románe Koncert bez ruží . K tvorbe pre najmladších čitateľov sa...

Diana Gabaldon

Diana Gabaldon je americká autorka, známá především svou sérií Cizinka. Její knihy spojují několik žánrů od historické fikce, romance, mystery, adventur, až po science fiction a fantasy. V roce 2014 byl na základě jejích knih uveden seriál Cizinka. Gabaldon se narodila 11. ledna 1952 v Arizoně. Její otec Tony Gabaldon byl mexicko-amerického původu, matka Jacqueline Sykesová pak anglicko-amerického původu. Tony Gabaldon byl šestnáct let v Arizoně senátorem. Gabaldon vyrostla v arizonském Flagstaffu. V roce 1973 získala bakalářský titul v oboru zoologie na Northernské arizonské univerzitě. O dva roky později získala magisterský titul v oboru mořské biologie na kalifornské univerzitě v San Diegu. V roce 1978 získala doktorát v oboru behaviorální ekologie na Northernské arizonské univerzitě. Gabaldon byla v roce 1984 zakládajícím editorem Science Software Quarterly, zatímco byla zaměstnaná v Centru environmentálních studií pod Arizonskou státní univerzitou . V polovině 80. let psala recenze softwarů a technické články pro počítačové publikace, stejně jako populárně-vědecké články a komiksové knihy pro The Walt Disney. Na ASU také 12 let vyučovala environmentální vědu, než se začala na plný úvazek věnovat psaní. V roce 1988 se Gabaldon rozhodla napsat román, aby "cvičila, jak se to dělá", neměla v úmyslu ho někomu ukázat. Jako vědkyně a profesorka se rozhodla, že pro ni nejsnazším žánrem bude historický román, neměla ale vymyšlené žádné historické pozadí ani konkrétní časové období. Potom náhodou zhlédla epizodu sci-fi seriálu Doctor Who, nazvanou The War Games. Jeden z doktorových společníků byl Skot z roku 1745, mladý, asi sedmnáctiletý muž jménem Jamie McCrimmon, který poskytl primární inspiraci pro její hlavní mužskou postavu - Jamese Frasera, stejně jako pro její umístění románu do poloviny 18. století ve Skotsku. Gabaldon pak vymyslela postavu Angličanky, kte...

Anna Gavalda

Anna Gavalda je francouzská spisovatelka. Když se narodila, jako Anne-Gaëlle Coche, její otec prodával informační systémy bankám a maminka malovala šátky. Se svými rodiči a třemi sourozenci žila na starém opatství v Eure-en-Loire. Když jí bylo 14 let, její rodiče se rozvedli. Po maturitě na katolické internátní škole Saint-Pie X de Saint-Cloud vystudovala moderní literatury na Sorbonně. Než se stala spisovatelkou „na plný úvazek“, vystřídala řadu zaměstnání – od servírky, přes au-pair po učitelku francouzštiny. Svou literární kariéru začala v 90. letech. Jejím prvním úspěchem byl milostný dopis, s nímž vyhrála soutěž La plus belle lettre d’amour organizovanou rozhlasovou stanicí France Inter. Její první kniha, Kdyby tak na mě někdo někde čekal byla vydána roku 1999 nakladatelstvím La Dilettante. Kniha byla velkým úspěchem: prodalo se celkem 1 885 000 výtisků, získala cenu RTL-Lire; i přesto ji ale několik nakladatelství, které Anna oslovila před La Dilettante, odmítlo vydat. Podobných úspěchů jako Kdyby tak na mě někdo někde čekal dosáhla i další její díla: A taková to byla láska... se prodalo 1 259 000 výtisků, Prostě spolu 2 040 000 výtisků. Úspěchem byl i film podle románu Prostě spolu , který navštívilo 2,4 milionu diváků. Zfilmován byl i román A taková to byla láska... Vede rubriku časopisu Elle týkající se dětské literatury a je také členkou poroty Mezinárodního festivalu komiksu v Angoulême. Anna Gavalda je rozvedená, má dvě děti, Louise a Félicité . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Gavalda na francouzské Wikipedii.

Anita Ganeri

Indická spisovatelka, žije ve Velké Británii. Autorka populárně-naučných publikací pro děti a mládež.

Fedor Gál

Doc. Ing. Fedor Gál, DrSc. je slovenský politik, sociolog, prognostik a podnikatel židovského původu, žijící v České republice. V roce 1972 vystudoval Chemicko-technologickou fakultu SVŠT v Bratislavě. V roce 1977 ukončil svoji vědeckou přípravu ze sociologie na Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd, v roce 1992 se stal doktorem ekonomických věd na Vysoké škole ekonomické v Praze. V období existence ČSSR patřil k známým disidentům. V průběhu Sametové revoluce se stal spoluzakladatelem hnutí Veřejnost proti násilí, vedl Koordinační centrum VPN, později se stal předsedou tohoto hnutí a poradcem Federální vlády ČSSR. O několik let později se stal spolumajitelem soukromé televize Nova, roku 1995 založil v Praze knižní vydavatelství GplusG. Je členem Židovské obce v Děčíně. Jeho bratr Egon Gál je známý slovenský filozof.

Shakti Gawain

Autorka je vůdčí osobností světového hnutí za rozšiřování vědomí. Napsala 10 knih a přes dvacet let pořádá semináře po celém světě. Žije v Mill Valley v Kalifornii. Autorka říká, že všichni lidé bez ohledu na své bohatství, nakonec zjistí, že jim peníze nepřinesly skutečné štěstí a nabízí novou definici bohatství.

Lisa Gardner

Lisa Gardnerová je přes svůj křehký zjev autorkou, jejíž thrillery si nijak nezadají s podobnými díly jejích mužských konkurentů. Najdeme v nich spoustu napětí, nezbytnou logiku, mrazivou brutalitu, radost z konečného vítězství dobra nad zlem a samozřejmě i pravou a nefalšovanou lásku. Svůj první román vydala Lisa ve věku pouhých dvaceti let. V roce 1993 absolvovala Pensylvánskou univerzitu a stala se odbornicí na mezinárodní vztahy. Po dvou letech práce poradkyně u jisté bostonské firmy se ale rozhodla zaměstnání zanechat a věnovat se psaní na plný úvazek. Zdá se, že to bylo moudré rozhodnutí, protože v současné době je v plné práci na jednom ze svých dalších napínavých románů. Přestože je dnes Lisa Gardnerová známá spíše jako autorka thrillerů, svou literární kariéru začínala jako autorka romantických příběhů pod pseudonymem Alicie Scott. Thrillery Lisy Gardnerové jsou vydávány ve dvou řadách. Tou první je série s policejním psychologem Piercem Quincym a vyšetřovatelkou Lorraine Connerovou, jejíž první kniha vyšla v roce 1998. Druhou řadou nás provází bostonský městský policista Bobby Dodge. Značně podivná je soutěž na autorčiných stránkách, která má název: Zabij přítele, zmrzač kamaráda, jejíž výherce má právo pojmenovat osobu, která zemře... Lisa Gardnerová nyní žije s manželem a dcerou v New Hampshire.

Peter Gabriel

Peter Gabriel je anglický hudebník, zpěvák, skladatel, hudební producent a aktivista, který se poprvé proslavil jako zpěvák a flétnista progresivní rockové skupiny Genesis. Po odchodu z Genesis v roce 1975 se Gabriel vydal na úspěšnou sólovou dráhu. V roce 1977 vydal debutové eponymní album a v 80. letech a později vydal řadu kritikou oceňovaných alb. Jeho album "So" z roku 1986 je komerčně nejúspěšnější, obsahuje hitový singl "Sledgehammer", který získal rekordních devět cen MTV na MTV Video Music Awards 1987 a zůstává jeho nejpopulárnější písní.

Max Gallo

Max Gallo , francouzský spisovatel , historik a politik. Max Gallo byl synem italských přistěhovalců. Narodil se v Nice , kde také vystudoval a habilitoval na Filozofické fakultě. Od 31. května 2007 byl členem Francouzské akademie. Jako historik se věnoval moderním a sociální dějinám Evropy. Řadu monografií věnoval analýze fašismu. Jeho ranné práce vycházely pod jménem Max Laugham.

Katherine Garbera

je žena, kterou vždy zajímaly mezilidské vztahy. Tvrdí o sobě, že na psaní příběhů ji láká právě to, že může vytvářet mezi svými hrdiny jenom ty hezké mezilidské vztahy. Svou první knížku napsala jenom proto, aby sama sebe přesvědčila, že to dokáže, a tehdy ji to začalo bavit. Její osobní život se podobá jejím zamilovaným příběhům. Svého manžela potkala v Disneylandu a má s ním dvě překrásné děti. Mezi její koníčky patří čtení, nakupování a hraní si s dětmi. Vždycky věřila tomu, že co si člověk moc přeje, to se mu splní. Katherine je přesvědčena, že v dnešním přetechnizovaném světě potřebujeme stále více romantických a zamilovaných příběhů, aby se nám ze života nevytratila láska. Katherine je narozena ve znamení Berana a jejím heslem je: " neusilujte o chiméry, ale o to, co vás činí šťastnými".

Federico García Lorca

Federico García Lorca byl španělský básník a dramatik. Byl jednou z vůdčích postav generace 27 společně s básníky a spisovateli jako byli Vicente Aleixandre, Dámaso Alonso, Rafael Alberti, Pedro Salinas, Jorge Guillén nebo Gerardo Diego. Byl zastřelen frankisty v Granadě . Federico García Lorca se narodil v malé vesničce Fuente Vaqueros poblíž Granady ve španělské provincii Andalusie do rodiny zámožného statkáře. Měl ještě tři sourozence: bratra a dvě sestry. Jako dítě byl často nemocný, ale velmi vnímavý a všestranně talentovaný. Již od čtyř let chodil do školy, měl hudební nadání a dlouhá léta se věnoval hře na kytaru a na klavír. V roce 1909 se rodina přestěhovala do Granady, kde Federico studoval na koleji Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Po maturitě v roce 1914 se zapsal ke studiu práv na tamní univerzitě. Navázal přátelské styky se známými osobnostmi granadského kulturního prostředí a stále více inklinoval k literatuře a vlastní tvorbě. Své první verše napsal asi v roce 1916. Se svými spolužáky podnikl několik cest po Andalusii, které mu byly inspirací pro sbírku cestopisných próz a esejí. Knížku lyrických próz s názvem Dojmy a krajiny vydal vlastním nákladem v roce 1918. V následujícím roce se přestěhoval do Madridu, kde byl přijat do studentského kampusu vybudovaného podle vzoru anglických univerzit. Pobýval zde až do roku 1928 a spřátelil se s mnohými pozdějšími významnými umělci, především Luisem Bunuelem a Salvadorem Dalím. Dalí se stal jedním z nejdůležitějších lidí v jeho životě a ovlivnil Lorcovu tvorbu svým surrealistickým viděním světa. Navázal kontakty s osobnostmi z oblasti divadla a literatury, jako byli Manuel de Falla nebo Juan Ramón Jiménez . V roce 1919 napsal hru Uhrančivý motýl , která byla uvedena v Madridu v následujícím roce. V červnu 1921 vyšla Lorcova první básnická sbírka Kniha...

Dorothy Garlock

Dorothy Garlock byla americká spisovatelka, autorka více než 50 historických romancí, z nichž většina se odehrávala na Americkém Západě. Publikovala také pod pseydonymy Dorothy Glenn, Dorothy Phillips a Johanna Phillips. Narodila se v Texasu, USA. S psaním knih začala v roce 1976, a to po 14 letech práce jako účetní a redaktorka místních novin. Její knihy byly přeloženy do 15 jazyků a prodalo se jich více než 8 milionů v USA a více než 20 milionů ve světě. Od roku 1955 žije tato rodilá Texasanka v Clear Lake v Iowě, a to se svým manželem Herbem Garlockem. Dorothy je dvojnásobnou matkou, s manželem mají dceru a syna a jsou i trojnásobnými prarodiči.

Arnould Galopin

Narodil se v Marbeuf v Normandii. Autor více než 50 dobrodružných, detektivních a sci-fi románů, převážně pro mládež. Roku 1918 získal za své dílo cenu Francouzské akademie. Jeho detektivní postava inspektor Allan Dickson si získal ve své době mnoho čtenářů a byl prototypem pro postavu Harry Dicksona belgického spisovatele Johna Raye .

François Gayot de Pitaval

François Gayot de Pitaval byl francouzský advokát, nakladatel a spisovatel. Od roku 1734 vydal 20 svazků kriminálních reportáží pod názvem Slavné a zajímavé případy a rozsudky, jimiž byly rozhodnuty, sebrané panem Gayotem de Pitaval, parlamentním advokátem v Paříži, a položil tak základy kriminální reportáže a zpravodajství ze soudní síně. Slovo pitaval se pak stalo zkráceným označením pro žánr sociální a kriminální reportáže. Na Pitavala navázala řada pokračovatelů, Egon Erwin Kisch například nazval jednu svou knihu Pražský pitaval. Studoval v Paříži teologii, ale posléze opustil církev a vstoupil do armády. Ve svých 50 letech pokračoval ve studiích a stal se advokátem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku François Gayot de Pitaval na francouzské Wikipedii.

Elizabeth Cleghorn Gaskell

Britská spisovatelka, autorka románů se sociální tematikou.

Desider Galský

Desider Galský byl československý spisovatel a publicista židovského původu pocházející ze Slovenska. Po studiu historie v Praze pracoval v rozhlase a na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1951 se však musel osm let živit jako dělník v ČKD Praha. V roce 1959 mohl začít pracovat jako nakladatelský redaktor a začal také publikovat. Postupně se také stal význačným činitelem české židovské komunity. Od roku 1979 řídil Věstník Židovských náboženských obcí a Židovskou ročenku a roku 1980 byl zvolen předsedou Rady židovských náboženských obcí v České republice. Zemřel na následky automobilové nehody. Jako spisovatel se zaměřoval na historické náměty a jako publicista řešil především problematiku mezinárodních vztahů. Zemřel roku 1990 v Praze. Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

Patricia Gaffney

Narodila se v Tampě na Floridě, takže je spolurodačkou Sandry Lee… poté vyrůstala na předměstí Washingtonu D.C. Je to vzdělaná žena, protože získala bakalářský titul v oboru angličtina a filozofie, a navíc studovala literaturu na několika univerzitách, včetně londýnské. Poté patnáct let pracovala jako soudní zapisovatelka na volné noze… a na těchto základech začala psát. První knihou byla historická romance, která vyšla v roce 1989. Do roku 1997 ještě stihla stvořit 11 romancí, kterým se dostalo patřičných ocenění.

Gato

Gato je pseudonym brněnského čaroděje Castanedovsko-zenového ražení, který již před lety – tehdy ještě pod vlastním jménem Martin Pelčák, publikoval svou prvotinu „Soumrakodlak". Znám Gata jen z vyprávění, ale soudím, že jen málokdo u nás dokázal ujít na cestě indiánských čarodějů dále než on. A ví tedy, o čem píše. Narozen 7.6. 1967 v Brně. A pravda "A pravda je jak hlava Medusy Ti, co o ni mohou aspoň něco říct ji viděli jen v zrcadle" GATO

Roger Garaudy

Roger Garaudy byl francouzský filozof, který začal svou myšlenkovou cestu na politické levici a skončil u islámu a popírání holocaustu. Narodil se v Marseille. Vystudoval filozofii u Gastona Bachelarda. Roku 1933 vstoupil do Komunistické strany Francie. Po jejím zákazu roku 1940 byl tři roky vězněn. Po válce působil i v Sovětském svazu. Zlom v jeho politické orientaci znamenal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956, který odhalil Stalinovy zločiny. Na tuto svoji deziluzi reagoval prací Perspectives de l'homme z roku 1959, kde se zaobíral francouzským filozofickým katolicismem a existencialismem. Roku 1968 vystoupil proti sovětské okupaci Československa a k myšlenkám pražského jara se přihlásil knihou La liberté en sursis. Prague 1968, načež byl vyloučen z Komunistické strany Francie. V 70. letech se přiklonil ke křesťanství a k víře v Boha. To ho vedlo ke stále ostřejší kritice západní civilizace, která Boha ztratila, až roku 1981 konvertoval k islámu. Roku 1987 založil ve španělské Córdobě institut k rozvíjení dialogu kultur, který však utrpěl značnou ztrátu prestiže po kontroverzních Garaudyho relativizacích nacistického holocaustu Židů v jeho pozdních pracích o Izraeli a Palestině. Za jeho klíčové dílo bývá považována kniha Alternative z roku 1972, která leží uprostřed autorova přechodu od komunismu k islámu, v jeho nejméně ideologické etapě tvorby. V této knize tvrdí, že teorie tříd je mrtvá, a že hlavní úlohy se v západních dějinách chápe "nový historický blok" tvořený dělnictvem, technickou inteligencí a intelektuály. Tento blok má v Garaudyho představě za úkol nastolit systém přímé demokracie a malých samosprávných jednotek, který musí vydobýt na úkor kapitalistických manažerů na straně jedné a "technobyrokracie" reálného socialismu na straně druhé. V této etapě své tvorby má Garaudy rovněž silný ekologický akcent. Zároveň v knize Alternative zdůrazňuje, že společenská proměna je neuskutečnitelná...

Naďa Gajerová

Narozena 11. 3. 1928 v Brně, zemřela 8. 1. 2017. Autorka beletrie, též pro děti, autorka operních libret, básnířka, herečka, vlastním jménem Naděžda Gajerová.

Lenka Gahérová

Slovenská spisovatelka.

Jiří Gaisler

Jiří Gaisler byl český zoolog. V průběhu let vykonal množství cest při nichž se věnoval výzkumu v oboru zoologie a také přednáškám. Narodil se v Praze, ale celé dětství prožil v Hradci Králové, kde byl jeho otec dětským lékařem. Po absolvování místního gymnázia byl přijat do Prahy na biologickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde promoval v roce 1957 v oboru zoologie. V říjnu téhož roku nastoupil na místo aspiranta do Laboratoře pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně. Zde v roce 1961 úspěšně obhájil disertační práci v oboru zoologie obratlovců. Od roku 1969 působil jako odborný asistent katedry zoologie a antropologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně . Zde byl posléze jmenován docentem a profesorem . V roce 1992 mu byl udělen titul doktor věd. V rámci své profese se zúčastnil řady zahraničních cest. V roce 1962 byl členem expedice do Bulharska, o několik let později působil v Afghánistánu, v roce 1969 následovala expedice do Egypta, v roce 1980 byl na expedici v SSSR, v období let 1981–1983 působil jako expert v Alžírsku a v roce 1988 byl na stáži v USA. Pracoval v různých vědeckých společnostech a byl prvním předsedou České společnosti pro ochranu netopýrů založené v roce 1991. V roce 2004 po něm byl pojmenován netopýr Plecotus teneriffae gaisleri – netopýr středozemský. Společensky významná činnost profesora Gaislera byla ohodnocena udělením Ceny města Brna za rok 1999 v oboru přírodních věd. Jeho specializací během celé vědecké kariéry byli netopýři. Seznam jeho prací týkajících se netopýrů je uveden v publikaci A tribute to bats. Do povědomí veřejnosti se zapsal množstvím populárních přednášek i několika pořady v televizi. Kromě prací o netopýrech je autorem nebo spoluautorem několika monografií – za všechny lze uvést Savci s klíčem k určování našich savců, přeloženou do několika světových jazyků, Zoologii obratlovců nebo jeho p...

Gloria Gaynor

Gloria Gaynor je americká zpěvačka, známá především díky hitům z disco éry "I Will Survive", "Never Can Say Goodbye" a "I Am What I Am". Její kariéra odstartovala v 70. letech, kdy podepsala smlouvu s MGM Records a v roce 1975 vydala své první album "Never Can Say Goodbye", které se stalo prvním albem, na němž se nepřetržitě střídala diskotéková hudba. Titulní skladba se stala hitem tanečních hitparád a předznamenala její vstup na diskotékovou scénu.

Želmíra Gašparíková

Dr. Želmíra Gašparíková byla slovenská jazykovědkyně, knihovnice a bibliografka. Narodila se v rodině uvědomělého vlastence Jozefa Gašparíka-Leštinského a jeho manželky Anny, rozené Jankovičové. Vzdělaní získávala v Martině, Prešově a v letech 1920-1925 studovala slovenskou filologii a srovnávací jazykovědu na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, v letech 1925-1926 na pařížské Sorbonně. Její starší sestrou byla Anna Horáková-Gašparíková, osobní archivářka prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Robert Galbraith

Joanne Rowlingová CH, OBE, HonFRSE, FRCPE, FRSL , píšící pod jménem J. K. Rowlingová či pseudonymem Robert Galbraith, je britská spisovatelka, známá zejména díky osmidílné řadě knih o čarodějnickém učni Harry Potterovi, která získala celosvětový úspěch včetně řady ocenění a nyní více než 500 milionů prodaných kopií. Kromě psaní knih je Rowlingová známá také svým životním příběhem, kdy se z života na sociálních dávkách stala během pěti let multimilionářkou. Nedělník The Sunday Times v roce 2008 odhadl její majetek na 560 milionů liber a označil ji za 12. nejbohatší ženu v Británii. Forbes ji označil jako 48. nejvlivnější celebritu roku 2007. Stala se filantropkou, podporuje organizace jako Comic Relief, One Parent Families a Multiple Sclerosis Society of Great Britain. Úřední jméno spisovatelky je Joanne Rowling nikoliv Joanne Kathleen Rowling, jak se často uvádí. Vydavatelství Bloomsbury při vydání prvního dílu Harryho Pottera chtělo, aby se křestní jméno autorky na obálkách objevilo jen jako dvě iniciály. Obávalo se totiž menšího prodeje úvodního dílu, pokud by bylo zřejmé, že jeho autorem je žena. Joanne se zkrátilo na J., a protože Rowlingová nemá žádné prostřední jméno, použila jako druhou iniciálu jméno po své babičce Kathleen. Na obálkách se tak objevilo J. K. Rowling . Sama si vždy křestním jménem nechávala říkat „Jo“. Joanne Rowlingová se narodila v Yate, Gloucestershire ve Spojeném království v roce 1965. Společně se svou matkou, otcem a sestrou Dianne se přestěhovala do Winterbourne, Bristolu a nakonec do Tutshillu. Navštěvovala Wyedeanskou střední školu, kde často svým přátelům vyprávěla příběhy. V roce 1990 podlehla její matka ve věku 45 let dlouhotrvajícímu boji s roztroušenou sklerózou. Jako vysokoškolské zaměření si na nátlak rodičů vybrala francouzštinu, což později označila za životní chybu. Po ro...

Paul Gauguin

Eugène Henri Paul Gauguin byl francouzský malíř, vůdčí osobnost postimpresionismu. Paul Gauguin se narodil 7. června 1848 antibonapartovskému novináři Clovisi Gauguinovi a Aline, rozené Tristanové, dceři radikální feministky Flory Tristan. Když se roku 1852 dostal k moci Napoleon III., rozhodl se Clovis pro jistotu i s manželkou a dvěma dětmi, Marií a Paulem, odcestovat do Peru, kde měla Aline příbuzné. Náročnou plavbu však Clovis nepřežil. U matčiných příbuzných v Limě prožil Paul rané dětství, ale po několika letech se s nimi jeho matka nepohodla a i s dětmi se roku 1854 vrátila do Paříže. Tam se Aline ujal bohatý burzián a sběratel umění Gustavo Arosa. Když zemřela, přijal Paulovu sestru Marii a Paula do svojí rodiny. Gauguin se přihlásil k obchodnímu námořnictvu. V letech 1868–1871 absolvoval námořní vojenskou službu, po jejím ukončení získal práci u burzovního makléře Bertina, kde působil jako úředník v jeho kanceláři. V tomto zaměstnání si Paul počínal obdivuhodně dobře – byl zrovna čas velkého hospodářského vzestupu a obchodníci na burze vydělávali velké peníze. V té době začal ve volném čase malovat a sochařit. Také nakupoval obrazy prozatím zatracovaných impresionistů, se kterými, zvláště pak s Camillem Pissarrem, se seznámil v Arosově rodině. Jeho první a jedinou ženou se stala Dánka Mette-Sofie Gadová, se kterou se oženil roku 1873. S ní měl čtyři syny a dceru Aline. Také díky ní Gauguin ze svých výdělků nenashromáždil větší množství peněz, protože Mette je obratně utrácela. Když pak nastal propad na burze , Paul přišel o práci a jejich manželství se zhroutilo. Když Mette zjistila, že ji a děti hodlá živit malováním, odjela zpět do své vlasti. Paul se poté protloukal jak mohl, ze zbohatlíka se stal tulák. Žít v Paříži pro něj bylo příliš nákladné, proto v té době často pobýval a maloval v Bretani v městě Pont-Aven. Velké pokroky ve s...

Marta Galewska-Kustra

Polská logopedka, vědecká pracovnice, pedagožka a vysokoškolská pedagožka. Autorka dětských knih podporujících správný vývoj řeči. Autorka odborných publikací z oblasti rozvoje tvůrčích schopností u dospívajících a u dětí.

Jitka Gavendová

Pedagožka, autorka studijních materiálů k maturitním zkouškám z českého jazyka a literatury.

Irena Gálová

Irena Gálová je slovenská spisovatelka píšící slovensky i česky verše a prózy pro děti předškolního věku a pro dospívající mládež. Irena Gálová je absolventkou žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Působila jako redaktorka časopisu Kamarát , od roku 1993 žije v Česku. Do literatury pro děti a mládež vstoupila Irena Gálová až po téměř dvacetiletém působení v dětských časopisech.

Émile Gaboriau

Émile Gaboriau byl francouzský spisovatel a novinář, jeden z průkopníků detektivní literatury, v jehož díle vrcholí proměna povídky s kriminální tematikou v román. Émile Gaboriau se Narodil v malém městečku Saujon v departmentu Charente-Maritime. Střední školu vychodil v Jonzacu, krátce pracoval jako písař v kanceláři notáře, v roce 1852 vstoupil do armády a sloužil v Africe. Po čtyřech letech se vrátil do Paříže a sanžil se uchytit jako novinář. Cestu k literatuře mu otevřela právě žurnalistika a také to, že se stal tajemníkem Paula Févala staršího. Začal psát pro noviny a časopisy romány na pokračování. Skutečný úspěch mu pak přinesl jeho detektivní román z roku 1866 L'Affaire Lerouge , ve kterém pod vlivem Edgara Allana Poea a jeho detektiva C. Augusta Dupina představil světu mladého policistu pana Lecoqa, který se stal hrdinou všech jeho dalších detektivních knih. V nich vytvořil skutečný detektivní román s propracovanou technikou logického rozvíjení zápletky i jejího řešení. Gaboriau zemřel v sedmatřiceti letech na plicní embolii. Vytvořením policisty pana Gastona Lecoqa se Gaboriau stal předchůdcem Lerouxe a Leblanca a jedním z průkopníků detektivní literatury vůbec. Vzorem pro vytvoření této postavy byl jednak detektiv C. Auguste Dupin z povídek Edgara Allana Poea, jednak detektiv Gregory Temple a vyšetřující soudce Remy d'Arx z románového cyklu Černé hábity od Paula Févala staršího a jednak Eugène-François Vidocq, původně zločinec, později policista a tajný agent, který se stal zakladatelem a velitelem Brigade de Sûreté, první moderní policejní organizace ve Francii. Lecoqova postava se pak stala vzorem pro postavu Sherlocka Holmese Sira Arthura Conana Doyla, která však svého předchůdce naprosto zastínila. O Lecoqovi napsal Gaboriau pět románů: ...

Art Garfunkel

Art Garfunkel je americký zpěvák, básník a herec, známý především díky spolupráci s Paulem Simonem ve folkrockovém duu Simon & Garfunkel. Garfunkel se narodil 5. listopadu 1941 ve Forest Hills ve státě New York a proslavil se v 60. letech 20. století hity jako "The Sound of Silence", "Mrs. Robinson" a "Bridge Over Troubled Water". Po rozpadu skupiny Simon & Garfunkel v roce 1970 se Garfunkel vydal na sólovou dráhu, v jejímž rámci vydal řadu alb včetně "Angel Clare" , "Breakaway" a pozdějších alb, která jste zmínil. Jeho sólová tvorba se vyznačovala charakteristickým hlasovým rozsahem a emotivním projevem. Během své kariéry se Garfunkel pustil také do herectví a objevil se ve filmech jako "Carnal Knowledge" a "Catch-22" . Jeho přínos hudbě byl oceněn řadou cen a vyznamenání, včetně několika cen Grammy a uvedení do Rokenrolové síně slávy v rámci skupiny Simon & Garfunkel.

Milan Galvas

Milan Galvas byl český právník, odborník na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Byl docentem katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity V roce 1975 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , kde začal následně působit jako odborný asistent, specializující se na oblast pracovního práva, a kde o dva roky později získal titul doktora práv. Roku 1983 získal na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě vědeckou hodnost kandidáta věd a roku 1995 se na brněnské právnické fakultě habilitoval. Je autorem řady odborných monografií, učebnic a článků. Kromě svých akademických aktivit působil od roku 1993 až do 2008 jako asistent postupně tří soudců Ústavního soudu, Vladimíra Jurky, Miloslava Výborného a Vojena Güttlera, poté se stal členem Legislativní rady vlády. V roce 2004 jej prezident Václav Klaus hodlal jmenovat soudcem Ústavního soudu, nezískal k tomu však potřebný souhlas Senátu.

Mark Gatiss

Mark Gatiss je britský herec, scenárista, spisovatel a komik. Je známý jako člen komediální skupiny The League of Gentlemen spolu s Reecem Shearsmithem, Stevem Pembertonem a Jeremym Dysonem. Dále také byl scenáristou a účinkoval v seriálech Doctor Who a Sherlock. Narodil se v Sedgefieldu v County Durham v Anglii, kde vyrůstal naproti eduardovské psychiatrické kliniky, kde pracovali jeho rodiče. Mezi jeho záliby v dětství patřilo sledování Doctora Who a filmů Hammer Horror v televizi, čtení Sherlocka Holmese a Herberta George Wellse a sbírání zkamenělin. Všechny tyto zájmy podnítily jeho tvůrčí práci v dospělosti. Navštěvoval základní školu Heighington CE Primary School a Woodham Comprehensive School v Newton Aycliffu. Na druhé uvedené chodil o dva ročníky výše než Paul Magrs, jeden z dalších autorů Doctora Who. Je otevřený homosexuál a v letech 2010 a 2011 se objevil na žebříčku nejvíce vlivných homosexuálů, vydaným magazínem The Independent on Sunday's. Je v partnerství s hercem Ianem Hallardem a mají labradora jménem Bunsen. Jednou postavil viktoriánskou laboratoř u nich doma na West Endu, jako splnění si dalšího z dětských snů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mark Gatiss na anglické Wikipedii.

Mahátma Gándhí

Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí , byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu satjágraha , založeného na jogínském principu ahimsá , který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem mahátma , „Velký duch“, které mu dal indický básník Rabíndranáth Thákur a v Indii také pod přízviskem bápú, „otec“. V Indii se neformálně nazývá „Otec národa“ a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako Gándhí džajanti . 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za „Mezinárodní den nenásilí“. Gándhí se narodil jako občan anglické kolonie a z původně loajálního občana Britského impéria se postupně stal vůdcem indického boje za nezávislost. Narodil se v Pórbandaru, malém přístavu v dnešním Gudžarátu, jako čtvrtý syn obchodníka z poměrně vysoké kasty banijá. Jeho otec, Karamčand Gándhí, stejně jako jeho děd, už nepracoval jako obchodník, nýbrž byl v Pórbandaru dívánem a pracoval tedy ve státní správě. V rodinném domě žilo i pět otcových bratří s rodinami. Gándhiové se hlásili k višnuismu, což je spíše monoteistická forma hinduismu, která zdůrazňuje modlitbu a zbožnost. Do domu však přicházeli i věřící jiných forem hinduismu, stejně jako muslimové, pársové a přívrženci džainismu. Toto staré náboženství bylo v Gudžarátu velmi rozšířeno a trvalo na přísném nenásilí a na spojení duše a těla. Matka Putlíbáí byla v domácnosti, byla velmi zbožná a měla na Gándhího veliký vliv. Roku 1876 se rodina přestěhovala do města Rádžkót, politického střediska státu Gudžarát, kde byl otec smírčím soudcem a m...

Linda Gamlin

Britská biochemička se zaměřením na alergie, imunitu, evoluci, zdravý životní styl. Autorka publikací z oboru.

Erroll Garner

Erroll Garner byl americký jazzový pianista a skladatel, známý svou swingovou hrou a baladami. Jeho kariéra vzkvétala v polovině 20. století. Garner se narodil 15. června 1921 v Pittsburghu v Pensylvánii a byl převážně samoukem, nikdy se neučil číst noty, ale hrál výhradně podle sluchu. Jeho osobitý styl hry se vyznačoval rytmickým talentem, charismatickým vystupováním na pódiu a schopností hrát složité improvizace se zdánlivě nenucenou grácií.

Craig Shaw Gardner

Strávil až příliš dlouhou část svého života mezi comicsovými knihami, důsledkem toho je, že se stal vedoucím comicsového obchodu a pracoval na množství příběhů napojených na film a televizi, jako byla románová verze Batman nebo nejnovější Angel. Craig dále napsal celou řadu dalších knih nejznámější je svou první A Malady of Magicks po nejnovější The Magie Dead (kterou napsal pod úplně jiným jménem, jež ovšem také Začíná na G.

Ana Galán

Španělská veterinární lékařka a spisovatelka zaměřená na knihy pro děti.

Tomáš Gavlas

Narozen 11. 5. 1987. PhDr., kulturolog, poutník, dříve též influencer a podnikatel v oblasti youtube marketingu.

Ivan Gariš

Narozen 7. 5. 1923 v Jihlavě, zemřel 20. 5. 1996 v Praze. Filmový scénárista, prozaik, básník. V 50. letech 20. stol. působil jako vysoký funkcionář Státní bezpečnosti.

Elizabeth Gage

Elizabeth Gageová je literární pseudonym jedné z předních amerických autorek. Prakticky celá tvorba sestává z rozsáhlých epických děl kladoucích do centra děje ženskou hlavní hrdinku a důsledně sledující vývoj ženských postav. Všechny její díla se stala bestsellery, které pronikly vysoko na žebříčcích nejprodávanějších amerických knih. Elizabeth Gageová žije trvale s manželem a s dcerou v Chicagu ve státě Illinois. Velice ráda také přebývá v Maui na Havaji.

Vsevolod Michajlovič Garšin

Vsevolod Michajlovič Garšin, rusky: Всеволод Михайлович Гаршин byl ruský spisovatel, básník a umělecký kritik. Narodil sa 14. februára 1855 v Jekaterinoslavskej gubernii v schudobnenej šľachtickej rodine. Otec bol kyrysnícky dôstojník a matka dcéra námorného dôstojníka. Jeho prvé detské dojmy sa spájali s atmosférou pluku, životom vojakov z povolania. Keď mal päť rokov jeho rodičia sa rozišli a to zanechalo v jeho povahe ťažké, nezmazateľné stopy. V rokoch 1864 - 1874 Garšin študoval na jednom z petrohradských gymnázií. Veľmi zavčasu sa uňho prebudil hmlistý pocit nevyhnutnosti zápasu so \"zlom celého sveta\", potreba zariadiť \"šťastie celého ľudstva\", ako spomínali Garšinovi spolužiaci. K rokom na gymnáziu sa viažu aj prvé literárne pokusy. Neprijali ho na univerzitu, tak s nevôľou šiel študovať na Banský inštitút. Táto budova susedila s Akadémiou výtvarných umení, kde sa zoznámil s krúžkom mladých umelcov. Priateľstvá, ktoré vznikli medzi nimi a Garšinom, pretrvali celý život a ovplyvnili aj jeho literárnu tvorbu. Prvá uverejnená poviedka Pravdivý príbeh o schôdzi zastupiteľstva v N. satirickým spôsobom vysmieva zasadanie zemstva. Štúdium banského inžinierstva nedokončil. V apríli 1877 Rusko vyhlásilo vojnu Turecku. Zo sympatie k oslobodeneckému boju Bulharov, Srbov a Čiernohorcov sa Garšin prihlásil do armády ako dobrovoľník. Zážitky z tejto vojny našli odraz v jeho poviedke Štyri dni , kde hrdina popri neznesiteľných fyzických útrapách prežíva ešte horšie muky, spôsobené neodbytnými úvahami o tom, čo a kto je pravou príčinou tohto neprirodzeného, neľudského stavu, v ktorom sa ocitajú tisíce nevinných ľudí. Neskôr vychádzajú aj poviedky Boj o Ajaslar , Veľmi krátky román , Zbabelec a Zo spomienok radového vojaka Ivanova . V auguste 1877 v bitke pri Ajaslare bol Garšin ranený do nohy a po dlhom liečení odišiel do výslužby. Po skončení vojny sa venoval výlučne literatúre a stal sa prispievateľom Oteč...

Tomáš Gál

Narozen v Žilině , RNDr. matematik, vysokoškolský pedagog.

Stanislav Gabriel

Autor vysokoškolských učebnic matematiky.

Romain Gary

Romain Gary, rodným jménem Roman Kacew, publikující též pod pseudonymy Émile Ajar, Fosco Sinibaldi, Lucien Brûlard, René Deville či Shatan Bogat byl francouzský spisovatel, diplomat, filmový režisér a aviatik rusko-litevského a židovského původu. Gary napsal na třicet knih, přičemž česky zatím vyšly: Evropská výchova, Tulipán, Příslib úsvitu, Lady L.; pod jménem Émile Ajar: Život s krajtou, Soukromá linka důvěry a Život před sebou. Je jediným francouzským spisovatelem, který získal prestižní Goncourtovu cenu dvakrát, ač to pravidla neumožňují. V roce 1956 ji získal za román Les racines du ciel a v roce 1975 za román La vie devant soi , který publikoval pod pseudonymem Émile Ajar. Komise ocenila „Ajara“, aniž by znala jeho identitu. Román vyvolal literární senzaci a byl zfilmován již v roce 1977 . Gary byl během života silně ovlivňován matkou a jejím vztahem k Francii. V Garyho čtrnácti letech se přestěhovali do Nice, kde se matka po počátečních potížích stala ředitelkou hotelu. Romain nastoupil na právnickou fakultu v Aix-en-Provence, po roce přestoupil do Paříže a naplno rozjel dráhu spisovatele. V roce 1938 se již jako naturalizovaný Francouz angažoval u letectva. Po několikaleté vojenské kariéře se stal diplomatem a začal psát román s výraznými autobiografickými rysy. Jeho první ženou byla spisovatelka Lesley Blancheová, druhou herečka Jean Sebergová, která hrála v obou jeho filmech, v Les oiseaux vont mourir au Pérou i v Kill! . V roce 1970 se manželé rozvedli. J. Sebergová spáchala v roce 1979 sebevraždu. Gary se rok poté zastřelil; v dopise na rozloučenou výslovně uvedl, že jeho čin se sebevraždou J. Sebergové nesouvisí. Identitu Gary odhalil v dopise na rozloučenou a v posmrtně vydané práci Vie et mort d'Émile Ajar. Česká...

Pierre Gamarra

Pierre Gamarra byl francouzský prozaik, básník, dramatik, novinář a kritik. Druhá světová válka přerušila Gamarrova studia zeměpisu a španělštiny, a tak v letech 1938–1940 pracoval jako učitel. Během německé okupace se v Toulouse účastnil protiněmeckého odboje spojeného se psaním a distribucí ilegálních tiskovin. To ho přivedlo k povolání novináře a později spisovatele. Publikovat začal od 40. let 20. století, od roku 1952 psal i díla pro děti a mládež. V 60. letech byl externím spolupracovníkem českého odborného časopisu Zlatý máj, věnovaného dětské literatuře. V letech 1974–1987 pracoval jako ředitel literární revue Europe. Byl předsedou francouzského Pen Clubu a čestným členem Akademie věd. Jako spisovatel je Gamarra autorem realistických a sociálně angažovaných děl odehrávajících se v jeho rodném kraji, dále „lidových“ dobrodružných románů připomínajících Eugèna Suea a prozaických i básnických knih pro mládež.

Nikolaj Georgijevič Garin-Michajlovskij

Ruský spisovatel, autor literatury pro děti, sestavitel sbírky korejských pohádek, také autor historických a cestopisních esejí a memoárů.

Lidija Vasil'jevna Garibova

Ruská bioložka, profesorka mykologie a algologie, autorka prací z oboru.