Výpis všech autorů

Jean Giono

Jean Giono byl francouzský spisovatel, jehož románové dílo se zabývalo vesnickým životem v Provence, bylo ovlivněno panteismem a starými mýty. Pocházel z chudé rodiny piemontských přistěhovalců, středoškolská studia nedokončil a pracoval jako bankovní úředník, od roku 1930 byl spisovatelem na volné noze. Jean Giono je literárně nezařaditelný, celý svůj tvůrčí život se pohyboval na okraji literární tvorby ostatních autorů. Přesto udržoval přátelství např. s André Gidem, André Bretonem či Albertem Camusem. Giono byl po vlastních zkušenostech z bojišť první světové války přesvědčeným pacifistou, který prohlásil: „Být Francouz není žádná výhra. Jediná výhra je být živ.“ Po druhé světové válce byl proto obviněn z podpory kolaborantského vichistického režimu, byl nakrátko uvězněn a měl do roku 1948 zákaz publikování. V roce 1953 mu byla udělena Literární cena knížete monackého, v roce 1954 byl zvolen členem Goncourtovy akademie. V roce 1961 byl předsedou poroty filmového festivalu v Cannes. Podle vlastního scénáře natočil v roce 1960 film Crésus s Fernandelem v hlavní roli, v roce 1968 byl jedním ze scenáristů televizního seriálu Provinces. V roce 1972 byla založena společnost L'Association des amis de Jean Giono, která vydává časopis Revue Giono a pečuje o spisovatelův dům Lou Paraïs v Manosque, zapsaný na seznamu Monument historique. Od roku 1990 uděluje nadace Pierra Bergé cenu Grand Prix Jean Giono za francouzskou literaturu především v oblasti románu a vypravěčské umění v duchu J. Giona.

Till Gottheinerová

Dr., asistentka katedry anglistiky, práce z oboru, překladatelka do angličtiny, autorka učebnic pro angličtinu.

Simon R Green

Simon Richard Green je britský autor science fiction a fantasy literatury. Na univerzitě v Leicesteru vystudoval moderní anglickou a americkou literaturu. S psaním začal kolem roku 1973, poprvé publikoval v roce 1979. Jeho dílo tvoří několik sérií psaných s ohledem na komerční úspěch, ale s gustem a energií, které vyvažují nepůvodnost námětů.

Dmitrij Aleksejevič Gluchovskij

Ruský spisovatel a novinář.

Théophile Gautier

Théophile Gautier byl francouzský spisovatel, básník, dramatik a kritik. Narodil se v rodině royalistického úředníka v Tarbes v departmentu Hautes-Pyrénées. V roce 1814 se rodina přestěhovala do Paříže. Zde studoval na prestižních středních školách Lycée Louis-le-Grand a Lycée Charlemagne. Zde navázal přátelství s Gérardem de Nerval. Původně studoval tři roky malířství u Louis-Édouard Rioulta. Pétrus Borel a Gérard de Nerval jej představili Victoru Hugovi. Toto setkání jej vedlo k rozhodnutí stát se básníkem. Byl členem kroužku Le Petit-Cénacle , jehož členy byli Prosper Mérimée, Théophile Gautier, Gérard de Nerval, Philothée O'Neddy, Xavier Forneret, Charles Lassailly, kteří se scházeli v ateliéru sochaře Jehana Duseigneur. V únoru roku 1830 se zúčastnil jako jeden z hlavních organizátorů slavné premiéry Hugovy hry Hernani v divadle Comédie-Française známé jako „Bitva o Hernaniho“. Tato hra byla manifestem nastupujícího romantismu proti zavedené klasicistní linii. Gautier byl přítelem řady romantiků, Charles Baudelaire mu věnoval své Květy zla . Ve vlastní tvorbě se však nenechává romantismem omezovat a mísí ve svých pracích nejrůznější vlivy. V polovině třicátých let se jeho rodiče odstěhovali do Passy. Gautier, který žil se svými přáteli bohémským životem, se musel sám živit. Na Balzacovu přímluvu začal psát do Chronicle de Paris, kde otiskl několik povídek a kritik. Poté přešel do Figara a později do La Presse. Zde debutoval článkem o malbách Eugèna Delacroix. Dále napsal drtivou kritiku obrazu Cromwell nad rakví Karla I.. Tímto článkem napadl měšťanského malíře Hippolyte Delaroche na vrcholu popularity. Později začal otiskovat i divadelní kritiky. Ze své cesty do Belgie s Gérardem de Nerval napsal první cestopisnou reportáž, později otištěnou v knize Zigzags. V květnu 1840 odjel do Španělska, kde krát...

Olivia Goldsmith

Olivia Goldsmithová žije v Hollywoodu a snad proto mají její knihy až filmový spád. Je autorkou řady úspěšných titulů, dokonce podle jednoho z nich byl natočen film Klub odložených manželek. Další díla : Hořkost slávy, Záměna, Bestseller a Mladé manželky. I moderní emancipované ženě se těžko přiznává, že ji opustil manžel- pro mladší, pro krásnější, pro bohatší. Zvláště, když ví, že k výsadnímu postavení vyšší společnosti těch nejbohatších a nejvýznamnějších mu pomohla vlastně ona sama nemalou měrou.

Martin Goffa

Martin Goffa je český spisovatel detektivních příběhů a thrillerů. Spisovatel vystupující pod pseudonymem Martin Goffa působil od 90. let 20. století u Policie ČR. Tři roky pracoval jako pochůzkář, poté se jako kriminalista věnoval převážně majetkové trestné činnosti. Po 15 letech policejní kariéru ukončil a začal se věnovat psaní. Literární kritik Pavel Mandys řadí Goffu mezi nejzajímavější nové české autory detektivek, oceňuje to, jak využívá své policejní zkušenosti, a domnívá se, že se jako spisovatel s každým dalším dílem zlepšuje. Za román Dítě v mlze obdržel Goffa Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku roku 2016.

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, původním jménem Jiří Guth, křtěný Jiří Karel byl český propagátor sportu, generální tajemník Mezinárodního olympijského výboru a spoluautor olympijské charty. V letech 1900–1929 byl předsedou Českého a po vzniku republiky Československého olympijského výboru, spoluzakladatel a první předseda České amatérské atletické unie, předseda a redaktor Klubu turistů. Známý je zejména jako autor publikací o správném a slušném chování. Jiří Guth se narodil v rodině knížecího důchodního Karla Gutha a jeho manželky Barbory, rozené Bařinové, v noci z 23. na 24. ledna, matrikové datum narození je 24. ledna, podle rodinné tradice se narodil ještě 23. Pokřtěn byl jako Jiří Karel Guth. Z jeho tří bratrů byli dva lékaři, třetí byl radou zemského soudu. V letech 1870—1878 vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, poté studoval filozofii, matematiku a fyziku v Praze; studium ukončil roku 1883, když získal první doktorát udělený na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po ukončení univerzitního vzdělání se stal vychovatelem synů knížete Schaumburg-Lippe, žil v Náchodě, Ratibořicích a ve Švýcarsku. S knížecí rodinou projel Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku. Od roku 1888 do vzniku Československa učil na gymnáziích v Praze (na Akademickém gymnáziu, Gymnáziu v Žitné ul., Gymnáziu v Truhlářské a Klatovech a na dívčí škole Minerva. V roce 1919 byl Jiří Guth jmenován odborovým radou v kanceláři presidenta republiky. V letech 1919–1922 pracoval jako ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, kdy navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky, zavedl úřadování na zámku v Lánech a vypracoval audienční řád. Od roku 1922 vedl agendu řádu Bílého lva. V roce 1925 odešel do výslužby. Dne 7. srpna 1897 se oženil s Annou Černou (18. června 1875 - 3. června 19...

Diana Gabaldon

Diana Gabaldon je americká autorka, známá především svou sérií Cizinka. Její knihy spojují několik žánrů od historické fikce, romance, mystery, adventur, až po science fiction a fantasy. V roce 2014 byl na základě jejích knih uveden seriál Cizinka. Gabaldon se narodila 11. ledna 1952 v Arizoně. Její otec Tony Gabaldon byl mexicko-amerického původu, matka Jacqueline Sykesová pak anglicko-amerického původu. Tony Gabaldon byl šestnáct let v Arizoně senátorem. Gabaldon vyrostla v arizonském Flagstaffu. V roce 1973 získala bakalářský titul v oboru zoologie na Northernské arizonské univerzitě. O dva roky později získala magisterský titul v oboru mořské biologie na kalifornské univerzitě v San Diegu. V roce 1978 získala doktorát v oboru behaviorální ekologie na Northernské arizonské univerzitě. Gabaldon byla v roce 1984 zakládajícím editorem Science Software Quarterly, zatímco byla zaměstnaná v Centru environmentálních studií pod Arizonskou státní univerzitou . V polovině 80. let psala recenze softwarů a technické články pro počítačové publikace, stejně jako populárně-vědecké články a komiksové knihy pro The Walt Disney. Na ASU také 12 let vyučovala environmentální vědu, než se začala na plný úvazek věnovat psaní. V roce 1988 se Gabaldon rozhodla napsat román, aby "cvičila, jak se to dělá", neměla v úmyslu ho někomu ukázat. Jako vědkyně a profesorka se rozhodla, že pro ni nejsnazším žánrem bude historický román, neměla ale vymyšlené žádné historické pozadí ani konkrétní časové období. Potom náhodou zhlédla epizodu sci-fi seriálu Doctor Who, nazvanou The War Games. Jeden z doktorových společníků byl Skot z roku 1745, mladý, asi sedmnáctiletý muž jménem Jamie McCrimmon, který poskytl primární inspiraci pro její hlavní mužskou postavu - Jamese Frasera, stejně jako pro její umístění románu do poloviny 18. století ve Skotsku. Gabaldon pak vymyslela postavu Angličanky, kte...

Bedřich Golombek

Bedřich Golombek, pseudonymy Karel Hrozek, Vladimír Choleva , byl český novinář a spisovatel-prozaik. Jeho otec byl ostravský havíř Josef Golombek , který pracoval jako vážný v ostravských dolech, matka Kristina, rozená Tomášková . Otec mu zemřel, když mu bylo sedm let. V roce 1919 vystudoval klasické gymnázium, poté pracoval jako reportér v brněnské redakci Lidových novin a zároveň s tím studoval čtyři semestry práva na Masarykově univerzitě v Brně. Po studiích pracoval jako referent ze soudních síní. Od roku 1930 byl hlavním redaktorem nedělní přílohy Lidových novin, od roku 1933 pak šéfredaktorem odpoledního vydání tohoto listu, po druhé světové válce se stal šéfredaktorem pražské redakce Lidových novin. Po převratu v roce 1948 z redakce Lidových novin odešel a pracoval v jedné brněnské továrně, kde se vyráběly rentgenové přístroje. Bedřich Golombek byl dvakrát ženat. Poprvé se oženil 14. května 1927 s Marií Dostalovou . Toto manželství bylo rozloučeno v roce 1934. Podruhé se oženil 3. února 1938 s Josefinou , rozenou Korcovou, rozloučenou Vláčilíkovou, později Valentovou. Bedřich Golombek byl třetím manželem Josefiny Golombkové. Jejím druhým manželem byl v letech 1924–1934 spisovatel a Golombkův spoluautor Edvard Valenta. Společně Edvardem Valentou zaznamenal a literárně upravil příběhy Jana Eskymo Welzla, českého cestovatele a eskymáckého náčelníka. Tyto příběhy byl nejprve vydávány v letech 1929–1930 jako literární seriál v Lidových novinách a později, v 1930 a 1934, byly publikovány knižně ve třech samostatných knihách: O tehdejší popularitě dnes už polozapomenutých autorů Edvarda Valenty a Bedřicha Golombka, stejně jako o popularitě jejich díla o Eskymu Welzlovi, svědčí román Válka s Mloky . Karel Čapek v něm v části Pan Golombek a Pan Valenta nechal své redakční kolegy, coby reportéry...

Alan Grant

Alan Grant je fiktivní postava románu a série filmů Jurský park. Jde o paleontologa z Montany , specializovaného na teropodní dinosaury. Grant v době děje filmu má asi 40 let a je pověstný svou mrzutostí a špatným vztahem k dětem jakéhokoliv věku. Vydá se spolu s kolegyní , paleobotaničkou Ellie Sattlerovou na pozvání milionáře Johna Hammonda prozkoumat a odborně posoudit novou úžasnou atrakci - Jurský park, plný genetickým inženýrstvím naklonovaných dinosaurů. Hammond potřebuje dobrozdání experta na dinosaury a tak je přizván i Grant, kterému předtím milionář dlouhodobě sponzoroval vykopávky. Výprava se tedy vydá na kostarický ostrov Isla Nublar, kde je park umístěn. Dinosauři se však dostanou mimo kontrolu a mnoho lidí zemře. Grant tento nebezpečný „výlet“ přežije a je mu dopřáno stát se hlavní postavou i ve třetím díle série . Granta v obou případech ztvárnil novozélandský herec Sam Neill. Knižní předloha paleontologa se od filmové podoby lišila jen v několika drobnostech. Grant je v knize popisován s plnovousem, oproti hladce oholenému Samu Neillovi, a jeho vztah k dětem je oproti filmovému postoji opačný. V druhé knize je pouze zmiňován a z pera Michaela Crichtona žádná další knižní pokračování nejsou, třetí film již nevychází z knižní předlohy.

Golem

Eleonóra Gašparová

Narodila sa 31. augusta 1925 v Opatovciach nad Žitavou v remeselníckej rodine. Do ľudovej školy a gymnázia chodila v Zlatých Moravciach. V rokoch 1945-1950 študovala slovenčinu a francúzštinu na FF UK v Bratislave a zároveň spev na Štátnom konzervatóriu. Po skončení vysokoškolských štúdií sa stala redaktorkou vydavateľstva Smena, odkiaľ roku 1953 prešla za redaktorku Slovenského nakladateľstva detskej knihy, roku 1956 premenovaného na Mladé letá. Tu s menšími tvorivými prestávkami pracovala až do roku 1979. Potom sa stala spisovateľkou v slobodnom povolaní. Po počiatočnej publicistickej činnosti sa sústredila na tvorbu pre deti a mládež. Debutovala knihou drobných príbehov zo života malého chlapca Jurkove obrázky , ktorá v rozšírenej podobe vyšla v ďalších dvoch vydaniach . Personifikovanou autorskou rozprávkou je kniha Ceruzky a góly . Najmladším školákom sú určené aj knihy Ahoj, prvá trieda a Prázdniny s rozprávkou . Súborom príbehov zo života druháka Paľka a jeho psa Bruta je kniha Poklad na Zvonovej hore . V nasledujúcom období sa venovala písaniu širšie koncipovaných kníh pre starších čitateľov. Prvou z nich je súbor próz Slávna ľavačka , v ktorom poukázala na detskú túžbu po hrdinstve a vyniknutí, ale i na potrebu húževnatosti a vytrvalosti. Podobný charakter má a podobné ciele sleduje aj ďalšia kniha motivicky prepojených próz pre deti Stopa na asfalte , v ktorej do popredia vystupujú aj dievčenské hrdinky. V dievčenskom románe Spievajúce drevo Helena vyrozprávala príbeh talentovaného dievčaťa, ktoré chce byť speváčkou, no narazí na nepochopenie práve zo strany najbližších. Nepatetickým svedectvom o prvom rozlete mladosti je ďalší dievčenský román Fontána pre Zuzanu , ktorý sa stal literárnou predlohou rovnomenného filmu režiséra Dušana Rapoša. Do života stredoškolákov školy umeleckého zamerania tematicky siahla v ďalšom románe Koncert bez ruží . K tvorbe pre najmladších čitateľov sa...

Anna Gavalda

Anna Gavalda je francouzská spisovatelka. Když se narodila, jako Anne-Gaëlle Coche, její otec prodával informační systémy bankám a maminka malovala šátky. Se svými rodiči a třemi sourozenci žila na starém opatství v Eure-en-Loire. Když jí bylo 14 let, její rodiče se rozvedli. Po maturitě na katolické internátní škole Saint-Pie X de Saint-Cloud vystudovala moderní literatury na Sorbonně. Než se stala spisovatelkou „na plný úvazek“, vystřídala řadu zaměstnání – od servírky, přes au-pair po učitelku francouzštiny. Svou literární kariéru začala v 90. letech. Jejím prvním úspěchem byl milostný dopis, s nímž vyhrála soutěž La plus belle lettre d’amour organizovanou rozhlasovou stanicí France Inter. Její první kniha, Kdyby tak na mě někdo někde čekal byla vydána roku 1999 nakladatelstvím La Dilettante. Kniha byla velkým úspěchem: prodalo se celkem 1 885 000 výtisků, získala cenu RTL-Lire; i přesto ji ale několik nakladatelství, které Anna oslovila před La Dilettante, odmítlo vydat. Podobných úspěchů jako Kdyby tak na mě někdo někde čekal dosáhla i další její díla: A taková to byla láska... se prodalo 1 259 000 výtisků, Prostě spolu 2 040 000 výtisků. Úspěchem byl i film podle románu Prostě spolu , který navštívilo 2,4 milionu diváků. Zfilmován byl i román A taková to byla láska... Vede rubriku časopisu Elle týkající se dětské literatury a je také členkou poroty Mezinárodního festivalu komiksu v Angoulême. Anna Gavalda je rozvedená, má dvě děti, Louise a Félicité . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Gavalda na francouzské Wikipedii.

Anita Ganeri

Indická spisovatelka, žije ve Velké Británii. Autorka populárně-naučných publikací pro děti a mládež.

Nick Gerrard

Učitel, spisovatel a editor, autor poezie a prózy, též autor literární adaptace pro jazykovou výuku, pochází z Birminghamu, žije v Olomouci.

Martin Gregora

Martin Gregora je český lékař v oboru pediatrie, autor populárně naučných publikací a politik. V roce 1989 promoval na II. Lékařské fakultě UK, kde získal atestaci z pediatrie I. a II stupně. V současnosti pracuje jako primář Dětského oddělení Nemocnice Strakonice a.s. Je členem pracovní skupiny dětské endokrinologie MESPE . Martin Gregora se věnuje také publikační činnosti, je autorem či spoluautorem několika populárně naučných knih pro rodiče. V roce 2006 až 2010 působil jako zastupitel města Strakonice za hnutí Nestraníci. V roce 2010 uspěl na jihočeské kandidátce TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny, v průběhu volebního období 2010 až 2013 se v Poslanecké sněmovně podílel na prosazení několika novel zákona především v oblasti zdravotnictví. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval za TOP 09 a STAN v obvodu č. 12 – Strakonice. Se ziskem 19,03 % hlasů vyhrál první kolo a postoupil tak do kola druhého. V něm však prohrál poměrem hlasů 48,74 % : 51,25 % se sociálním demokratem Karlem Kratochvíle.

Leonard S Goldberg

Leonard S. Goldberg je lékař, profesor medicíny a mezinárodně úspěšný autor série lékařských thrillerů s Joannou Blalock. Jeho romány, vyzdvihované kritiky i jeho kolegy spisovateli, byly přeloženy do desítek jazyků a prodalo se jich více než milion kopií po celém světě. Leonard Goldberg pracuje jako lékař-konzultant a je spjat s UCLA Medical Center, kde zastává funkci jako klinický profesor medicíny. Je velice žádaným znalcem při soudních pří ohledně zanedbání lékařské péče, jeho specializací je interní lékařství, hematologie a revmatologie. Publikoval více než sto vědeckých studií. Jeho spisovatelská kariéra začala se zájmem o onemocnění krve. Zatímco se podílel na výzkumném projektu na UCLA, setkal se s nejneobvyklejší krevní skupinou. Červené krvinky pacienta byly O-Rh nula, což znamená, že mají úplný nedostatek faktorů A, B a Rh a mohly by být podávány prakticky každému bez obav z transfúzní reakce. V podstatě, pacient byl příslovečný \"univerzální\" dárce krve. Toto zjištění vyvolalo představu o příběhu, ve kterém se jedinec narodil bez typu tkáně, což z jeho orgánů dělalo univerzálního dárce bez obav z odmítnutí transplantovaného orgánu. Jeho první román, Transplantát, se točí kolem mladé ženy, u která bylo zjištěno, že je univerzální dárce orgánů a pronásleduje ji bohatý, mocný muž, zoufale potřebující novou ledvinu. Kniha se rychle dočkala několika dotisků. Goldberg se s ohledem na skvělé přijetí knihy vrhl na psaní dalších knih se stejnou hlavní postavu.

Koyoharu Gotoge

Japonský ilustrátor, autor komiksů manga.

Linda Goodman

Mary Alice Kemery, známá jako Linda Goodman byla známá astroložka zabývající se horoskopy, též básnířka, autorka bestselerů. Narodila se a vyrůstala v Parkersburgu ve Virginii. Začínala jako novinářka a postupně se stala velice úspěšnou spisovatelkou. Vydala knihy Hvězdná znamení, Znamení lásky, a román Gooberz, věnovaný reinkarnaci, astrologii a náboženství. Zemřela roku 1995.

Jane Goodall

Valerie Jane Morris Goodallová je anglická bioložka zabývající se výzkumem primátů – zejména šimpanzů. Již v mládí se zajímala o zvířata. Po ukončení studií krátce pracovala na Oxfordské univerzitě a ve svých 23 letech odcestovala na pozvání svého přítele do Keni. Začala zde pracovat spolu se slavným primatologem Louisem Leakeyem; ten rozvinul její zájem o šimpanze a podpořil ji při jejím rozhodnutí studovat tato zvířata ve volné přírodě v Národním parku Gombe v Tanzanii. Během dlouhé doby udělala mnoho objevů – zjistila například, že šimpanzi používají nástroje, že dokážou projevovat své emoce a že jsou masožravci, ale také např. to, že se mezi sebou vraždí. Šimpanze v Gombe studovala 45 let a získala si tak světovou pověst jako odborník na chování primátů. Jane Goodallová napsala několik knih a v roce 1977 založila The Jane Goodall Institute, jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana divoké přírody. Jane Goodallová i ve svém věku stále cestuje po celém světě a s nadšením se dělí o své cenné životní zkušenosti.

Daniil Aleksandrovič Granin

Ruský spisovatel.

Andre Gide

André Paul Guillaume Gide byl francouzský prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1947. Narodil se roku 1869 v rodině významného právníka a profesora Paula Gida. Mládí prožil v silně náboženském rodinném prostředí, které po otcově smrti ovládla matka. Ač původně katolička, zavedla v rodině přísný režim protestantsky puritánských mravů. Studoval na několika školách a pro špatný zdravotní stav musel studia několikrát přerušit. Jako student Alsaské koleje se začal živě zajímat o literaturu, přispíval do různých revuí, seznámil se Stéphanem Mallarmém, Paulem Valérym, Paulem Claudelem a dalšími předními francouzskými básníky. Začal vydávat svá první díla, silně poplatná symbolismu, od kterého se však brzy odklonil. V letech 1893-1894 podnikl ozdravné cesty do severní Afriky a stal se blízkým přítelem Oscara Wilda, se kterým se seznámil v Alžíru. Tyto cesty, na kterých se seznámil s palčivými národnostními a sociálními problémy a také objevil svět smyslů, přispěly k tomu, že se odvrátil od výchovou vštěpované přísné sebekázně k vyhraněnému individualismu a etickému, filozofickému i estetickému relativismu. Výrazem tohoto přerodu se stala lyrická próza Pozemské živiny , kterou je možno považovat za jakýsi Gidův manifest, ve kterém vyjadřuje svůj požadavek na osvobození vlastního já. To představuje jakýsi asketismus naruby, podle kterého se smysly musí otevřít všemu, co je přirozené, lidský život je sám o sobě dostatečným cílem, náboženské příkazy a morální konvence nezavazují. Subjektem i objektem jeho analýzy se stává hrdina, který nechce být spoután žádnými principy a ve všem se chce odlišit od ostatních lidí. Svědčí o tom jeho epické příběhy Imoralista , Těsná brána , Vatikánské kobky i Pastorální symfonie , které sledují a rozvíjejí konflikty, vznikající ze střetu silného jedince s omezujícím vlivem prostředí. Roku 1909...

Terry Goodkind

Terry Goodkind byl americký spisovatel, autor epické fantasy série Meč Pravdy , bestselleru publikovaného v Tor Books od roku 1994. Dosud se prodalo se přes 10 miliónů výtisků a kniha byla přeložena do 20 různých jazyků. Americký časopis Publishers Weekly nedávno informoval, že jeho knížky celosvětově překonaly hranici prodeje 25 milionů knih. Terry poměrně záhy zjistil, že trpí dyslexií, kvůli které byl na střední škole velmi frustrován. Předčasně ukončil školu a pracoval jako tesař, houslař, restauroval starožitnosti a exotické artefakty. Dříve než začala jeho kariéra spisovatele, byl hodně známý pro své malby s tématem námořnictva a divoké přírody. V roce 1993 během stavby svého domu na zalesněném ostrově Mount Desert na pobřeží Maine začal psát svůj první román „První čarodějovo pravidlo“ a jeho spisovatelská kariéra odstartovala jeho prvním vydáním v následujícím roce 1994, kdy se prodalo 60.000 výtisků, což bylo o mnoho více, než je při debutu běžné. Následně si pořídil druhý dům na jihozápadě v pouštní krajině, kde v posledních letech života strávil většinu času. V Americe publikoval celkem 11 dalších dílů, v České republice byly rozděleny na 22 dílů a jeden další román. Terry byl hodně ovlivněn knihami od Ayn Rand. Zemřel ráno 17. září 2020 ve věku 72 let. Podle vydavatele Tor Books bylo vydáno více než 10 miliónů kopií, a dílo bylo přeloženo do 20 jazyků. Každá kniha ze série obsahuje Čarodějovo pravidlo, které tvoří téma novely. V češtině vyšla každá z jeho novel rozdělena do 2 částí se samostatným názvem. Pevná vazba Hnízdo ďábla ISBN 9788074790706 Dívka na měsíci

Stanislav Grof

Stanislav Grof je americký psychiatr českého původu, jeden ze zakladatelů transpersonální psychologie. Kromě teoretického nástinu tohoto hnutí zkoumal také využití změněných stavů vědomí pro léčení. Vyvinul metodu holotropního dýchání, napsal několik knih s poznatky z aplikace této metody a na téma psychospirituální krize. Jeho práce mu přinesla několik ocenění, např. cenu VIZE 97 manželů Dagmar a Václava Havlových. Na druhou stranu ho jeho kritikové obviňují z podporování nevědecké psychologie a je nositelem dvou Bludných balvanů. Pochází z České Třebové, jeho matka pocházela z katolické rodiny, rodina jeho otce byla bez náboženského vyznání. Dohodli se, že malého Stanislava i jeho bratra budou vést k náboženství a nechají je rozhodnout se v pozdějším věku, „aby si našli svoji vlastní cestu“. Na vysokou školu se dostal na přelomu 40. a 50. let 20. stol. Původně se chtěl stát psychoanalytikem – uchvátil ho Freudův Úvod do psychoanalýzy. Pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze Bohnicích pod doc. Jiřím Roubíčkem, jenž v průběhu 50. let dostal v rámci výzkumu zásilku LSD, které následně Grof osobně vyzkoušel. Grof byl jedním z desítek lékařů, kteří s diethylamidem kyseliny lysergové v socialistickém Československu legálně experimentovali. Pocity a stavy vědomí spjaté s použitím této drogy na něj udělaly zásadní dojem. Grof poté začal studovat použití psychotropních látek v jiných kulturách a náboženstvích včetně mysticismu a různých koncepcí spirituality jako protipól západní medicíny, která se podle jeho slov tyto zážitky snaží patologizovat. V roce 1967 dostal stipendium do Spojených států amerických – v Maryland Psychiatric Research Centre v Baltimore. Zde se účastnil několika výzkumných projektů . Po srpnu '68 se rozhodl v USA zůstat, v marylandském výzkumném ústavu povýšil na vedoucího výzkumu. V té době dostal nabí...

Guðmundur Kamban

Gudmundur Kamban, vlastním jménem Guðmundur Jónsson byl islandský dramatik, romanopisec a filmový režisér, autor známého historického románu Skálholt. Kamban patřil k těm islandským spisovatelům, kteří odešli ze země do blízké ciziny, aby se tam pokusili literárně prorazit v přístupnějších jazycích, než je islandština. Roku 1908 si zvolil příjmení Kamban. Příležitostí se pro něj stalo kodaňské divadlo, neboť Dánsko tehdy nemělo významnějšího dramatika. Po vzoru svého předchůdce Jóhanna Sigurjónssona psal Kamban nejprve novoromantická dramata z islandského prostředí, ale brzy přešel k realističtějšímu stylu a začal se zabývat společenskými otázkami. Za ženu si vzal herečku Agnete Egeberg a měli spolu dceru, která se narodila roku 1921. Za pobytu v New Yorku ho zaujala psychologie zločinu a problematika zločinu. Zabýval se jím ve svých dalších dramatech a to z univerzálního pohledu, takže dramata byla určena mezinárodnímu publiku. Dramatem My vrazi pak zahájil sérii her o manželských problémech. Druhým Kambanovým žánrem se stal román. I v nich se nejprve zabýval univerzální tematikou zločinu. Pak se ale pro náměty vrátil na Island. V románu Třicátá generace například s nadšením vylíčil tehdejší rozvoj Reykjavíku. Nejvíce ho však proslavily romány z islandské historie. Do této kategorie patří románová adaptace staroislandských ság o objevení Grónska a amerického kontinentu, které dal název Vidím krásnou širou zemi z roku 1936. Druhým zásadním dílem je čtyřdílný román Skálholt týkající se nejprve tématu zakázané lásky dcery biskupa Brynjólfa Sveinssona Ragnheidy ke knězi a pak zachycuje poslední biskupovy roky a společenské změny, kterými Island v té doby procházel. V letech 1935–1938 žil Gudmundur Kamban v Berlíně, poté se vrátil do Kodaně, kde zemřel. Během německé okupace Dánska byl zavražděn dánskými vlastenci, kteří ho považovali za kolaboranta. Stalo se tak v restauraci za přítomnost...

Elizabeth George

Susan Elizabeth George, americká autorka detektivních románů, se narodila 26. února 1949 ve Warren v Ohiu. Vystudovala angličtinu na University of California a získala magisterský titul v oboru psychologie a poradenství. Je autorkou dvaceti románů. Podle série jedenácti příběhů, které popisují případy inspektora Lynleyho, byla natočena televizní adaptace pro BBC.

David Gruber

David Gruber je český autor, podnikatel a propagátor technik duševní práce. Po střední škole nastoupil na Vysokou školu báňskou Ostrava, obor systémové inženýrství. Asi v polovině Gruberových studií byl jeho obor zařazen pod nově vzniklou Ekonomickou fakultu VŠB, na níž Gruber také v roce 1979 promoval diplomovou prací psychologického zaměření – o systému v oblasti lidských potřeb. Později se účastnil postgraduálního studia pedagogiky a psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého Olomouc, kde absolvoval závěrečnou státní zkoušku v září 1984. Studium ukončil závěrečnou vědeckou prací „Technika duševní práce jako složka dovednosti samostatně studovat“. V této práci splnil všechny požadavky na vznik nové odborné disciplíny - definoval její předmět, metodiku, položky, klasifikační systém a způsob začleňování položek do něj. David Gruber vytvořil námět, scénář a moderoval v Československu tři televizní vzdělávací seriály – o rychločtení , o time managementu a využití osobních počítačů , o práci s informacemi pro děti . Jeho časopisecké seriály o technikách duševní práce se objevovaly např. v Mladém světě, časopise Československá televize, Květech aj.) nebo v řadě slovenských novin a časopisů. Od 1. září 1986 pracoval jako lektor, konzultant a kouč na volné noze. Od roku 1990 dosud pracuje již na živnostenský list převážně samostatně, ale též pro domácí i zahraniční školicí firmy, a publikuje. Pořádá kurzy rychločtení, racionálního čtení, koncentrace, paměti a tvořivosti, veškerých relevantních manažerských měkkých dovedností, efektivního rychlostudia cizích jazyků a dalších dovedností. V roce 2011 sestavil scénář desetidílného televizního seriálu „Kurz rychlého čtení“, v němž vystupoval spolu s moderátorkou Evou Jurinovou v TV Metropol. David Gruber publikoval celkem přes 50 klasických papírových knih; dohromady s publikovanými e-knihami a audioknihami pak přes 100 samostatných publika...

Bear Grylls

Edward Michael Grylls přezdívaný Bear, je britský dobrodruh, spisovatel a moderátor. Proslavil se jako průvodce v seriálu Nutné k přežití vysílaném na stanici Discovery Channel. Ve věku 23 let se stal v roce 1998 nejmladším Britem, který zdolal Mount Everest. V červenci 2009 se stal nejmladším hlavním náčelníkem britských skautů ve Spojeném království. Je synem sira Michaela Gryllse a Sally Gryllsové. Vyrůstal na ostrově Isle of Wight u britského pobřeží, kde se s otcem začal věnovat horolezení a společně vyráželi na plachetnici. Má starší sestru Laru, která mu dala přezdívku Bear, když mu byl pouhý týden. Studoval na Eton College a zakončil studium španělštiny na Londýnské univerzitě. Mluví plynule anglicky, španělsky, německy a francouzsky. Má černý pásek v karate. V květnu roku 1998 se stal tehdy nejmladším Britem, který kdy zdolal Mount Everest. V roce 2000 si vzal svoji ženu Sharu, s níž má 3 syny – Jesseho , Marmaduka a Huckleberryho . Po studiích odešel do armády. Sloužil 3 roky v SAS, kde prošel tvrdým výcvikem. Ve 21. pluku absolvoval parašutistický výcvik, a poté pracoval jako instruktor pro přežití v extrémních situacích. Dvakrát se zúčastnil i mise v Severní Africe. Při jedné z nich se mu stala nehoda v Keni. Ve výšce 4900 metrů se mu natrhl padák a on si při dopadu zlomil tři obratle. Strávil potom 18 měsíců v nemocnici na lůžku. V roce 2004 byl povýšen do čestné hodnosti poručík komandér. Obeplutí Velké Británie – v roce 2000 obeplul Velkou Británii na vodním skútru za účelem získat peníze pro záchranný člun. Také vesloval nahý 22 mil podél řeky Temže, aby získal peníze pro kamaráda, který přišel o nohy při sestupu. Přeplutí severního Atlantiku – v roce 2003 přeplul severní Atlantik kousek pod polárním kruhem z Halifaxu do skotského John o' Groats s pětičlenným týmem na nafukovacím člunu. Museli čelit vichřici, ledovcům a p...

Ann Granger

Anglická konzulka v Československu Patricia Ann Granger se narodila v roce 1939 v Portsmouthu v Anglii, kde také navštěvovala gymnázium pro dívky. Ve studiích pokračovala na Londýnské univerzitě, kde vystudovala moderní filologii a mohla tak rok učit angličtinu ve Francii. Pak začala pracovat na britské ambasádě v Jugoslávii, Československu a Rakousku. Provdala se za svého kolegu z diplomatických služeb a odjela s ním do Zambie a Německa. Posléze se spolu se svými dvěma dětmi vrátili natrvalo do Anglie. Jejími prvními knihami byly historické romány, které psala pod pseudonymem Ann Hulme. Po návratu do Velké Británie vydala v roce 1991 svou první detektivku Na to vem jed, která je první z její nejúspěšnější detektivní řady. V současnosti má Ann Granger na svém kontě okolo dvaceti detektivek a více než deset historických románů, které byly přeloženy do mnoha jazyků. Například v Německu získala roku 2004 prestižní literární ocenění „Deutche Phantastik Preis” za nejlepší sbírku krátkých povídek

William Golding

William Gerald Golding byl anglický spisovatel, básník, esejista a dramatik, oceněný Nobelovou cenou . Golding se narodil v St. Columb Minor, vesnici poblíž Newquay v Cornwallu. Začal psát již ve svých sedmi letech. O jeho cornwallském původu se zřídkakdy mluví, nicméně jako mladík se učil kornsky. Jeho otec byl místním učitelem a intelektuálem s radikálním politickým přesvědčením a silnou vírou ve vědu. S rodinou se přestěhovali do Marlborough, kde navštěvoval gymnázium. Později na Oxfordské univerzitě studoval přírodní vědy a angličtinu. Jeho první kniha, sbírka básní, spatřila světlo světa rok předtím, než získal bakalářský titul za umění. V roce 1939 se oženil s Ann Brookfieldovou, analytickou chemičkou. V Salisbury se stal učitelem angličtiny a filosofie na Bishop Wordsworth's School. Během druhé světové války sloužil u královského loďstva, a pomohl tak k potopení německé nejmocnější bitevní lodě Bismarck. Účastnil se vylodění v Normandii a na konci války se mohl vrátit k psaní a vyučování. V roce 1961 mu jeho úspěšné knihy dovolily opustit učitelský post a strávit rok psaním na Hollins College ve Virginii. Později se stal spisovatelem z povolání. Stejně jako James Lovelock žil ve Wiltshiru a když Lovelock vysvětloval svoji teorii, Golding navrhl nazývat ji Gaia podle řecké bohyně země. Goldingova alegorická beletrie často používá narážek na klasickou literaturu, mytologii a křesťanskou symboliku. Ačkoli žádné konkrétní vlákno nespojuje jeho romány a jeho technika se mění, Golding se principiálně vypořádává se zlem, čímž vzniká druh temného optimismu. Goldingův první román Pán much představuje jedno z opakujících se témat v jeho románech – konflikt mezi lidským přirozeným barbarstvím a civilizujícím vlivem rozumu. Dědicové zasahuje do prehistorického období a rozvíjí tezi o evolučních předcích lidstva, vítězících nad jemnější rasou jak n...

Kenneth Grahame

Kenneth Grahame byl skotský spisovatel. Narodil se v Edinburghu a když mu bylo pět let, zemřela mu matka. Jeho otec jej spolu se sourozenci nakonec poslal žít k babičce. Chtěl studovat na Oxfordské univerzitě, avšak kvůli financím mu to nebylo umoženěno. V roce 1879 začal pracovat pro Bank of England. Svou nejznámější knihu s názvem The Wind in the Willows publikoval v roce 1908 . Zemřel v anglickém Pangbourne ve věku 73 let.

John Grant

Skotský spisovatel a editor sci-fi a fantasy literatury. Narozen jako Paul le Page Barnett. Píše pod vlastním jménem , jako Eve Devereuxová a dalšími pseudonymy . Kromě knih, které napsal jako „ghostwriter“ je autorem celkem okolo 70 knih.

Federico García Lorca

Federico García Lorca byl španělský básník a dramatik. Byl jednou z vůdčích postav generace 27 společně s básníky a spisovateli jako byli Vicente Aleixandre, Dámaso Alonso, Rafael Alberti, Pedro Salinas, Jorge Guillén nebo Gerardo Diego. Byl zastřelen frankisty v Granadě . Federico García Lorca se narodil v malé vesničce Fuente Vaqueros poblíž Granady ve španělské provincii Andalusie do rodiny zámožného statkáře. Měl ještě tři sourozence: bratra a dvě sestry. Jako dítě byl často nemocný, ale velmi vnímavý a všestranně talentovaný. Již od čtyř let chodil do školy, měl hudební nadání a dlouhá léta se věnoval hře na kytaru a na klavír. V roce 1909 se rodina přestěhovala do Granady, kde Federico studoval na koleji Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Po maturitě v roce 1914 se zapsal ke studiu práv na tamní univerzitě. Navázal přátelské styky se známými osobnostmi granadského kulturního prostředí a stále více inklinoval k literatuře a vlastní tvorbě. Své první verše napsal asi v roce 1916. Se svými spolužáky podnikl několik cest po Andalusii, které mu byly inspirací pro sbírku cestopisných próz a esejí. Knížku lyrických próz s názvem Dojmy a krajiny vydal vlastním nákladem v roce 1918. V následujícím roce se přestěhoval do Madridu, kde byl přijat do studentského kampusu vybudovaného podle vzoru anglických univerzit. Pobýval zde až do roku 1928 a spřátelil se s mnohými pozdějšími významnými umělci, především Luisem Bunuelem a Salvadorem Dalím. Dalí se stal jedním z nejdůležitějších lidí v jeho životě a ovlivnil Lorcovu tvorbu svým surrealistickým viděním světa. Navázal kontakty s osobnostmi z oblasti divadla a literatury, jako byli Manuel de Falla nebo Juan Ramón Jiménez . V roce 1919 napsal hru Uhrančivý motýl , která byla uvedena v Madridu v následujícím roce. V červnu 1921 vyšla Lorcova první básnická sbírka Kniha...

Shakti Gawain

Autorka je vůdčí osobností světového hnutí za rozšiřování vědomí. Napsala 10 knih a přes dvacet let pořádá semináře po celém světě. Žije v Mill Valley v Kalifornii. Autorka říká, že všichni lidé bez ohledu na své bohatství, nakonec zjistí, že jim peníze nepřinesly skutečné štěstí a nabízí novou definici bohatství.

Peter Gross

Americký ilustrátor, autor komiksů.

Patricia Gibney

Irská spisovatelka, autorka kriminálních románů, autorka knihy pro děti.

Nicolai Gedda

Nicolai Gedda byl proslulý švédský operní tenorista, jehož kariéra trvala několik desetiletí, od 50. let 20. století do počátku 21. století. Gedda se narodil 11. července 1925 ve Stockholmu a byl známý svou všestranností a šíří repertoáru, který zahrnoval role ve francouzských, ruských, německých, italských, anglických a rodných švédských operách. Profesionálně debutoval v roce 1952 ve Švédské královské opeře jako Chapelou v Adamově "Le postillon de Lonjumeau", což ho vyneslo mezi mezinárodní hvězdy.

Michael Grant

Michael Grant byl anglický historik a numismatik, který si jako jeden z mála historiků získal opravdové uznání od vědecké a čtenářské veřejnosti. Napsal a editoval více než sedmdesát knih a překladů, které se zabývaly tématy od římských mincí přes erupci Vesuvu až po starověké náboženství. Poté, co studoval a zastával řadu akademických funkcí, odešel do brzkého důchodu, aby se mohl plně oddávat psaní knih — sám sebe popisoval jako „vzácný úkaz — jednoho z velmi mála nezávislých badatelů na poli vědy“. Kromě odborných publikací a překladů sepsal roku 1994 autobiografii, nazvanou My First Eighty Years . Roku 1946 byl vyznamenán řádem OBE, roku 1958 pak řádem CBE. Michael Grant se narodil v Londýně jako syn plukovníka Maurice Granta. Navštěvoval Harrow School a poté vystudoval antiku na Trinity College v Cambridge. V rámci svého výzkumu se věnoval numismatice a jeho dizertační práce se stala základem pro jeho první knihu From Imperium to Auctoritas , která pojednávala o Římských bronzových mincích. Během následujícího desetiletí napsal na toto téma další čtyři knihy. Vyznával názor, že jistý rozpor mezi výstředností římských vládců a tradičním přístupem římských mincoven udělalo z mincí unikátní záznam o společnosti této doby. Během druhé světové války sloužil jako důstojník tajné služby v Londýně. Po deseti měsících však musel armádu opustit. Předseda British Council mu ve stejném období nabídl pozici vyslance British Council v Turecku. Úkolem British Council bylo mimo jiné vyúka anglicého jazyka a šíření britské kultury. Během svého pobytu v Turecku se rovněž oženil s Anne-Sophie Beskow , se kterou měl dva syny. Ke konci války se manželský pár vrátil do Spojeného království. Z Turecka si odvezl sbírku téměř 700 římských mincí . V Londýně pak ještě krátce pokr...

Laurent Gounelle

Laurent Gounelle je francouzský spisovatel, odborník na neuro-lingvistické programování , autor knih o rozvoji osobnosti. Vystudoval ekonomii a přednáší na seminářích pro manažery velkých firem. Vyučuje na univerzitě v Clermont-Ferrand. Rád cestuje po světě a setkává se s výjimečnými lékaři a léčiteli, ať už jde o americké experty v oblasti neurologie a neurolingvistiky, peruánské šamany nebo balijské mudrce. Jeho první kniha "Muž, který chtěl být šťastný" o hledání smyslu života a štěstí se stala během několika měsíců světovým bestsellerem. V Evropě a Americe se ji prodalo přes 600 tisíc výtisků. O překonávání zábran, strachu a naučených vzorců chování píše ve své druhé knize "Bůh chodí po světě vždycky inkognito" .

Anna Geislerová

Jedna z nejobsazovanějších českých hereček Anna Geislerová se narodila 17. 4. 1976 v Praze. Má dvě sestry: Lenku a Ester, která je taktéž herečka. Dva roky docházela na konzervatoř Jaroslava Ježka. poté ale studia zanechala. Věnovala se také úspěšně modelingu. V roce 1999 získala Českého Lva v kategorii nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za film Návrat idiota a za svou roli Elišky ve filmu Želary si odnesla Českého Lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Z dalších filmů jmenujme např. Pějme píseň dohola, Requiem pro panenku, Jízda, Válka barev, Výchova dívek v Čechách, Kuře melancholik, Štěstí od Bohdany Slámy a Kráska v nesnázích Jana Hřebejka. Ve filmu Sklapni a zastřel mě... si zahrála špatně naloženou Líbu Zemanovou, manželku Pavla Zemana , která má slabost pro nakupování. Aňa Geislerová účinkovala rovněž v řadě televizních inscenací a seriálů, mj. Přítelkyně z domu smutku nebo Prima sezóna, Soukromé pasti . Má tři děti. Syna Bruna Fidélia, dceru Stellu Ginger a nejmladšího syna Maxe. Je vdaná za divadelního režiséra Zdeňka Janáčka.

Zdeněk Galuška

Zdeněk Galuška byl moravský spisovatel, malíř a ilustrátor, lidový vypravěč a písmák, autor populárních soudniček, jež byly posléze vydány v povídkovém souboru pod názvy Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí . Obě knihy posléze velice zpopularizoval stejnojmenný televizní seriál Slovácko sa nesúdí scenáristy Petra Tučka, v němž hlavní roli stařečka Pagáča ztvárnil slovenský herec Jozef Kroner, kterému zdatně sekundoval Oldřich Velen. Obě knihy jsou zajímavé a půvabné nejen svým osobitým a vkusným lidovým humorem, ale také svým nezvyklým jazykem, neboť jsou psány v původním slováckém nářečí.

Marcel Grün

Marcel Grün byl český popularizátor kosmonautiky a astronomie a spisovatel. Přes 15 let působil jako ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Marcel Grün se zajímal o astronomii a astronautiku již od dětství. V patnácti letech začal pracovat jako demonstrátor ve Štefánikově hvězdárně. Vystudoval Fakultu strojní ČVUT a postgraduálně i pedagogiku. V 60. letech byl členem neoficiálního klubu SPACE, který sdružoval aktivní znalce tehdy vznikajícího oboru astronautiky. V roce 1967 nastoupil do pražského planetária. Zde se dlouhodobě zabýval především astronautikou. Přispěl k růstu aktivit v tomto oboru i k mezinárodním úspěchům, jako byl studentský projekt Perun, který v roce 1979 zvítězil v mezinárodní studentské soutěži, nebo studie o sluneční plachetnici, která stejný úspěch zopakovala. V roce 2000 se stal ředitelem spojené organizace Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy. Působil v mnoha českých i mezinárodních organizacích spojených s astronomií nebo kosmonautikou. Řadu let například aktivně působil v České astronomické společnosti, kde byl vedoucím Astronautické sekce . Byl členem Rady pro kosmické aktivity, poradního odborného orgánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V roce 2003 stál u zrodu České kosmické kanceláře, byl předsedou její dozorčí rady a také předsedou Sdružení hvězdáren a planetárií. V 70. a 80. letech minulého století úzce spolupracoval s československým fandomem. V lednu 2018 slavnostně předal vedení Hvězdárny a planetária svému nástupci, Jakubu Rozehnalovi. Při této příležitosti mu primátorka Prahy Adriana Krnáčová předala čestné občanství města. Věnoval se zejména výuce a popularizaci astronomie a kosmického výzkumu. Sám, nebo ve spolupráci s dalšími autory sepsal řadu příruček, přehledů, encyklopedických hesel, scénářů k pořadům i diafilmům, učebnic, skript a pomocných textů pro učitele a pracovníky hvězdár...

Fedor Gál

Doc. Ing. Fedor Gál, DrSc. je slovenský politik, sociolog, prognostik a podnikatel židovského původu, žijící v České republice. V roce 1972 vystudoval Chemicko-technologickou fakultu SVŠT v Bratislavě. V roce 1977 ukončil svoji vědeckou přípravu ze sociologie na Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd, v roce 1992 se stal doktorem ekonomických věd na Vysoké škole ekonomické v Praze. V období existence ČSSR patřil k známým disidentům. V průběhu Sametové revoluce se stal spoluzakladatelem hnutí Veřejnost proti násilí, vedl Koordinační centrum VPN, později se stal předsedou tohoto hnutí a poradcem Federální vlády ČSSR. O několik let později se stal spolumajitelem soukromé televize Nova, roku 1995 založil v Praze knižní vydavatelství GplusG. Je členem Židovské obce v Děčíně. Jeho bratr Egon Gál je známý slovenský filozof.

William Gibson

William Ford Gibson je jeden z nejznámějších autorů kyberpunku. Jeho otec pracoval v továrně, ve které byla vyrobena první atomová bomba . V 19 letech se vyhnul povinnosti narukovat do Vietnamské války tím, že se odstěhoval ze Spojených států do Kanady. Tam žil ve Vancouveru až do roku 1972. Nyní je ženatý a má dvě děti. Psát začal již v době studií na universitě v Britské Kolumbii, kde vystudoval anglickou literaturu. V roce 1984 jeho první novela Neuromancer získala cenu HUGO, Philip K. Dick memorial Award a Nebulu. V Neuromancerovi se poprvé objevily pojmy jako kyberprostor, virtuální realita, Matrix a Internet, což napomohlo ke zpopularizování těchto pojmů. Autor uvádí, že jeho dílo ovlivnil W. S. Burroughs.

Vladimíra Gebhartová

* 4.ledna 1931, vystudovala knihovnictví, češtinu a literární vědu na Karlově Univerzitě v Praze,kritikou a historií literatury pro děti a mládež se zabývá od studentských let. Učila na malotřídce, na filosofické fakultě, i na fakultě pedagogické, kde působí externě dodnes. Od roku 1973 do roku 1986 řídila časopis pro děti Sluníčko. Sestavila řadu čítanek pro základní i zvláštní a speciální školy, uspořádala výbor z české poezie pro děti od obrození po dnešek "Voňavá jablíčka", výbor z díla Mileny Lukešové" Aby oslíci měli kde spát", výbor z díla Václava Čtvrtka "Pohádkový rok". Je autorkou přehledné učebnice "Literatura pro děti" a literárního atlasu "Tvůrci dětské knihy", spoluautorkou prvního českého kurikula "Rok v mateřské škole".

Maxim Gorkij

Maxim Gorkij , vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov , , byl ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář. Bývá považován za průkopníka socialistického realismu. Maxim Gorkij se narodil v Nižném Novgorodě v rodině truhláře Maxima Savatjeviča Peškova, který byl synem důstojníka a zemřel na choleru v Astrachani. Gorkého matka ho vinila ze zapříčinění otcovy smrti, proto byl vychováván u despotického děda Kaširina. V roce 1879 osiřel úplně. Od té doby se musel živit samostatně, střídal různá zaměstnání – byl poslíčkem v obchodě, umývačem nádobí na volžském parníku, učedníkem v dílně malíře ikon, pracoval jako nakladač v přístavu, jako pekařský dělník apod. Od patnácti let se toulal po Rusku a vzdělával se jako samouk, v této době se aktivně zapojil do revolučního hnutí. Roku 1884, se neúspěšně pokoušel o přijetí na univerzitu v Kazani. Od podzimu 1885 do jara 1887 pracoval v Kazani v pekárně V. S. Semjonova. V roce 1887 se v Kazani pokusil o sebevraždu, tento pokus o sebevraždu později popsal v autobiografické povídce Případ z Makarova života. Roku 1888 pracoval u kaspických rybářů a poté pracoval jako železniční hlídač. V roce 1889 jel přes Tambov a Moskvu do svého rodiště k vojenskému odvodu, ale ze zdravotních důvodů byl vojenské služby trvale zproštěn. Poté byl zatčen pro styky s revolučními narodniky a po propuštění byl dán pod stálý policejní dozor, který skončil až roku 1902. Na jaře roku 1891 se opět vydal na cestu po Rusku, procestoval celé jižní Rusko, donské stepi, Ukrajinu, Besarábii, Krym a přes Kavkaz došel do Tbilisi, kde se na necelý rok usadil. Zde pracoval v železničních dílnách a v září 1892 v tbiliském listě Kavkaz uveřejnil svou první povídku Makar Čudra. Koncem roku 1892 se vrátil do Nižního Novgorodu, od roku 1895 žil v Samaře, kde pod pseudonymem Jegudijil Chlamida přispíval do Samarské gazety, v jejíž redakci se seznámil s Jekatěri...

Lisa Gardner

Lisa Gardnerová je přes svůj křehký zjev autorkou, jejíž thrillery si nijak nezadají s podobnými díly jejích mužských konkurentů. Najdeme v nich spoustu napětí, nezbytnou logiku, mrazivou brutalitu, radost z konečného vítězství dobra nad zlem a samozřejmě i pravou a nefalšovanou lásku. Svůj první román vydala Lisa ve věku pouhých dvaceti let. V roce 1993 absolvovala Pensylvánskou univerzitu a stala se odbornicí na mezinárodní vztahy. Po dvou letech práce poradkyně u jisté bostonské firmy se ale rozhodla zaměstnání zanechat a věnovat se psaní na plný úvazek. Zdá se, že to bylo moudré rozhodnutí, protože v současné době je v plné práci na jednom ze svých dalších napínavých románů. Přestože je dnes Lisa Gardnerová známá spíše jako autorka thrillerů, svou literární kariéru začínala jako autorka romantických příběhů pod pseudonymem Alicie Scott. Thrillery Lisy Gardnerové jsou vydávány ve dvou řadách. Tou první je série s policejním psychologem Piercem Quincym a vyšetřovatelkou Lorraine Connerovou, jejíž první kniha vyšla v roce 1998. Druhou řadou nás provází bostonský městský policista Bobby Dodge. Značně podivná je soutěž na autorčiných stránkách, která má název: Zabij přítele, zmrzač kamaráda, jejíž výherce má právo pojmenovat osobu, která zemře... Lisa Gardnerová nyní žije s manželem a dcerou v New Hampshire.

Kerstin Gier

Kerstin Gierová je německá spisovatelka, autorka románů pro ženy a mládež. Píše také pod pseudonymy Jule Brandová a Sophie Bérardová. S psaním románů prý tato diplomovaná pedagožka začala v roce 1995, když přišla o práci. Již její prvotina Muži a jiné katastrofy byla velmi úspěšná a dočkala se zfilmování. V březnu 2013 byl do kin uveden film podle knihy Rudá jako rubín s hvězdným obsazením. A hned s velkým úspěchem - její román Mafie matek i další se již dávno staly kultovními a patří mezi nejprodávanější. Její knihy pro mládež jsou bestsellery po celém světě. Kerstin Gierová žije na volné noze se svým mužem a dvěma kočkami nedaleko Kolína nad Rýnem.

Christie Golden

Christie Golden – spisovatelka sci-fi a fantasy známá pro svou práci na Star Trek: Voyager, Buffy the Vampire Slayer, Angel, Forgotten Realms, Ravenloft a mnohé další. V poli knih Blizzard Entertainment je známá pro romány Warcraft: Lord of the Clans a World of Warcraft: Rise of the Horde.

Torry Gredsted

Thorvald Gredsted byl dánský spisovatel.

Robert Galbraith

Joanne Rowlingová CH, OBE, HonFRSE, FRCPE, FRSL , píšící pod jménem J. K. Rowlingová či pseudonymem Robert Galbraith, je britská spisovatelka, známá zejména díky osmidílné řadě knih o čarodějnickém učni Harry Potterovi, která získala celosvětový úspěch včetně řady ocenění a nyní více než 500 milionů prodaných kopií. Kromě psaní knih je Rowlingová známá také svým životním příběhem, kdy se z života na sociálních dávkách stala během pěti let multimilionářkou. Nedělník The Sunday Times v roce 2008 odhadl její majetek na 560 milionů liber a označil ji za 12. nejbohatší ženu v Británii. Forbes ji označil jako 48. nejvlivnější celebritu roku 2007. Stala se filantropkou, podporuje organizace jako Comic Relief, One Parent Families a Multiple Sclerosis Society of Great Britain. Úřední jméno spisovatelky je Joanne Rowling nikoliv Joanne Kathleen Rowling, jak se často uvádí. Vydavatelství Bloomsbury při vydání prvního dílu Harryho Pottera chtělo, aby se křestní jméno autorky na obálkách objevilo jen jako dvě iniciály. Obávalo se totiž menšího prodeje úvodního dílu, pokud by bylo zřejmé, že jeho autorem je žena. Joanne se zkrátilo na J., a protože Rowlingová nemá žádné prostřední jméno, použila jako druhou iniciálu jméno po své babičce Kathleen. Na obálkách se tak objevilo J. K. Rowling . Sama si vždy křestním jménem nechávala říkat „Jo“. Joanne Rowlingová se narodila v Yate, Gloucestershire ve Spojeném království v roce 1965. Společně se svou matkou, otcem a sestrou Dianne se přestěhovala do Winterbourne, Bristolu a nakonec do Tutshillu. Navštěvovala Wyedeanskou střední školu, kde často svým přátelům vyprávěla příběhy. V roce 1990 podlehla její matka ve věku 45 let dlouhotrvajícímu boji s roztroušenou sklerózou. Jako vysokoškolské zaměření si na nátlak rodičů vybrala francouzštinu, což později označila za životní chybu. Po ro...

Peter Gabriel

Peter Gabriel je anglický hudebník, zpěvák, skladatel, hudební producent a aktivista, který se poprvé proslavil jako zpěvák a flétnista progresivní rockové skupiny Genesis. Po odchodu z Genesis v roce 1975 se Gabriel vydal na úspěšnou sólovou dráhu. V roce 1977 vydal debutové eponymní album a v 80. letech a později vydal řadu kritikou oceňovaných alb. Jeho album "So" z roku 1986 je komerčně nejúspěšnější, obsahuje hitový singl "Sledgehammer", který získal rekordních devět cen MTV na MTV Video Music Awards 1987 a zůstává jeho nejpopulárnější písní.

Michael Francis Gilbert

Anglický prozaik, autor detektivních románů a povídek.

Katherine Garbera

je žena, kterou vždy zajímaly mezilidské vztahy. Tvrdí o sobě, že na psaní příběhů ji láká právě to, že může vytvářet mezi svými hrdiny jenom ty hezké mezilidské vztahy. Svou první knížku napsala jenom proto, aby sama sebe přesvědčila, že to dokáže, a tehdy ji to začalo bavit. Její osobní život se podobá jejím zamilovaným příběhům. Svého manžela potkala v Disneylandu a má s ním dvě překrásné děti. Mezi její koníčky patří čtení, nakupování a hraní si s dětmi. Vždycky věřila tomu, že co si člověk moc přeje, to se mu splní. Katherine je přesvědčena, že v dnešním přetechnizovaném světě potřebujeme stále více romantických a zamilovaných příběhů, aby se nám ze života nevytratila láska. Katherine je narozena ve znamení Berana a jejím heslem je: " neusilujte o chiméry, ale o to, co vás činí šťastnými".

Judy Griffith Gill

Gato

Gato je pseudonym brněnského čaroděje Castanedovsko-zenového ražení, který již před lety – tehdy ještě pod vlastním jménem Martin Pelčák, publikoval svou prvotinu „Soumrakodlak". Znám Gata jen z vyprávění, ale soudím, že jen málokdo u nás dokázal ujít na cestě indiánských čarodějů dále než on. A ví tedy, o čem píše. Narozen 7.6. 1967 v Brně. A pravda "A pravda je jak hlava Medusy Ti, co o ni mohou aspoň něco říct ji viděli jen v zrcadle" GATO

Friedrich Gerstäcker

Friedrich Wilhelm Christian Gerstäcker byl německý cestovatel a spisovatel cestopisů a dobrodružných knih. Friedrich Gerstäcker se narodil roku 1816 v Hamburku v umělecké rodině . Po otcově smrti roku 1825 žil u svého strýce v Brunšviku, kde studoval na gymnáziu, a poté se mě stát na strýcovo přání podnikatelem. Učil se proto obchodní profesi v Kasselu, brzy se však vrátil ke své matce do Lipska a sdělil jí, že chce emigrovat do USA a stát se farmářem. Touha po dobrodružství u něj vyplynula především z četby Robinsona Crusoe od Daniela Defoea a Příběhů Kožené punčochy od Jamese Fenimore Coopera. Matka jej však přesvědčila, aby před odjezdem získal v zemědělství nějaké zkušenosti, a proto dva roky pracoval na panství Döben u saského města Grimma. Roku 1837 se nechal najmout v Brémách jako plavčík na loď plující do New Yorku a pak procestoval velkou část Spojených států. Nejdelší část svého amerického pobytu strávil v Arkansasu, ale procestoval také Texas, Ohio a Louisianu. Živil se příležitostnými pracemi jako pomocný dělník, hasič, zemědělec, kuchař, dřevorubec, topič na parníku, stříbrotepec nebo lovec . Poslední rok před svým návratem do Evropy strávil jako hoteliér v Point Coupee v Louisianě. Všechny své cestovní zážitky si pečlivě zapisoval do svého deníku, který posílal po částech domů své matce místo dopisů a které obsahují mnoho zajímavého o životě v Arkansasu. Některé jejich části byly publikovány v časopise Rosen a měly velký úspěch. Roku 1843 se Gerstäcker vrátil zpět do Německa, usadil se v Drážďanech a oženil se s Annou Aurorou Bauerovou, dcerou drážďanského malíře. Začal se živit jako překladatel amerických autorů a začal také svou vlastní literární dráhu. Využil oblíbenosti svých deníkových zápisků a vydal je roku 1844 knižně pod názvem Streif- und Jagdzüge durch di...

František Gel

František Gel, vlastním jménem František Feigel, byl český novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel z angličtiny, němčiny a latiny. V roce 1919 Gel vystudoval gymnázium v Prostějově. Pak absolvoval jednoroční abiturientský kurs obchodní akademie. V Brně začal, ale nedokončil, studium práv. V roce 1924 začal pracovat jako brněnský dopisovatel pražského časopisu Soudní síň a díky Rudolfu Těsnohlídkovi byl přijat do redakce Lidových novin na zástup. Gel se ihned chopil příležitosti a v průběhu svého zastupování napsal pro Lidové noviny přes sto soudniček, které zaujaly i bratry Čapkovy. Ti vyjednali mladému novináři post řádného redaktora. V letech 1924–1933 vedl v Lidových novinách rubriku "Ze soudní síně". V roce 1933 odešel do nakladatelství Melantrich. V únoru 1934 málem přišel o život ve Vídni, kde působil jako reportér, při krvavých bojích mezi Heimwehrem a sociálními demokraty. Po okupaci zbytku Československa v roce 1939 musel za své protinacistické články uprchnout do zahraničí. Podařilo se mu to nakonec až na třetí pokus. Do exilu odešel přes Maďarsko, kde byl za nelegální překročení hranic uvězněn, a Jugoslávii. Po příchodu do Francie byl prezentován 26. ledna 1940 v čs. zahraniční armádě ve Francii jako vojín jezdectva v záloze. Po pádu Francie uprchl do Velké Británie. Zde byl pro zdravotní nezpůsobilost 2. října 1940 propuštěn do civilu. Gel se nehodlal s touto situací smířit a snažil se uplatnit jako vojenský redaktor. Sám tuto funkci formuloval a podařilo se mu prosadit na MNO její zavedení v čs. zahraniční armádě. Do této funkce byl jmenován výnosem MNO/NT č 16/42 ze dne 1. července 1942. Po porážce Německa v letech 1945–1949 zprostředkoval zhruba 800 rozhlasových relací v rámci zpravodajství z Norimberského procesu. Po válce pracoval v Československém rozhlase v Praze. Nakrátko se uplatnil v diplomatických službách ve Francii, ale po roce 1949 opět v r...

Elizabeth Gilbert

Elizabeth M. Gilbertová je americká spisovatelka románů, esejí, povídek, biografií a autobiografických knih. Nejvíce ji proslula svojí vzpomínkovou kniho kniha Eat, Pray, Love z roku 2006 , která se nacházela k prosinci 2010 po 199 týdnů v žebříčku bestsellerů New York Times a podle které byl v roce 2010 natočen stejnojmenný film. Narodila se ve městě Waterbury, ve státě Connecticut. Její otec byl chemický inženýr a matka pracovala jako zdravotní sestra. Gilbertová vyrůstala spolu se sestrou Catherine Gilbert Murdockovou, spisovatelkou a historičkou, na malé rodinné farmě v Litchfieldu, ve státě Connecticut . Jelikož Gilbertovi žili na samotě, bez televize a gramofonu, byla hlavní zábavou četba a sestry se bavily tím, že si psaly vlastní knížky a hry. Roku 1991 získala titul Bachelor of Arts z politologie na Newyorské univerzitě a poté vystřídala různá zaměstnání: kuchařka, servírka a novinářka. Své zkušenosti kuchařky na ranči popsala v několika povídkách a také se objevily v její knize The Last American Man . V roce 1993 jí otiskl magazín Esquire povídku Pilgrims , díky čemuž se stala po Normanu Mailerovi druhou dosud nepublikovanou spisovatelkou povídek, která debutovala v Esquiru. To jí přineslo stálé zaměstnání novinářky v různých magazínech, jako např. SPIN, GQ, The New York Times Magazine, Allure, Real Simple, a Travel + Leisure. O své kariéře dobře placené spisovatelky na volné noze píše Gilbertová i v knize Eat, Pray, Love. Ve svém článku z roku 1997 "The Muse of the Coyote Ugly Saloon" vzpomíná na práci barmanky v baru "Coyote Ugly" v newyorské části East Village. Článek se později stal předlohou celovečerního filmu Coyote Ugly . Za adaptaci článku "Eustace Conway is Not Like Any Man You've Ever Met", životopis moderního přírodově...