Výpis všech autorů

The Blue Effect

The Blue Effect , známá také jako Modrý Efekt nebo M. Efekt, je progresivní rocková skupina, která vznikla v Československu koncem 60. let 20. století. Skupinu založil kytarista Radim Hladík po rozpadu své předchozí skupiny The Matadors. The Blue Effect prošla během své kariéry různými fázemi a styly, včetně blues-rocku, jazzové fúze a progresivního rocku. Byli známí svou hudební zdatností a stali se jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších československých rockových kapel.

Jean Effel

Jean Effel, vlastním jménem François Lejeune byl francouzský kreslíř, karikaturista, ilustrátor, novinář, člen komunistické strany Francie . Sám se cítil být ponejvíc právě novinářem a politickým komentátorem. Jeho pseudonym je vytvořen z jeho iniciál F. L. Vystudoval umění, hudbu a filosofii. Přes všechny snahy a přání svého otce, aby po něm převzal kupecké řemeslo, se rozhodl pro kariéru profesionálního umělce. Často kreslil pro francouzské komunistické noviny l'Humanité a je také autorem ilustrací Bajek bajkaře Jean de La Fontaina. Jako jeho největší dílo však bývá označován cyklus kreseb Stvoření světa . Celý cyklus je tvořem pěti knihami Le Ciel et la Terre , Les Plantes et Animaux , L'Homme , La Femme and Le Roman d'Adam et Eve . Mezi jeho další významné práce můžeme řadit také kolekci protifašistických karikatur z roku 1935 a knihu kreslených vtipů When Animals Still Talked z roku 1953. Jeho kresby jsou lehce čitelné, svěží, humoristické a neotřelé, vždy doplněné typickým kudrlinkovým podpisem a občas také malou sedmikráskou, jež ukazuje autorův laskavý pohled na svět. Měl blízký vztah k Československu a byl dlouholetým předsedou Společnosti francouzsko-československého přátelství.

Karel Effa

Karel Effa, původní jménem Karel Effenberger , byl český herec. Jako voják z povolání za 2. světové války sloužil ve Vládním vojsku v období Protektorátu Čechy a Morava, které bylo odveleno do Itálie. Zde posléze zběhl k československým jednotkám bojujícím na straně západních spojenců. Po válce zůstal v armádě v hodnosti četaře, hrál a zpíval dva roky v nově vzniklém Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Odtud pak přešel do Divadla satiry, z něj do Divadla státního filmu, odtud pak do Hudebního divadla v Karlíně, z něj si nakrátko odskočil do Divadla ABC, aby se opět vrátil do karlínského divadla. Od roku 1979 byl členem divadla Semafor. Karel Effa byl velmi výrazný komediální herec, jenž za svůj život vytvořil 71 menších a epizodních filmových rolí – např. padoucha Pancho Kida v české komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera, černého Gustava ve známém Zemanově filmu Ukradená vzducholoď, či strážce pokladu v pohádkovém filmu Pyšná princezna. Karel Effa po mnoho let působil jako člen hereckého souboru Československého státního filmu, resp. Filmového studia na Barrandově, zahrál si i v Divadle na Fidlovačce, či v někdejším hudebním divadle v pražských Nuslích, působil i v poválečném Divadle satiry. Kromě vystupování v divadle a ve filmu uskutečnil za svůj život na šest tisíc zájezdových vystoupení, kde uplatnil svůj lidový humor, hru na kytaru a zpěv trampských písní. Celý život také zůstal trampem, jezdil do Brd, často do osady Ztracenka. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.

Vratislav Effenberger

Vratislav Effenberger byl český literární teoretik a vůdčí osobnost českého poválečného surrealismu. V letech 1938–1939 absolvoval English Institute. Poté studoval střední průmyslovou školu, kde roku 1944 maturoval. Po válce vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství a začal studovat i dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak v roce 1948 byl ze školy vyloučen . Od roku 1946 pracoval v Československém filmovém ústavu, odkud byl v roce 1954 propuštěn. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském, ale roku 1958 musel odejít i odtud. Pak až do roku 1966 pracoval jako dělník při podzemním zplynování uhlí v Březnu u Chomutova. Od roku 1966 pracoval ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd, kde získal titul kandidát věd, roku 1970 však byl z politických důvodů propuštěn. V letech 1971–1977 pracoval jako překladatel Pražské informační služby. Roku 1977 podepsal opoziční petici Charta 77 a mohl pak pracovat již jen jako dělník. Zároveň byl však od roku 1977 v invalidním důchodu. K surrealismu měl blízko již na počátku 50. let, když přispíval do sborníků Znamení zvěrokruhu a Objekt. V 60. letech se pak stal byl vůdčí osobností Surrealistická skupiny v Československu, a to nejen po teoretické stránce, ale i po stránce organizační. V roce 1969 redigoval surrealistickou revui Analogon. Vyšlo tehdy pouze prvé číslo, dvě další byla připravena v rukopise. Vydávání Analogonu bylo obnoveno až po pádu komunistického režimu a od roku 1991 do roku 2018 vyšlo zatím 86 čísel. Kolem roku 1968 publikoval v řadě novin a časopisů zabývajících se literaturou, divadlem a výtvarným uměním. Většina jeho díla však vyšla pouze v samizdatu nebo je ještě nezpracovaná ve formě rukopisů. V závorce předpokládaný rok vzniku. Většina těchto sborníků patří do samizdatové literatury. Vyjma těchto děl vyšla řada jeho časopiseckých a...

Marcela C Efmertová

Prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., se narodila r. 1959 v Praze. Historička, práce z oboru českých dějin a dějin elektrotechniky, koordinátora humanitní skupiny katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Elektrotechnické fakulty ČVUT.

Efrém

Církevní učitel a skladatel hymnů syrské církve, diakon v Edesse.

Zdena Effová

Autorka knih pro opakování učiva pro 1. stupeň ZŠ.

George Alec Effinger

George Alec Effinger , byl americký spisovatel zejména z žánru sci-fi, autor desítek knih, z nichž některé byly vydány v českém překladu. Za některé ze svých prací získal prestižní ceny Nebula a Hugo. Po absolvování střední školy nastoupil na univerzitu v Yale, ale studium medicíny se mu znelíbilo kvůli chemii. Přes svou první ženu Beverly se seznámil s rodinou spisovatele Damona Knighta a jimi povzbuzován začal psát. Používal zprvu řadu pseudonymů. Psal povídky pro různé časopisy a brzy, od roku 1971 získával různá ocenění, z nichž nejvyššími jsou Nebula a Hugo. Knih napsal přes 20 a několik povídkových sbírek. Byly to v naprosté většině SF, ale je autorem i dvou kriminálek. Je oceňován jako autor cyberpunku. Mnohé jeho práce se dočkaly zahraničního vydání, byly přeloženy i do češtiny Byl vážně nemocný a úhrady za léčbu v nemocnicích mu pohltily většinu výdělků ze psaní. Oženil se podruhé krátce před svou smrtí s Barbarou Hamblyovou. Zemřel v 55 letech. Série Planet of the Apes

Marc Effron

Prezident americké konzultační a poradenské firmy v oboru lidských zdrojů a managementu, práce z oboru.

Victor Eftimiu

Rumunský dramatik, prozaik a básník. Textař.

Mansurovič Effendi

Anatolij Vasil'jevič Èfros

Anatolij Vasiľjevič Kuzněcov se narodil v roce 1929 v Kyjevě. Jeho matka byla učitelkou a otec inženýr ve slévárně. Rodiče se brzy rozvedli a otec rodinu opustil. Anatolij vyrůstal v domě prarodičů. Neradostné dětství prožité v okupovaném městě a hlavně masakr židů v rokli Babij jar, ovlivnilo jeho literární tvorbu. Po válce vystřídal několik zaměstnání, až se posléze přihlásil na Literární institut. K napsání jeho románu Legenda o řece ho inspirovala exkurze na stavbě angarské přehrady, kam byl institutem vyslán. Jeho stěžejní dílo V rokli čeká smrt popisuje autorovo dětství za německé okupace. Kriticky zde popisuje osudy obyvatel, ponechaných na pospas okupantům. Části knihy jsou proloženy vzpomínkami lidí, kteří zázračně přežili vraždění židů v rokli Babij jar. Kniha nebyla oficiálními místy přijata příznivě, popisovala události až moc pravdivě. V roce 1969 se Kuzněcov nevrátil z cesty do Londýna.Stal se spolupracovníkem rádia Svoboda, kde pracoval až do své smrti v roce 1979.

Anatolij Vasil'jevič Èfros

Ruský režisér.

Myles Eftos

Australský webový vývojář. Spoluautor publikace z oboru.