Výpis všech autorů

Daniel Easterman

vlastním jménem Denis McEoin, používá pseudonymy: Daniel Easterman a Jonathan Aycliffe Denis McEoin se narodil v Belfastu v roce 1949. Studoval angličtinu, perštinu a arabštinu na univerzitách v Dublinu, Edinburghu a Cambridgi a je odborník na několik aspektů íránského islámu. Žil v Íránu a v Maroku, v roce 1981 se však se svou manželkou vrátil do Anglie, aby přednášel arabštinu a íránštinu na univerzitě v Newcastlu. V roce 1986 své pedagogické činnosti zanechal a věnuje se psaní. Kromě odborných publikací je autorem řady románů, které publikuje pod různými pseudonymy. Daniel Easterman mu slouží k vydávání mezinárodních thrillerů a novinových článků, zatímco pod jménem Jonathan Aycliffe publikuje klasické duchařské příběhy podle zavedené britské tradice. Pokud neprovádí průzkum nebo nepíše, tráví hodně času studiem alternativní medicíny.

Cassandra Eason

Cassandra Eason je britiská autorka bestselerů, zabývá se New Age duchovnem a okultismem, věštěním a poradenstvím. Napsala přes 100 knih, které byly přeloženy do více než 30 jazyků.

Bret Easton Ellis

Bret Easton Ellis je americký spisovatel. Patří do Generace X a řadí se do literární skupiny Brat Pack. Sám se označuje moralistou, ale bývá označovaný jako nihilista. Jeho postavy jsou mladí lidé, kteří si jsou vědomi své zkaženosti a jsou s tím smířeni. Vyrůstal v Sherman Oaks v údolí San Fernando. Vystudoval hudbu a až do vydaní své první knihy Less Than Zero hrál v různých skupinách. V roce 1987 se přestěhoval do New Yorku. Jeho nejkontroverznějším dílem je román Americké psycho, který odmítlo vydavatelství Simon & Schuster vydat a následně vyšlo u Vintage. Hlavním hrdinou je Patrick Bateman. Bret Ellis sa vyjádřil, že postavu Patricka Batemana napsal podle svého otce Roberta Ellisa. Později podle něj byl natočen i stejnojmenný film. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bret Easton Ellis na slovenské Wikipedii.

Andreas Eschbach

Andreas Eschbach je německý spisovatel a je jeden z nejznámějších zástupců moderní německé science fiction. Po maturitě na gymnáziu v Ehingenu studoval ve Stuttgart techniku letecvtví a astronautiky, tato studia ale nedokončil a místo toho začal pracovat jako softwarový vývojář a podnikatel. Po svém spisovatelském úspěchu se zcela koncentroval na psaní. Od roku 2003 žije v Bretani. Eschbach je ženatý a má jednoho syna . Napsal knihy jako Bilion dolarů, Poslední svého druhu, Dokonalý dvojník, Video s Ježíšem a další úspěšné knihy. Ale jeho největším bestsellerem se stala kniha Tkalci gobelínů, která sklidila v Německu i po světě velký úspěch.

Zdeňka Endlicherová

Narozena 6. 3. 1952. PhDr., pedagožka, autorka odborných publikací z gastronomie a stolničení.

Vratislav Effenberger

Vratislav Effenberger byl český literární teoretik a vůdčí osobnost českého poválečného surrealismu. V letech 1938–1939 absolvoval English Institute. Poté studoval střední průmyslovou školu, kde roku 1944 maturoval. Po válce vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství a začal studovat i dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak v roce 1948 byl ze školy vyloučen . Od roku 1946 pracoval v Československém filmovém ústavu, odkud byl v roce 1954 propuštěn. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském, ale roku 1958 musel odejít i odtud. Pak až do roku 1966 pracoval jako dělník při podzemním zplynování uhlí v Březnu u Chomutova. Od roku 1966 pracoval ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd, kde získal titul kandidát věd, roku 1970 však byl z politických důvodů propuštěn. V letech 1971–1977 pracoval jako překladatel Pražské informační služby. Roku 1977 podepsal opoziční petici Charta 77 a mohl pak pracovat již jen jako dělník. Zároveň byl však od roku 1977 v invalidním důchodu. K surrealismu měl blízko již na počátku 50. let, když přispíval do sborníků Znamení zvěrokruhu a Objekt. V 60. letech se pak stal byl vůdčí osobností Surrealistická skupiny v Československu, a to nejen po teoretické stránce, ale i po stránce organizační. V roce 1969 redigoval surrealistickou revui Analogon. Vyšlo tehdy pouze prvé číslo, dvě další byla připravena v rukopise. Vydávání Analogonu bylo obnoveno až po pádu komunistického režimu a od roku 1991 do roku 2018 vyšlo zatím 86 čísel. Kolem roku 1968 publikoval v řadě novin a časopisů zabývajících se literaturou, divadlem a výtvarným uměním. Většina jeho díla však vyšla pouze v samizdatu nebo je ještě nezpracovaná ve formě rukopisů. V závorce předpokládaný rok vzniku. Většina těchto sborníků patří do samizdatové literatury. Vyjma těchto děl vyšla řada jeho časopiseckých a...

Tomáš Edel

Tomáš Edel byl český historik, který učinil objevy ze středověkých dějin Českého Dubu, ředitel českodubského Podještědského muzea. Vyrůstal v Praze na Malé Straně, v letech 1974–1980 studoval dálkově na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor národopis-historie. Pracoval v Národním muzeu mezi lety 1972–1980, po skončení školy učil na střední škole a od roku 1985 začal ředitelovat Podještědské muzeum, kde působil až do své smrti. V roce 1991 se podařilo objevit ve sklepích obytných domů na místě starého zámku rozsáhlé pozůstatky původní pozdněrománské johanitské komendy . V roce 1992 objevil ve věži českodubského kostela skříň s gotickou šablonovitou výzdobou . Psal články národopisné i historické o Podještědí. Svůj zájem o johanity také využil v kontroverzní práci identifikující autora tzv. Dalimilovy kroniky jako komtura Jindřicha z Varnsdorfu.

Thomas Erikson

Thomas Erkison se narodil a žije ve Stockholmu. Jeho první román Mentalista se ve Švédsku stal bezprostředně po svém vydání senzací a byl již přeložen do mnoha jazyků.

Rachel Elliot

Autorka knih pro děti.

Petr Eidler

Narozen 27. 5. 1958 v Praze. Bohemista, polonista, spisovatel, redaktor a fotograf, věnuje se živé fotografii, autor cyklu barevných fotografií o Praze, autor prací z oboru dějin fotografie a románů, pod pseudonymem publikuje detektivky.

Peter Evans

Peter Evans je žurnalista u Daily Express. Psal také pro Los Angeles Times, Vogue, a New York magazine, rovněž pro všechny známe deníky v Britanii, včetně Times, Independent, Daily Telegraph, Guardian, Sunday Times, a Daily Mail. Napsal mnoho knih včetně životopisu Aristotle Onassise nebo Petera Sellerse.

Pavla Enevová

Mgr., učitelka ZŠ se zaměřením na matematiku, fyziku a informatiku pro SŠ. Autorka učebnic fyziky.

Mirek Elpl

Mirek Elpl,vlastním jménem Eduard Elpl byl český spisovatel, povoláním báňský inženýr. Narodil se v rodině Eduarda Elpla , učitele v Líšni a spisovatele, a jeho manželky Marie, rozené Štěpánkové . Pokřtěn byl jako Eduard Elpl. V roce 1923 maturoval na reálce v Brně, poté absolvoval Vysokou školu báňskou v Příbrami, studia úspěšně dokončil v roce 1931. V době krize nemohl najít ve svém oboru zaměstnání, proto v letech 1932–1938 pracoval jako úředník záložny. Jako báňský inženýr se uplatnil od roku 1938 v rosicko–oslavanském revíru. V době německé okupace pracoval na dole Kukla, včetně období, kdy zde byl židovský tábor . V listopadu 1944 byl Mirek Elpl zatčen a vězně nejprve v Kounicových kolejích, poté v koncentračním táboře Klettendorf . Tábor byl počátkem roku 1945 rozpuštěn před blížící se Rudou armádou a Elpl se pěšky dostal do Ivančic. Tam byl léčen v místní nemocnici a před dalším transportem ho zachránil lékař, který ho odeslal do sanatoria s nálezem TBC. V sanatoriu se dočkal konce války. V letech 1945–1953 byl ředitelem dolu Julius a poté pracoval na ředitelství Rosických uhelných dolů. Spolu se svou ženou je pochován na brněnském Ústředním hřbitově. Dne 29. prosince 1932 se v Praze oženil s Annou Rosenzweigovou . . Manželka byla Židovka, v letech 1943–1945 pracovala v kuchyni židovského tábora při dolu Kukla v Oslavanech. Mirek Elpl pracoval na tomto dole jako báňský inženýr. V srpnu 1944 byla Anna Elplová přemístěna do pražského Hagiboru a odsud v únoru 1945 do Terezína. Období německé okupace přežila. Anna Elplová byla jediná přeživší ze své rodiny – otec Hugo Rosenzweig , matka Hedvika a bratr Emil , byli zavražděni v průběhu holocaustu. Za nejznámější díla Mirka Elpla jsou považovány romány Mar...

Mignon Good Eberhart

Narodila se v Nebrasce,jako mladá psala povídky,do kterých obsazovala sebe do hlavní role.V roce 1923 se provdala a začala psát romány.Autorka několika desítek detektivních románů a milostných romancí. Roku 1971 jí byl udělen MWA titul Velmistr žánru.

Mattias Edvardsson

Švédský spisovatel a středoškolský učitel švédštiny a psychologie.

Marc Elsberg

Marc Elsberg se narodil ve Vídni v roce 1967 a vyrůstal v Badenu u Vídně. Studoval ekonomiku a poté průmyslový design ve Vídni. Paralelně ke svému studiu působil ve vídeňské reklamní agentuře, nejprve jako grafik a později jako textař. Během této doby byl také fejetonista pro rakouský deník Der Standard. V roce 1995 se přestěhoval do Hamburku, kde pracoval jako kreativní ředitel v různých reklamních agenturách. V roce 2003 se vrátil do Vídně a v roce 2007 začal pracovat na svém bestselleru Blackout. Momentálně je Marc Elsberg ženatý a žije s manželkou ve Vídni. Miluje čtení, kino, divadlo a jógu.

Lucinda Edmonds

Lucinda vystudovala herectví,ale nyní se plně věnuje spisovatelské práci. Kniha Árie je jejím pátým dílem ,předcházely romány Milenci a hráči,Skrytá krása,Okouzlená,Žádný anděl,které byly přeloženy do dvanácti jazyků. Žije s manželem a malým synem v Irsku.

Lucie Gránová Ehrenbergerová

Leigh Eddings

Katy Evans

Americká spisovatelka romantické literatury.

Josef Emler

Josef Emler byl český historik, archivář a nejvýznamnější vydavatel edic. V letech 1856–1859 studoval historii a filologii na univerzitě ve Vídni, poté následovalo studium na Ústavu pro rakouský dějezpyt v letech 1859–1861, kde byl žákem předních vědců té doby jako byli např. Theodor von Sickel, Albert Jägr, Josef Aschbach a další. V roce 1860 získal stipendium pro studium v jihoněmeckých archivech, kde zpracovával kancelářské listiny Konráda II. a Jindřicha III. Krátce učil na gymnáziu v Ječné . V roce 1869 obhájil na pražské univerzitě doktorát a v roce 1872 získal habilitaci na základě spisu O zbytcích desk zemských v r. 1541 pohořelých. V 70.–80. letech 19. století vykonával funkci jednatele Národního muzea a člena redakční rady časopisu Památky archeologické. Z titulu této funkce také přednesl jeden ze zahajovacích projevů při otevření nové budovy muzea v roce 1891. V roce 1886 vytvořil na žádost městské rady vlajku Prahy. Barvy vlajky jsou odvozeny ze znaku města . Dne 21. února 1865 se v Nymburku oženil Manželé Emlerovi měli tři dcery a jednoho syna.

John Stewart Erskine

Narozen 10.1.1906 v Praze, zemřel 14.10.1962 tamtéž. Novinář, redaktor Nedělního a Poledního listu, autor dobrodružných a detektivních románů. Vedl prvního dva a půl ročníku Večerů pod lampou, byl jednatelem Klubu autorů dobrodružných románů.

Janet Evanovich

Janet Evanovich, rodným jménem Janet Schneider, se narodila 22. dubna 1943 v South River, New Jersey. Svou kariéru začala psaním krátkých romantických povídek pod pseudonymem Stefiie Hall, ale proslavila se řadou knih o Stephanii Plum, nákupčí spodního prádla z Trentonu, New Jersey, která se stává lovkyní lidí, poté, co přišla o zaměstnání. Šestnáct románů z této řady se dostalo do seznamu bestsellerů The New York Times. Janet se narodila a vyrůstala v New Jersey jako dcera strojníka a ženy v domácnosti. Po absolvování střední školy se Evanovichová jako první z rodiny dostala na vysokou školu - studovala umění na Douglass College, Univerzita Rutgers. Po porodu se rozhodla stát se ženou v domácnosti jako její matka. Ve svých třiceti letech začala psát romány. Začala brát lekce improvizovaného herectví, aby se zdokonalila v psaní dialogů. Po čase začala psát románky pro ženy. Dva z nich posléze předložila k publikování. Přesto se jí nepodařilo najít vydavatele. V té době přestala psát a podepsala smlouvu s pracovní agenturou. Několik měsíců po začátku práce dostala nabídku a prodala svůj román za - pro ni obrovskou částku - 2000 dolarů. Evanovich žije v New Hampshire a na Floridě se svým manželem Petem, kterého si vzala v roce 1964. Členové rodiny jsou zaměstnáni v její společnosti Evanovich Inc, včetně jejího manžela Peta, syn Petera, dcery Alexandry a zetě PJ Hellera.

Jan Eisenmann

Autor publikace o potápění.

Irenäus Eibl-Eibesfeldt

Rakouský etolog Irenäus Eibl-Eibesfeldt , jeden z nejvýznamnějších zakladatelů etologie člověka a žák Konrada Lorenze .

Imogen Edwards-Jones

Imogen Edwards- Jones je britská spisovatelka a novinářka. Nejvíce proslula sérií Babylon, která byla založena na románu Hotel Babylon z roku 2004, ve kterém nahlížíme do zákulisí hotelového prostředí, zdejších zaměstnanců i hostů. V roce 2006 psala pravidelný sloupek pro The Daily Telegraph, ve kterém se věnovala detailům ze svých pokusů o umělé oplodnění, ze kterého se jí nakonec narodila dcera. Píše blog na stránkách www.doyoutravel.com.

Hans Magnus Enzensberger

Hans Magnus Enzensberger, známý také pod pseudonymem Andreas Thalmayr, je německý básník, spisovatel, překladatel, publicista a dramatik. Velmi oceňovaná je jeho tvorba esejistická. Dnes žije v Mnichově. Používal i pseudonymy Linda Quilt, Elisabeth Ambras a Serenus M. Brezengang. Narodil se v roce 1929 ve švábském městě Kaufbeuren pod pohořím Allgäu. Od roku 1931 žila rodina v Norimberku. Po válce pracoval Enzensberger jako tlumočník u americké, pak anglické okupační armády. Maturitu složil na gymnáziu v Nördlingenu, poté studoval filozofii a filologii na univerzitách v Erlangenu, Freiburku a Hamburku. Rok strávil i na pařížské Sorboně a studium uzavřel roku 1955 doktorskou dizertací o poetice romantika Clemense Brentana v Erlangenu. Pracoval krátce jako rozhlasový, pak nakladatelský redaktor, od roku 1957 žil jako spisovatel na volné noze. Nespokojen se situací v poválečném Německu žil dlouhý čas v zahraničí, v Norsku a Itálii. Podnikl řadu cest, mimo jiné do Sovětského svazu, USA a Mexika, několikrát navštívil i Prahu. V době politického vření v roce 1965 se přestěhoval do Berlína, kde založil časopis Kursbuch, který řídil v letech 1965–1975. Postupně se víc a víc levicově politizoval, v roce 1968 dokonce strávil asi rok na socialistické Kubě, kde chtěl působit jako instruktor revoluční teorie. Fidela Castra ale přirozeně ani nenapadlo nechat si radit nějakými evropskými teoretiky, což u Enzensbergera vedlo k dost rychlému vystřízlivění z jeho nadšení pro kubánský režim. Později tento režim otevřeně kritizoval, zvláště v souvislosti se zatčením jeho přítele, básníka Herberta Padillu, který byl přinucen po svém propuštění provést veřejnou sebekritiku podle starých stalinistických modelů. Později se Enzensberger od levicového smýšlení odklonil a ve svých pozdních esejích provokativně demontuje pojmy a ideály, které sám v 60. letech zastával a staví se za tradiční hodnoty, jako např. normálnost, či dokonce "prostřednost" ...

Frances Eales

Ferdinand Engelmüller

Ferdinand Engelmüller byl český malíř a grafik, žák prof. Julia Mařáka na pražské malířské Akademii. Narodil se 22. prosince 1867 v Praze, na Novém Městě, jako první potomek rodičů Ferdinanda Engelmüllera a Rosiny, rozené Le Gros. Jeho otec byl rukavičkářem a jeho matka pocházela z francouzské důstojnické rodiny. Ferdinand měl pět mladších sourozenců - druhorozeného Karla , a dále Emila , Augusta , Josefa a nejmladší z dětí byla sestra Růžena . Otec si přál, aby nejstarší syn Ferdinand převzal zavedenou rukavičkářskou živnost, což se nestalo, a tato povinnost pak připadla na jeho bratra Emila. Mladý Ferdinand po absolvování obecné školy nastoupil na c.k. českou reálnou školu pražskou v Ječné ulici, kde absolvoval školní rok 1881/1882. Na reálce jej učil kreslení profesor Petr Mužák, manžel K. Světlé. Ve studiu na reálce nepokračoval a studium ukončil. Nastoupil k otci do rukavičkářské dílny a posléze se vyučil rukavičkářem. V otcově dílně však pracoval jen krátce, neboť byl přijat ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, pro nesporný talent bez zkoušek. V roce 1889 nastoupil do samostatné specializované krajinářské školy profesora Julia Mařáka na reorganizované pražské Akademii, a již v tomto roce byla Engelmüllerova díla poprvé otištěna - v časopise Světozor. V roce 1892 započal své studijní cesty, nejen na popud Mařáka odjel do tehdejšího carského Ruska, kde navštívil mimo jiné i Volyni , Lvov, Bělgorod a Tarnów. V polovině roku 1892 se vrátil na Moravu a pobýval na zámku v Kvasicích, v říjnu téhož roku odjel do Vídně. Během cest pokračoval ve vyučování kresby a malby v měšťanských a šlechtických rodinách. Následně se Engelmüller vrací do Prahy a nastupuje do dalšího akademického roku 1892/1893 Mařákovy krajinářské školy. V roce 1893 obdržel cestovní Purmanovo stipendium a ještě téhož rok...

Dwight David Eisenhower

Generál Dwight David Eisenhower, známý též jako Ike, byl americký pětihvězdičkový generál a 34. prezident Spojených států amerických. Během druhé světové války byl vrchním velitelem spojeneckých expedičních sil v Evropě . Po válce nějakou dobu zastával nejvyšší vojenské funkce v ozbrojených silách USA. V roce 1952 odešel jako voják do důchodu, ale zároveň vstoupil do americké vysoké politiky. Získal nominaci Republikánské strany pro kandidaturu na prezidenta USA a v prezidentských volbách roku 1952 zvítězil. Úřad prezidenta USA poté zastával po dvě funkční období v letech 1953–1961. Narodil se do německo-americké rodiny v Denisonu ve státě Texas, vyrůstal však v Kansasu. Byl třetí ze sedmi synů Davida Jacoba Eisenhowera a Idy Elizabeth Stover. Byl jediným jejich dítětem, které se narodilo v Texasu. Eisenhowerovi předkové v mužské linii připluli do Severní Ameriky v roce 1741. Pocházeli z vesnice Karlsbrunn v  tehdejším – v rámci Svaté říše římské – samostatném hrabství Nassau-Saarbrücken. Jejich původní jméno znělo Eisenhauer. Usadili se napřed v Yorku v tehdejší britské korunní kolonii Pensylvánie. Hans Nikolaus Eisenhauer se pak přestěhoval do Lancasteru, rovněž v Pensylvánii. Do americké občanské války rodina Eisenhowerů prakticky vůbec nezásahla. V roce 1892 se rodina přesunula do Abilene. Dwightův otec pracoval ve školství. Jeho matka se v roce 1895 rozhodla pro změnu náboženského vyznání a připojila se k Mezinárodním badatelům Bible, později známým jako Svědkové Jehovovi. Od roku 1896 do 1915 jejich dům sloužil jako místo, kde se místní skupina badatelů Bible scházela. Svědkové Jehovovi jsou silně zaměřeni proti vojenství a válce, což výrazně ovlivnilo život Dwighta Eisenhowera. Projevilo se to zejména v roce 1911, kdy se rozhodl nastoupit na United States Military Academy v městě West Point ve státě New York. To také způsobilo, že dům jeho matky už nebyl místem, ...

D.a P Eisner

Clarissa Pinkola Estés

Clarissa Pinkola Estés, Ph.D. je americká básnířka, jungiánska psychoanalytička a post-traumatická specialistka, jež vyrostla na téměř vymizelé ústní a etnické tradici svých mexicko-španělských předků i maďarské rodiny, která ji adoptovala. Dětství prožila v malé rolnické vesnici, poblíž Velkých jezer . Estés je mezinárodně uznávanou a oceňovanou autorkou, diplomovanou psychoanalytičkou Jungovy psychologické školy International Association of Analytical Psychology v Curychu a ředitelkou C. G. Jung Center for Education and Research ve Spojených státech amerických. V minulosti studovala na Union Institute & University, kde získala doktorát z etno-klinické psychologie za studium sociálních a psychologických vzorců v kulturních a domorodých skupinách. V současnosti často přednáší, jako respektovaný host, na různorodých univerzitách. Je autorkou mnoha knih o živote duše a její práce byly přeloženy do 38 jazyků. Její kniha Ženy, které běhaly s vlky byla v denníku New York Times na seznamu nejprodávanějších knih 145 týdnů.

Carl Ewald

Carl Ewald byl dánský spisovatel a překladatel, z jehož díla se těšily pozornosti především jeho pohádky. Narodil se v rodině spisovatele Hermana Frederika Ewalda a měl dvanáct sourozenců, mezi nimi spisovatele Theodora Ewalda. Vystudoval filosofii na Kodaňské univerzitě, studia lesnictví musel pro špatný zdravotní stav zanechat. Poté pracoval jako lektor, novinář a profesor na různých školách v Kodani. Současně psal texty, ve kterých se pokoušel vysvětlit vědecká fakta a znalosti jednoduchým a vtipným způsobem. Jako spisovatel debutoval roku 1882 a ve svých dílech se jasně stavěl na stranu nejliberálnějších názorů té doby. Psal historické i společenské romány, komedie, satirické črty a pohádky, které jsou z jeho díla nejznámější. Vydával je v sešitech po celý život a pokoušel se v nich o přístup k pohádkové látce na základě moderních myšlenek. Roku 1905 přeložil do dánštiny pohádky bratří Grimmů. Byl dvakrát ženatý. Manželství uzavřené roku 1880 s Emilii Salomonovou bylo rozvedeno. 1887 se oženil podruhé s Betty Ponsaingovou, se kterou měl syna Jespera Ewalda, který se stal také spisovatelem. Z mimomanželského vztahu s Agnes Henningsenovou se narodil syn Poul Henningsen, spisovatel, kritik, architekt a designér.

Bernt Engelmann

Bernt Engelmann , byl německý spisovatel a novinář. Od roku 1972 do roku 1984 pracoval Engelmann v předsednictvu západoněmecké PEN. V roce 1984 získal cenu Heinricha Heineho Ministerstva kultury NDR. Celkově napsal kolem 50 knih.

Bart D Ehrman

Profesor religionilistiky na Univerzitě Severní Karolíny v Chapel Hill. Je jedním z předních odborníků na rané křesťanství, Ježíše a Nový zákon. Získal si ve svém oboru veliké jméno a široká veřejnost ho zná z jeho knih a z televize i rozhlasu kde často vystupuje v různých pořadech a připravil pro "Teaching Company" řadu velmi populárních přednášek.

Annie Ernaux

Francouzská prozaička a profesorka literatury.

Akwaeke Emezi

Nigerijská spisovatelka, autorka románů, povídek a young adult románu s autobiografickými prvky. Umělkyně v oblasti videoartu, performerka.

Wolf C Ebner

Německý publicista.

Vicente Echegaray

Argentinský autor publikace z novodobé historie Jižní Ameriky.

Václav Ertl

Václav Ertl byl český filolog, bohemista, překladatel z francouzštiny a středoškolský pedagog. Středoškolská studia ukončil na příbramském gymnáziu v roce 1898, následně vystudoval bohemistiku a romanistiku na Filozofické fakultě UK . Souběžně učil na obchodní škole v Kolíně , reálných gymnáziích Praha-Žižkov a Náchod , od roku 1904 až do svého skonu působil jako profesor pražské reálky v Ječné ulici a dívčího gymnázia Minerva . V letech 1919–1929 zastával funkci ředitele Kanceláře Slovníku jazyka českého, publikoval a od roku 1920 byl odpovědným redaktorem časopisu Naše řeč. Jeho zásluhy ve vědním oboru jazykověda byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění , mimořádným členem Královské české společnosti nauk se stal 13. ledna 1926. Významným způsobem přispěl k rozvoji vědecké teorie spisovné češtiny, zejména ve stanovení kritérií jazykové správnosti mluvené i psané řeči, ve svých převážně časopisecky publikovaných studiích a statích se zabýval také problémy syntaktickými, morfologickými, lexikálními a významoslovnými. Byl autorem ve své době normativní mluvnice češtiny , příruček o dějinách literatury, sestavovatelem čítanek a upravovatelem školních mluvnic Jana Gebauera. Věnoval systematickou pozornost teorii vyučování češtině na středních školách, vydal staročeské literární památky a překládal z francouzštiny. Jako lexikograf se výrazně organizačně i autorsky podílel na přípravě vydání Příručního slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957....

Tomáš Etrych

Narozen 1973. RNDr., PhD, chemik, specializace na biolékařské polymery, pracuje v Ústavu makromolekulární chemie. Publikační činnost v oboru.

Šúsaku Endó

Stanislava Emmerlingová

Speciální pedagožka, zabývá se též alternativní medicínou. Práce z oboru speciální pedagogiky.

Regīna Ezera

Lotyšská prozaička.

Quinn Taylor Evans

Petr Enc

Narozen 11. 3. 1965. Letecký mechanik, vojenský historik, muzejník a průvodce zámku v Brandýse nad Labem. Publikace z oborů.

Pavel Benedikt Elbl

Narozen v r. 1975. PhDr., zabývá se historií, zvláště církevními dějinami a napoleonskou dobou. Publikuje vědecké a vědecko-populární články.

Nicole Ehrenbergerová

Společně se svou sestrou Lucy, jsme se před více jak desetiletím vrhly do světa blogování. Přes deníček, grafiku a celebrity, o kterých jsme psaly dřív, jsme se propracovaly až k A Cup of Style - blogu o módě, nás, našem životě a názorech. Blog jsme založily v prosinci 2009. Hodně nás toho naučil a společně s námi se měnil a vyvíjel, až se dostal do aktuální podoby. Na blog promítáme svůj život. Co děláme, co nás baví, kam jezdíme a co nosíme nebo používáme. Snažíme se na naše čtenáře přenášet pozitivní energii a třeba i trochu motivace a hlavně, chceme, aby je to tu bavilo a cítili se jako doma. Zakládáme si na blízkém přístupu a komunikaci! Proto nás můžete sledovat jak na facebooku, tak instagramu , sledovat nás na youtube a zeptat se nás na cokoliv na ask.fm!

Ludmila Ehrenbergerová

Mgr. Ludmila Ehrenbergerová, autorka učebnic italštiny, překlady z italštiny.

Lincoln Ellsworth

Klaudia Eibenová

Mgr. Klaudia Eibenová pedagožka s 44-letou praxí, filoložka, rusistka, teoretička recitace v ruštině. Jako pedagožka se specializuje na poruchy učení. Je autorkou vlastní metodiky výuky jazyka a spoluautorkou učebnic ruštiny pro ZŠ a nižší ročníky gymnázií a publikací k výuce angličtiny a francouzštiny. Externě působí na Ostravské univerzitě, kde vyučuje ruštinu na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty.

Kerstin Ekman

Švédská spisovatelka.

Kenny Rogers & The First Edition

Kate Emerson

Kate Emerson se po absolvování univerzity specializovala na anglickou historii doby Tudorovců. Její dvě knihy z tohoto období, Palác rozkoší a Mezi dvěma královnami, sklidily mezi čternáři velký úspěch. Kate žije s manželem a se s vými kočičími mazlíčky ve Wiltonu v Maine.

Julius Ehrler

Středoškolský profesor, autor učebnic angličtiny.

Josef a Marie Erhart

Johann Peter Eckermann

Johann Peter Eckermann byl německý básník a blízký důvěrník Johanna Wolfganga Goetha. Je znám hlavně svými biografickými Rozhovory s Goethem . Narodil se 21. září 1792 v chudé rodině ve Winsenu nedaleko Hamburku. Jak sám popisuje, vyrůstal v bídě a do školy chodil jen sporadicky. Měl ale štěstí, když si vlivní lidé v jeho rodném městě všimli jeho nadprůměrných schopností. Mladého Eckermanna podporovali a ten v letech 1808–1813 pracoval na různých úřednických místech. Poté, co dobrovolně bojoval v osvobozenecké válce proti Francii , odešel do Hannoveru, aby se vyškolil u malíře Ramberga. Nemoc a nedostatek peněz jej ale po krátké době donutily tento plán opustit a znovu přijmout práci ve státní správě. Uvědomoval si, že mu chybí vzdělání, navštěvoval tedy v Hannoveru gymnázium a věnoval se horlivě studiu literatury. Zvláště Goethovo dílo na něj hluboce zapůsobilo. Po krátkém studiu na gymnáziu se Eckermann pokusil studovat práva a filologii na univerzitě v Göttingenu, ale brzy musel studia přerušit pro nedostatek peněz. V roce 1822 se přestěhoval do Empelde poblíž Hannoveru. Inspirován velkými vzory, začal sám psát verše. Napsal také soubor pojednání Příspěvky k poesii, se zvláštním odkazem na Goetha a rukopis poslal Goethovi do Výmaru. Odezva z Výmaru byla kladná a Eckermann 10. června 1823 navštívil Goetha . Goethe mladého muže přijal vlídně a postupně mu svěřil redigování svých poznámek a rukopisů, jakož i přípravu sebraných děl pro velké vydání poslední ruky. Eckermann se nestal Goethovým sekretářem, ale pracoval pro něj v nezávazném a neplaceném vztahu. Pět let po Goethově smrti píše Eckermann nakladateli Brockhausovi: „Můj poměr ke Goethovi nebyl ničím jiným než vztahem žáka a spolupracovníka. A tento vztah mi přišel dost draho, neboť jsem celý ten čas žil na své vlastní útraty a jen občas se mi dos...

Jiří Endrys

Narozen 25. 12. 1925 v Jičíně, zemřel 11. 1. 2023. MUDr., CSc., docent vnitřních nemocí; internista, kardiolog: působil na kardiologických odděleních ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Jeffrey Eugenides

Jeffrey Kent Eugenides je americký romanopisec a povídkář. Knižně debutoval roku 1993 románem Sebevraždy panen, který o šest let později zfilmovala režisérka Sofia Coppola. Dosud největšího úspěchu dosáhl Eugenides se svým následujícím románem Hermafrodit , který byl oceněn Pulitzerovou cenou a nominován na celou řadu dalších ocenění. Jeffrey Kent Eugenides se narodil 8. března 1960 v Detroitu do rodiny s řeckými a jižanskými kořeny. Vyrůstal na detroitském předměstí Grosse Pointe, které je dějištěm některých jeho próz, především románu Sebevraždy panen. Už od mládí toužil stát se spisovatelem, přičemž věřil, že odborná znalost děl jiných autorů mu v tomto směru pomůže. Na studium anglické literatury na Brownově univerzitě, které dokončil roku 1983, si Eugenides vydělával různě, třeba jako číšník a řidič taxislužby. V mezičase strávil rok na poznávací cestě po Evropě a Asii, kde v indické Kalkatě mj. působil jako dobrovolník Matky Terezy. Po dokončení bakalářského studia přešel na Stanfordovu univerzitu, kde v magisterském programu roku 1986 vystudoval literaturu a tvůrčí psaní. Na sklonku 80. let se Eugenides přestěhoval do New York City, kde zprvu pracoval v administrativě Akademie amerických básníků a ve volném čase se věnoval psaní. Roku 1990 vyšel v časopise The Paris Review úryvek z autorova pozdějšího úspěšného debutu Sebevraždy panen. Od roku 1995 je Eugenides ženatý s fotografkou Karen Yamauchi, s níž má dceru Georgii. V letech 1999 až 2004 žila celá rodina v Berlíně. Od roku 2007 vyučuje Eugenides tvůrčí psaní na univerzitě v Princetonu. Ukázky Recenze

Jan Eliášek

Narozen 1971 v Českém Krumlově, redaktor Vydavatelství MCU s.r.o. České Budějovice. Publikační činnost v oblasti cestovního ruchu.