slovenský advokát, publicista a politik

Emil Stodola byl slovenský advokát, publicista a politik. Patřil mezi signatáře Martinské deklarace. Spoluvytvářel slovenskou právní terminologii. Narodil se v Liptovském Mikuláši do evangelické rodiny národně uvědomělého a zámožného měšťana Ondreje Stodoly a Anny, roz. Kováčové. Měl dva bratry, Aurela, pozdějšího fyzika a vynálezce, a Kornela, později agrárnického politika. Týden po narození dostal při křtu jména Emil Miloslav. Studoval práva ve Vídni, Berlíně, Praze a Budapešti. Roku 1889 získal doktorát práv. Od roku 1891 působil jako advokát v Liptovském Mikuláši, při advokátní praxi se angažoval i ve slovenském národním hnutí. Byl členem Slovenské národní strany , od roku 1895 byl členem jejího vedení a měl zásluhu na tom, že strana zanechala politiku pasivity. V roce 1905 neúspěšně kandidoval do uherského sněmu. V roce 1911 odešel do Budapešti, kde pracoval jako advokát do roku 1918. Věnoval se zde spolkové činnosti a stýkal se i s maďarskými demokraty okolo Oszkára Jásziho, kteří hledali efektivnější řešení národnostní otázky. Usiloval o sjednocení slovenského národního hnutí, byl zastáncem užší spolupráce Slováků a Rumunů v rámci Uherska a během první světové války udržoval spojení s českými politiky ve Vídni. Roku 1917 začal vydávat odborný časopis Právny obzor, jehož hlavním cílem bylo vytvoření slovenského právnického názvosloví. V tom spolupracoval především s Adolfem Zátureckým. Od začátku roku 1918 se snažil o obnovení činnosti SNS. Naléhal na vytvoření Slovenské národní rady . Připravoval shromáždění v Martině 30. října 1918, kam přinesl svůj vlastní, nakonec nepřijatý návrh Deklarace, v němž zdůraznil obcházení občanských svobod a nerovnoprávné postavení slovenského národa v Uhersku. Na poradě SNR požadoval vybudování samosprávy Slovenska nejpozději do deseti let. Na podzim 1918 se usadil v Bratislavě. Odmítl vládní funkce, zůstal ale činný v SNS. Byl odpůrcem s... Zdroj: wikipedia.org