Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 427 |
Jazyky: | česky |
Editor: | Jiří Brabec |
Vydání: | 1. vydání |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 14. září 2023 15:09 |
Číslo položky: | 640489 |
Ve svých literárních kritikách a estetických studiích, shrnutých později do souborů Ztvárněte skutečnost a O revoluční tradici české literatury, vyjadřoval Konrad ve vztahu k avantgardnímu umění stanovisko socialistického realismu (O socialistickém realismu), který pojal jako otevřenou koncepci uměleckého uchopení skutečnosti. Překon ával své počáteční zjednodušující schematické pojetí, kdy chápal umělecké dílo pouze jako výraz ideologického a politického postoje, důrazem na dialektický vztah obsahu a formy v umělecké tvorbě a doceněním jejích specifik jako výrazu osobité aktivity společenského člověka. Celkový význam a konkrétní obsah díla chce zkoumat z hlediska společenské životní praxe. V dobových polemikách se kriticky stavěl ke strukturalismu (Svár obsahu a formy), který ocenil jako vědeckou metodu, ale kterému vytýkal noetická východiska, preference formálních hledisek před obsahovými a opomíjení sociologického aspektu, a k surrealismu (Idealismus Nezvalovy tvůrčí metody), jehož imaginativní tvorbu pokládal za fantazijní únik od reálných protikladů rozumu a citu, života a básnické intuice.
Kurt Konrad, vlastním jménem Kurt Beer , byl český marxistický novinář, literární a divadelní kritik. Kurt Konrad se narodil v německé židovské rodině, otec byl majitelem pily a byl obchodníkem se dřevem. V roce 1913 se jeho rodina přesunula do Brna a tam absolvoval gymnázium . Ve 20. letech založil v Brně s přáteli Spolek nadlidí, ve kterém četli esoterickou poezii, debatovali o ruské revoluci a Sigmundu Freudovi. Na Německé univerzitě v Praze studoval medicínu, avšak studium v roce 1931 nedokončil. Začal se politicky angažovat, v roce 1928 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1930 až 1938 působil v časopise Tvorba, také v Rudém právu a Haló novinách jako komentátor. Poté nastoupil na sovětský zastupitelský úřad na pozici tiskového přidělence . Byl též spolupracovníkem Julia Fučíka. Po obsazení Československa v roce 1939 odmítl pomoci svému mladšímu bratru Fridrichovi při útěku z protektorátu a ubytovat ho, ale vysvětlil mu, že obsazení Československa nesleduje strategický cíl připravit útok na Sovětský svaz, jak se mylně domnívá, ale je namířeno proti západním mocnostem. Pro svou spolupráci s prvním ilegálním ústředním vedením Komunistické strany Československa byl v březnu 1941 zatčen a vězněn. Jeho život se končí v září 1941 v Drážďanech, kde spáchal sebevraždu. Uvádí se, že svá poslední slova napsal na bílé záložce kalhot; zněla: „Umírám čestně.“
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem