Literární historik a lexikograf Středoškolské vzdělání s maturitou získal 1968–71 na SVVŠ v Boskovicích; češtinu a angličtinu vystudoval na FF UJEP v Brně . Po vojenské službě nastoupil k studijnímu pobytu v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Zde působil až do roku 2006, kdy odešel do invalidního důchodu. PhDr. 1979 na základě práce K typologii historického románu, CSc. 1985 na základě práce Český historický román 1945–1965. V letech 1999–2003 působil jako externí pedagog na FF MU. Přispíval do Brněnského večerníku, České literatury, Kmene, Rovnosti, Tvaru, Tvorby, Nových knih, Duhy aj. , je autorem mnoha doslovů ke knihám historické beletrie. Používal šifry bd, dok. Ve své literárněhistorické a kritické činnosti se Dokoupil orientoval na českou poválečnou literaturu, zvláště na systémovou klasifikaci a zmapování vývoje historického románu. V knižní prvotině Český historický román 1945–1965 chronologicky sleduje na bohatém faktografickém materiálu vymezeného období tvorbu předních i okrajových autorů; klade přitom důraz na specifičnost žánru, slučuje teoreticko-klasifikační východiska s ideovou a tematickou interpretací konkrétních děl. V publikaci Čas člověka, čas dějin, analyzující vývoj historického žánru do roku 1986, převažuje literárněkritický přístup. V devadesátých letech se Dokoupil soustředil na literárněhistorickou lexikografii: byl vedoucím redaktorem a hlavním autorem Slovníku českého románu 1945–1991, jeho následujícího, doplněného a rozšířeného vydání pod názvem Slovník české prózy 1945–1994, a zejména Slovníku českých literárních časopisů, periodických literárních sborníků a almanachů 1945–2000. Rozsáhlá studie Česká historická próza 20. století, která sumarizuje výsledky Dokoupilova celoživotního bádání bez limitujícího vlivu komunistické ideologie, zůstává v rukopisu, podobně jako fragmenty různých dalších lexikografických a encyklopedic...

Vystudoval český jazyk a historii na univerzitě v Brně, poté působil v brněnské pobočce Ústavu pro českou literaturu AVČR. Pracoval jako literární redaktor v televizi a rozhlase. V letech 2002–2004 byl lektorem na Univerzitě Erfurt v Německu. Od roku 2004 spolupracoval s Fakultou multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzitě v Opavě vyučuje rozhlasovou a televizní scenáristiku, rozhlasovou dramatiku a estetiku. Je členem poroty Ceny Česká kniha. Přeložil téměř čtyři desítky knih. Ze slovenštiny do češtiny přeložil např. druhé, rozšířené, vydání Pohádek pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče Dušana Taragela , esejistickou novelu Pavla Vilikovského Pes na cestě, knihu povídek Café Hyena Jany Beňové , již dříve přeložil např. životopisnou knihu Mariána Vargy O cestách, které nevedou do Říma nebo Knihu o hřbitově , tragikomický příběh mírně retardovaného Samka Tále. V roce 2008 vyšla publikace Texty a obrazy, v níž Miroslav Zelinský ukazuje, jak v odlišných znakových systémech, jako je výtvarné umění a dějiny národních literatur, fungují podobné způsoby technik ovlivňování příjemce. V roce 2012 vydal vysokoškolskou učebnici Teorie a praxe kulturních průmyslů.

PhDr. Michal Přibáň, Ph.D. Michal Přibáň je vedoucím lexikografického oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde nyní vede projekt internetového Slovníku české literatury po roce 1945. Výzkumu českého literárního exilu věnuje soustavně už řadu let.