Marie Valtrová roz. Borešová , je česká divadelní historička a publicistka, autorka knih hereckých portrétů. Jako dítě hrála divadlo v táborském divadle. V roce 1967 absolvovala Střední všeobecně vzdělávací školu v Soběslavi a dále Střední knihovnickou školu v Praze, kterou ukončila v roce 1972. Z Prahy se odstěhovala do Pardubic a začala studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor divadelní a filmová věda. Poté pracovala v letech 1967–1969 jako náborářka abonmá v Divadla Ivana Olbrachta v Táboře, v letech 1969–1972 pak v pracovala v Okresní knihovně v Táboře. Poté se přestěhovala do Prahy. Od roku 1972 začala pracovat v pražské Městské knihovně v hudebním oddělení. Přestávku ve své práci v pražské knihovně měla v letech 1976–1983. Když byla knihovna zrekonstruována převzala místo vedoucí divadelního oddělení. Podílela se na pořádání čtenářských besed a připravila scénáře výstav k divadelním, literárním a dalším výročím. Dlouhodobě se věnuje publikační činnosti, která se týká českého divadla a filmu. Nejprve publikovala v časopise Divoké víno v roce 1971, později vydala sborníky divadelních Monologů 20. století. Následně napsala a vydala řadu divadelních monografií: Poezie: Rozhlasové pořady

Aktivistka prvorepublikového Dobročinného komitétu dam, editorka.

Narozen 22. února 1960 v Hradci Králové, kde maturoval na gymnáziu. Absolvoval Filozofickou fakultu UK v Praze a postgraduálně Pedagogickou fakultu UP v Olomouci . Učil na středních školách , od roku 2001 přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, vyučuje zejména teorii a praxi tvůrčího psaní, literární teorii aj. V roce 2009 ukončil doktorandské studium v oboru Česká literatura 20. století. Zabývá se rovněž rétorikou, koučováním a jógou. Počínaje rokem 2009 považuje „básnickou dráhu Jiřího Studeného za uzavřenou“ a od té doby publikuje pod pseudonymem Krejzyber, resp. Dr. Krejzyber. Jiří Studený vstoupil do arény novodobého českého básnictví až na samém sklonku osmdesátých let 20. století, kdy byly jeho texty zařazeny například do antologie mladých východočeských básníků Prvovýstupy ; první knížku veršů Jistota tvarů vydal rok nato v turnovském regionálním nakladatelství spolu s fotografem Pavlem Charouskem, takže svého samostatného básnického debutu se dočkal až v roce 1996, kdy mu knižně vyšla sbírka Soulbuilding. Mezitím publikoval recenze, esejistické a publicistické texty např. v Iniciálách, Tvaru, Literárních novinách, Hostu atp. Autorovy verše byly zařazeny i do Antologie české poezie, 2. díl . V dosavadních básnických sbírkách Studeného z přelomu dvou tisíciletí jsou patrné několikeré stylové a filosofické tendence: na jedné straně především úsilí zachytit překotnost a hektičnost soudobé globalizující se civilizace, reflektovat prostřednictvím básnického tvaru mnohotvárnou inspiraci moderní hudbou a dalšími uměleckými sférami, k čemuž v jeho tvorbě přistupuje na druhé straně výrazné prolínání tradičních poetických postupů s podněty spjatými zvláště s klasickým i nynějším mudroslovím východního učení. A tak se Studený v tomto duchu věnuje nejrů...