Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 161 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Anna Rossová |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 32-022-72 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 2 600 ks |
Poznámka: | obálka Jaroslav Zelenka |
Vystaveno: | út 4. srpna 2020 16:07 |
Číslo položky: | 110954 |
Autor uvádí v podtitulu své knihy, že píše o příznacích stárnutí. Čtenář se přesvědčí o tom, že jde vlastně o umění důstojně zestárnout. Důstojnost nevidí však autor v tom, že člověk prochází životem, a tedy spěje ke konci, se smrtelně vážnou tváří a přijímá nejapné žerty zániku bezmocně, odevzdán osudu. Gyula Illy és doporučuje činorodou protiakci, promyšlený boj proti nepřízním plynoucího času, neboť ,,ničím nemůžeme zahanbit smrt víc, než když na ni nebudeme čekat." Na podporu této téze uvádí autor znamenité příklady z nejrůznějších oblastí lidského konání. Není pro něj zajímavý ten stoletá kmet, který se shodou biologických okolností dožil tak vysokého věku, nýbrž ten člověk, jenž vědomě čelí zániku tím, že koná něco užitečného, a nejen pro sebe. Toto téma rozehrává mistrně v rozmanitých variacích, od rozhovoru se starou pradlenou přes polemiku s antickými klasiky až po hold Shakespearovu duchu.
Gyula Illyés byl maďarský básník, prozaik, dramatik, překladatel a redaktor. Představitel sociografického žánru v tzv. lidové próze. V poezii dominuje pocit úpadku, stáří, osamělosti. Významná je jeho monografie o Sándoru Petőfim. V mládí se sblížil nejen s maďarským venkovem, ale i s levicovými hnutími studentů a mladých dělníků, po pádu republiky emigroval v roce 1921 do Paříže, kde se živil jako knihař a zároveň studoval na Sorbonně. Připojil se k meziválečné francouzské avantgardě. V roce 1926 se mohl vrátit zpět do vlasti. V legendárním literárním časopise Nyugat publikoval od roku 1927, od roku 1933 se stal jedním z vůdčích duchů hnutí tzv. „lidových“ spisovatelů. Když německá armáda obsadila Maďarsko, skrýval se na venkově i v Budapešti. Od jara roku 1945 se podílel na činnosti Národní rolnické strany. V padesátých letech se uchýlil do ústraní. Nejpůsobivější literární událostí října 1956 bylo zveřejnění jeho Jedné věty o tyranii. Na počátku Kádárovy éry na něj komunistické vedení hledělo jako na nepřítele, ale v šedesátých letech se pomalu vrátil do kulturního života. Jeho práce vycházely pravidelně od roku 1961 a v roce 1969 byla zahájena edice životního díla Gyuly Illyése, ve které vyšlo od roku 1986 dvaadvacet svazků.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem