Stav: |
Dobrý, až velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Brožovaná s obálkou |
Počet stran: | 314 |
Jazyky: |
![]() |
Překladatel: | Svetozár Pantuček |
Edice: | 463. svazek ed. Světová četba 749x |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 01-110-75 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 5 000 ks |
Poznámka: | obálka František Muzika |
Vystaveno: | st 20. října 2021 14:41 |
Číslo položky: | 232957 |
Dílo prvního velkého arabského prozaika, žijícího v první polovině 9. století při abbásovském dvoře v Bagdádu, je psáno tzv. formou adabu, poučné a moralizující prózy, přičemž v daném případě převažuje složka zábavná. Jde o žertovných příběhů, v němž je podána galerie lakomců tehdejší společnosti a nejrůznější podoby lakoty. Autor načrtl celkový obraz obecných mravů z hlediska sociálního, náboženského a politického.
Na širokých i drobných plochách těchto příběhů oživil al-Džáhiz pro příští věky dobu, která představuje vrchol arabské slávy, pokud měříme slávu bohatstvím a přepychem, územním rozsahem a mocí, vzdělaností a kultivovanou snášenlivostí. Vypráví hlavně o lakomcích – a většinou takových, kteří zároveň ztělesňovali lesk této doby jako lidé čelní, zámožní, učení, duchaplní, a dokonce i těch, jejichž jméno dodnes neztrácí svůj zvuk, jako byl básník Abú Nuvás nebo filozof al-Kindí – a přece se těžko dá říci, že se tu pln jízlivosti a hořkosti prohrabuje rubem té slávy. Skrblictví bylo skoro nezbytným doprovodem společnosti jejíž vedoucí vrstvy ještě nedávno byly hladovějícími obyvateli pouští a přinesli si odtud tradice pohostinství a štědrosti takřka bezmezné, ideálů, které v nové společnosti nemohly vyhovovat a v srdcích bohatců budily nedůvěru a nevraživost.
Přitom byl al-Džáhizvýšnivým stoupencem arabství a jeho tradic, v některých spisech se horlivě zastával ušlechtilosti arabského jazyka a z beduínského kmenových vlastností zdědil zálibu ve výřečnosti, v duchaplném výrazu, lásku ke krásnému vyprávění. V každé jeho větě je cítit dychtivost vyjadřovat se elegantně a působivě.
Pocházel z rodiny, mezi jejímiž předky byli snad arabizovaní černí otroci, už v mládí osiřel a byl odkázán na vlastní výdělky, přesto však nabyl rozsáhlého vzdělání, a to jak v rodné Basře, v prvních staletích chalífátu a podnětném centru arabské vzdělanosti, tak později v hlavním městě tehdejší islámské říše Bagdádu, kam byl pozván chalífou al-Ma´múnem. V sídelním městě chalífově patřil k předním vzdělaneckým kruhům, žil v blízkosti dvora a byl zřejmě ve společnosti velmi známou a výraznou postavou. Napsal velký počet knih různého charakteru, ponejvíce polemických – odhaduje se jich na 159 až 170. Nedochovalo se jich v úplnosti mnoho. K nejznámějším patří Kniha o zvířatech , pojednávající nejen o vlastním námětu, ale zabývající se i vztahem mezi člověkem a zvířectvem zaměřená na pojetí přírody jako koherentního celku, dále Kniha sdělení a vysvětlení , obsahující chválu arabského jazyka a literatury, ale také obhajující hodnoty arabství proti hodnotám cizím, a hlavně Kniha lakomců , v níž rozvinul tradiční formu poučné a moralizující prozy, tvz. Adabu, do narativního a spíše zábavného než vzdělávacího žánru. Hlavně pro toto dílo je považován za prvního velkého arabského prozaika.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem