Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 110 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 1. svazek ed. Populární kybernetika 7x, Řada elektrotechn. literatury 51x |
Vydání: | 1 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 21. srpna 2020 10:50 |
Číslo položky: | 112805 |
Populární a názorná příručka má za cíl přiblížit čtenářům bez odborných znalostí činnost samočinného počítače, jeho vnitřní skladbu a základy programování. Autor se snaží na příkladě sportky vyložit pojem algoritmu, aby pakpřešelk zápisu čísel ve stroji a k výkladu dvojkové soustavy. Pak následuje kapitola o informační cestě, výklad pojmu hradlo, paměti a adresy. Za výkladem základních logických funkcí přichází popis jednoduchých automatů,počítacích strojůa konečně samočinných počítačů. Následují záporná, velká a malá čísla, programovací jazyky, paměti a na závěr kapitola o tom, co vše počítač dokáže.
Jan Sokol byl český filosof, disident, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog, publicista a politik. Byl poslancem Federálního shromáždění v letech 1990–1992, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Josefa Tošovského v roce 1998 a posledním protikandidátem Václava Klause ve volbách prezidenta České republiky v únoru 2003. Byl jedním z výrazných českých křesťanských intelektuálů. Zabýval se hlavně filosofickou antropologií, dějinami náboženství a antropologií institucí. Přednášel na četných českých i zahraničních univerzitách, zejména na evropská a filosofická témata. Byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy . Patřil mezi aktivní přispěvatele Wikipedie, byl také čestným členem spolku Wikimedia Česká republika. Narodil se 18. dubna 1936 v Praze do katolické rodiny, jeho otec Jan byl architekt, jeho dědeček František Nušl byl astronom a matematik. Jeho mladší bratr Václav je grafický umělec. Vyučil se na zlatníka; pracoval jako zlatník a později mechanik. V roce 1958 v dálkovém studiu odmaturoval, od roku 1963 dálkově studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1964–1990 pracoval jako programátor, později byl vedoucím výzkumným pracovníkem ve Výzkumném ústavu matematických strojů; vydal několik knih a řadu článků o počítačích. Byl jedním z hlavních architektů operačních systémů pro počítače EC1021 a řady EC1025, EC1027. Pomohl najít uplatnění při programátorské práci lidem vyhozeným z různých zaměstnání a celý tento tým se stal pro fungování ústavu nepostradatelný. Zabýval se různými odvětvími techniky , ale i botanikou. Roku 1961 se oženil s Františkou roz. Patočkovou , dcerou filosofa Jana Patočky. Manželé měli dva syny a dceru. Od roku 1990 byl Jan Sokol členem redakční rady časopisu Přítomnost (v letech 1995–2000 v...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem