Osvícenství mělo zbavit lidské bytosti strachu a učinit z nich pány: programem bylo "odkouzlení světa". Osvícenství chtělo rozložit mýty a obrazotvornost nahradit věděním. Byla to však sama mytologie, která rozehrála nekonečný proces osvícenství, v němž s nevyhnutelnou nutností vždy znovu každý teoretický názor podléhá zničující kritice, jako by se jednalo o pouhou víru... Již mýtus je osvícenství a osvícenství se převrací zpět do mytologie... Na daném základě autoři sledují dialektiku mýtu a osvícenství prostřednictvím Odysseie coby raném reprezentativním svědectví západní civilizace. V jeho středu stojí pojmy oběti a zřeknutí, u nichž se projevuje diference i jednota mezi mytickou přírodou a jejím osvíceným ovládáním. Následuje pohled na Kanta, Sada, Nietzscheho jako dovršitele osvícenství: podřízení všeho přírodního samovládnému subjektu nakonec vrcholí panstvím slepě objektivního, přírodního. "Kulturní průmysl" odhaluje úpadek osvícenství v ideologii, která nachází vlastní výraz ve filmu či rozhlase. Osvícenství zde má podobu kalkulu účinku a techniky produkce a šíření; na základě svého vlastního obsahu se ideologie vyčerpává tím, že z existující skutečnosti i moci, kontrolující techniku, činí modlu. Moderní doba s dominujícím racionálním myšlením měla lidstvo zbavit strachu, avšak masové výrobní prostředky a kapitalismus člověka dále, třebaže méně viditelně, zotročují...