Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Část souboru: | Chorobné znaky a příznaky - Ladislav Lukáš, Aleš Žák (2010, Grada) |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 328 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 1. vydání |
ISBN: | 9788024737287 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 16. února 2024 17:12 |
Číslo položky: | 759997 |
Druhá část navazuje na nedávnou vydanou, ale již úspěšnou publikaci stejného názvu, která obsahovala 76 znaků a příznaků. V této knize najde čtenář dalších 35 vybraných znaků, příznaků a laboratorních ukazatelů, které navazují a doplňují soubor první knihy. Hesla jsou rovněž řazena abecedně a každé heslo opět dodržuje důsledně strukturu: definice, klasifikace, patofyziologie, výskyt, klinický obraz, diagnóza, diferenciální diagnóza a léčba. Významnou částí i tohoto dílu je epilog, ve kterém autoři shrnují v přehledné formě mimořádně zajímavé informace o eponymech z celé publikace.
Karel Lukas byl účastník odboje proti Rakousku-Uhersku za první světové války a zahraničního československého protinacistického odboje za druhé světové války. Oběť totalitního komunistického režimu. Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brníčku u Zábřeha, v rodině hostinského Františka Lukase. Do roku 1907 se učil v místní dvoutřídce, v letech 1907 až 1915 navštěvoval gymnázium v Zábřehu. V červnu 1915 pak složil maturitní zkoušku a hodlal studovat dále na učitelském ústavu. 15. října 1915 však musel narukovat do Olomouce k 13. zeměbraneckému pluku, se kterým byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. Při první příležitosti, v červnu 1916, přeběhl k Rusům. Prošel několika zajateckými tábory, než mohl v srpnu 1917 vstoupit do československých legií. V listopadu se přesouvá do Francie, kde působí jako voják 21. československého střeleckého pluku na několika místech, mimo jiné u Terronu. Začátkem roku 1919 se vrátil domů. Od roku 1939 působil v odbojové organizaci Obrana národa. Jako vojenský atašé československé exilové vlády se zapojil do bojů v Severní Africe. Jako pozorovatel se účastnil bitvy u El Alameinu kde byl zraněn střepinou z dělostřeleckého granátu. Ze zranění se zotavoval v nemocnici v Jeruzalémě. Jeho blízkým přítelem byl Pravoslav Řídký. Po skončení druhé světové války se stal leteckým atašé v USA a později i v Kanadě. Byl význačným sběratelem výtvarného umění, zejména grafik Václava Hollara. Sbírku věnoval v roce 1947 městu Zábřehu. Muzeum Zábřeh tak nyní vlastní druhou největší sbírku grafik Václava Hollara s téměř 750 grafickými listy. Jeho kolekci Hollarových grafik v současné době spravuje Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. Do Československa se vrátil v létě roku 1947. Po únoru 1948 byl označen za "reakčního západního důstojníka" a propuštěn z armády. Posléze se pokoušel uchytit jako překladatel. Roku 1949 byl zatčen Státní bezpečností, obviněn z velezrady, nezákonně...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem