Pavel Machonin byl český sociolog. Jeho nejznámějším dílem je kniha Československá společnost. Sociologická analýza sociální stratifikace která po dvaceti letech komunistického útlaku sociologie znamenala znovuobnovení oboru v Československu. V roce 1968 byl ředitelem Ústavu sociálně-politických věd Univerzity Karlovy v Praze. V době normalizace nesměl přednášet, do akademického života se vrátil až po roce 1989. Jedná se o bratra architekta Vladimíra Machonina a teatrologa, publicisty a překladatele Sergeje Machonina, strýce herečky Lenky Machoninové. Pavel Machonin vystudoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze v letech 1945–1949. Již od roku 1945 byl členem KSČ a působil tam až do začátku 70. let. Od roku 1948 se jako komunista aktivně podílel na politických čistkách vysokých škol, v letech 1950–1958 byl pak politickým vychovatelem v armádě. V roce 1958 odešel do Ústavu pro výuku a vědeckou práci kateder marxismu-leninismu , kde působil až do jeho zrušení v roce 1969. V ústavu začal budovat organizační a kompetenční základnu pro provádění empirického výzkumu. Pokus zkoumat brigády socialistické práce sice trpěl řadou zjevných nedostatků, ale přesto vzbudil pozornost veřejnosti a zahájil řadu výzkumů z průmyslové sociologie, sociologie mládeže a vzdělávání a později z oblasti výzkumu sociální struktury. Ve druhé polovině 60. let se stal místopředsedou Vědeckého kolegia filosofie a sociologie ČSAV a členem redakční rady Sociologického časopisu. Také pracoval jako analytik ve sportovním podniku a posléze až do roku 1987 v Drůbežářském průmyslu v Chrustenicích u Berouna. Po roce 1989 se Machonin k sociologii vrátil institucionálně, opět jako organizátor i vědecká autorita. Připojil některé komentáře k výzkumům ze 60. let, ale především se věnoval sledování společenské transformace po roce 1989. Obzvláště se zajímal o sociologii elit. V letech...