Stav: |
Dobrý, na deskách napsané předchozím majitele iniciály a dílo autora, flíčky
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná, celokožená převazba |
Počet stran: | 256 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 16. svazek ed. Národní knihovna 76x |
Vydání: | 2., přehlédnuté vyd |
ISBN: | 30115-479 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 20 500 ks |
Vystaveno: | ne 16. října 2022 13:45 |
Číslo položky: | 420222 |
"Co se týče uspořádání Havlíčkova básnického díla, rozdělil jsem knihu na čtyři základní oddíly: jako první oddíl jsem dal epigramy, poněvadž ty jediné počal Havlíček seskupovat v cykly a dokonce v jakýsi zárodek sbírky: na druhém místě jsou jeho rozsáhlejší skladby, "Tyrolské elegie", "Král Lávra" a "Křest sv. Vladimíra", třetí část obsahuje ostatní jeho verše, seřazené v podstatě chronologicky, a v části čtvrté podávám výběr z jeho překladů. Vyloučil jsem z tohoto souboru Havlíčkovy mladistvé verše německé, dále všechny verše o nichž není zcela jisto napsal-li je skutečně on, a konečně drobné několikaveršové fragmenty, neobsahující ukončenou myšlenku." (J. Bělič.) - 30 str. podrob. vysvětlivek, doslov hodnotící Havlíčkův význam v jeho době i dnes.
Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem