Julius Zeyer
Jan Maria Plojhar: I. + II. díl v jednom svazku

1935 | Nakladatelství Unie

Obsažené svazky:

Jan Maria Plojhar 1935 Díl první (211 s., 16. vyd.)
Jan Maria Plojhar 1935 Díl druhý (231 s., 16. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

polokožená, převazba, žebrování, zlacená horní ořízka

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Velmi dobrý polokožená, převazba, žebrování, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý vazba lehce povolená, vše drží	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, polokožená, převazba, žebrování, zlacená horní ořízka
Počet stran:	211 + 231
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Spisy Julia Zeyera
Vydání:	Šestnácté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 9. 2026 15:58
Číslo položky:	1921178

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…