Knihy
Beletrie
Česká literatura
Julius Zeyer
Tři legendy o krucifixu

Julius Zeyer
Tři legendy o krucifixu

1969 | Nakladatelství Vyšehrad

Velký zjev Kristův není hostem srdcí pouze slabých a pasivních, nýbrž i mužných, silných a bohatýrských. Trojice kristovských novel s latkou pražsky pobělohorskou, španělskou a slovenskou, které sevřel Julius Zeyer do souboru Tří legend o krucifixu, je strhujícím básnickým svědectvím této dějinné skutečnosti. Krucifix,… plastická podoba ukřižovaného, je v nich jednotící thema, zázraky, jež se dějí u paty dřeva kříže, u nohou Kristových, jsou vrcholnou chvílí každé z nich: Inulta, vítězná záře Krista Světlého, ponížení a oslavení Samka Ptáka — symbol Slovenska — to jsou lidské problémy, jež dodnes pro nás nepozbyly naléhavosti. Jan Voborník řekl o těchto legendách výstižně: „Velmi zvláštní směs vášní vynesly z duše básníkovy na povrch. Divá bezohledná touha umělecká, ukrutná rozkoš tvůrčí, bolestné prahnutí po vykoupení nejvyšší láskou a obětí, žár svaté nenávisti, svatá touha prostinké dobrotivé duše, vše pospolu jako na dvojkřídlém obraze. “ Tři legendy o krucifixu jsou tři apotheosy poníženého individua i národa utrpením povýšeného. Jsou nejsilnějším Zeyerovým vyznáním křesťanským, vyznáním náboženství básníka rozžatého láskou k Bohu chudých a k národu a lidstvu trpícímu.

Vyznáním tím pozoruhodnějším, že pochází od básníka, o němž napsal F. X. Šalda ve významné stati právě o těchto Třech legendách: „Zeyer je jistě nejcelejší spisovatelský charakter z naší starší generace; shoda života jeho s jeho dílem je úplná... Před touto jednotou snu a života zbývá se jen poklonit. “ Velký zjev Kristův není hostem srdcí pouze slabých a pasivních, nýbrž i mužných, silných a bohatýrských. Trojice kristovských novel s latkou pražsky pobělohorskou, španělskou a slovenskou, které sevře…l Julius Zeyer do souboru Tří legend o krucifixu, je strhujícím básnickým svědectvím této dějinné skutečnosti. Krucifix, plastická podoba ukřižovaného, je v nich jednotící thema, zázraky, jež se dějí u paty dřeva kříže, u nohou Kristových, jsou vrcholnou chvílí každé z nich: Inulta, vítězná záře Krista Světlého, ponížení a oslavení Samka Ptáka — symbol Slovenska — to jsou lidské problémy, jež dodnes pro nás nepozbyly naléhavosti. Jan Voborník řekl o těchto legendách výstižně: „Velmi zvláštní směs vášní vynesly z duše básníkovy na povrch. Divá bezohledná touha umělecká, ukrutná rozkoš tvůrčí, bolestné prahnutí po vykoupení nejvyšší láskou a obětí, žár svaté nenávisti, svatá touha prostinké dobrotivé duše, vše pospolu jako na dvojkřídlém obraze. “ Tři legendy o krucifixu jsou tři apotheosy poníženého individua i národa utrpením povýšeného. Jsou nejsilnějším Zeyerovým vyznáním křesťanským, vyznáním náboženství básníka rozžatého láskou k Bohu chudých a k národu a lidstvu trpícímu.

Vyznáním tím pozoruhodnějším, že pochází od básníka, o němž napsal F. X. Šalda ve významné stati právě o těchto Třech legendách: „Zeyer je jistě nejcelejší spisovatelský charakter z naší starší generace; shoda života jeho s jeho dílem je úplná... Před touto jednotou snu a života zbývá se jen poklonit. “

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	79
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jitka Vrbová
Editor:	Libuše Daňková
Vydání:	Vydání osmé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 9. 2026 13:48
Číslo položky:	1908387

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora

Komentáře ke knize