Julius Zeyer
Obnovené obrazy : I

1941 | Nakladatelství Unie

Povídky. Autor náměty ke svým povídkám čerpal ze staré Číny, Babylonu, Persie a z mnoha jiných míst Povídky. Autor náměty ke svým povídkám čerpal ze staré Číny, Babylonu, Persie a z mnoha jiných míst

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutý hřbet, ohnuté rohy stránek

Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená natrhnutý hřbet, ohnuté rohy stránek	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026
	Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutý hřbet, ohnuté rohy stránek
Vazba:	pevná
Počet stran:	367
Jazyk:	česky
Edice:	30. svazek ed. 30. svazek ed. Spisy Julia Zeyera
Vydání:	5.-8. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 6. 2026 12:10
Číslo položky:	1786008

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora