Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 97 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 1. vydání |
Vydáno v: | Ostrava |
Vystaveno: | po 3. července 2023 9:10 |
Číslo položky: | 584201 |
Kniha obsahuje seznam měst s jejich heraldickými znaky v severomoravském kraji.
Jiří Louda byl významný český heraldik, knihovník a penzionovaný voják. K jeho nejvýznamnějším heraldickým počinům patří návrh současného českého státního znaku, podobně jako jeho varianty pro ČSFR. Nicméně také vytvořil znaky pro stovky dalších českých obcí. Byl členem Mezinárodní heraldické akademie se sídlem v Ženevě, člen Britské heraldické společnosti v Londýně, člen Society of Heraldic Arts, člen Francouzské heraldické společnosti a člen Heraldické komise českého Parlamentu. Pocházel z rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře, kde také odmaturoval na místní reálce v roce 1938. Následně se přihlásil na ČVUT, kde ho zastihl povolávací rozkaz během mobilizace. Z armády byl propuštěn již v roce 1939 a odešel do ciziny, přes Polsko a Francii, kde vstoupil do cizinecké legie, se dostal do Spojeného království, kde nastoupil k parašutistům. Byl připraven do výsadku Bronse jako radista. Při parašutistickém výcviku si zlomil meniskus, a tak byl poslán na zpravodajskou radiostanici. Dvě letadla s členy Operace Iridium a Operace Bronse, které se Louda nakonec nezúčastnil, byla Němci sestřelena u Mnichova, když se vracela z nezdařeného výsadku nad Protektorátem. Loudův tatínek s bratrem Zdeňkem byli za války internováni Němci v internačním táboře Svatobořice. Ve Spojeném království se seznámil s teorií heraldiky a nechal se notně ovlivnit postupy britské heraldiky. Po válce se navrátil do obnoveného Československa, kde byl za svoje zásluhy mimo jiné vyznamenán v roce 1946 Československým válečným křížem. V této době se také setkal s Karlem VI. Schwarzenbergem, od kterého se učil především základům české heraldiky. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 byl poslán na dovolenou a posléze z armády propuštěn v hodnosti kapitána. Sice nebyl degradován, ale byl bez soudu uvězněn na Mírově, kde zů...
Ladislav Baletka byl český historik a archivář. Jeho synem je historik Tomáš Baletka. Ladislav Baletka se narodil 12. dubna 1944 v Přerově, kde byla v té době totálně nasazena jeho matka. Dětství prožil v Ratiboři v údolí Kobelné a poté ve Vsetíně, kam se rodina přestěhovala v roce 1953. Zde dokončil základní školní docházku a roku 1961 maturoval na Jedenáctileté střední škole. Poté studoval archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, studium dokončil roku 1966. Pracovat začal ve Státním okresním archivu ve Vsetíně, kde pomáhal již v době studií jako praktikant. Po dvou letech odešel do Zemského archivu v Opavě. Po svatbě, kdy se mladá rodina usadila v Podlesí u Valašského Meziříčí, nastoupil roku 1970 do Vlastivědného ústavu Vsetín, pracoviště Valašské Meziříčí. Většina jeho profesního života je však spojena se vsetínským archivem, kde pracoval nejdříve jako odborný archivář a od roku 1974, kdy se do archivu opět vrátil, jako ředitel. Dne 18. října 1984 se stal členem KSČ . Ředitelem okresního archivu byl až do svého odchodu do důchodu v roce 2008. S manželkou Milenou měl Ladislav Baletka dvě děti, syna Tomáše a dceru Markétu. Zemřel 25. června 2011 ve Valašském Meziříčí. Ladislav Baletka se zabýval zejména regionálními dějinami Valašska, především okresu Vsetín – Vsetínska, Valašskomeziříčska a Rožnovska. Jeho širší badatelský záběr zaujímal dějiny průmyslu, městskou a obecní symboliku, ale např. i dějiny vystěhovalectví do USA. Za svůj profesní život zpracoval četné množství archivů měst, obcí, škol, spolků a rovněž osobních fondů. Svými díly o řadě valašských obcí se podstatně zasloužil o zpřístupnění regionální historie. Velkým přínosem byly jeho rozsáhlejší práce o Vsetíně a Valašském Meziříčí. Historii kraje zpřístupňoval i vydáváním ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem