Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Zlatý věk svobodného zednářství v Čechách

Luboš Antonín

Půdorys | 2010

Zobrazit vše

229 Kč

Stav:
Dobrý
Dostupnost: Skladem pro e-shop
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 317
Jazyky: česky
Vydání: Vyd. 1.
ISBN: 9788025703175
Vydáno v: Praha
Vystaveno: čt 23. května 2024 9:51
Číslo položky: 850472

Svobodné zednářství hrálo ve druhé polovině 18. století významnou roli v celé Evropě od Portugalska po Rusko. Členové zednářských lóží měli významný podíl na společenských reformách prováděných osvícenými panovníky. Tato blízkost zednářů panovnických dvorům svědčí o tom, že zednářství bylo legální strukturou. Široká veřejnost o existenci lóží věděla, ale protože se jednalo o strukturu uzavřenou, vznikalo mnoho často fantastických dohadů o povaze tohoto řádu. Skutečnost, že setkávání členů lóže má charakter poměrně složitého a náročného rituálu, ostatně znemožňuje plné pochopení toho fenoménu dodnes. Pražští zednáři založili a vedli čtvrtý největší ústav pro hluchoněmé v Evropě, stáli u zrodu dnešní Akademie věd i Národního muzea. Současně ale shromažďovali knihy o alchymii a magii, ba možná i v těchto oborech praktikovali. Početnou část členstva lóží tvořili příslušníci aristokracie, a proto se většina památek na zednářskou činnost nachází na českých, moravských a slezských zámcích a v jejich knihovnách.

Luboš Antonín

Luboš Antonín byl filozof, literární historik a knihovník. V letech 1967–1968 studoval Vojenskou střední odbornou školu sdělovací techniky v Novém Mestě nad Váhom, v roce 1969 školu opustil a na dva roky nastoupil na základní vojenskou službu. Vrátil se do Prahy a s nedokončeným středoškolským vzděláním pracoval v 70. letech jako dělník v ČKD a jeřábník vs stavebním podniku Prefa. V té době se sblížil s pražským undergroundem a začal si prohlubovat vzdělání dálkovým studiem gymnázia a v letech 1979–1985 studiem oboru filozofie a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Za studií pracoval postupně v antikvariátu a jako topič. Od roku 1989 až do náhlé smrti svou kariéru spojil s Národním muzeem v Praze, nejprve s Muzeologickým kabinetem v Cihelné ulici na Malé Straně, a pak čtvrt století pracoval v Knihovně Národního muzea v oddělení zámeckých knihoven. Psal stati a knížky typické přesahem filozofického názoru k okultismu a sektářství. Podílel se na mnoha projektech výstav, mj. spolupracoval s Muzeem knihy ve Žďáru nad Sázavou. Byl předsedou Společnosti Ignáce Borna a členem Společnosti Národního muzea.

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Adoptujte knihu jen za 29 Kč.

Nemůžete si vybrat? Zvolte si žánr a my vybereme za vás.

Zjistit více