Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná, bez obálky |
Počet stran: | 83 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Adolf Zábranský |
Edice: | Knižnice pro střední školy 103x |
Vydání: | 1. vyd. v SNDK. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 28. července 2023 14:15 |
Číslo položky: | 600604 |
Ivan Olbracht se vrací k českým pověstem a ukazuje na básnický půvab starých příběhů o příchodu praotce Čecha na Říp, o Přemyslu Oráči a kněžně Libuši a jejích sestrách, o bitvě u Turska, o dívčí válce, o Křesomyslu, Horymíru a j. Vedle pověstí přibližuje Olbracht čtenářům i celou řadu starých legend na př. o sv. Ivanu, Lidmile, Václavu a j. Olbracht nejenom vypravuje tyto příběhy, ale ukazuje také, jak se na ně máme dívat, v čem si máme vážit našich velkých kronikářů jako byl Kosmas i kronikáři dalších staletí, a v čem hledat význam těchto pověstí. Dává starým zkazkám básnickou formu a vytváří z nich umělecké dílo, jaké dal lidu ve svých historických povídkách a pověstech A. Jirásek.
Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman , byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec . Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek , jenž se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih. Matka pocházela z bohaté židovské rodiny , ale krátce před svatbou se zřekla židovského náboženství a přestoupila ke katolické víře. Mladý Kamil Zeman navštěvoval obecní školu v Semilech, pak studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, maturoval v r. 1900. Již jako gymnazista podepisoval své drobné literární pokusy pseudonymem Ivan Olbracht. Dle jeho vlastního svědectví vznikl tento pseudonym spojením Kamilova biřmovacího jména „Ivan" s jeho druhým křestním jménem „Albrecht", které obměnil na „Olbracht". Po roce 1945 se tento pseudonym stal jeho jménem občanským. Po maturitě studoval v Berlíně a v Praze nejprve práva, ve třetím ročníku přestoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, kde si zvolil obor historie a zeměpis. V roce 1903 byl povolán k jednoroční vojenské službě, kterou vykonával u 94. pěšího pluku v Liberci a v Terezíně. Dosáhl hodnosti kadeta-aspiranta, ale již v r. 1906 byl degradován na vojína kvůli aktivní účasti na sociálnědemokratických politických akcích. I když po skončení vojenské služby opět pokračoval ve studiu, státní zkoušky v úplnosti neabsolvoval a v roce 1909 univerzitních studií zanechal. Věnoval se pak novinářskému povolání, které ho lákalo již od středoškolských dob. Zprvu působil ve Vídni jako redaktor sociálně demokratických Dělnických listů. Zde se seznámil s novinářkou a spisovatelkou Helenou Malířovou, která se později stala jeho dlouholetou družkou. Stal se členem sociálně demokratické strany a od roku 1916 pracoval v redakc...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem