Marie Vojtíšková byla dlouholetá ředitelka Okresního archivu v České Lípě, autorka řady odborných publikací a čestná občanka města Česká Lípa. Narodila se v Praze, kde i vystudovala gymnázium a poté na Filozofické fakultě Karlovy univerzity český jazyk, literaturu a historii. Během studií se seznámila s Břetislavem Vojtíškem, za něhož se v Praze roku 1951 i vdala. Oba se pak přestěhovali do České Lípy, kde se Marie stala učitelkou, zatímco manžel přijal roku 1952 funkci ředitele českolipského muzea. Když musel narukovat k povinné základné vojenské službě, zastoupila ho v muzeu manželka a když se vrátil, přijala v roce 1955 místo první ředitelky nového českolipského a okresního archivu. Manželé v roce 1960 dokázali získat pro muzeum i archiv prostory někdejšího kláštera a později i zámek ve Stvolínkách. Marie Vojtíšková byla ředitelkou okresního archivu 30 let, do důchodu odešla v roce 1985. Z archivu dokázala vybudovat velmi kvalitní a čistou instituci, v jeho prostorách upravila řadu archivních expozic určených veřejnosti, z nichž Svět archiválií z roku 1980 a Pečetě - umění a historický pramen z roku 1984 byly hodně ceněny, protože přesáhly svým pojetím hranice města. Absolvovala stovky přednášek, exkurzí, napsala velké množství příspěvků do tiskovin a iniciovala i vydávání samostatných publikací archivu. Hlavně její zásluhou byly vydány dvě ediční řady, nevelká edice Inventář Okresního archivu Česká Lípa a hlavně dlouholetá kvalitní edice Českolipsko literární. Přispívala do každé z vydaných publikací. Mnohé práce napsala společně se svým manželem, který byl autorem i řady samostatných prací. V roce 2000 byli oba manželé jmenováni čestnými občany města Česká Lípa. V roce 2008 jí ministr vnitra udělil medaili Za zásluhy o české archivnictví....

Narozen 30. 9. 1946 v Benešově nad Ploučnicí, zemřel 5. 9. 2021 v České Lípě. Historik, autor vlastivědných publikací z oblasti Českolipska.

Jaroslav Panáček byl kronikář, regionální historik a dlouholetý organizátor společenského života v České Lípě. Později byl jmenován jejím čestným občanem. Narodil se jako mladší syn do rodiny železničáře. Starším bratrem byl Josef Panáček, pozdější redaktor časopisu Železničář a v roce 1970 autor knihy o Karlu Hynkovi Máchovi. V letech 1920 až 1924 absolvoval reálku v Mladé Boleslavi a pak pokračoval v studiích v České Lípě. Patřil mezi jedenáct prvních absolventů českého reformního reálného gymnázia v České Lípě, v té době převážně německé . Po ukončení středoškolského studia maturitou v roce 1928 vystudoval v letech 1928 až 1932 češtinu a němčinu na Karlově univerzitě v Praze a nastoupil jako učitel na různých školách Čech i Moravy, mj. na státní české chlapecké škole v České Lípě. Se svým kolegou učielem Janem Doušou spoluzaložili operetu i pochodovou píseň. Roku 1937 se oženil s Hedvikou Skrbkovou. V roce 1938 se s celou rodinou odstěhoval do českého vnitrozemí, do Sezemic na Pardubicku. Strávil tu více než 6 let. Zde učil, staral se o obecní archiv, hrál divadlo i sportoval. Po osvobození vlasti se do České Lípy v červnu 1945 vrátil a už zde zůstal natrvalo. Stal se zde roku 1945 prvním poválečným archivářem a kronikářem města. Městský archiv jako dobrovolník vedl 6 let. Po skončení 2. světové války přednášel, organizoval řadu besed, založil v České Lípě Arbesův festival. Byl jmenován na několika školách zástupcem ředitele školy a v roce 1967–1968 byl ředitelem na ZDŠ Tyršova v Mánesově ulici. V srpnu 1968 odešel do důchodu. S Marií Vojtíškovou byl spoluautorem knihy o historii města Česká Lípa. Jedná se o autora zpracování historie divadelního souboru Jirásek z České Lípy, historie kopané ve městě. Činný byl desítky let i v jiných oblastech života, zejména v lehké atletice. Oddíl lehké atletiky zde založil a vedl jej po řadu let. Pro atlety vedl kroniku ...