Dostupnost: | Vyprodáno |
Část souboru: | Vzpomínky - Eduard Goldstücker (2003, G plus G) |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 150 : |
Jazyky: | česky |
ISBN: | 9788086103631 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 12. října 2022 13:23 |
Číslo položky: | 417332 |
Eduard Goldstücker patří k celebritám poválečného Československa. Diplomat, germanista, kafkolog, vůdčí postava Pražského jara 68, emigrant, vysokoškolský pedagog na předních světových univerzitách – svědek a protagonista klíčových událostí minulého století. Ve svých vzpomínkách se vrací do dětství stráveného na slovenské Oravě, k době studií v Košicích a v Praze, k politické angažovanosti studentů a kulturní atmosféře Prahy v třicátých letech. Po útěku do Anglie završil svá studia v Oxfordu a stal se spolupracovníkem československé exilové vlády. Jako zástupce komunistické strany se také účastnil debat o podobě budoucího poválečného státu. Později byl jmenován členem československé delegace na mírové konferenci v Paříži a po šesti letech emigrace se mohl vrátit do Prahy.
Eduard Goldstücker byl československý germanista, profesor dějin německé literatury a překladatel. Narodil se na Slovensku v židovské rodině. Studoval němčinu a německou literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium dokončil v roce 1935. Už během studia se stal členem Komunistické strany Československa. Po německé okupaci v roce 1939 musel opustit Československo jako komunista a z obavy před nacistickým rasovým pronásledováním. Pracoval pro československou exilovou vládu v Londýně. V roce 1948 byl jmenován československým vyslancem v Izraeli, v prosinci 1951 byl zatčen a v květnu 1953 byl souzen spolu s Pavlem Kavanem, Karlem Dufkem a Richardem Slánským a odsouzen k doživotí a strávil dva a půl roku ve vězení v Jáchymově a Leopoldově. V roce 1955 byl rehabilitován a začal přednášet na Univerzitě Karlově. Habilitoval se v roce 1958, profesorem dějin německé literatury byl pak jmenován v roce 1964 na FF UK v Praze. Specializoval se na studium a překlad německých židovských autorů 20. století, zvláště Franze Kafky. V 60. letech vedl katedru germanistiky. V 60. letech byl iniciátorem a nejvýraznějším řečníkem Liblické konference, později též předsedou Svazu československých spisovatelů a poslancem Národního shromáždění. Ostře kritizoval invazi sovětských vojsk v roce 1968 a byl donucen emigrovat. Odešel do Spojeného království, kde začal vyučovat německou literaturu a stal se profesorem srovnávacích literatur v Sussexu. Přednášel na univerzitách v Los Angeles, Stockholmu či Kostnici. V roce 1990 se vrátil do vlasti. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem