Karel Kuchař byl český geograf, kartograf a historik kartografie. Vedoucí Státní mapové sbírky od roku 1945 do roku 1974 . Hlavní autor významné edice Monumenta cartographica Bohemiae . Narodil se v rodině c. k. profesora na české reálce v Ječné ulici Karla Kuchaře a jeho manželky Milady, rozené Lichnerové . V roce 1924 začal studovat geografii a přírodopis na Univerzitě Karlově. Jeho habilitační práce Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi vznikla v roce 1935. Karel Kuchař se stal se nejmladším docentem Přírodovědecké fakulty UK. Podnikal studijní cesty do Albánie a jako výsledek cest tvořil mapy této málo známé země. Věnoval se např. popisům albánských komunikací, které nahrazovaly karavanní stezky. Za Protektorátu pracoval Státní hvězdárně a Státním ústavu geofyzikálním. Po návratu na univerzitu v roce 1945 převzal též vedení Státní mapové sbírky, které dal nový obsah a koncepci a zásadně rozšířil její fondy. V letech 1946–1957 redigoval odborníky vysoce ceněný časopis Kartografický přehled s podnázvem časopis pro teoretickou i užitou kartografii. V roce 1948 přestoupil z Československé strany národně socialistické do KSČ. Celý život byl spjat s Geografickou sekci Přírodovědecké fakulty UK. V letech 1952 - 1974 byl vedoucím Kabinetu pro kartografii Geografického ústavu ČSAV. V období 1956 - 1973 byl vedoucím katedry kartografie a fyzické geografie PřF UK. Teprve v roce 1968 byl jmenován mimořádným profesorem. Jeho syn, prof. fyziky Karel Kuchař, emigroval v roce 1968 do USA. Roku 1967 byl oceněn medailí Polské geografické společnosti. V roce 1971 mu byl udělen zlatý odznak UK a v následujícím roce se stal čestným členem Československé společnosti zeměpisné. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze, odd. PA-I, č. hrobu 59. V letech 1946–1957 redigoval časopis Kartografický přehl...