Josef Sekyra byl český geolog, horolezec, cestovatel, dobrodruh a polárník, který se 26. prosince 1969 stal prvním Čechoslovákem, který stanul na jižním pólu. V mládí vystudoval gymnázium v Náchodě a v Novém Městě. Během druhé světové války se začal zajímat o horolezectví na Broumovsku a v Krkonoších. V roce 1947 začal studovat zeměpis a geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích od roku 1952 působil jako geolog v Českém geologickém ústavu. V roce 1963 pracoval při speleologické expedici do Apuánských Alp v Itálii v druhé nejhlubší jeskyni světa Antro di Gorchia. V roce 1968 byl na Přírodovědecké fakultě habilitován docentem geomorfologie. Vystoupil na vrchol Pik Lenina čímž tehdy vytvořil československý výškový rekord. V letech 1966-1967 poprvé pobýval v Antarktidě. Účastnil se sovětské výpravy v zemi královny Maud a Enderbyho zemi. Podruhé se do Antarktidy vydal v letech 1969-1970 s americkou expedicí Deep Freeze v Transantarktickém pohoří, během niž se dostal i na Jižní pól. O několik dnů později se na pól vrátil přibít zde k dalším podobným alespoň symbolický ukazatel s nápisem Geologický ústav Praha 15 560 km. Byl spoluautorem objevu antarktického zkamenělého plaza rodu Lystrosaurus v lokalitě Coalsack Bluff v Transantarktickém pohoří. V době normalizace musel opustit vysokou školu a tak v následujících letech se věnoval geologii v extrémních klimatických podmínkách horkých pouští v alžírské části Sahary a později v Irácké západní poušti, v Libyi, v Maroku a v Sýrii. Zemřel 10. listopadu 2008 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.