Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 538 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Kamil Lhoták |
Vydání: | Vyd. 14., V Československém spisovateli 1 |
ISBN: | 22-006-82 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 45 000 ks |
Poznámka: | obálka Kamil Lhoták |
Vystaveno: | po 14. března 2022 11:15 |
Číslo položky: | 295385 |
Ve většině svých pozdějších prací zobrazuje Herrmann měšťanskou idylu zabydlenou žánrovými postavičkami bodrých Pražanů. V tomto románu je však ještě kritickým realistou. Tragický příběh učně, kupeckého mládence a později samostatného obchodníčka Martina Žemly má v první části mnoho prvků autobiografických, zejména tam, kde s otřásající pravdivostí líčí týrání učedníků. Žemla, podvedený ve svých citech i v obchodním podnikání, se v zoufalství otráví. Závěr knihy tedy vyznívá pesimisticky. Přesto však řadíme knihu do pokrokové linie české literatury, neboť je psána jako protest vykořisťovaného, naplněna jeho nenávistí a vzdorem. - Doslov K. Krejčího převzat z vydání v SNKLHU. Mnoho barevných ilustrací dokresluje dobový kolorit.
Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem