Antonín Šrámek byl český básník, architekt a spisovatel Narodil se v Moravských Knínicích jako třinácté dítě. Absolvoval průmyslovou školu, zaměstnán jako architekt. Po svých cestách do jižních krajin začal psát, natolik úspěšně, že byl zvolen předsedou Moravského kola spisovatelů. Tuto funkci zastával v podstatě až do své smrti 13. února 1972. Antonín Šrámek, byl poslední předseda Moravského kola spisovatelů, kterému jsou v encyklopedii vydané A. Kuncem r. 1946 za jeho života věnovány dvě strany. Údaje nejsou úplné. Antonín Šrámek žil 78 let mezi 3. lednem 1894 a 13. únorem 1972. Architekt, básník, malíř, romanopisec, slavofil a hlavně milovník čisté české řeči vyšel z Moravských Knínic u Tišnova, ale většinu svého života strávil v Brně. Brněnsko bylo krajem jeho předků, z nichž se mnozí vyznamenali – nejznámějším je rytíř Gabriel Schramm, který byl starostou Brna za třicetileté války. V jeho díle se odráží poetismus, zrcadlí se i v exotických sklonech a dosvědčuje to i jeho pseudonym Frank A. Boston. Nádech expresionismu se odráží v jeho scénách ze života, vitalismus ve zřejmé radosti líčení lidského těla, např. v „Dubrovníku“. Antonín Šrámek začal lyrickými básněmi „Hořící ruce“ a „Křehká kořist“ . Pokračoval pěti dobrodružnými romány pod pseudonymem a povídkou „Vězněni“ . Upozornil na sebe teprve románem z venkovského života “Bukovští“ a exotickou arabeskou „Láska z východu“ . Exotika prolíná i román „Nahajka a klas“ . Rurální prostředí se pak znovu objevuje v románu ze studentského života „Hráči s mládím“ . „Píseň a pluh“ spojuje vesnické prostředí s exotikou. Věnoval svá díla i dětem a mládeži, např. „Chlapec Huška a ti druzí“ , Dědina v květu a „Skřivánci z Velké Nivy“ . Dále i pro všechny věkové kategorie „O nezbedném Hercegovci“ , . Je autorem mnoha historických knih a knih ...

Jindřich Lion se narodil 19. března 1922 v Praze. Chodil do židovské národní školy, kde vyučujícím jazykem byla čeština. Tato škola se od ostatních škol lišila jenom v tom, že tam byly dodržovány židovské svátky. Židovská střední škola v Praze neexistovala, takže absolvoval reálné gymnázium a také Obchodní akademii v Praze. Doma mluvili německy i česky. Otec se nikdy netajil, že je Žid. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1938 strýc Jindřicha Liona v Palestině zařídil, že se mohla celá rodina přistěhovat. Jindřich Lion tam pracoval jako zámečník, ale poté, co v Izraeli nastala mobilizace, šel k policii a přestěhovali se do Jeruzaléma. Po skončení války se Jindřich Lion vrátil do Prahy k demobilizaci. Ještě v roce 1945 nastoupil do redakce Mladé fronty, ale jakmile nakladatelství stejného jména připravovalo vydávání kromě knížek a deníku také týdeník pro mladé lidi, přešel do jeho nové redakce. Po rozpadu týdeníku byl přijat v redakci Svobodného slova. Ještě v roce 1967 – tedy rok před vpádem okupantských vojsk Varšavské smlouvy do naší země – vyslala redakce Jindru Liona jako svého zpravodaje do Vídně. Jakmile vojska Varšavské smlouvy vpochodovala do Československa, odcestoval s rodinou do Izraele. Vydržel to zde až do roku 1969, kdy emigroval do Vídně natrvalo. Psal do Vídeňských svobodných listů, do krajanského měsíčníku Kulturní klub, působil v Českém centru a v Klubu Čechů a Slováků ve Vídni. S manželkou Hannah byli oba velcí Sokolové. Při posledním sčítání lidu v Rakousku se přidali k oněm 6000 Čechům, kteří se přihlásili k české národnosti. Spolupracoval s českým vysíláním BBC v Londýně, s exilovým tiskem ve Švýcarsku a Austrálii, od roku 1989 ho znovu redakce Svobodného slova jmenovala svým akreditovaným redaktorem v Rakousku. Napsal a vydal také několik knížek. Zemřel 25. února 2012 ve Vídni....

Jezdec na koni, publikace v oboru.