Eduard Schubert, křtěný Eduard Johann Alois, plným jménem Eduard Victor Schubert von Soldern, též uváděn jako Viktor , byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Byl členem vlivné pražské rodiny. Jeho otcem byl stavovský úředník Johann Ignaz Schubert , bratr Otto Schubert byl právníkem. Veřejně aktivní byli i jeho synové Victor Schubert a Zdenko Schubert. Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde získal titul doktora práv . V roce 1829 se oženil s Johannou Schmidtovou a od roku 1833 byl samostatným advokátem v Praze. Od roku 1859 působil jako notář na Malé Straně. V roce 1848 byl členem užšího obecního výboru města Prahy, v letech 1850–1871 zastával funkci obecního radního, v období let 1850–1864 byl navíc městským radou. V letech 1863–1864 byl ředitelem pražské městské plynárny. Pokračoval i v právní dráze. V roce 1850 byl děkanem právnické fakulty pražské univerzity. Angažoval se v četných spolcích. Byl členem profesního sdružení notářů. V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V roce 1865 se jako nástupce zesnulého Adolfa Marii Pinkase stal poslancem Českého zemského sněmu za městskou kurii v obvodu Praha-Malá Strana. Do sněmu se po přestávce vrátil v zemských volbách v březnu 1867, kdy byl zvolen na Český zemský sněm za kurii městskou . Zasedl také v Říšské radě , kam ho vyslal zemský sněm . Poslancem Říšské rady se stal 13. dubna 1867. Roku 1872 ho zemský sněm jmenoval ředitelem zemské Hypoteční banky. Již od roku 1850 byl také kurátorem České spořitelny. Za své zásluhy v únor...