Hanuš Kuffner – 20. května 1929, Praha, Staré Strašnice) byl český novinář, spisovatel a vojenský historik. Vystudoval gymnázium a potom kadetku – starou rakouskou vojenskou školu zaměřenou na přípravu důstojníků. Svou profesní kariéru zahájil roku 1883 jako důstojník v Rakousko-Uherské armádě. V roce 1889 z armády pro své národnostní smýšlení odešel a stal se novinářem, spisovatelem a znalcem historie českého válečnictví. Jako žurnalista psal pro časopis Národní politika, noviny Národní listy a pro vojenskou rubriku deníku Politika. Publikoval v Časopisu českého muzea články o válečném umění Jana Žižky a Prokopa Holého. Byl důvěrníkem dr. Beneše a ve sporu o rukopisy zaníceným obhájcem pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. Za některé své extrémní postoje si vysloužil označení "fanatický Slovan". Ve své práci Záboj a Čestmír : obrazy starého čes. válečnictví doby předkřesťanské , dokládá pomocí etymologie, že Slované vládli ve středu Evropy již na sklonku Římského císařství, jen je tehdejší historikové omylem pokládali za Germány. V roce 1903 zmapoval spolu s Jozefem Miškovským průběh Čertovy brázdy. Originál této mapy je uložen v Podlipanském muzeu v Českém Brodě, kopie pak v Sázavském klášteře. V roce 1912 založil a do roku 1920 vlastnil a provozoval v Praze, Nuslích kino Bio Světovid . Kromě filmových představení se v kině Světovid, s Kuffnerovým přispěním, konalo několik charitativních akcí, konaných nuselskými spolky, například Sokoly . Hanuš Kuffner patřil mezi velké znalce válečného umění Husitů, své bádání promítl do snahy vytvořit didaktickou hračku pro děti. Kuffnerovou snahou zprvu bylo husitské vojsko odlít z kovu. Vytvořit protiváhu tehdy velmi populárním „cínovým vojáčkům“ dovážených z Německa. V roce 1908 spojil síly s akademickými malíři Karlem Štapferem (1863–193...