Stav: |
Dobrý, přední desky se začínají odtrhávat od knižního bloku
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Brožovaná s obálkou |
Počet stran: | 136 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Bohumil Mathesius |
Edice: | 409. svazek ed. Světová četba 680x |
Vydání: | Vyd. 2. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | út 27. února 2024 12:07 |
Číslo položky: | 770019 |
Mladá, talentovaná herečka Alexandra Něginová odmítla starého knížete Dulebova, který jí nabídl, že si ji bude vydržovat. Pomstil se jí tím, že se postaral, aby pro další sezónu nebyla v divadle angažována a i její připravovaná benefice měla být odvolána. Bohatý statkář Velikatov však koupil celé benefiční představení. Tato be nefice, která byla současné představením na rozloučenou, přinesla Alexandře veliký úspěch. Doma po představení našla v kytici od Velikatova dopis, v němž ji žádal o ruku. Rozhodování nebylo snadné. Byl tu totiž mladý učitel Petr Meluzov, kterého měla Alexandra upřímně ráda. Byl však chudý. Na druhé straně bohatý statkář ji mohl zahrnout vším, dokonce jí mohl zajistit vystupování na velkých scénách. Druhého dne Alexandra odjíždí s Velikatovem na jeho statek.
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij , Rusko) byl ruský dramatik. Ve svých dílech se zaměřoval především na život moskevské společnosti. Počátky jeho tvory jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. Tvořil v období realismu a jeho dramatická díla se řadí k dílům jeho současníků Lva Nikolajeviče Tolstého, Fjodora Michajloviče Dostojevského a Ivana Sergejeviče Turgeněva. Narodil se do rodiny moskevského obchodního právníka a tak mu byl svět obchodování blízký už od malička. Po ukončení moskevského gymnázia studoval právo na Lomonosovově univerzitě. Po ukončení studia v roce 1843 vstoupil do státní služby a pracoval u soudů až do roku 1851. Mnohé charaktery, ať už z jeho rodinného prostředí, nebo pracovních zkušeností, posloužily jako předobraz postav z komedie Dohodneme se, neboť jsme svoji. Už jako sedmnáctiletý chlapec si oblíbil svět divadla a v roce 1847 začal psát své první dramatické pokusy, které i veřejně prezentoval. V témže roce se mu podařilo vydat jednu ze scén komedie Vždyť jsme svoji, která byla vydána ve své úplnosti o tři roky později, v roce 1850 pod názvem Bankrot. Díky této hře získal reputaci zručného dramatika. Sarkastický, ale pravdivý obraz o moskevských obchodních kruzích v nich vzbudil velkou nevoli a tato hra byla zakázána. Po zásazích cenzury byla znovu vydána v roce 1859 a v této znetvořené formě měla svoji premiéru roku 1861. Původní text hry se na jevišti objevil až v roce 1881. Právě tato divadelní hra přispěla k jeho odchodu ze státních služeb. Po odchodu ze státních služeb se začal naplno věnovat psaní - mezi ruskými autory je výjimečný právě tím, že se věnoval výlučně jen dramatu a divadlu. V době svého života napsal 48 divadelních her, z toho osm bylo veršovaných. Věnoval se různým tématům, ať už to byly ruské dějiny nebo pohádkové hry. Těžiště jeho práce však leží v manýristických dramatech kriti...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem