Dostupnost: | Vyprodáno |
Část souboru: | Slovenské rozprávky : Díl 1-2 - Pavol Dobšinský (1990, Mladé letá) |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 185 |
Jazyky: | slovensky |
Ilustrátor: | Ľudovít Fulla |
Edice: | Z rozprávky do rozprávky 16x |
Vydání: | 6. vyd.(upr. 3. vyd.) |
ISBN: | 80-06-00225-8 (váz.) |
Vydáno v: | Bratislava |
Vystaveno: | pá 3. února 2023 10:26 |
Číslo položky: | 489218 |
Druhá kniha zo zbierky slovenského zberateľa ľudových rozprávok. Rozprávky: Zakliata hora, Had, mačička a psík, Tri zakliate kniežatá, Rovnopekný pár, Škrupinový zámok, Najmladší z dvanástich, Kráľ času, Zlatí bratkovia, Víťaz kuchta, Čarodejná lampa, Zlatá krajina, Popolvár najväčší na svete, Janko a Macko, Matej veľký kráľ a Uliana veľká kráľovná, Vintalko, Čarodejná kráľovná, Plavčík a Vratko čo osúšajú slzy sveta, Svetská krása, Jeleň zlatoparohý, Čiernovlasý princ, Pani Mačička, O chudobnom mlynárovi, Červeňkráľ a Žltovláska, Vydatá za draka, Múdry Maťko a hlupáci, Ženský vtip, Ďuro-truľo.
Pavol Dobšinský byl slovenský evangelický kněz, folklorista, básník, spisovatel, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, který je řazen do období romantismu a je jedním ze spisovatelů tzv. štúrovské generace. Narodil se v rodině evangelického faráře. Vzdělání získal na gymnáziu v Rožňavě a Miškovci. Od roku 1840 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. V roce 1850 úspěšně dostudoval a složil kněžskou zkoušku. V letech 1848–1849 se přidal k revoluční armádě a později se stal vojákem císařského vojska. V letech 1850–1852 působil v Levoči jako asistent u evangelického faráře a etnografa. Díky svému zaměstnavatelovi se začal věnovat sbírání a vydávání slovenské lidové slovesnosti. Od roku 1852 pracoval jako pomocný redaktor v časopisu Slovenské pohľady, později působil jako kaplan, v letech 1858–1861 jako profesor slovenského jazyka a literatury v Banské Štiavnici, a později se usadil v Drienčanech, kde od roku 1861 působil jako farář. Oženil se celkem dvakrát – poprvé si vzal Paulinu Schmidtovou, jeho druhou družkou se stala vdova po Jánovi Čajakovi a sestra Terezie Vansové Adela Medvecká-Čajaková. Začátky jeho literární tvorby se datují ještě do dob jeho studií na evangelickém lyceu. Už v té době psal básně v intencích štúrovské poezie. Byly to zejména variace na lidové písně, vlastenecké a alegorické básně. Soustavně též překládal ze světové poezie. V různých časopisech mu postupně vyšly překlady G. G. Byrona, A. L. Lamartina, A. M. Mickiewicza. Vydával rukopisný časopis Holubica, vydával časopis Sokol, recenzoval almanachy Concordia a Lipa. Jako editor se zasloužil o vydání literárních prací Jána Čajaka, Jána Botty či Ľudovíta Kubániho. Těžiště jeho činnosti spočívá ve folkloristice. Už jako student se zaobíral problematikou lidové slovesnosti. Časopisecky publikoval folkloristické studie a shrnul je do knihy Úvahy o slovenských pověstech . Soustavně sbíral a zapisoval p...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem