Terezie Pokorná je česká publicistka, teatroložka a filmová kritička, překladatelka, editorka a šéfredaktorka Revolver Revue, vnučka Bedřicha Fučíka. Po maturitě na gymnáziu pracovala jako uklízečka, pak vystudovala divadelní a filmovou vědu na Filozofické fakultě UK . V osmdesátých letech se zároveň podílela na samizdatových a jiných alternativních aktivitách, v roce 1989 působila především v Nezávislém tiskovém středisku a v Revolver Revue. Od roku 1993 je její šéfredaktorkou, řídí rovněž Edici Revolver Revue. V roce 1995 spoluzaložila s Viktorem Karlíkem a Michaelem Špiritem Kritickou Přílohu Revolver Revue a stala se její šéfredaktorkou. V 90. letech pracovala souběžně také v Kabinetu pro studium českého divadla a, za působení Jana Grossmana, v dramaturgii Divadla Na zábradlí. Jako editorka připravila výbor textů J. Grossmana Analýzy a Sergeje Machonina Šance divadla , ke kterému napsala závěrečnou studii Ideologie a myšlení. Patřila k iniciátorům a autorům koncepce Konference I. M. Jirous – jako historicky první symposium věnované dílu Ivana M. Jirouse, na podzim 2013 v Praze; je editorkou knihy Magorova konference . Z angličtiny přeložila studii Romana Jakobsona Středověké fraškovité mystérium . Kromě Revolver Revue, Kritické Přílohy RR a Bubínku Revolveru publikovala recenze, rozhovory, studie a další texty zejména v Divadelní revue, Literárních a Divadelních novinách a Respektu. Od roku 2009 se účastnila vzniku a následných aktivit iniciativy Za Česko kulturní. Je editorkou a spoluautorkou publikací Edice Revolver Revue: