Stav: |
Dobrý, skvrny na předsádce a prvních stranách
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 284 s., [20] s barev. fot. příl |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Ivan Heráň |
Edice: | Vědění všem 32x |
Vydání: | 1. vyd. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 17. ledna 2024 13:41 |
Číslo položky: | 734376 |
Ráj divokých zvířat není obyčejnou knihou o Africe. Je to kniha, která zobrazuje průkopnickou práci dvou velkých milovníků přírody. Jejich první kroky na cestě k záchraně zbytků původní africké zvěře. Bernhard Grzimek a jeho syn Michael Grzimek žili mnoho měsíců přímo ve stepi, uprostřed stád zeber, pakoňů a antilop, mezi lvy a hyenami. Zvířata pro ně nebyla objektem lovu, nýbrž objektem studia a pozorování.
Kniha mj. o natáčení stejnojmenného barevného filmu, uvedeného i u nás, seznamuje čtenáře s výzkumnou prací obou autorů, kterou prováděli v národním parku Serengeti v Tanganice. Šlo hlavně o sčítání zvěře, pozorování a sledování pohybu stád, které se pak staly podkladem pro stanovení nových hranic rezervace. Autoři v ní líčí nejen moderní metody, kterých při své práci použili, ale zajímavě vyprávějí o životě zvěře i o svých mnohdy dobrodružných zážitcích uprostřed divoké přírody.
Michael při této práci zahynul, když se jeho letadlo srazilo se supem.
Bernhard Klemens Maria Hofbauer Pius Grzimek byl německý přírodovědec, spisovatel a filmař. Vystudoval veterinární lékařství na Humboldtově univerzitě a pracoval na německém ministerstvu zemědělství, v letech 1945 až 1974 byl ředitelem frankfurtské zoologické zahrady. Angažoval se v ochraně zvířat v africkém národním parku Serengeti, kde natočil dokumentární film Ráj divokých zvířat, který získal v roce 1960 Oscara. Do češtiny byly přeloženy také jeho knihy Serengeti nesmí zemřít, Letadlem do země šimpanzů a Čtvernozí Australané. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl syn Michael Grzimek, který zahynul v roce 1959 při leteckém neštěstí.
Michael Grzimek přišel na svět 12. dubna 1934 jako druhorozený syn veterináře a zoologa Bernharda Grzimka. Jeho otec se po válce stal ředitelem ZOO ve Frankfurtu nad Mohanem a začal se ve velké míře zajímat o život divokých afrických zvířat, v čemž mu byl Michael už od útlého dětství nápomocen. Už jako dítě se zajímal o otcovy pokusy se psy a vlky a v necelých šestnácti letech jej poprvé doprovázel na cestě do Afriky. Jeho zbraněmi byl vždy pouze fotoaparát a filmová kamera – a byl to právě on, kdo otce přesvědčil, že by měl svou úspěšnou knihu Kein Platz für wilde Tiere převést i na filmový pásek. Sice si na výrobu museli půjčit dost peněz, ale vyplatilo se to a film měl nečekaný úspěch. Na berlínském MFF získal hned dva Zlaté medvědy – jako nejoblíbenější snímek diváků a dále pak v kategorii mezinárodní ceny odborníků. Prodal se do více než 60 zemí světa a vydělal svým tvůrcům hodně peněz. Ty byly hned použity na financování další expedice a také na nákup pozemků, které daly základ pozdější rezervaci Serengeti v tehdejší Tanganice . Zbylo i na nákup nového letadla typu Dornier Do 27. Aby vypadalo přirozeně a zbytečně neplašilo zvěř, bylo opatřeno maskovacími pruhy, podle kterých pak bylo nazýváno „létající zebrou“. Právě s ním vyrážel pilot Michael na své výpravy nad africké pláně, teď už nejenom jako fotograf a kameraman. Jeho úkolem bylo zdokumentování početného stavu zvířat, způsobu jejich života a navržení hranic nově vznikajícího národního parku. Michael Grzimek byl v té době už ženatý, měl malého synka a těšil se na narození druhého dítěte – to už mu ale nebylo souzeno nikdy spatřit. 10. ledna 1959 se jeho letadlo srazilo se supem a zřítilo se nedaleko kráteru sopky Ngorongoro. Pilot neměl šanci přežít... Ještě tentýž den byl Michael Grzimek pohřben poblíž místa svého skonu a později byl na jeho hrobě vládou státu Tanzanie postaven vysoký jehlancový pomník s nápisem: Všechno, co měl, i svůj život, věnov...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem