Oldřich Hujer byl český lingvista a indoevropeista, profesor Univerzity Karlovy. Oldřich Hujer se narodil 25. listopadu 1880 v budově školy v Paceřicích učiteli Janu Hujerovi a Josefě, roz. Kovářové. Oldřich měl mladšího bratra Zdeňka , pozdějšího učitele a ředitele Masarykova českého státního reálného gymnázia v Plzni. Rodina se v roce 1888 přestěhovala do školy v Letařovicích. Po maturitě na gymnáziu v Příbrami vystudoval jazykovědu na Filosofické fakultě UK, kde mezi jeho učiteli byl Jan Gebauer nebo Josef Zubatý, a roku 1905 promoval prací ze srovnávacího jazykozpytu indoevropského a slovanského. V letech 1909–1910 byl na studijním pobytu v Německu , habilitoval se spisem o slovanské deklinaci, roku 1911 byl jmenován docentem a roku 1919 profesorem srovnávacího jazykozpytu indoevropských jazyků. Přednášel také na univerzitě v Brně, byl členem české, polské a bulharské akademie a Philological Society v Londýně. Redigoval „Příruční slovník jazyka českého“ a řadu filologických časopisů a přispíval do Ottova i Masarykova slovníku. Je pohřben do Slavína, společné hrobky osobností v Praze na Vyšehradě. Věnoval se především srovnávací jazykovědě indoevropských jazyků se zvláštním zřetelem k jazykům slovanským, dále dějinám češtiny a baltským jazykům. Vycházel z mladogramatické školy, její metody však různě prohloubil. Nejdůležitější spisy:

Josef Kurz byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských památek a vysokoškolský pedagog. Po maturitě na smíchovském gymnáziu studoval v letech 1919–1924 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory slovanská filologie, indoevropský srovnávací jazykozpyt a romanistika,byl knihovníkem a vědeckou sílou semináře pro slovanskou filologii UK ,v posledním studijním roce získal doktorát filozofie .Po absolutoriu zůstal ve svazku fakulty jako asistent ,své odborné vzdělání završil studijními pobyty ve Francii, Jugoslávii a zejména v Polsku, kde byl v letech 1931–1935 lektorem českého jazyka a literatury na Varšavské univerzitě. V období 1926–1931 a 1935–1945 působil jako středoškolský profesor na pražských gymnáziích ,souběžně pracoval v Kanceláři Slovníku jazyka českého při ČAVU , kde se již od roku 1943 podílel na přípravách velkého Slovníku jazyka staroslověnského. V červnu 1939 habilitoval na FF UK, byl ustanoven soukromým docentem slovanského jazykozpytu,přednášel však jen do uzavření českých vysokých škol německými okupačními úřady 17. 11. 1939. Řádným profesorem slovanské jazykovědy FF Masarykovy univerzity v Brně byl jmenován k 1. červnu 1945.Od roku 1950 vedl tamní slavistickou katedru , paralelně vyučoval i na FF UK v Praze, kam byl definitivně převeden k 1. září 1956a působil zde až do svého skonu v roce 1972. Titulu doktora filologických věd dosáhl v roce 1964, jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Moskvě, Leningradě, Sofii, Záhřebu, Bělehradě, Lipsku, Berlíně, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Münsteru a ve Varšavě. Aktivně se zúčastnil pěti mezinárodních slavistických ...