Antikvariát Avion

1. máje 59/5 Liberec

Příručka pro revizi elektrických zařízení : Určeno revizním technikům a mistrům v prům. závodech

František Soukup

Státní nakladatelství technické literatury | 1960


Tuto knihu jsme již prodali. a my Vám dáme vědět, jakmile se opět objeví.

Stav:
Dobrý
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 269
Kategorie: Elektrotechnika
Série: Praktické elektrotechn. příručky , Sv. 4
Vydání: 1
Vydáno v: Praha
Náklad: 8 200 ks
Vystaveno: po 29. května 2017 11:20
Dostupnost: Prodáno

Praktické pokyny k periodickým revizím zařízení všech druhů v nejrůznějším prostředí se zřetelem i na mimořádné podmínky a s výkladem předpisů a norem, názornými obrázky a četnými tabulkami.
Určeno revizním technikům a mistrům v průmyslových závodech. Předmluvu napsal Jaroslav Kroutil.
1. vydání.

František Soukup byl český sociálně-demokratický politik, novinář a publicista, povoláním právník. Jednalo se o jednoho z pěti mužů 28. října. Působil jako poslanec Říšské rady, Revolučního nár. shromáždění a senátor Národního shromáždění ČSR. Na počátku existence československého státu zastával post ministra spravedlnosti. Pocházel z rodiny hostinského. Od roku 1891 studoval práva na české univerzitě v Praze. Následujícího roku byl ale ze studií pro své veřejné aktivity v studentském pokrokovém hnutí vyloučen. V letech 1895–1896 pak studoval na Univerzitě ve Štýrském Hradci a teprve roku 1899 promoval na pražské univerzitě. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska, nejdříve na počátku 90. let 19. století v pokrokovém hnutí. Měl blízko k mladočeské straně, ale brzy se s ní rozešel a spolu s částí pokrokářů přešel roku 1896 do sociálně demokratické strany. Stal se jejím funkcionářem a redaktorem jejího deníku Právo lidu. Tuto funkci si podržel relativně velmi dlouho. Od roku 1904 až do roku 1938 zastával funkci zástupce Českoslovanské, později Československé sociálně demokratické strany v byru Druhé internacionály. Zakládal Dělnickou akademii a angažoval se v ateistickém hnutí . Od roku 1900 působil i jako právník. V rámci sociální demokracie patřil k autonomistickému křídlu, které uznávalo národní rozměr českého hnutí. V roce 1905 náležel mezi nejaktivnější stoupence rovného volebního práva. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se potom stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 006. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Zasedal zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911. Opětovně se v Říšské radě objevil až roku 1913, když 2. dubna 1913 uspěl v doplňovací volbě konané v okrsku Čechy 35 poté, co zemřel poslanec Černý. Slib složil 15. května 1913 a ve vídeňském parlamentu setrval...

Poštovné zdarma

již od 599 Kč!

Ekologické balení

baleno s láskou!

Tisíce knih skladem

a každý den další!