Sigrid Undsetová byla norská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1928. Sigrid Undsetová se narodila roku 1882 v Dánsku. Její matka byla Dánka a otec věhlasný norský archeolog Ingvald Undset . Otec probudil v Sigrid zájem o norskou historii a o četbu staroseverské literatury, zemřel však, když jí bylo dvanáct let. Sigridina matka pak zůstala sama se třemi dětmi a měla velké existenční problémy. Proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice v kanceláři firmy Wisbeck, která v Norsku zastupovala známý koncern AEG. Roku 1907 publikovala Sigrid Undsetová své první dílo, realistický román ze současnosti Paní Marta Oulie, po kterém následovaly další tematicky podobné romány, novely a povídky , ve kterých jako jedna z prvních zachytila život současných žen a s tím související mezilidské a rodinné problémy. Undsetová se však nezabývala ani tak postavením ženy ve společnosti, jako spíše posláním ženy v manželství a rodině, které viděla v péči o rodinu a ve vytváření harmonického rodinného soužití. Podstatu rozporů mezi mužem a ženou viděla v přehnaných emancipačních snahách, které podrobovala kritickému rozboru a odmítala feminismus. Působivost jejích příběhů je založena na jemné psychologické kresbě ženských postav, které nejsou vždy úspěšné, ale znají i hořkost porážky a hluboké deprese. V roce 1909 získala Sigrid Undsetová státní stipendium a odjela nejprve do Německa a pak do Říma. Tam se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem, za kterého se roku 1912 provdala. Manželství se však rozpadlo , Undsetová se odstěho...

Helena Kadečková byla nordistka, vysokoškolská pedagožka, překladatelka z islandštiny, staroislandštiny, norštiny a dánštiny, editorka a autorka beletrie, odborných i popularizačních prací o severských autorech, literatuře, kultuře a dějinách. Zvláštní pozornost věnovala mytologii a skandinávskému středověku. Po maturitě na gymnáziu v Kubelíkově ulici v Praze pracovala jako referentka v oddělení mezinárodních styků Československého rozhlasu. V letech 1952–1957 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V průběhu let 1957–1965 absolvovala tři roční studijní pobyty na univerzitě v Reykjavíku. Od roku 1958 do roku 2011 působila jako vysokoškolská pedagožka na tehdejší katedře germanistiky a nordistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na Univerzitě Karlově získala v roce 1969 tituly PhDr. a CSc. Roku 1991 se stala docentkou. Přednášela a publikovala odborné studie o severských literaturách, např. Dějiny severských literatur, středověk či Moderní skandinávské literatury 1870–2000, část Islandská literatura . Z nejstaršího severského písemnictví přeložila Ságu o Ynglinzích, Eddu Snorriho Sturlusona a Příběh Amleta, prince jutského z dánské kroniky Saxona Grammatika . Napsala také několik beletristických titulů inspirovaných severskými zeměmi, např. Óli, tvůj kamarád z Islandu , Soumrak bohů, staroseverské mýty a báje . V roce 2002 vydala v Nakladatelství LN knihu Dějiny Islandu. Helena Kadečková je držitelkou medaile Karla Čapka udělované Mezinárodní federací překladatelů FIT, islandského Sokolího řádu, norské královské medaile Sv. Olava a norského královského Řádu sv. Olava.