Stav: |
Velmi dobrý, mírné oděrky, zkosený hřbet
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 399 |
Jazyky: | česky |
ISBN: | 9788090012530 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 25. ledna 2024 9:01 |
Číslo položky: | 740557 |
Nepříznivé přírodní podmínky v původní vlasti přivádějí po dlouhém a vyčerpávajícím putování slovanské kmeny do země Boiachd, kde se střetávají se zbytky kdysi věhlasného keltského kmene Bójů, žijícího v rozptýlených osadách i upadajících hradištích po nájezdech divokých Markomanů, i když si stále udržuje vysokou kulturní úroveň. Prostřednictvím osudů několika postav z obou komunit je konfrontována jejich odlišná mentalita, způsob života, pracovní dovednosti, náboženské představy a rituály i různý přístup k vzájemným vztahům. Mladý Slovan Svid, zajatý Kelty a přinucený jim sloužit jako otrok v jedné z osad, se postupně asimiluje a jako prostředník mezi oběma stranami preferuje toleranci, přátelství, vzájemnou pomoc a dorozumění. Nepřátelský a nenávistný postoj vůči cizincům zaujímá původně prostý, ale ctižádostivý keltský hospodář Ongas, propadající pod vlivem démonické kněžny a kouzelnice touze po moci a slávě a vedoucí jako vrchní náčelník kmen Bójů do rozhodující bitvy. Romantizující příběh, nerespektující příliš vědecky doložené poznatky, rozvíjí především autorovu teorii o rozhodující roli Keltů v počátcích českých dějin. 3.12.2001 Pek.
Luděk Frýbort byl český exilový spisovatel. Narodil se v Jičíně jako prostřední ze tří synů v rodině důstojníka hlavního štábu československé armády. Ačkoliv rodina žila v Praze, často pobývala v matčině rodišti – v Turnově, kde se u Luďka vyvinul silný vztah ke krajině Českého ráje. V letech 1944 až 1952 studoval na gymnáziu. Z toho první dva ročníky absolvoval v Praze 7 na gymnáziu na Strossmayerově náměstí. Poté přešel na gymnázium v Dejvicích, kde v roce 1952 maturoval, avšak k vysokoškolskému studiu nebyl doporučen. Po maturitě pracoval jako technik ve Výzkumném ústavu tepelné techniky ve Vokovicích až do doby, kdy nastoupil dvouletou prezenční vojenskou službu, kterou prožil jako vojín – bez povýšení. Od roku 1956 pracoval jako technik v Ústředním ústavu geologickém v Praze s nadějí na doporučení ke studiu v tomto oboru. Místo toho byl však po necelých třech letech – na udání kolegy, člena KSČ – rozhodnutím kádrové komise přeřazen k manuální práci. Pracoval téměř 10 let převážně jako dělník na průzkumných vrtech, z toho jeden rok jako horník na uhelné šachtě. V roce 1960 se oženil a z toho manželství se narodil syn Richard. V letech 1969 až 1970 v rámci doznívajícího uvolnění pražského jara provozoval polosoukromou nákladní autodopravu na vlastní náklady a riziko. Po zrušení této možnosti nastoupil do zaměstnání v podniku Stavební geologie, kde pracoval jako technik zprvu v laboratoři mechaniky zemin, posléze ve skupině geologického dozoru na stavbě přehradní hráze Přísečnice, a poté v oddělení ochrany podzemních vod. V roce 1973 se rozvedl. Znovu se oženil v roce 1974 a s manželkou Silvií měli syna Erika. V letech 1973–1979 publikoval fejetony, povídky a cestopisná pozorování v Lidové demokracii a Naší rodině, méně často i v jiných časopisech. V nakladatelství Vyšehrad byl již připraven k vydání jeho historický román Zvěst, ale pro četné pasáže, které byly nekonformní tím, že...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem