Miroslav Berka byl český rockový klávesista. Po maturitě na průmyslové škole spojové techniky v Praze roku 1962 pracoval u spojů, pak se stal profesionálním hudebníkem. Doprovázel Pavla Sedláčka a hrál v Crazy Boys po boku Ladislava Štaidla a Mikyho Volka, dále Golden Star a opět s Miki Volkem. V roce 1963 se stal zakládajícím členem skupiny Olympic, se kterou strávil dvacet pět let svého života a ve které působil až do své smrti. V Olympicu hrál na klávesové nástroje, zpočátku hlavně na klavír – to když hrál v prvních letech svůj nejoblíbenější styl hudby – rock'n'roll. Když Olympic přešel na beatovou vlnu, vyvolanou hlavně Beatles, začal hrát na foukací harmoniku a na varhany, cemballo a jiné. Na albu Pták Rosomák opět zasedl za piano, ale i za cembalo, klavichord a podobné méně obvyklé klávesové nástroje. Piana se držel až do 70. let, kdy už ale začal převážně užívat elektrická piana Fender a později ARP, což předvedl na albu Olympic 4 . V polovině 70. let začal hrát na syntezátor, který využil naplno např. u alba Marathon. Po příchodu Milana Brouma na sklonku roku 1975 zažil takzvanou druhou slávu Olympicu, odstartovanou vydáním první části "Olympické trilogie" – Prázdninami na Zemi. Poté následovala Ulice a po ní Laboratoř. Na těchto albech již používal pouze artrockové syntetizátory a výjimečně elektrická piana. Na albu Kanagom jen syntezátory. V té době sázel na koňské dostihy a navštěvoval kasino, kde hrál karetní hry. Petr Janda přijal na přelomu let 1985/86 do kapely druhého klávesistu Jiřího Valentu, který převzal z velké části všechny nahrávky a sóla. Berka hrál pouze doprovody a menší sóla jako např. na albu Bigbít . Jeho první ženou se stala dnes už bývalá modelka Irena Berková. Krátce po jeho úmrtí se narodila dcera Anna Berková , kterou měl s druhou manželkou Petrou Berkovou. Yamaha DX7, Roland Juno 106, Korg Poly-61, Yamaha CS-0...